Sněmovna schválila vládní novelu zákona o elektronických komunikacích, která řeší přechod na televizní digitální vysílání ve standardu DVB-T2. Tato změna má stát diváky podle odhadů vlády asi pět miliard korun za nákup nových televizních přijímačů nebo set-top boxů. S úplným přechodem se počítá v roce 2021. Novelu musí ještě posoudit Senát a podepsat prezident.
Do budovy státní televize v centru východoafghánského města Dželálábád pronikli ve středu neznámí ozbrojenci. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž na místě vypukla bitva mezi útočníky a příslušníky bezpečnostních sil.
Zaplatí si Češi za nové televize a set-top boxy kvůli přechodu na 2. generaci digitálního vysílání až 5 miliard korun? Podle Českých radiokomunikací (CRA) je takový odhad přemrštěný, třebaže jiné odhady mluví až o 10 miliardách. CRA se ohrazuje i proti dalším údajně zavádějícím a někdy až lživým informacím.
Revival osmdesátých let v popkultuře trval o dost déle než osmdesátá léta a úplně za sebou ho ještě pořád nemáme. Zároveň se ale už rozjíždí revival poslední dekády dvacátého století.
Diskuze nad cenami mobilních dat se stala v posledních měsících téměř každodenním tématem politiků. Poslanci začnou v úterý ve sněmovně projednávat v prvním čtení novelu telekomunikačního zákona, která by podle vlády měla vést ke snížení cen za data. K tomu ale podle kritiků nedojde.
Začala druhá řada seriálu Ohnivý kuře. Zdánlivě je to zpráva, jež možná se míjí s cílovou skupinou Echa – neboť předpokládá se, že naši čtenáři „nekonečné“ seriály tuzemských televizí nesledují. To je zbytečná pýcha. Znemožňuje vidět, v čem i takové vyprávění může být originální, provokovat k úvahám, dokonce se střetávat s výroční zprávou amerického ministerstva zahraničí o stavu lidských práv ve světě.
Byla odvysílána poslední epizoda seriálu Svět pod hlavou. Ohlas měl nesporný: jednak svou sevřeností a filmovou výpravou se vymykal převládající soudobé televizní produkci, jednak diváky přitažlivě konfrontoval s nedávnou zdejší minulostí. Snažil se totiž evokovat jednoznačně podobu československého roku 1982, do nějž se hlavní hrdina – policista Filip Marvan – ze současnosti propadl po srážce automobilem.
V českém zpravodajství (i na Echu, původcem zprávy a jejího vyznění byl ovšem Český rozhlas) jsem se včera dozvěděl šokující věc: z polské veřejnoprávní televize stahují homosexuály.
Americký herec Arnold Schwarzenegger ukončil účinkování v televizní show The New Celebrity Apprentice, v níž jako moderátor vystřídal prezidenta Donalda Trumpa. Ten se do herce v sobotu opřel, že z pořadu neodešel dobrovolně, ale kvůli špatné sledovanosti.
Většina Čechů má přesně čtyři roky na to, aby si koupila novou televizi nebo set-top box. České Radiokomunikace spustily v Praze a středních Čechách 2. generaci digitálního televizního vysílání – přechodovou televizní síť pro standard pozemního vysílání DVB-T2. K vypnutí technicky méně vyspělého vysílání DVB-T má přitom dojít v únoru 2021.
Vzpomínka na účast na Festivalu politické písně v tom bájném městě Sokolově, v tom bájném čase našeho mládí.
V Praze vzniklo nové mediální centrum pro boj s ruskou propagandou. Rádio Svobodná Evropa ve spolupráci s Hlasem Ameriky začalo minulý týden vysílání nového ruskojazyčného kanálu Současnost. Ten má být protiváhou prokremelským serverům jako je Sputnik či RT, které do světa často šíří neověřené či nepříliš důvěryhodné informace.
Zatímco s výměnou svých televizorů už Češi počítají, málokdo ví, že podobný osud zřejmě potká i jejich rádia a autorádia. O přechod na digitální vysílací standard usiluje zejména veřejnoprávní Český rozhlas, který už díky nařízení vlády spustil experimentální digitální vysílání. Radiopřijímače pro digitální vysílání jsou však drahé a u analogových rádií navíc nelze jen, na rozdíl od televizí, připojit adaptér.
Holanďané si dělají legraci z Trumpovy inagurační řeči ve videu s názvem Holandsko vítá Trumpa jeho vlastními slovy. Satirický televizní pořad Zondag met Lubach (Neděle s Lubachem) naráží na plánovanou zeď mezi USA a Mexikem, na Trump Tower, holandskou historii nebo na Trumpovy slovní útoky na menšiny. Video hojně sdíleli uživatelé na Twitteru.
Nejhodnotnější počiny v oblasti audiovizuální tvorby odměnil v sobotu Český filmový a televizní svaz FITES výročními cenami Trilobit. Tu hlavní získal seriál Pustina, konkrétně scenárista Štěpán Hulík a režiséři osmidílného kriminálně-psychologického dramatu z produkce HBO Ivan Zachariáš a Alice Nellis.
Britská BBC šokovala diváky satirickým videem, ve kterém vystupují ženy oblečené jako manželky bojovníků Islámského státu. Chlubí se, že jim muž koupil vestu s výbušninami nebo delší řetěz. Video vzbudilo nejen pobavené, ale také pobouřené reakce.
Sluchově postižení diváci si stěžují na televizi Nova. Česká unie neslyšících obviňuje televizi z hrubého porušení práv této skupiny diváků. Nova jim totiž bez předchozího upozornění na téměř dva týdny vypnula titulky u jejich oblíbených pořadů a navíc je měla „zastrašovat šířením poplašné zprávy“, když uvedla, že v případě schválení chystané vládní novely nebudou některé pořady otitulkovány. Unie však namítá, že se jednalo o zavádějící tvrzení a že novela naopak přinese navýšení počtu otitulkovaných filmů pro neslyšící diváky.
Vánoce jsou za dveřmi a s nimi každoroční příděl: tři nové sváteční pohádky, natočené letos Českou televizí právě k této příležitosti, a ovšem balík těch starších, jejichž opakování budou dokola vysílána všemi tuzemskými televizními stanicemi.
Ve středečním pořadu Show Jana Krause měl jako mimořádný host vystoupit Jiří Brady. Pořad se natáčel v úterý. TV Prima ovšem na poslední chvíli změnila program a odvysílala díl talkshow starý několik měsíců. Během natáčení se na pódiu sešli lidé, kteří kdysi zakládali Občanské fórum. Jan Kraus při natáčení řekl, že pořad bude odvysílán ve středu, pokud nebude zakázán. Evidentně se tak stalo.
Česká televize chystá zpoplatnit své internetové vysílání. Tato informace, která vzbudila mezi diváky obavu a nevoli, však rozhodně není na pořadu dne. Jak upozorňuje ČT, jedná se zatím pouze o úvahy bez konkrétních obrysů. Veřejnoprávní televize tímto krokem reaguje na technologický vývoj, kdy čím dál více lidí sleduje její pořady především na svých počítačích a mobilech.
Spor o digitalizaci a restauraci starých českých filmů, o vhodný postup, jak filmy uchovat pro další generace, se s přestávkami objevuje už několik let v různých tuzemských médiích. Ta výdrž je s podivem, vždyť jde o téma výsostně odborné, vědecké, trochu nesrozumitelné.
Provozovatelé televizních stanic budou muset nově označovat pořady a filmy z hlediska jejich vhodnosti pro děti a mladistvé a charakteru obsahu. S jednotným označováním pořadů počítá návrh novely zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, který ve středu projedná vláda.
Evropská komise ve středu představila plán reformy evropského autorského práva, kterým chce zlepšit tvůrcům jejich vyjednávací podmínky s vydavateli. Také ti by se ale měli dostat do postavení nositele práv, a tedy do výhodnější pozice při jednáních s provozovateli on-line služeb, které jejich obsah používají či zpřístupňují.
Ukrajina je podobně lákavá: poslední léta na jejím východě probíhá válka s Ruskem, bojí se o svou budoucnost, stojí o západní podporu, ukrajinština se v četnosti užití neustále pere s ruštinou. Takže rovněž téma Ukrajinské čítanky je nasnadě: hledání mytické Ukrajiny.
O prvním zářijovém víkendu skončí výstava věnovaná českému fantastickému realismu, a tak má-li ještě někdo čas ji navštívit, směle do toho; byla by škoda ji promarnit. Je to totiž prezentace v tuzemsku málo známého malířského směru fantaskně a groteskně založené tvorby druhé poloviny minulého století, která se odkazuje k různým historickým fázím dějin umění i k aktuální popkultuře.
Kromě zarytých voličů ANO jsou Babišovy problémy se střetem zájmů lidem v Česku dostatečně známé, v sousedním Německu však mohli být televizní diváci velmi překvapeni, když se dozvěděli, že český ministr financí je multimiliardář, který pobírá evropské dotace a z titulu svého úřadu i sám využívání dotací kontroluje.
Tištěná americká média cítí dopady internetu už roky. Informace zdarma, jejich zvyšující se kvalita a flexibilita onlinových médií rozpoutaly v USA umírání novin a časopisů, jež ještě stále pokračuje. Televizní průmysl toho zůstal dosud ve větší míře ušetřen, ale množí se náznaky, že i zde brzy nastanou jiné časy. A mnohé mluví pro to, že tento vývoj zasáhne televize ještě hlouběji a razantněji než tištěný sektor, píše Neue Zürcher Zeitung (NZZ).
Moderátor, producent, herec a dabér Libor Bouček (35) o Ortelu i Peltovi. Vystudoval produkci na DAMU, moderoval či moderuje v rádiích Evropa 2 a Frekvence 1. V televizi také moderoval reality show VyVolení, talentovou show Československá SuperStar, ale i dvě fotbalová Eura. Živě na stadionech bývá průvodcem tenisových zápasů.
Aktuální situace v televizi je taková, že sotva jeden detektivní seriál skončí, tři jiné začnou. V literatuře vychází mnoho detektivních překladů, zároveň se zvedá počet původních českých detektivek. Příčina vzedmutého zájmu o tento žánr je pořád dána úspěchem severských detektivek a nejspíš i amerických televizních kriminálek. Ostatně česká produkce už po vzoru právě americkém a německém taky začíná detektivní příběhy regionalizovat. O tom, co se to děje, přišli do Salonu Týdeníku Echo diskutovat spisovatel Jiří Walker Procházka, scenárista seriálu Doktor Martin a thrilleru Mamon Štefan Titka, překladatelka Kateřina Vinšová a nakladatelský redaktor Richard Klíčník. Ten se kvůli nenadálé pracovní povinnosti k rozhovoru připojil až v jeho průběhu.
Se začátkem září tradičně nezačala sezona pouze školákům, nýbrž také televizním dramaturgům, kteří uveřejnili výsledky své dlouhodobé práce a předvedli se s nejedním novým seriálem. (Naopak léto je vždy poznamenáno opakováním známého, vždyť kdo by se v hicech zdržoval studiem nových zápletek a figur.
