Americký prezident Donald Trump oznámil, že vzdušný prostor nad Venezuelou a v jejím okolí bude zcela uzavřen, a vyzval k jeho neprodlenému opuštění. Napsal to v příspěvku na své sociální síti Truth Social. "Všem leteckým společnostem, pilotům, drogovým dealerům a obchodníkům s lidmi: vezměte prosím na vědomí, že VZDUŠNÝ PROSTOR NAD VENEZUELOU A JEJÍM OKOLÍM JE V CELÉM ROZSAHU UZAVŘEN," napsal Trump v příspěvku.
Ministerstvo zahraničí doporučilo Čechům co nejdříve opustit dostupnými spoji Venezuelu. Reagovalo tak na páteční varování amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA) o možné hrozbě kvůli zvýšené vojenské aktivitě. Úřad to dnes uvedl na síti X. Řada leteckých společností zrušila o víkendu lety do Venezuely i ze země. Stalo se tak po pátečním varování FAA, který informoval o možné hrozbě kvůli zvýšené vojenské aktivitě ve Venezuele a okolí.
Úderná skupina letadlové lodi Gerald R. Ford amerického námořnictva v neděli vplula do Karibského moře. Úderná skupina to uvedla na webu a sociálních sítích Jižního velitelství USA. Ford Carrier Strike Group byla podle prohlášení pověřena „podporou prezidentova nařízení o zničení nadnárodních zločineckých organizací a bojem proti narkoterorismu při obraně vlasti“. „Nemůžu vám říct, jaké to bude, ale ohledně Venezuely jsem se tak nějak rozhodl,“ řekl v pátek prezident USA Donald Trump.
Dny prezidenta Nicoláse Madura v čele Venezuely jsou sečteny, Spojené státy však do války s jihoamerickou zemí nepůjdou. Prohlásil to americký prezident Donald Trump v nedělním rozhovoru s televizní stanicí CBS. Maduro má s Trumpem dlouhodobě napjaté vztahy a tvrdí, že USA se velkou mobilizací v Karibiku chystají na válku proti jeho zemi. „Řekl bych, že ano. Myslím, že ano,“ odpověděl Trump na dotaz, zda se čas autoritářského vůdce v čele Venezuely naplnil.
Venezuela se v čase, kdy se v Karibiku shromažďují americké vojenské síly, obrací o pomoc na Rusko, Čínu a Írán. Venezuelský prezident Nicolás Maduro v dopise požádal Rusko o rakety, radary a modernizovaná letadla. S odkazem na interní dokumenty americké vlády o tom píše deník The Washington Post (WP). Americký prezident Donald Trump v říjnu potvrdil zprávy médií, že povolil CIA tajné akce ve Venezuele. Oznámil také, že americká armáda brzy podnikne pozemní akci.
Chystá Donald Trump válku s Venezuelou? To je hlavní téma amerických zahraničněpolitických debat posledních dní. U břehů Venezuely číhá asi 6000 amerických námořníků a mariňáků. Do oblasti se přesouvají moderní americké zbraně jako bombardéry B-52 a B-1 a hlavně letadlová loď USS Gerald R. Ford. Není to zatím úplně invazní síla, ale zároveň to není nezanedbatelné. Americký prezident rovněž oznámil, že schválil tajné operace CIA uvnitř Venezuely. Venezuelský autoritář Nicolás Maduro má evidentně strach. „Ano, mír, ano, mír navždy, mír navždy.
Svou rezignaci oznámil americký námořní admirál Alvin Holsey, jenž dohlíží na sílící údery Pentagonu na lodě v Karibiku, které USA viní z pašování drog z Venezuely, píší americká média. Holsey vyjádřil znepokojení ohledně mise v Karibiku a mezi ním a ministrem obrany Petem Hegsethem vznikla neshoda, píše deník The New York Times (NYT) s odvoláním na své zdroje. Holsey stojí v čele velitelství americké armády SOUTHCOM, které má na starosti veškeré operace v Karibiku a Střední a Jižní Americe.
Americká armáda podnikla v Karibiku další úder proti plavidlu, které spojuje s pašováním drog z Venezuely. V noci na dnešek o tom informovala agentura Reuters s tím, že je to zřejmě první případ, kdy po útoku zůstali přeživší. Pentagon čtvrteční událost zatím nekomentoval, Reuters se nicméně odvolává na své zdroje v americké vládě. USA už dříve provedly útoky na podezřelé lodě, při kterých zahynulo nejméně 27 lidí. Někteří právní experti a demokratičtí zákonodárci takový postup kritizují a zpochybňují, zda je v mezích válečných zákonů.
Tento rok byla Nobelova cena za mír sledovaná možná pozorněji než v jiných letech. Důvodem není nikdo jiný než Donald Trump. Ten se netají tím, že po ocenění velmi touží. „Nikdy mi nedají Nobelovu cenu za mír. Je to škoda. Zasloužím si ji, ale nikdy mi ji nedají,“ stěžoval si v Oválné pracovně letos v únoru. „Prezident již ukončil konflikty mezi Thajskem a Kambodžou, Izraelem a Íránem, Rwandou a Demokratickou republikou Kongo, Indií a Pákistánem, Srbskem a Kosovem a Egyptem a Etiopií.
Bílý dům zkritizoval, že Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 dostala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová namísto prezidenta USA Donalda Trumpa a označil rozhodnutí Nobelova výboru za politické. „Prezident Trump bude nadále uzavírat mírové dohody, ukončovat války a zachraňovat životy. Má srdce člověka, který ctí hodnoty humanismu, a nikdy nikdo nebude jako on, který dokáže pohnout horami pouhou silou své vůle,“ uvedl na X mluvčí Bílého domu Steven Cheung.
Nositelkou Nobelovy ceny za mír pro rok 2025 je venezuelská opoziční politička María Corina Machadová. Oznámil to dnes v Oslu norský Nobelův výbor. Osmapadesátiletá Machadová byla podle výboru oceněna "za neúnavnou práci při prosazování demokratických práv venezuelského lidu a za boj za dosažení spravedlivého a mírového přechodu od diktatury k demokracii". Americký prezident Donald Trump,tak bude muset minimálně rok na další případnou nominaci počkat.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v pondělí oznámil, že Vánoce v jeho zemi opět začnou mnohem dříve než v jiných státech. Maduro jejich začátek letos dekretem posune na 1. října, informovala agentura AFP. Podobně to autoritářský prezident této jihoamerické země udělal už v předchozích letech, podle jeho kritiků se tak snaží odvrátit pozornost od hluboké ekonomické a politické krize.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem se vyostřuje: Pentagon obviňuje Venezuelu z vojenských provokací a údajně do regionu nasazuje stíhačky. Prezident Maduro oznámil, že v případě útoku „okamžitě vstoupí do ozbrojeného konfliktu“. Informuje o tom například server die Welt. Americký prezident Donald Trump zvyšuje vojenský tlak na Venezuelu. Americký prezident Donald Trump zvyšuje vojenský tlak na Venezuelu.
Americký prezident Donald Trump zvažuje vojenské údery proti drogovým gangům na území Venezuely. V noci na dnešek o tom s odvoláním na své zdroje informovala televize CNN s tím, že je to součástí tlaku na autoritářského venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Ten podle agentury AFP v pátek řekl, že žádné z rozdílů mezi Venezuelou a USA neospravedlňují možný vojenský konflikt. USA mají v oblasti jižního Karibiku vícero vojenských plavidel, což Bílý dům vysvětluje jako tažení proti pašování drog do Spojených států.
Americký prezident Donad Trump obhajoval úterní úder americké armády na loď v Karibiku plující z Venezuely, která podle jeho administrativy převážela nelegální drogy. Útok, který zabil 11 lidí, Spojené státy podle Trumpa musely provést, aby poslaly jasný vzkaz latinskoamerickým drogovým kartelům. Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello útok označil za mimosoudní zabití, píší agentury. Podle právních odborníků by se mohlo jednat o porušení mezinárodního práva, napsal web stanice BBC.
Venezuela ve čtvrtek podala stížnost ke generálnímu tajemníkovi OSN Antóniu Guterresovi kvůli soustředění lodí amerického námořnictva v jižním Karibiku a v okolních vodách. Informovala o tom agentura Reuters. Spojené státy tvrdí, že plavidla jsou v místě kvůli hrozbě latinskoamerických drogových gangů. Lodě amerického námořnictva i pobřežní stráže pravidelně operují v jižním Karibiku, jejich současný počet ale výrazně převyšuje obvyklé nasazení v regionu.
Nejvyšší soud Spojených států dnes dočasně zakázal vládě prezidenta Donalda Trumpa deportovat na základě zákona o nepřátelských cizincích z konce 18. století Venezuelany zadržované v Texasu. Federální soudy původně prozatímně Trumpově administrativě deportace podle tohoto zákona zcela zakázaly, Nejvyšší soud USA ale v pondělí tento verdikt zrušil a vyhošťování umožnil, zároveň ale trojici Venezuelanů zadržované v severním Texasu umožnil deportace napadnout u texaských soudů.
„Všichni jsou už v Mexiku!“ zpíval kdysi Michal Tučný, ikona české country. Tučný je už dlouho „tam u nebeských bran“, ale Latinská Amerika jako by neztratila jistou přitažlivost. Nejde ani tolik o pulque s tortillou, jako spíš o formu hospodaření. Před pár dny zaznamenala slavný comeback na politickou scénu Jana Maláčová, zvaná podle své teoretické rozdávačnosti „Venezuela“. Coby nová předsedkyně sociální demokracie (SOCDEM) má smělé plány sjednotit levici, byť při letmém pohledu na stav tohoto křídla politické scény lze říci, že se tam nachází více náčelníků než indiánů.
Cena Václava Havla putuje do Venezuely do rukou hlavní rivalky tamního prezidenta Nicolase Madura. Ocenění získala venezuelská šéfka opozice a bojovnice za politickou svobodu a práva občanů María Corina Machodová. Prestižní ocenění, které uděluje Parlamentní shromáždění Rada Evropy každý rok, převzala za Machodovou její dcera ve Štrasburku. Machadovová patří mezi přední politické osobnosti ve Venezuele, která se zabývá odsuzováním porušování lidských práv ve své zemi a obranou demokracie a právního státu.
Zatímco policie zatýká Venezuelany na pokojných demonstracích proti výsledkům prezidentských voleb, podle opozice zmanipulovaných, tamní autoritářský prezident Nicolás Maduro vyhlásil na 1. října začátek Vánoc. Informoval o tom deník El País či argentinský server Infobae. Některá média to označila za "další Madurovo šílenství". Není to poprvé, co Maduro oznámil dřívější začátek Vánoc o mnoho týdnů.
Venezuela pod vládou Nicholase Madura čelí už několik let zpřísňujícím se sankcím ze strany USA kvůli korupci, porušování lidských práv a obchodu s drogami. Nyní však americké úřady učinily dosud nevídaný krok, když v rámci těchto sankcí zabavily Madurovi jeho oficiální prezidentský letoun Dassault Falcon 900, který se nacházel v Dominikánské republice. Podle úřadů jeho pořízení porušovalo americké sankce. Děje se tak krátce poté, co Maduro opět vyhrál v prezidentských volbách.
Obyvatelé amerického města Aurora, které se nachází v Coloradu, se potýkají s gangem nelegálních migrantů. Členové velkého venezuelského gangu Tren de Aragua měli ve městě Aurora obsadit bytový komplex a podle dostupných informací se nejedná pouze o jeden. Gang, který se podle městských představitelů podílí na různých kriminálních činech, odhalila bezpečnostní kamera jednoho z dalších obyvatel bytového komplexu, který video sdílel na sociálních sítích.
Ve venezuelské metropoli to vře. Podle fotografií a videí na sociálních sítích jsou ulice hlavního města Caracas plné demonstrantů, kteří přišli podpořit opoziční vůdkyni Maríu Corinu Machadovou během jejího prvního významného projevu po volbách. Záběry také ukázaly, jak se Venezuelská metropole halí do dýmu kvůli požárům v různých částech města. Do ulic vyšly tisícovky lidí, aby vyjádřily svou nespokojenost s volebními výsledky.
Tisíce obyvatel země vyrazily do ulic velkých i menších měst protestovat proti údajné snaze vlády zakrýt vítězství opozice v prezidentských volbách. Bezpečnostní složky proti nim nasadily slzný plyn, uvedla agentura AFP. Sám prezident Nicolás Maduro, který ve volbách vyhrál pravděpodobně podvodem, uvedl, že tentokrát svým oponentům neukáže žádnou slabost. Proti výsledku se ohradila celá řada států a organizací, naopak Madurovi gratulovala například Čína či Rusko.
Venezuelská opozice tvrdí, že může doložit své nezvratné vítězství v nedělních prezidentských volbách. Opoziční vůdkyně María Corina Machadová prohlásila, že má k dispozici 73,2 procenta volebních záznamů, které dokazují jasné vítězství prezidentského kandidáta Edmunda Gonzálese Urrutii. Vládou kontrolovaný volební orgán však již v pondělí vyhlásil za vítěze dosavadního autoritářského prezidenta Nicoláse Madura, aniž by zveřejnil výsledky voleb.
Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia, vážné obavy vyjádřil také americký ministr zahraničí Antony Blinken či argentinský prezident Javier Milei. Na podvod ukazuje i to, že CNE sečetlo více než 100 % odevzdaných hlasů.
Nejvyšší volební úřad ve Venezuele (CNE) označil dnes za vítěze nedělních prezidentských voleb dlouholetého autoritářského prezidenta Nicoláse Madura. Opozice to odmítla uznat, podle ní zvítězil se 70 procenty hlasů její kandidát Edmundo González Urrutia, uvedly zahraniční agentury. Za těžko uvěřitelný označili výsledek oznámený CNE chilský prezident Gabriel Boric a pochybnosti o něm vyjádřil i americký ministr zahraničí Antony Blinken.
Guyana nedá Venezuele ani metr svého území, prohlásil prezident Guyany Irfaan Ali v rozhovoru s americkou stanicí NBC před dnešní schůzkou s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem v karibském státě Svatý Vincenc a Grenadiny. Na tomto setkání Ali nehodlá jednat o změně hranic, ale slibuje si od něj zmírnění napětí ve sporu o region Esequibo, který tvoří asi dvě třetiny území Guyany. Oblast bohatou na ropu a drahé kovy si přes sto let nárokuje Venezuela,
Vrtulník guyanské armády Bell 412 EPI se sedmi lidmi na palubě se ve středu ztratil nedaleko hranic s Venezuelou. Úřady uvedly, že v oblasti bylo špatné počasí a zdůraznily, že nic nenasvědčuje tomu, že by vrtulník mohl být zasažen nepřátelskou palbou. Dnes o tom informovala agentura AP. V posledních dnech výrazně vzrostlo napětí mezi Venezuelou a Guyanou kvůli guyanskému regionu Esequibo, bohatého na ropu. Toto území si Caracas dlouhodobě nárokuje a v neděli o něm uspořádal referendum.
Jedním z důvodů, proč má ve střední Evropě přímá demokracie trochu špatnou pověst, je skutečnost, že ji svého času zneužíval Hitler. Nacistická říše byla občas ochotna uspořádat všelidové hlasování, samozřejmě důkladně hlídané esesáky, aby nikdo nehlasoval, jak nemá. Referendum o anšlusu Rakouska mělo celkem vzorný výsledek: 99,73 % hlasů pro. Referenda, která proběhla v roce 2022 v Rusy obsazených částech Ukrajiny, jako by přímo navazovala na tuto zvrhlou tradici.
