Ruské ministerstvo zahraničí v sobotu dotčeně reagovalo na páteční výroky německé kancléřky Angely Merkelové a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona týkající se rusko-ukrajinského incidentu v Kerčském průlivu a Ruskem okupovaného Krymu. Ministerstvo podle agentury TASS mimo jiné prohlásilo, že Německo a Francie by se místo „poučování“ Ruska o lidských právech měly podívat na to, jak tato práva porušuje Kyjev.
Do letního sídla francouzských prezidentů na Azurovém pobřeží se ve čtvrtek večer pokusili vniknout členové takzvaného hnutí žlutých vest. S odvoláním na starostu nedalekého městečka Borme-les-Mimosas François Arizziho o tom informovala agentura AFP. „Žlutým vestám“ se do pevnosti Brégançon dostat nepodařilo, v pátek by se o to ale mohly pokusit znovu.
Rozpočtový schodek Francie se bude příští rok pohybovat kolem 3,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP). Uvedl to francouzský premiér Édouard Philippe v rozhovoru, který zveřejnil list Les Echos. Země by tak opět překročila požadovanou tříprocentní hranici stanovenou pravidly Evropské unie, která má zajistit, aby se členské státy přehnaně nezadlužovaly.
Protestní hnutí francouzských žlutých vest získalo v Česku i jinde v Evropě nemálo sympatizantů, vidí v něm „autentický“ protest proti odcizeným evropským elitám a vůbec krizi evropské politiky. Hlas lidu, který si uchoval zdravý rozum a bouří se proti shora naordinovanému šílenství. Někteří z těch fanoušků jsou u nových oblíbenců ochotni přehlížet pouliční excesy, které by u politických protivníků považovali za důvod reakce ve stylu generála Pinocheta. Může za tím být uvažování ve stylu „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“, přičemž tím nepřítelem je v dané situaci vágně definovaný evropský politický establishment. Může za tím taky být zaměňování symptomu choroby za její léčbu.
Pro progresivistické elity, ovládající byrokracii, klíčové instituce a média, je těžko uvěřitelné, že odpor většiny společnosti proti jejich představám o světě může být autentický.
Na mnoha místech Francie v úterý pokračují blokády silnic na protest proti vládě prezidenta Emmanuela Macrona. Demonstrace neutichly ani po pondělním proslovu šéfa Elysejského paláce, v němž Macron slíbil hospodářská a sociální opatření, která by měla zmírnit dopad vládních hospodářských reforem na obyvatele a zamezit dalším protestům takzvaných „žlutých vest“.
Stávkami, demonstracemi, pouličním násilím s rozbíjením výloh a zapalováním aut proslulá Francie zažila v posledních týdnech nejsilnější vlnu protestů od roku 1968. Tři mrtví. Devět set zraněných. Z toho sto padesát policistů. Poškozená ekonomika v jedné z hlavních turistických sezon, kdy do Paříže, jež je nejatraktivnější turistickou destinací na světě, přijíždí značná část z téměř 89 milionů lidí, kteří zemi každoročně navštíví. Zničená Paříž včetně Vítězného oblouku.
Po týdnech bouřlivých protestů po celé Francii se francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodl ustoupit demonstrantům. V pondělí večer v televizním projevu k národu slíbil řadu opatření v hospodářské a sociální oblasti, které by měly přispět ke zlepšení situace obyvatel země. Od nového roku zvýší minimální mzdu a daňové úlevy. Jeho vystoupení následovalo po několikahodinovém jednání s politickými a sociálními partnery.
Francouzská vláda se obává, že bude sobotní protivládní demonstrace provázet velké násilí. S odvoláním na Elysejský palác to ve čtvrtek uvedla agentura AFP. Protestovat se příznivci hnutí takzvaných žlutých vest chystají navzdory středečnímu oznámení, že vláda nepočítá v rozpočtu na příští rok se zavedením daně na pohonné hmoty. Právě proti zdražení paliv žluté vesty původně protestovaly. Podle francouzských médií ale nyní lidé na demonstracích již vyjadřují širší nespokojenost se situací ve Francii. Policie ve čtvrtek také zadržela několik stovek studentů, kteří se podíleli na mnohdy násilných blokádách škol. Podle agentury Reuters je nynější vlna protestů největší od nepokojů v roce 1968.
Kdo stál za masovými a divokými protesty žlutých vest ve Francii?
Proč je francouzský prezident Emmanuel Macron větší populista než Viktor Orbán a Matteo Salvini dohromady? Proč prudce otáčí u migrace i ústupu od jaderné energetiky?
Francie sníží podíl energie, kterou získává z jádra, pomaleji, než bylo v plánu. Na 50 procent klesne do roku 2035, původně se tak mělo stát do roku 2025. Oznámil to v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron, a prodloužil tak uprostřed pouličních nepokojů vyvolaných mimo jiné chystanými vysokými cenami energie lhůtu stanovenou svým předchůdcem Françoisem Hollandem. V současnosti Francie získává z atomu 75 procent své spotřeby elektrické energie.
Přes 106 000 účastníků registrovalo francouzské ministerstvo vnitra v sobotu v 17.00 SEČ na demonstracích „žlutých vest“, jejichž protestní hnutí je namířeno zejména proti plánu vlády zvýšit od ledna ceny pohonných hmot. Policisté po celé Francii vzali do vazby 130 lidí a v Paříži, kde byly události nejbouřlivější, utrpělo zranění 20 osob včetně čtyř příslušníků pořádkových sil. Francouzský prezident Emmanuel Macron na twitteru odsoudil násilí ze strany demonstrantů.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová odsoudili jako „nelegální a nelegitimní“ volby uspořádané v neděli u proruských separatistů v samozvané Doněcké lidové republice a Luhanské lidové republice v Donbasu na východě Ukrajiny.
Jak došel francouzský prezident k názoru, že Babiš je produkt občanské společnosti? Do jaké pasti ho Emmanuel Macron vlákal?
Obraz českého malíře Zdenka Jandy s názvem Vizionáři a žháři předal v sobotu francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi český premiér Andrej Babiš. V Paříži se ode dneška účastní stého výročí oslav konce první světové války. Obraz s námětem hořící babylónské věže je osobním Babišovým darem Macronovi; Janda je premiérovým přítelem. Babiš s Macronem při jeho návštěvě Prahy v předvečer stého výročí založení Československa navštívil Národní galerii.
Americký prezident Donald Trump se v Paříži setkal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Prezidenti spolu hovořili den po Trumpově kritice na adresu Macrona ve věci alianční obrany a nákladů na ni. Při „velmi kontruktivním“ rozhovoru se ale toto „nedorozumění“ urovnalo, sdělil podle agentury Reuters nejmenovaný činitel z prezidentského úřadu. „Myslím, že jsme si mnohem blíže, než se zdá,“ řekl podle něj z Trump Macronovi při jejich rozhovoru.
Za velmi urážlivou označil v pátek americký prezident Donald Trump nedávnou výzvu francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, aby vznikla společná evropská armáda, která by dokázala Evropu ubránit před Čínou, Ruskem i USA. Kritiku Trump zveřejnil na twitteru v okamžiku, kdy přiletěl do Francie na návštěvu u příležitosti nadcházejícího výročí konce první světové války. Evropa by podle amerického prezidenta měla spíše než budovat vlastní armádu přispívat svým dílem do rozpočtu Severoatlantické aliance.
Francouzská policie zadržela šest lidí kvůli podezření, že plánovali útok na francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Informuje o tom francouzská tisková agentura AFP, podle které mají zadržení vazby na krajní pravici.
Francouzský prezident Emmanuel Macron při návštěvě střední Evropy pokračuje ve své kampani mířené proti nacionalistům. V komentáři k současné návštěvě hlavy Francie v České republice a na Slovensku to píše list Le Figaro. Macron se na své cestě prezentuje jako zastánce evropské myšlenky a boje proti populismu, soudí komentátor listu.
Premiér Andrej Babiš (ANO) s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem v sobotu dopoledne navštívili francouzské velvyslanectví v Praze, zamířili i do nedalekého Lichtenštejnského paláce a prošli se po Karlově mostě. Macronův program v Praze uzavřela návštěva Národní galerie, která v nové expozici ukazuje díla tzv. francouzské sbírky nakoupené před 95 lety československým státem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navštívil v pátek ve večerních hodinách Pražský hrad, kde jej přivítal jeho český protějšek Miloš Zeman. Na programu měli zhruba čtyřicetiminutový rozhovor, Macron pak vystoupil na brífinku společně s premiérem Andrejem Babišem. Oba státníci se pak odebrali k diskuzi u společné večeře. Macron má v Česku naplánované přespání z pátku na sobotu. Do tuzemska přijel rovnou ze Slovenska, kde hovořil s tamějšími nejvyššími představiteli.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek večer sejde v Kramářově vile s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Informoval o tom úřad vlády. Jednat se svým francouzským protějškem bude v pátek na Pražském hradě i prezident Miloš Zeman. Macron Česko dlouhodobě kritizuje za přístup k migraci a odmítání migračních kvót. Praha se s Paříží v posledních letech střetávala nad tématem kvót pro přerozdělování migrantů v rámci EU.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navštíví 27. října Českou republiku. Během svého pobytu se má setkat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a hlavou státu Milošem Zemanem. O návštěvě vrcholného evropského politika v Praze se spekulovalo už na jaře. Macron bude po dlouhé době prvním významným západním politikem, který tuzemsko reprezentované trestně stíhaným Babišem a východně orientovaným prezidentem Milošem Zemanem navštíví.
Obnovte případ českého řidiče Jiřího Sagana a propusťte ho z vězení, žádá europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) francouzského prezidenta Emmanuela Macrona. Pomohlo by to dalším neoprávněně odsouzeným řidičům v podobných kauzách, píše Zdechovský, jenž případ Jiřího Sagana pomohl zmedializovat. „Počet řidičů, kteří se stali obětí nespravedlivého systému, postupně stoupá a stále počítáme nové řidiče, kteří žádají o pomoc.
Neformální summit v Salzburgu, svolaný toho času předsedajícím rakouský premiérem Sebastianem Kurzem, byl další nepříjemnou ukázkou, jak se v Evropské unii zhoršují vztahy. Jak se cíleně ponižují ti, kdo se netouží účastnit cesty k další hlubší integraci. Jak se měří za stejné věci dvojím metrem. A jak se vyhrožuje svévolným porušováním unijních pravidel těm, kdo odmítají sdílet představy, kterým se svévolně říká solidarita.
Země Evropské unie, které odmítají projevit solidaritu s ostatními členy EU, by mohly být vyloučeny z schengenského prostoru a odříznuty od strukturálních fondů. Prohlásil to francouzský prezident Emmanuel Macron v reakci na čtvrteční neformální summit v Salcburku, kde část zemí nechtěla podpořit posílení evropské pohraniční agentury Frontex. „Evropa není menu, ze kterého si můžete vybírat,“ prohlásil Macron podle agentury AFP.
Setkání Viktora Orbána a Mattea Salviniho v severoitalském Miláně provázely pouliční protesty. Není divu, vždyť centrální Milán byl jedním z posledních míst, která si v posledních parlamentních volbách ještě dokázala udržet socialistická Partito Democratico. A socialistické strany napříč kontinentem vnímají oba muže jako svoje úhlavní nepřátele.
Francouzský ministr životního prostředí Nicolas Hulot oznámil demisi. Svůj krok podle agentury Reuters zdůvodnil nedostatečným pokrokem v plnění klimatických a dalších ekologických cílů. Hulot, který měl na starosti i dohled nad energetickou politikou vlády, rozhlasové stanici France Inter ráno řekl, že o svém kroku ještě ani neinformoval prezidenta Emmanuela Macrona.
Tři policisté, kteří jsou za zveřejněním videa usvědčujícího poradce francouzského prezidenta Emmanuela Macrona z násilí, byli v sobotu vzati do vazby. Podle pařížského soudu porušili profesionální tajemství. Macronův poradce Alexandre Benalla je ve vazbě od pátku a policie prohledala jeho bydliště. V pondělí bude kvůli Benallově případu vypovídat před právním výborem parlamentu ministr vnitra Gérard Collomb, uvedla agentura AFP.
