Nizozemská televize v úterý uveřejnila jména tří ruských důstojníků, kteří se v létě 2014 údajně podíleli na sestřelení malajsijského boeingu nad východní Ukrajinou.
Černobylská katastrofa stvořila jakousi postapokalyptickou krajinu, která dnes, třiatřicet let poté, láká davy turistů, tvůrce počítačových her nebo, jak ukazuje vydařená minisérie Černobyl z produkce HBO, také filmaře. Území symbolizuje především ukrajinské město Pripjať, které se stalo jakýmsi skanzenem doposud největší jaderné havárie v dějinách. Kdysi mělo být město s 50 tisíci obyvateli výkladní skříní moderní socialistické společnosti. Dnes si výdobytky civilizace bere příroda zpátky.
Jako největší tragédii v dějinách ukrajinského národa označil velvyslanec Jevhen Perebyjnis stalinistický hladomor z let 1932-1933, při kterém zahynuly přibližně 4 milióny lidí. Na úterní konferenci v Senátu proto vyzval obě komory českého parlamentu ČR, aby hladomor uznaly jako genocidu. Již v roce 2007 sněmovna označila řízený hladomor za zločin proti lidskosti. Podle přítomného místopředsedy sněmovny Vojtěcha Pikala (Piráti) připravuje dolní komora parlamentu iniciativ
Nový ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je připraven obnovit jednání s Ruskem o ukončení války na východě země. Integrace Ukrajiny do NATO podle něj ale zůstává nadále prioritou. S odvoláním na prohlášení Zelenského po setkání s generálním tajemníkem aliance Jensem Stoltenbergem v Bruselu o tom dnes informovala agentura Reuters.
Do českých firem bude moci přijít dvojnásobný počet Ukrajinců se zaměstnaneckými kartami než doposud. Ročně to má být místo 19 600 až 40 000 lidí, rozhodla vláda. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) na tiskové konferenci informoval, že součástí schváleného materiálu je výše minimální mzdy ukrajinských pracovníků na 1,2 násobku zaručené mzdy.
Příznivci ukrajinské krajní pravice v neděli v Charkově strhli pomník sovětského maršála Georgije Žukova. Učinili tak při protestu proti nově založené straně, jejíž čelní představitelé jsou někdejší spolupracovníci svrženého proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Stržení busty sovětského velitele z druhé světové války se odehrálo nedlouho po protestu před sportovním palácem, kde se konal ustavující sjezd strany Důvěřuj činům, již založili starosta města Charkova Hennadij Kernes.
Sněmovní zahraniční výbor se distancoval od cesty poslance KSČM Zdeňka Ondráčka na území Ukrajiny ovládané proruskými separatisty. Výbor prohlásil, že nešlo o oficiální cestu sněmovní delegace a zdůraznil, že podporuje územní celistvost Ukrajiny. Stejné usnesení doporučil přijmout i Sněmovně. Ondráček na jednání výboru přizván nebyl. Prezident Miloš Zeman při návštěvě Maďarska uvedl, že pokud byl Ondráček na soukromé cestě, nic do ní nikomu není.
Návštěva komunistického poslance Zdeňka Ondráčka samozvané Doněcké lidové republiky je ostudou České republiky. Napsal to na svém twitterovém účtu ministr zahraničí Tomáš Petříček. Ondráček byl v Doněcku přivítán s vojenskými poctami prezidentem samozvané republiky Denisem Pušilinem. Na Donbas jel v rámci oslav tamního „Dne republiky“.
Pětidílná minisérie Černobyl – koprodukce HBO a britské televize Sky – je velmi solidní dramatizace událostí, které před třiatřiceti lety vyděsily Evropu (vysílána je od 7. května). Autorům se podařilo zachytit všechny roviny katastrofy (nebo se jich aspoň dotknout) v sovětské jaderné elektrárně – drama na místě, jeho dimenzi politickou a také tu jaksi mytickou, přízračnou, která podněcuje imaginaci. Stačí už jenom to slovo Černobyl. Zní trochu jako z ruské pohádky, mohlo by označovat nějakou slovanskou verzi Tolkienova Mordoru. A vlastně označuje.
Nový ukrajinský prezident se možná pokusí osídlit vzpurný Donbas židovskými přistěhovalci a očistit separatistický východ Ukrajiny od etnických Rusů. V nacionalisticky orientovaném týdeníku Zavtra (Zítra) to napsal kremelský poradce Sergej Glazjev. Volodymyr Zelenskyj, který v dubnových volbách porazil dosavadního prezidenta Petra Porošenka, je podle Glazjeva loutkou americké vlády. Kreml se od Glazjevových vývodů distancoval.
Rusko zvažuje, že ve zjednodušeném řízení nabídne občanství všem obyvatelům Ukrajiny, nejen těm z oblastí pod kontrolou proruských separatistů. Na summitu o projektu nové Hedvábné stezky to v sobotu podle Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) v Pekingu prohlásil ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu tento týden podepsal dekret, který výrazně usnadňuje lidem ze separatistického Donbasu získat občanství Ruské federace. Ukrajina se proti tomu ohradila a stěžovala si Radě bezpečnosti OSN.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal dekret, který dává právo obyvatelům „řady okresů na jihovýchodě Ukrajiny“ získat ruské občanství ve zjednodušeném řízení. Informovala o tom agentura TASS. Rozhodnutí, označené jako humanitární akt, neuvádí, kterých ukrajinských oblastí se zjednodušený režim týká. Podle dřívějších zpráv moskevského tisku jde o regiony ovládané proruskými separatisty.
Herec, scenárista a režisér Volodymr Zelenskyj porazil v druhém kole voleb dosavadního ukrajinského prezidenta Petra Porošenka a stal se novou hlavou státu. Favorit voličů ale nepůsobí jen na televizních obrazovkách, podniká také v televizním byznysu a pronajímá byty na Ukrajině i ve Velké Británii. Ve své nové funkci chce navázat dialog s Ruskem a bojovat s korupcí, která byla častým tématem jeho komických vystoupení.
Ukrajina vstupuje do nové, ale nejisté éry, když voliči unavení vleklou konfrontací s Ruskem a chabými výsledky boje s korupcí v neděli pravděpodobně vynesli do nejvyššího úřadu politického amatéra, herce a baviče Volodymyra Zelenského. Jednačtyřicetiletý rodák z města Kryvyj Rih podle předběžných odhadů zvítězil v prezidentských volbách, když v nedělním druhém kole na hlavu porazil obhajujícího prezidenta Petra Porošenka. Volební účast se podle předběžných informací pohybovala kolem 58 procent.
Horký favorit nedělního druhého kola prezidentských voleb na Ukrajině, politický nováček a herec Volodymyr Zelenskyj při hlasování porušil zákon, když novinářům ukázal vlastní hlasovací lístek s "křížkem" u svého jména. S uchazečem o nejvyšší funkci sepsali policisté protokol o přestupku, pochlubil se vzápětí Zelenského štáb na důkaz, že za nového prezidenta budou pravidla a zákony platit pro všechny a pro každého.
Velká neznámá – to je asi to, co čeká Ukrajinu, pokud se předvolební průzkumy nemýlí a v neděli ve druhém kole prezidentských voleb zvítězí oblíbený bavič a nováček v politice Volodymyr Zelenskyj. „Předpovědět lze jen nepředvídatelnost,“ řekl analytik Oleksandr Suško, označující favorita za „antisystémového kandidáta“, vybraného společností rozhněvanou jak na nynější vládu, tak na stávající opozici.
Vítěz prvého kola ukrajinských prezidentských voleb, politický nováček a bavič Volodymyr Zelenskyj vede před klíčovým nedělním hlasováním před stávajícím šéfem státu Petrem Porošenkem o 47 procentních bodů. Vyplývá to podle listu Ukrajinska pravda z nejnovějšího průzkumu kyjevského mezinárodního institutu sociologie.
Moskva se rozhodla dát obyvatelům samozvaných lidových republik na východě Ukrajiny možnost získat ve zjednodušeném režimu ruské státní občanství. Napsal to informovaný ruský list Kommersant. Plán je podle něj už hotov, na příslušném dekretu chybí už jen podpis prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko přijel na kyjevský olympijský stadion, kde se na jeho návrh měla konat první debata před volbou hlavy státu. Jeho oponent a lídr předvolebních průzkumů, bavič Volodymyr Zelenskyj však podle očekávání nedorazil, píší ukrajinská média. Ukrajinci si novou hlavu státu zvolí 21. dubna. Duel se stal předmětem ostrých sporů mezi oběma kandidáty. Dohodnout se nemohli především na datu, Zelenskyj přitom už dříve svou účast na nedělní debatě odmítl.
Je to trochu jako narozeniny nezvedeného dítěte, s nímž se na veřejnosti nechlubíme. Před pěti lety převzali na Ukrajině moc tzv. prozápadní politici, známí pod šifrou Majdan. Ale žádné bilance toho, co se s touto strategicky významnou a velkou zemí na východní hranici EU za těch pět let stalo, se nevyskytují. Skutečnost, že po prvním kole prezidentských voleb vede nad dosavadním, „majdanovským“ prezidentem televizní komik Volodymyr Zelenskyj.
Estonsko zakázalo ruské školní plachetnici Sedov vplout do svých výsostných vod, protože na palubě lodi se plaví kadeti z námořní školy na Krymu, který Rusko anektovalo v březnu 2014. Stejné rozhodnutí přijal následně i předseda polské vlády. „Estonsko neuznává nezákonnou anexi Krymu. Udělit povolení této školní lodi by podle nás bylo v rozporu s politikou neuznávání této anexe,“ řekla AFP mluvčí estonské diplomacie Sandra Kamilovová.
Nejčastějšími zahraničními majiteli českých firem jsou Rusové, Slováci, Ukrajinci a Němci. Toto pořadí je neměnné poslední čtyři roky, přestože se počet jimi ovládaných firem mezi lety 2018 a 2019 snižoval. Naopak přibývaly firmy s maďarskými, polskými a rumunskými vlastníky, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Bisnode.
Češi mají pro svérázný region bývalé Podkarpatské Rusi slabost, jelikož připomíná časy největší slávy Československa. Nostalgie pramení z faktu, že se mnohonárodnostní Podkarpatská Rus před sto lety stala součástí nového československého státu. Bylo to však především dílo Ivana Olbrachta Nikola Šuhaj loupežník, které vtisklo nejvýchodnější části první republiky onen mytický nádech, který zapsal hornatý karpatský region do povědomí několika generací Čechů.
Nedávno uplynulo již pět let od počátku dramatických událostí na východě Ukrajiny, po nichž vypukl rozsáhlý ozbrojený konflikt se skrytou účastí Ruska. Na Donbasu fakticky existují dvě „lidové republiky“ a pod kontrolou Moskvy zůstává i Krym. Na Ukrajině se však opět ozývají hlasy, podle nichž by k ničemu z toho nedošlo, kdyby se Kyjev začátkem 90. let rozhodl jinak a ponechal by si odstrašující potenciál. Mají pravdu?
Rusko hodlá na Ukrajině vymáhat škody, které údajně Kyjev způsobil Krymskému poloostrovu v době ukrajinské správy. V ruské Státní dumě už podle agentury Interfax vznikla pracovní skupina, která se problémem zabývá. Krymský poslanec Andrej Kozenko prý spočítal, že jde o sumu víc než 1,5 bilionu rublů (asi 530 miliard korun).
Po prvním kole voleb prezidenta na Ukrajině se dá říct, že hlavou státu se v každém případě stane člověk, který už prezidentem byl. Petro Porošenko si buď vybojuje druhé funkční období, nebo ho v úřadu vystřídá jasný vítěz prvního kola Volodymyr Zelenskyj, kterého lidé jako prezidenta už také znají, protože ho hrál v populárním satirickém seriálu. Zelenského úspěch se dá vyložit jako výraz odporu vůči ukrajinským politickým elitám. Únavy a možná také rezignace tamních voličů. V tomhle ohledu Ukrajinci v rámci současného Západu nepředstavují žádnou zásadní výjimku.
První kolo ukrajinských prezidentských voleb s odstupem vyhrál herec Volodymyr Zelenskyj, do druhého kola by měl spolu s ním postoupit dosavadní prezident Petro Porošenko. Potvrdily to všechny čtyři průzkumy provedené u volebních uren, jejichž výsledky byly zveřejněny po uzavření volebních místností. Expremiérka Julija Tymošenková však průzkumům nevěří a tvrdí, že postupuje se Zelenským ona.
V podmínkách tíživé hospodářské situace a všudypřítomné korupce, bez perspektivy návratu ztraceného Krymu a se zamrzlým konfliktem na východě země budou v neděli Ukrajinci v prvním kole volit na příštích pět let svého prezidenta. Výsledky hlasování jsou nejisté, část analytiků ale soudí, že dosavadní prezident Petro Porošenko svůj post ve druhém kole obhájí, a to navzdory silné kampani herce Volodymyra Zelenského a energické snaze Julije Tymošenkové o státnický comeback. Zelenskyj je ale podle jiných větším favoritem.
Rusko se rozhodlo rozmístit na anektovaném Krymu strategické bombardéry Tu-22M3 schopné nést jaderné rakety. Agentuře RIA Novosti to řekl senátor Viktor Bondarev, bývalý vrchní velitel ruského letectva. Přemístěním letounů prý Moskva reaguje na budování systému protiraketové obrany USA v Rumunsku.
Ukrajina by měla vyplatit kompenzace za škody, které Kyjev způsobil za „25 let destruktivní politiky“ na Krymském poloostrově. Prohlásil to v pátek podle ruských médií předseda ruské Státní dumy (dolní komory parlamentu) Vjačeslav Volodin. Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov před pěti lety. Na Krymu se 16. března 2014 konalo sporné referendum, v němž se pro připojení k Rusku vyslovilo údajně 96,8 procenta hlasujících. Ukrajina jeho výsledek neuznala, stejně jako EU a Spojené státy.
