Od doby, kdy nastoupil do funkce ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD), podepsal jeho resort rámcové smlouvy na pořízení asi tří tisíc dronů s tím, že jde o první etapu, která slouží k vybavení na nejnižších taktických stupních a postupně se bude vybavení v dalších letech posunovat do vyšších pater.
Česká republika nestojí v rámci evropské vojenské integrace stranou, naopak vstoupila do společného evropského projektu European Sky Shield Initiative, který je velmi silně navázán na alianční systém integrované protivzdušné obrany a zapojuje se i v dalších iniciativách. V rozhovoru pro Echo24 to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Uvedl také, že Česko v příštím roce bezpochyby splní závazek v rámci NATO vydávat dvě procenta HDP na obranu. Uvedl ale také, že diskuse o tom, jak funguje metodika NATO, je často zavádějící. Popsal, jak by podle něj měla vypadat armáda budoucnosti, jakou roli hrají drony či jak Česká republika v oblasti obrany spolupracuje se Slovenskem.
Kompetenční spor o to, zda má prezident Petr Pavel do Ankary odcestovat jako součást české delegace, nebo ne, měl i jeden nečekaný dopad na českou veřejnou diskusi: jako kdyby v celém sporu šlo jen o to, kdo dostane možnost před spojenci oddaně deklarovat, že samozřejmě budeme zbrojit, zbrojit, zbrojit.
Je normální, aby byl náčelník generálního štábu jmenován proti vůli ministra obrany? Kdo by měl letět na červencový summit NATO do Ankary – prezident, premiér, anebo oba? A jak celkově vypadá situace v naší obraně a jsme vůbec schopni někdy plnit závazky vůči NATO? O těchto a dalších tématech týkajících se zbrojení a současných i budoucích hrozeb jsme debatovali s předsedou sněmovního výboru pro obranu Josefem Flekem ze STAN, místopředsedou téhož výboru Pavlem Růžičkou z ANO a generálem ve výslužbě a někdejším šéfem vojenských zpravodajců Andorem Šándorem.
Česko letos nejspíš nesplní závazek v NATO vydat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Má však výhodu v tom, že český premiér Andrej Babiš je jedním z posledních příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi evropskými lídry. Babiš to řekl v dnes zveřejněném rozhovoru s britským deníkem Financial Times (FT). Evropští spojenci se podle listu připravují na ostrou konfrontaci s Trumpem na summitu NATO v Ankaře 7. až 8. července.
Roky trvající nevraživost mezi náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou a exministryní obrany Janou Černochovou nebere konce ani po konci mandátu političky a blížícím se konci generála ve funkci, který má svou misi završit 31. srpna. Politička ostře reagovala na Řehkovu kritiku, že Česko během posledních čtyř let promarnilo příležitost posílit obranyschopnost země například zavedením širší formy dobrovolného vojenského výcviku. Tvrdí přitom, že náčelník během svého působení žádný konkrétní návrh v této oblasti nepředložil.
Premiér Andrej Babiš (ANO) probíral se ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) novou koncepci české armády. Premiér uvedl, že vláda plánuje urychlit posilování protivzdušné obrany i nábor nových vojáků. Právě s počtem plánovaných nových příslušníků armády vyjádřil Babiš nespokojenost. Zůna by v roce 2040 chtěl mít v armádě 32 tisíc vojákům což je oproti současnému stavu jen o přibližně 4000 více. Babiš současně uvedl, že Česko nejspíše letos opět nedosáhne aliančního závazku dvou procent hrubého domácího produktu HDP na obranu.
Exministryně Jana Černochová (ODS) začala spekulovat o konci svého nástupce, ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), v kabinetu. „Že je jen otázkou času, než bude vystřídán“, vidí v tom, že novým náčelníkem generálního štábu (NGŠ) se má stát Miroslav Hlaváč, dosavadní zástupce současného náčelníka Karla Řehky. Pro něho vicepremiér kabinetu Zůna v pondělí nehlasoval, byť NGŠ je nejbližším spolupracovníkem ministra a spojkou politického vedení na armádu.
Lucembursko má tisíc vojáků, Estonsko sedm tisíc a žádná letadla ani helikoptéry. Je pak diskuse o výdajích na obranu o procentech HDP, nebo o reálné bojeschopnosti armády? Tuto otázku si položil na pondělní tiskové konferenci premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že debata by se měla vést o tom, jaké obranné či protidronové systémy bude NATO mít, nikoliv o číslech. Dodal, že mu generální tajemník Mark Rutte řekl, že by se plánovaná vojenská nemocnice v Praze do výdajů na obranu počítala.
Dodávky děl Caesar, které měla armáda přebírat od letošního dubna, mají zpoždění. Důvodem je odstraňování nedostatků. Momentálně není jasné, kdy novou techniku vojáci získají. České televizi to řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Děla má dodat francouzská firma KNDS France. Armáda jich má dostat 62 za 10,3 miliardy korun. Na zálohách dosud Česko uhradilo 7,2 miliardy korun. Ministerstvo obrany uzavřelo smlouvu na nákup 52 houfnic v roce 2021, o rok později přibyl dodatek na dalších deset.
Snižování výdajů na obranu podporuje 17 procent Čechů. Pro jejich zachování na dvou procentech hrubého domácího produktu (HDP) je 24 procent lidí. Dalších 27 procent dotázaných by preferovalo jejich růst na průměr Severoatlantické aliance (NATO), který loni činil 2,8 HDP. Nadprůměrný podíl HDP by do obrany investovalo 17 procent veřejnosti. Vyplývá to z dubnového průzkumu agentury STEM, kterého se zúčastnilo 1315 lidí.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) dnes prezidenta Petra Pavla seznámil s kandidáty na náčelníka generálního štábu, proces výběru tak pokračuje. Po schůzce to uvedl prezidentův mluvčí Filip Platoš. Zůna po hodinu a čtvrt trvající schůzce na Pražském hradě s novináři nemluvil, tak jak bylo předem avizováno. Náčelníka generálního štábu jmenuje prezident na návrh vlády. Pavel podle Platoše se Zůnou jednal také o dalších tématech.
Na nového náčelníka generálního štábu jsou čtyři kandidáti. České televizi (ČT) to dnes řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Konkrétní jména neuvedl. Informoval o nich ale už premiéra Andreje Babiše (ANO), s kandidáty se sešel i předseda Sněmovny a SPD Tomio Okamura. Ve středu bude Zůna o výběru šéfa armády jednat s prezidentem Petrem Pavlem.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) odmítl obviňování z cenzury v případě rozhovoru, který natočila armáda s prezidentem Petrem Pavlem. O existenci videa podle ministra neměl jeho úřad informace. Navíc měl být zveřejněn na paralelním youtubovém kanálu armády zřízeném při porušení vnitřních ministerských předpisů a směrnic i platných předpisů armády, řekl ve Sněmovně Zůna. Rozhovor vznikl pro armádní podcast Kamufláž.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v úterý večer na sociální síti Facebook zveřejnil rozhovor, který s prezidentem Petrem Pavlem natočila Armáda ČR, a o jehož zveřejnění se dohadovala s ministerstvem obrany. Upozornil dnes server CNN Prima. Řeči o týden trvající strašidelné cenzuře jsou jen další pohádkou o neexistujícím problému, uvedl k příspěvku Macinka. Rozhovor vznikl v rámci armádního podcastu Kamufláž. Video mělo podle avizovaných informací vyjít na sociálních sítích 7. 4.
Exemplární případ toho, jak nedělat opoziční práci, poskytuje kauza cenzury prezidenta ministerstvem obrany. V pondělí deník Aktuálně přišel se zprávou, že tiskové oddělení generálního štábu armády si natočilo videorozhovor s Petrem Pavlem, načež jej ministerstvo vojákům zakázalo uveřejnit. Martin Kupka, předseda ODS a implicitně jaksi i lídr opozice, reaguje i na dnešní dobu hystericky: „Jde o cenzuru v nejtvrdší podobě. Tenhle postup má jasnou logiku. Co se nehodí, to se zastaví. Co se nehodí, to se umlčí. Metody, které se Andrej Babiš nebo Oto Klempíř učili u StB, se dnes vracejí v plné síle.“
Poslední roky nejsou chudé na různé krize světových měřítek včetně ozbrojených konfliktů. S nedávným znovuvzplanutím napětí na Blízkém východě se do popředí opět dostává téma informovanosti obyvatelstva v případě nouze, potažmo chybějící branné výchovy. Věděli byste například, kde se při krizových situacích ukrýt? Politická reprezentace či čelní představitelé bezpečnostních sborů si jsou přitom vědomi potřeby plány prohloubit a aktualizovat.
Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes přes tři hodiny jednal s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD). Po schůzce na ministerstvu obrany s novináři nehovořil. Televizi CNN Prima NEWS později řekl, že na ministerstvo bude nyní chodit často a že ministr vypracuje novou koncepci armády, představit ji má do konce května. Ministerstvo na webu uvedlo, že schůzka se týkala stavu resortu, jeho dalšího směřování, včetně aktuální koncepce a mimo jiné i rozpočtu na příští rok.
Závazek dávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) je podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) nezpochybnitelný. Slibovat vyšší výdaje není v současnosti reálné, uvedla v dnešní Partii Terezie Tománkové na CNN Prima News. Přístup vlády k obraně kritizovali v debatě zástupci opozice. Kabinet ANO, SPD a Motoristů podle nich neplní svoje spojenecké závazky. Na útoky, které se nyní vedou na vládu skrze výdaje na obranu, upozornil v nedělním videu také premiér Andrej Babiš.
Náčelníkovi Generálního štábu Armády ČR Karlu Řehkovi končí v letošním roce mandát a v současné době tak probíhá jeho výběr. Podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) se nyní pracuje s několika jmény, nový šéf armády musí ale být primárně stratég. Dodal, že se nebude opakovat styl mediálního vystupování končícího náčelníka Řehky. Jeho nástupce bude komunikaci podle Zůny ladit s resortem obrany.
Americký velvyslanec v Praze Nicholas Merrick ve čtvrtek na národní konferenci nazvané Naše bezpečnost není samozřejmost varoval vládu Andreje Babiše kvůli škrtům v obraně a je kolem toho velký ohlas. Logicky. V kontextu obvykle spíše diplomaticky laděných velvyslaneckých projevů šlo o nezvykle důrazný vzkaz České republice od světové velmoci a spojence. Který samozřejmě hned využila opozice, aby ještě předtím, než vše okomentovali zástupci vlády, měla jasno, že jde o „zdrcující slova“ pro Babišův kabinet.
Výdaje, které Česká republika letos podle návrhu státního rozpočtu na letošní rok vynaloží na obranu, jsou podle premiéra Andreje Babiše (ANO) za současné situace maximem možného. Řekl to České televizi. Reagoval tak na výzvu amerického velvyslance v Praze Nicholase Merricka, aby Česko dodržovalo své závazky vůči NATO týkající se obranných výdajů. Babiš uvedl, že obrana a armáda je pro jeho vládu důležitá a výdaje na obranu rostou, ale řeší také zdravotnictví, sociální otázky a každodenní život občanů.
Česká muniční iniciativa, která zajišťuje dodávky dělostřelecké munice pro Ukrajinu, si vede dobře a pro letošní rok má velmi vysoké ambice, záležet však bude na dárcích. Během čtvrtečního jednání ministrů obrany členských zemí Severoatlantické aliance v Bruselu to českým novinářům řekl ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). Zopakoval rovněž, že v případě Česka nadále platí rozhodnutí vlády neposkytovat iniciativě žádné finance ze státního rozpočtu.
O strategii rozvoje a výstavby české armády a nastavení vzájemné spolupráce a komunikace jednal odpoledne na Pražském hradě prezident Petr Pavel s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. V tiskové zprávě o tom informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře. Jednání trvalo zhruba hodinu a půl, Zůna ani Řehka se po jeho skončení u novinářů nezastavili.
Prezident Petr Pavel bude dnes v 15:00 jednat s ministrem obrany Jaromírem Zůnou (za SPD) a náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou. Tématem má být nastavení spolupráce a komunikace. Oznámila to hradní kancelář. Podle ní se jednání uskuteční bez výstupů pro média. „Tématem společného jednání je nastavení spolupráce a komunikace mezi prezidentem republiky, Vojenskou kanceláří prezidenta republiky, ministerstvem obrany a Generálním štábem Armády ČR,“ uvedl Hrad.
Bývalý premiér Petr Fiala se ostře pustil do nové vlády. Premiér Andrej Babiš (ANO) detailními veřejnými vyjádřeními o podrobnostech muniční iniciativy podle Fialy ohrožuje bezpečnost lidí a firem, působí i ekonomické škody. Fiala zároveň ostře zkritizoval plán jmenovat Filipa Turka zmocněncem pro Green Deal poté, co ho prezident odmítl jmenovat ministrem. Podle Fialy současná vláda obchází Ústavu a vytváří politické trafiky. Proti slovům Petra Fialy se ohradil místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO).
Česko loni vydalo na obranu 171,1 miliardy korun. Výdaje představují 2,02 procenta hrubého domácího produktu (HDP), takže země splnila zákonnou povinnost obranných výdajů ve výši nejméně dvou procent HDP. Novinářům to v úterý řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dodržení dvouprocentního cíle, který vyžaduje od svých členů také Severoatlantická aliance, sliboval na konci loňského roku i premiér Andrej Babiš (ANO).
V SPD to vře. Poté, co minulý týden vstoupil na tiskové konferenci ministr obrany za SPD Jaromír Zůna se stanoviskem podporujícím Ukrajinu, vydalo hnutí po víkendu sérii videí, v níž tento postoj koriguje. Týká se to přístupu k návštěvě Kyjeva, nákupu stíhaček F-35 nebo obecné podpory země. Zůna přitom v pátek říkal opak. „Naše podpora Ukrajiny bude pokračovat, stojíme na straně Ukrajiny, Ukrajina je země, která se brání, agresorem je Rusko,“ uvedl Zůna v pátek.
Ministerstvo obrany má podle SPD předložit podklady k ukončení své role v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině v boji proti ruské agresi. Po dnešním téměř tříhodinovém jednání poslaneckého klubu SPD to řekl předseda hnutí a Sněmovny Tomio Okamura. Dodal, že postupuje podle programového prohlášení vlády a že Česko žádné peníze z rozpočtu poskytovat na pokračování války na Ukrajině nebude.
Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) se bude napříště vyjadřovat k armádě a jejímu zabezpečení, zatímco postoje vlády k zahraničních otázkám včetně těch k Ukrajině bude sdělovat premiér Andrej Babiš (ANO). Dohodla se na tom dnes koaliční rada ANO, SPD a Motoristů, řekl ČTK místopředseda hnutí SPD Radim Fiala. Zůnovy výroky na páteční tiskové konferenci, které se týkaly podpory Ukrajiny či pokračování české muniční iniciativy, kritizovali na sociálních sítích příznivci SPD.
