Tag: Čína

Články k tagu

Čína testuje dělostřelectvo s umělou inteligencí, které může zasáhnout člověka na vzdálenost 16 km

Válka na Ukrajině a rychle se vyvíjející technologie způsobují závod Číny a USA ve vývoji chytrého dělostřelectva, které by pomohlo snížit náklady na válku. Vědecký tým z Pekingu provedl několik testů laserem naváděných dělostřeleckých nábojů korigovaných umělou inteligencí, které mohou přesně zasáhnout cíl o velikosti člověka na vzdálenost 16 kilometrů. Podle hongkongského listu South China Morning Post přesnost dosažená během testů předčila očekávání.

Spojenec není vazal

Emmanuel Macron byl první francouzský prezident, který přijel na oficiální návštěvu Nizozemska po dlouhých třiadvaceti letech. V Nexus Institutu v Haagu se chystal rozjet další ze svých projevů o budoucnosti Evropy. Stačil jen pozdravit přítomné a už proti němu vyjeli dva demonstranti. Kvůli jeho zásahům do důchodů, kdy posunul penzijní věk ze současných 62 na 64 let a zrušil všechny speciální režimy s dřívějším odchodem pro desítky profesí. Anglicky hovořící Macron demonstrantům vystřihl přednášku o tom, co je to demokracie. Že ti, kdo jsou zvoleni jako on, vládnou.

EU má omezovat rizika ve vztazích s Čínou. Spolupracovat chce v ekonomice a vědě

Evropská unie by měla pracovat na omezování rizik ve vztazích s Čínou, prohlásila šéfka Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová ve svém úterním vystoupení před europoslanci ve Štrasburku. EU se podle ní také jednoznačně vymezí v případě, že by Čína pomocí síly jakkoli změnila stávající situaci Tchaj-wanu. Není ale žádoucí, aby se EU odvrátila od Číny jako partnera v ekonomice a vědě, doplnila předsedkyně unijní exekutivy.

Situace Tchaj-wanu nám nemůže být lhostejná, prohlásila v Číně německá ministryně

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková uvedla, že Evropě nemůže být situace ohledně Tchaj-wanu lhostejná. Její prohlášení přichází v době, kdy francouzský prezident Emmanuel Macron vyzývá k větší autonomii Evropy a nezávislosti na zahraniční politice USA, a to i v otázce Tchaj-wanu. Podle Baerbockové nemůžou být Německo a Evropa lhostejní vůči státům, které sdílejí stejné hodnoty a zájmy jako Evropa. Uvedla to v Číně v rámci své cesty po Asii, během které návštívila i Jižní Koreu a Japonsko. Informuje například Politico.

Spojené státy ztrácejí globální vliv, svět se spojuje proti USA, varuje bývalý americký ministr financí Summers

Bývalý americký ministr financí Lawrence Summers varoval před „znepokojivými“ náznaky, že USA ztrácejí globální vliv. Podle něj se totiž ostatní mocnost spojují a získávají přízeň dosud „nespojených“ zemí. Summers hovořil na téma jarního setkání šéfů světových finančních institucí ve Washingtonu, jehož hlavním tématem bylo varování před „roztříštěností“ světové ekonomiky, protože USA a spojenci z bohatého světa usilují o přetvoření dodavatelských řetězců směrem od Číny a dalších strategických konkurentů.

Čína doufá, že Německo podpoří „mírové sjednocení“ s Tchaj-wanem

Čína doufá a věří, že Německo podpoří mírové sjednocení Číny s Tchaj-wanem. Na setkání s německou ministryní zahraničí Annalenou Baerbockovou to řekl nejvyšší čínský diplomat Wang I. Dodal, že Čína před lety podpořila znovusjednocení Německa. "Pro udržení stability v Tchajwanském průlivu je nutné důrazně vystupovat proti separatistickým aktivitám spojeným s 'nezávislostí Tchaj-wanu'," řekl Wang. Dodal, že návrat Tchaj-wanu k Číně je důležitou součástí mezinárodního uspořádání po druhé světové válce.

Němci v Číně zpochybňují Macrona. „Nesmíme přehlížet Tchaj-wan,“ řekla Baerbocková

Evropa nesmí přehlížet napětí mezi Čínou a Tchaj-wanem, protože vojenská eskalace v regionu by byla nejhorším možným scénářem pro globální ekonomiku. Řekla to podle agentury Reuters v Číně německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Reuters si všímá, že šéfka německé diplomacie o vztahu k Číně a Tchaj-wanu hovořila odlišně od francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který Čínu navštívil před několika dny.

Proč potřebuje Macron mluvit za Evropu?

Pro všechny naše politické poutníky na Tchaj-wan musela přijít návštěva Emmanuela Macrona v Číně jako studená sprcha. Ale asi nepřišla, protože k ní mlčí. Macron tam, stručně řečeno, prohlásil v kontextu Tchaj-wanu, že Evropa se nesmí nechat vtáhnout do krize, která není její. A že nejhorší by bylo, abychom „my Evropané jen následovali a akceptovali americký rytmus a čínské přemrštěné reakce,“ řekl v rozhovoru pro Politico.eu a Les Echos.

Macron všech azimutů

Francouzský prezident Emmanuel Macron strávil část letošních Velikonoc na cestě šarmu v Číně. Jako spolucestující si s sebou vzal nominálně první ženu sjednocené Evropy, německou předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou. A jak jsme se později dověděli, nepřibalil ji jen tak, ale jako součást hlubšího plánu „strategické autonomie“ sjednocené Evropy mezi Čínou a Amerikou. Jakéhosi „třetího pólu“. Tak Macron popsal svou vizi budoucího geopolitického uspořádání světa v rozhovoru pro francouzský ekonomický deník Les Echos.

Macronova autonomie vůči USA a česká role

Evropská jednota v otázce ukrajinské války, kterou rozpoutalo Rusko, dostala další trhlinu. Postoj Francie a Německa býval často váhavý, s výhradami. Německo válkou utrpělo ekonomicky nejvíce, protože přišlo o levný ruský plyn nejen pro domácnosti, ale hlavně pro průmysl. Levný ruský plyn byl základním pilířem Němci prosazovaného Green New Dealu, který je ve střední Evropě přijímán s velkým přemáháním a odporem veřejnosti.

Pozor na Macrona v Pekingu

Nejnebezpečnější státník v Evropě, hned po Vladimiru Putinovi, je francouzský prezident Emmanuel Macron. Tomu nestačilo, že jeho podlézání Kremlu skončilo fiaskem, a vydal se do Pekingu pohovořit s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem. Padala slova o „strategické autonomii“ a o tom, že EU by se měla stát „třetí supervelmocí“. Evropa by prý neměla slepě následovat USA. Pokaždé když francouzští představitelé začnou takto mluvit, je potřeba v našem koutě Evropy zbystřit. Znamená to, že Paříž se nás chystá hodit přes palubu. Macron v Číně vystupoval ne jako zástupce Francie, ale jako celé Evropy.

Automobilka Tesla postaví v Šanghaji novou továrnu na baterie

Americký výrobce elektromobilů Tesla postaví v Šanghaji na východě Číny novou továrnu na baterie. Závod bude schopen ročně vyrobit 10 000 jednotek pro skladování energie zvaných megapack. Automobilka miliardáře Elona Muska to uvedla v neděli na twitteru. Megapack je velká baterie, která může pomoct stabilizovat energetické sítě a zabránit výpadkům proudu. Tesla už má továrnu na megapacky v Kalifornii, která jich také vyrábí 10.000 kusů ročně.

Macron podrazil spojenectví Evropy a USA, kritizuje Němcová. Zahradil jeho postoj oceňuje

Francouzský prezident Emmanuel Macron po návštěvě Číny v rozhovoru pro server Politico uvedl, že by Evropa měla snížit svou závislost na Spojených státech a vyhnout se zatažení do konfrontace mezi Čínou a USA kvůli Tchaj-wanu. Jeho slova se však nelíbila senátorce Miroslavě Němcové (ODS). Podle ní Macron podrazil klíčové spojenectví Evropy a USA. Opačný názor má europoslanec ODS Jan Zahradil, který dal francouzskému prezidentovi za pravdu.

Napětí v Jihočínském moři: proplul jím torpédoborec USA. „Nelegální průnik,“ tvrdí Čína

Jihočínským mořem v pondělí proplul americký torpédoborec Milius vyzbrojený řízenými střelami. Americké vojenské námořnictvo podle Reuters uvedlo, že cílem jeho mise bylo uplatnit právo svobodné plavby v Jihočínském moři. Čína, která si nárokuje téměř celé Jihočínské moře, tento krok odsoudila. „Torpédoborec s řízenými střelami USS Milius provedl nelegální průnik do vod u útesu v souostroví Nan-ša ( Spratlyho ostrovy) bez souhlasu čínské vlády,“ citovala AFP mluvčího jižního velitelství armády.

Tesla v Šanghaji postaví továrnu na megabaterie, tvrdí čínská média

Tesla postaví v Šanghaji továrnu na výrobu baterií Megapack, oznámila podle agentury Reuters v neděli státní agentura Nová Čína. Automobilka Elona Muska zahájí provoz v závodě ve třetím čtvrtletí a výrobu odstartuje ve druhém čtvrtletí roku 2024. Informace přichází v době, kdy Spojené státy podnikají razantní kroky omezit export strategických technologií do Číny a snaží se celé výrobní řetězce přenést zpět do USA.

Macron přijel z Pekingu a vyhlásil boj za strategickou autonomii Evropy. EU se nesmí stát vazalem Číny ani USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron se o víkendu vrátil s cesty do Číny a v obsáhlém nedělním rozhovoru pro ekonomický deník Les Echos apeluje v tradicích francouzské poválečné politiky, že Evropa se nesmí stát nikoho vazalem a v souvislostmi s globálními turbulencemi musí nyní bojovat za svou "strategickou autonomii," jinak skončí v propadlišti dějin. Jak poznamenává deník New York Times, právě cesta Macrona do Pekingu podkopává snahu Washingtonu zkrotit Čínu.

Pryč s dolarem a eurem. Čína, Indie a Rusko vyvíjejí vlastní digitální měnu

Hospodářská aliance BRICS složená z Číny, Indie, Ruska, Brazílie a Jižní Afriky, intenzivně pracuje na vývoji vlastní digitální měny ve snaze upozadit světovou dominanci eura a dolaru. Už řadu let je oficiální světovou měnou pro mezinárodní obchod americký dolar a čím dál více posiluje euro. V posledních letech sílí snaha o vytvoření nové měny, která by oslabila dolar a zatlačila na americkou hegemonii, píše zpravodajský server MSN. Zpráva o vývoji digitálního platidla přichází rok poté, co ruská ekonomika čelí tvrdým západním sankcím.

Rusko a Čína se oficiálně stanou hrozbami pro Česko. Bude to v dokumentech vlády

Česko poprvé ve svých strategických dokumentech jmenuje Rusko a Čínu jako bezpečnostní hrozby. Dosud se ve dvou hlavních dokumentech české bezpečnostní a obranné politiky objevovaly obecné formulace jako "některé státy" či "nestabilita a regionální konflikty v euroatlantickém prostoru". Serveru iROZHLAS.cz to řekl vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš, který má za svůj resort tvorbu dokumentů na starosti.

„Odstrašení a obklíčení ostrova.“ Čínská letadla a lodě cvičí u Tchaj-wanu

Čínská armáda zahájila třídenní vojenské manévry v okolí Tchaj-wanu, které mají za cíl nacvičit „úplné obklíčení“ Pekingem nárokovaného ostrova, informovala AFP. Tchaj-pej, podle níž manévry ohrožují regionální stabilitu a bezpečnost, uvedla, že 42 čínských letounů a osm lodí překročilo středovou linii v Tchajwanské úžině, která odděluje Tchaj-wan od Číny. Reuters krok Pekingu dává do souvislosti se schůzkou tchajwanské prezidentky Cchaj Jing-wen se šéfem americké Sněmovny reprezentantů Kevinem McCarthym v tomto týdnu.

„Západ není v pozici, aby dával rozkazy Číně,“ míní čínský velvyslanec v Rusku

Čínský velvyslanec v Rusku se nechal slyšet, že Západ není v pozici, aby dával jakékoli pokyny Číně, pokud jde o otázku invaze na Ukrajinu. Podle něj také Čína „aktivně podporuje úsilí o řešení problému“ invaze, kterou Rusko rozpoutalo loni v únoru. Informuje o tom ruská agentura TASS s odkazem na rozhovor s čínským velvyslancem Čang Chan-chuejen, který přinesl proruský web Izvestia daily. Diplomat rovněž uvedl, že Peking neposkytl zbraně ani jedné ze stran konfliktu.

„Nedopustím, aby s Čínou mluvilo jen Rusko.“ Prezident Macron přiletěl do Pekingu

Čína může díky svým blízkým vztahům s Ruskem hrát důležitou roli při hledání cesty k míru na Ukrajině, uvedl ve středu francouzský prezident Emmanuel Macron po svém příletu do Pekingu. Informovala o tom agentura AFP. Válka na Ukrajině, která již více než rok čelí ruské invazi, bude podle předpokladů jedním z hlavních bodů čtvrtečního jednání Macrona s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Třístranné schůzky se zúčastní také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.

Čínský špionážní balón sbíral signály ze zbraňových systémů v USA

Čínský špionážní balón, který v únoru u pobřeží Spojených států sestřelila americká stíhačka, dokázal získat zpravodajské informace z několika amerických vojenských areálů, i když se tomu USA snažily zabránit. S odvoláním na dva vysoce postavené americké činitele to uvedl zpravodajský server NBC News. Incident přispěl k dalšímu zvýšení napětí mezi dvojicí mocností. Čína dokázala balón ovládat tak, že nad některými místy mohl přeletět i několikrát a získané údaje byl schopen okamžitě předávat Pekingu.

Černochová: Klidně zatleskám i Číně, pokud dojedná mír na Ukrajině

Ministryni obrany Janě Černochové (ODS) by nevadilo, kdyby konec bojů na Ukrajině zprostředkovala Čína. Za klíčové považuje, aby konflikt skončil co nejdříve, řekla dnes ministryně v pořadu České televize (ČT) Otázky Václava Moravce. Bývalý ministr a nynější šéf sněmovního výboru pro obranu Lubomír Metnar (ANO) uvedl, že považuje dosavadní mírové iniciativy za liché a jinou než čínskou nyní nevidí.

Pavel neplánuje navštívit Tchaj- wan. Nechce ohrozit obchodní vztahy s Čínou

Prezident Petr Pavel neplánuje návštěvu Tchaj-Wanu. Znamenalo by to podle něj zbytečné ohrožení obchodních vztahů s Čínou a zájmů českých firem. Na druhou stranu ale nevyloučil setkání s tchaj-wanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen na neformální úrovni. Řekl to v úterý na Gymnáziu Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, kde se v tělocvičně setkal a besedoval s tamními studenty během svého dvoudenního pobytu v Moravskoslezském kraji.

TikTok a vleklý konflikt s Čínou

Šéf TikToku Šou C’ Čche by měl chtít zpátky své peníze. Americký Kongres si ho předvolal, aby vypovídal o napojení své firmy na Komunistickou stranu Číny. Čche slyšení rozhodně nepodcenil a najal si ty nejlepší washingtonské lobbisty, aby ho na grilování připravili. Místo toho, aby uklidnil nevraživě naladěné kongresmany a odvrátil hrozbu zákazu, jenž jeho firmě hrozí, nejspíše ji notně přiblížil.

Historický okamžik. Tchajwanský exprezident navštívil Čínu

Tchajwanský exprezident Ma Jing-ťiou v pondělí přicestoval do Šanghaje na první návštěvu bývalého či současného vůdce Tchaj-wanu v pevninské Číně od roku 1949, kdy se ostrov oddělil od Číny. Informovala o tom agentura Reuters. Ma uvedl, že cílem jeho cesty je snížit napětí mezi Tchaj-pejí a Pekingem. Vládnoucí tchajwanská Demokratická pokroková strana (DPP) prezidentky Cchaj Jing-wen návštěvu kritizovala. Ma Jing-ťiou vládl Tchaj-wanu od roku 2008 do roku 2016.

Pekarová jednala s prezidentkou Tchaj-wanu. Čína se zlobí

Předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová se v Tchaj-peji setkala s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. Ta ocenila, že Pekarová Adamová na Tchaj-wan přicestovala navzdory "velkému tlaku". Poukázala tak na kritiku návštěvy ze strany Číny, která Tchaj-wan považuje za své území. Pekarová Adamová uvedla, že nikdo nemůže ČR a Tchaj-wan odradit od toho, aby ctily práva, jako je svoboda, demokracie a ochrana lidských práv.

Dilemata americké zahraniční politiky

V San Diegu v Kalifornii je druhá největší námořní základna Spojených států, sídlí tam většina povrchových plavidel tichomořské flotily i jediná loděnice na výstavbu ponorek na západním pobřeží. Pokud by vypukla válka mezi USA a Čínou, San Diego, spolu s Havají, kde je velitelství tichomořské flotily, by se tak stalo centrem amerického válečného snažení. Nebyla nejspíš náhoda, že minulý týden tam lídři USA, Austrálie a Británie představili detaily nového protičínského paktu. Dohoda známá jako AUKUS byla oznámena již před 18 měsíci. Bezprostředním výsledkem byla uraženost Francouzů.

„Si slaví úspěch, Putin má fotky.“ Ruský prezident popřel vznik vojenského paktu s Čínou

Rusko a Čína nevytvářejí vojenské spojenectví a ve věci vzájemné vojenské spolupráce před veřejností nic neskrývají, řekl ruský prezident Vladimir Putin. Učinil tak po nedávné návštěvě čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Moskvě. „Si vyměnil hezká slova za hmatatelné úspěchy a učinil tak, aniž by si radikálně znepřátelil Ukrajinu, Evropu nebo dokonce USA. Summit tedy nebyl pro Západ špatným výsledkem a mohl dopadnout mnohem hůře,“ prohlásil bývalý velvyslanec USA v Moskvě Michael McFaul.