Vznikající vláda Andreje Babiše (ANO) plánuje provést audity zakázek na ministerstvu obrany. Experti SPD, kteří mají mít resort obrany na starosti, podle šéfa hnutí Tomia Okamury avizují, že existují indicie, že některé zakázky mohly být v rozporu se zákonem. Konkrétní být Okamura v pořadu Echo Prime Time nechtěl. Ministerstvo pod vedením končící ministryně Jany Černochové (ODS) si podle svých slov za všemi zakázkami stojí.

Že chce vznikající kabinet na resortu obrany provést audit, řekl už krátce po volbách Echu pravděpodobný ministr hospodářství Karel Havlíček (ANO). Vznikající vládě vadí některé zakázky, k nimž na MO došlo. „Zazálohovalo se kde co, ale nešlo se ku posilování bezpečnosti, ale ku plnění procent vůči HDP, což podle nás není cesta, respektive nemůže se to opřít jen o ty zálohy. Hodně tam pracoval marketing, objevilo se hodně vylhaných věcí, hodně zbytečných záloh a tak dále. To všechno musí projít auditem, včetně muniční iniciativy, kde máme velké připomínky,“ uvedl Havlíček.

Předseda sněmovny a šéf koaliční SPD, která má mít resort obrany v budoucí vládě na starost, Tomio Okamura v minulém pořadu Echo Prime Time uvedl, že hnutí má celou řadu expertů na obranu. „Oni přesně vědí, která zakázka je zbytečná a předražená. Jsou vesměs bez výběrových řízení a my máme rámcové informace o tom, v čem mohou být problémy. To, že to oficiálně rozkryjeme a zauditujeme, přijde následně, až vznikne nová vláda,“ řekl Okamura s tím, že odborníci SPD už nyní avizují, že existují indicie, že některé zakázky na resortu obrany jsou v rozporu se zákonem.

Mluvčí ministerstva obrany David Šíma pro Echo24 řekl, že resort končící ministryně Jany Černochové (ODS) vždy „samozřejmě postupuje v souladu s právním řádem České republiky a interními předpisy resortu“. „Při realizaci všech zakázek jsou využívány dostupné kontrolní a jiné mechanismy, které zajišťují transparentnost a zákonnost celého procesu. Resort obrany si tak v návaznosti na veškerá opatření stojí přirozeně za všemi smlouvami, které jsou jím uzavírány, a to bez ohledu na konkrétní politické vedení,“ uvedl Šíma.

„Rozhodnutí o případném provedení auditu, o kterém mluví představitelé budoucí vlády, bude plně v kompetenci nového vedení resortu. Vzhledem k tomu, že dosud se žádný nový ministr či ministryně úřadu neujal, přirozeně žádný konkrétní audit zahájen nebyl,“ dodal Šíma.

V současné době je rozjetá celá řada vojenských zakázek, ať už se jedná o tanky, bojová vozidla pěchoty, či stíhačky F-35. U posledního zmíněného kusu techniky, tedy F-35, navzdory předchozí kritice Havlíček ve čtvrtek na tiskové konferenci, že je rozhodnuto. „V tuto chvíli neřešme, co se dalo udělat lépe, co se dalo udělat hůře. Já dneska vnímám to, že ten stav je takový, jaký je. To znamená, Česká republika má závazek vůči Spojeným státům a závazky se musí plnit,“ řekl Havlíček. Zdůraznil, že je třeba udělat vše pro co největší zapojení českých firem. „Protože to samozřejmě není jen o nákupu stíhaček, ale o celé infrastruktuře, která je s tím spojená,“ podotkl.

Pořízení 24 strojů schválila vláda Petra Fialy (ODS) v září 2023, opozice v čele s ANO ho opakovaně kritizovala. Za stíhačky, související vybavení, výcvik, munici a zajištění životního cyklu Česko zaplatí 106 miliard korun. Další peníze si vyžádá například modernizace letecké základny v Čáslavi. Letouny tak vyjdou celkem na 150 miliard. Jde o nejdražší armádní nákup. První letouny F-35 pro ČR mají být hotové v roce 2029, všechny stroje by měly do ČR dorazit do roku 2035.

Problém pro resort obrany představuje zpoždění u dodávek samohybných houfnic Caesar, opozice v předchozím volebním období také ostře kritizovala zakázku na polní kuchyni, kterou MO vysoutěžilo od firmy již zesnulého někdejšího senátora Vlastimila Sehnala. Kuchyni armáda převzala po dlouhých průtazích v září a vystavilo penalizační fakturu na téměř 40 milionů korun za pozdní dodání. Náklady na polní kuchyně tak budou po započtení penalizace téměř o 60 % nižší.

MO dále argumentovalo, že zakázka byla zadána v otevřeném zadávacím řízení, do kterého se může prostřednictvím národního elektronického nástroje (NEN) přihlásit neomezený okruh dodavatelů, a to včetně zahraničních společností v rámci celé Evropské unie a třetích zemí majících přístup na společný trh. „Žádný z odborníků, kteří ve veřejném prostoru hodnotili zakázku jako předraženou, nepodal v řádné zákonné lhůtě žádné nabídky nabízející levnější řešení,“ psalo MO v září na webu.

Havlíček zároveň pro Echo24 dodal, že nemá jít jen o audit na MO. „Chceme udělat i audit na ministerstvu průmyslu, chceme se znovu podívat za jakých podmínek a za jakou cenu se kupoval ztrátový Net4Gas, proč se to koupilo s dluhem 33 miliard korun a proč se za to zaplatilo dalších pět plus téměř tři miliardy, tedy nás to stálo 41 miliard korun. To jsou závažné věci, které měly dopad třeba na regulovanou složku plynu. Je potřeba to řádně prověřit. Předpokládám, že každý z ministrů, který si nebude něčím jistý, udělá audit, což ale neznamená, že někoho předem kritizujeme. Třeba se ukáže, že jsme se třeba domnívali, že něco není v pořádku a ono to v pořádku bylo. Ale je nutné to mít podložené,“ dodal Havlíček.