Desetitisíce lidí v sobotu demonstrovaly v několika francouzských městech proti ekonomickým reformám prezidenta Emmanuela Macrona. Manifestace svolaly desítky levicových organizací, včetně parlamentní Nepodrobené Francie neúspěšného kandidáta na prezidenta Jeana-Luca Mélenchona.
Evropa musí vzít svůj osud do vlastních rukou, je přesvědčena německá kancléřka Angela Merkelová. Už to není tak, že nás Spojené státy budou prostě bránit, řekla ve čtvrtek v Cáchách na západě Německa při předávání Ceny Karla Velikého francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi.
Francie, Británie a Německo litují úterního oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že Spojené státy odstupují od mezinárodní jaderné dohody s Íránem. Uvedl to na twitteru francouzský prezident Emmanuel Macron. Úřad britské premiérky Theresy Mayové poté zveřejnil společné prohlášení Paříže, Londýna a Berlína vyzývající Washington, aby nekomplikoval situaci dalším zemím, které dohodu stále chtějí dodržovat.
Protestního pochodu proti politice prezidenta Emmanuela Macrona se v sobotu v Paříži podle policejních odhadů zúčastnilo na 40 000 lidí. Parlamentní radikálně levicové hnutí Nepodrobená Francie, které demonstraci podpořilo, na twitteru hovořilo o 160 000 účastnících. Demonstrovali proti reformám; prezident podle nich svou politikou straní firmám a lidem s nadprůměrnými příjmy.
Typický západní politik zpravidla víc mluví, než jedná a rozhoduje. Velká slova a žádné velké činy. Etalonem tohoto politického typu se bohužel v kritické době brexitu stala britská premiérka Theresa Mayová. Někdejší ministerský předseda Mirek Topolánek kdysi trefně popsal vyvanutí transformačního drajvu Václava Klause. „Pravicová rétorika, levicová politika.“ Komentoval tím Klausovo otálení s deregulací nájemného a privatizací bank.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na základě výroků svého amerického kolegy Donalda Trumpa usuzuje, že hlava Spojených států vypoví mezinárodní jadernou dohodu s Íránem. Zda k takovému kroku Trump rozhodne již v květnu, ale Macron neví.
Proslov francouzského prezident Emmanuela Macrona, přednesený v úterý 17. dubna před Evropským parlamentem, nevzbudil takovou pozornost jako jeho loňský projev na pařížské Sorbonně, kde navrhoval prohlubování evropské integrace snad úplně ve všem. Štrasburská řeč je silně podceňovaná. Francouzský prezident v ní velmi rafinovaně pokládá základy evropského superstátu a snaží se rozbít národní státy.
Francie a Spojené státy při sobě stály za druhé světové války a stojí i nyní v boji proti terorismu, uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron ve svém dnešním projevu v Kongresu USA. Obě země mají podle něj specifický vztah. Jak Macron dodal, Evropa a Spojené státy musí společně čelit globálním výzvám. Kritizoval přitom izolacionismus a extrémní nacionalismus. Pokud jde o dohodu s Íránem o jaderném programu, Francie od ní neustoupí, zdůraznil prezident.
Americký prezident Donald Trump dnes přivítal lídra Francie Emmanuela Macrona k pracovnímu jednání v Bílém domě, kde mají řešit řadu otázek od Sýrie po budoucnost dohody s Íránem. Jejich program zakončí oficiální státní večeře v prezidentově sídle.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí dorazil do Spojených států na oficiální státní návštěvu, během níž hodlá se svým hostitelem Donaldem Trumpem hovořit o řadě témat včetně těch sporných. Trump jej na úvod pozval do historické rezidence George Washingtona v Mount Vernonu k soukromé večeři s manželkami.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí zahajuje návštěvu Spojených států. Se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem chce jednat mimo jiné o situaci kolem Sýrie, o vztazích s Ruskem či s Íránem nebo o boji proti terorismu. Macron v rozhovoru poskytnutém televizní stanici Fox News v neděli řekl, že hodlá vyzvat americký Kongres k pomoci ve snaze snížit vliv některých nepřátelských států a tvrdých diktátorů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron pohovořil před Europarlamentem o své vizi sjednocené Evropy. Na rozdíl od jeho loňského, detaily a návrhy nabitého projevu na pařížské Sorbonně, zůstal u obecnějších tezí, jak je spojená Evropa stále důležitá.
Německo očekává, že bude před plánovaným útokem na Sýrii předem informováno. Řekl to šéf německé diplomacie Heiko Maas. Podle něj se musí v této věci spojenci sjednotit. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že se o postupu v Sýrii rozhodne, až bude čas. Zároveň uvedl, že Francie má důkaz o použití chemických zbraní.
Turecko v pátek odmítlo nabídku Francie, že se stane zprostředkovatelem rozhovorů mezi arabsko-kurdskou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) a Ankarou. Podle tureckého místopředsedy vlády Bekira Bozdaga je nabídka, kterou ve čtvrtek zveřejnil Elysejský palác, jednoznačným projevem podpory teroristů.
Do České republiky by měl letos přijet francouzský prezident Emmanuel Macron. Novinářům to po schůzce na Pražském hradě s prezidentem Milošem Zemanem řekl ministr zahraničních věcí v demisi Martin Stropnický (ANO). Podle informací ČTK by se návštěva mohla uskutečnit už v květnu. Stropnický se Zemanem kromě zahraničních cest a návštěv zahraničních politiků v Česku řešil také například obměnu českých velvyslanců.
Emmanuel Macron se netají tím, že jeho ambicí je proměnit EU v přerozdělovací unii, kde mezi bohatými a chudými zeměmi a regiony bude putovat mnohem víc peněz než dnes. Musí proto vytvořit důvěru, že Francie je spolehlivý partner.
Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron se v pátek v Paříži zavázali k vytvoření itineráře pro reformu eurozóny do června. Staronová šéfka německé vlády před setkáním s šéfem Elysejského paláce zdůraznila, že Berlín a Paříž sice nejsou vždy na stejné lodi, ale v minulosti toho mnoho společně dokázaly a „jsou odhodlány učinit tak znova".
Plán na reformu eurozóny, který chtěli zástupci Německa a Francie původně představit na summitu Evropské unie koncem března, bude mít zpoždění. Napsal to server německého týdeníku Der Spiegel. Podle jeho informací nemají zatím vyjednavači v ruce žádné konkrétní návrhy, a to zejména proto, že v Německu se až donedávna řešilo hlavně sestavování nové vlády.
Británie by i po odchodu z Evropské unie mohla se společenstvím zůstat v celní unii. V Paříži to v úterý připustil francouzský prezident Emmanuel Macron, podle kterého by šlo o podobné řešení jako ve vztahu EU k Turecku. Po celní unii volají britští opoziční labouristé. Proti je ale vláda v Londýně.
Evropská unie v pátek vyzvala k okamžitému příměří v Sýrii. Podle předsedy Evropské rady Donalda Tuska syrský režim prezidenta Bašára Asada „brutálně útočí“ i na nevinné muže, ženy a děti. Rusko a Irán, které Asada podporují a podle EU útoky umožňují, proto Tusk vyzval, aby toto násilí zastavily. Macron a Merkelová naopak napsali dopis Vladimiru Putinovi a žádají ho o pomoc.
Francii možná čeká obnovení povinné vojenské služby.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v úterý odsoudil rozhodnutí europoslanců odmítnout návrh na vytvoření nadnárodních kandidátek pro volby do Evropského parlamentu a řekl, že nechce promarnit příliš času jednáním o odchodu Británie z EU. Informovala o tom agentura Reuters.
Premiér v demisi Andrej Babiš se teď hodně položil do evropské politiky. V rozhovorech se rád chvástá, jak jezdí na slety vrcholných politiků na Světové ekonomické fórum do Davosu nebo prestižní bezpečnostní konferenci Werkunde.
Lídři největších zemí Evropské unie na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu kritizovali situaci ve světě, která je podle nich krizová. Zatímco německá kancléřka Angela Merkelová varovala před protekcionismem a novým nacionalismem, francouzský prezident Emmanuel Macron hovořil o tom, že Evropská unie se musí v letošním roce zreformovat, aby mohla konkurovat velkým mocnostem, jako je Čína nebo Spojené státy. Bývalý britský premiér David Cameron prohlásil, že brexit byla chyba, ale ne katastrofa.
Když nedávno vystoupil francouzský prezident Emmanuel Macron na pařížské Sorbonně s projevem vyzývajícím k prohloubení integrace Evropy snad úplně ve všem od ekonomiky po justici, vypadalo to, že u hospodářských věcí tvrdě narazí na Berlín.
Francie a Německo letos chtějí podepsat novou smlouvu o vzájemné spolupráci, která se zaměří například na oblast hospodářství, ale i na zahraniční politiku a otázky bezpečnosti včetně boje s terorismem. Oznámili to ve společném prohlášení francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová. O chystané dohodě se někdy hovoří jako o „nové Elysejské smlouvě“, ta zpečetila úzké vztahy obou sousedních zemí právě před 55 lety, 22. ledna 1963.
Británie může mít po brexitu s Evropskou unií zvláštní obchodní smlouvu, plný přístup na jednotný vnitřní trh EU však Londýn bez přijetí daných pravidel nezíská. V rozhovoru s BBC to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Zopakoval tak postoj bruselských vyjednavačů, kteří vytrvale zdůrazňují, že Británie si po vystoupení z EU nemůže zachovat ani částečný přístup na jednotný trh, pokud se nezaváže dodržovat volný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu.
Čína si objedná 184 letadel Airbus A320. Na závěr návštěvy Číny to ve středu oznámil francouzský prezident Emmanuel Macron. Jde o novou zakázku, která dosud nebyla veřejně oznámena a která se týká zejména letounů A320neo s jednou uličkou. Zakázka podle katalogových cen vychází zhruba na 18 miliard dolarů (přes 385 miliard Kč), u tak velkých kontraktů se ale běžně poskytují velké slevy.
Ocelová pěst v hedvábné rukavici se ukazuje být jednou z nejúčinnějších politických zbraní. Ta výjimečná pravidla se překlopila do běžných zákonů.
Strany zapojené do konfliktu na východní Ukrajině musí okamžitě zastavit další eskalování situace a začít naplňovat mírová ujednání z Minsku. Ve společném prohlášení k tomu v sobotu vyzvali německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která dění na Donbasu sleduje, tento týden varovala, že boje na východě Ukrajiny se vyostřily na nejhorší úroveň za posledních několik měsíců.
