Tag: ECB

Články k tagu

ECB svolává banky ohledně rizik odhalených umělou inteligencí

Evropská centrální banka (ECB) vyzve finanční instituce, aby urychlily práce na zabezpečení svých počítačových systémů. Na úterý svolala zástupce bank na mimořádné jednání, na kterém chce upozornit na kybernetická rizika odhalená nejnovějšími modely umělé inteligence (AI). Napsal to dnes list Financial Times (FT). ECB plánuje zdůraznit závažnost hrozby pro finanční systém, kterou představují modely jako Claude Mythos od firmy Anthropic.

Šéfka ECB varuje: Svět se blíží k „okraji propasti.“ Může přijít rychlejší zdražování než po invazi Ruska na Ukrajinu

Světová ekonomika čelí rostoucímu riziku energetického šoku, který by mohl výrazně urychlit inflaci v eurozóně a to více než rozsáhlá invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022. Varovala před tím prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová ve středečním projevu ve Frankfurtu, píše server Euractiv. Celý projev najdete zde. Podle Lagardeové se situace na globálních energetických trzích rychle zhoršuje.

Evropská centrální banka udělila americké J.P. Morgan rekordní pokutu

Evropská centrální banka (ECB) udělila americké bance J.P. Morgan pokutu 12,18 milionu eur (295,3 milionu Kč) kvůli nesprávnému vykazování rizik a kapitálových požadavků v letech 2019 až 2024. Americká banka některé transakce chybně zařadila a jiné z výpočtů zcela vynechala, a nadhodnotila tak výši svých kapitálových rezerv, uvedla ECB v tiskové zprávě. Podle agentury AFP je pokuta pro J.P. Morgan nejvyšší pokutou, jakou kdy ECB udělila.

Šéfka ECB možná skončí předčasně. Macron chce ovlivnit finanční posty, než přijde k moci Le Penová

V čele Evropské centrální banky (ECB) by mohla skončit její dosavadní prezidentka, Francouzka Christine Lagardeové, ještě před vypršením svého osmiletého mandátu. Mohlo by se jednat o vstřícný krok vůči francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi, který by ještě před koncem svého úřadu jmenoval „svého člověka“ do čela ECB, informuje deník Financial Times (FT). Podobný krok už nyní udělal i guvernér Francouzské centrální banky François Villeroy de Galhau

Prezidentka ECB předčasně opustila večeři v Davosu. Neunesla kritiku amerického ministra

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Legardová odešla předčasně z VIP večeře, jelikož neunesla kritická a tvrdá slova ministra obchodu USA Howarda Lutnicka. Ten ostře kritizoval energetickou politiku, propagoval uhlí nad obnovitelnými zdroji a uvedl, že starý kontinent ztrácí globální konkurenceschopnost. Stalo se tak během probíhajícího Světového ekonomického fóra ve švýcarském Davosu na akci, kterou pořádala investiční skupina BlackRock, píše agentura Reuters.

Šéfka ECB v roce 2024 podle FT vydělala o 56 % více, než instituce uvedla

Prezidentka Evropské centrální banky Christine Lagardeová (ECB) v roce 2024 vydělala celkem přibližně 726.000 eur (17,55 milionu Kč), což je o 56 procent více, než činí základní plat 466.000 eur (11,26 milionu Kč) oficiálně zveřejněný ve výroční zprávě ECB. Vplývá to z analýzy listu Financial Times (FT). Podle ní šéfka ECB pobírá téměř čtyřnásobek platu předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, jehož roční příjem je zákonem omezen na 203.000 dolarů (4,2 milionu Kč).

Mezibankovní převody v eurozóně nebudou čtyři dny fungovat. Odstávka systému může ovlivnit mzdy i dávky

Standardní mezibankovní převody v eurozóně jsou od čtvrtka na čtyři dny nedostupné. Informují o tom francouzské úřady a tisk. Způsobila to naplánovaná odstávka platební platformy T2 Eurosystému v kombinaci s vánočními svátky a víkendem. Odstávka znamená, že platbu mezi dvěma odlišnými bankami zadanou od čtvrtka do neděle příjemce obdrží nejdříve v pondělí ráno. Platební systém T2 je totiž odstaven ve čtvrtek a pátek kvůli vánočním svátkům a pak, jak bývá zvykem, o víkendu.

EK po odmítnutí ECB navrhuje nové cesty, jak Ukrajině dodat peníze. Česko by mohly stát 40 miliard korun

Zatím co na Ukrajině se teprve odkrývá největší korupční skandál z vládních kruhů, Evropská komise navrhla dvě řešení na další podporu finančních potřeb Ukrajiny v letech 2026 až 2027. Jedním je půjčka od Evropské unie, druhým reparační půjčka zajištěná zmrazenými ruskými aktivy v EU. Návrhy, které jsou podpořené několika legislativními texty, podle komise zavádějí řadu záruk na ochranu členských států a finančních institucí před možnými odvetnými opatřeními ze strany Ruska.

Evropská centrální banka podkopala návrh EU. Odmítla ručit za platbu Ukrajině

Evropská centrální banka (ECB) odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán EU na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků. ECB dospěla k závěru, že návrh Evropské komise je v rozporu s jejím mandátem. Podle plánu komise by země EU poskytly státní záruky, aby zajistily sdílené riziko splácení úvěru.

Lídři 19 zemí včetně Česka chtějí prověřit a omezit unijní předpisy. Připomínají Draghiho zprávu

Lídři 19 unijních zemí včetně německého kancléře Friedricha Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona či českého premiéra Petra Fialy požadují, aby Evropská unie v zájmu zachování konkurenceschopnosti prověřila, omezila a zredukovala své předpisy. Představitelé unijních států to uvádí ve společném dopise adresovaném předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi. V třístránkovém dopise lídři připomínají loňskou zprávu bývalého guvernéra ECB Maria Draghiho o špatném stavu unijní konkurenceschopnosti.

Draghi chce zbrojit na eurodluh

Bude to právě rok, co v titulcích vévodilo jméno Mario Draghi. Bývalý italský premiér a guvernér Evropské centrální banky, dnes v politickém důchodu, tehdy vydal 400stránkovou zprávu o konkurenceschopnosti EU. Pokles Unie oproti jiným částem světa měl být překonán hlavně investicemi, podle Draghiho se z relativního úpadku EU dostane, když se na investice sežene ročně (!) nějakých 800 miliard eur. Nezanedbatelnou část z těch peněz by kryl společný unijní dluh, eurobond.

Evropská centrální banka snížila úrokové sazby o čtvrtinu, depozitní sazbu na 2,25 procenta

Rada guvernérů Evropské centrální banky(ECB) na dnešním zasedání podle očekávání snížila základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Depozitní sazba je na 2,25 procenta, sazba pro hlavní refinanční operace pak na 2,4 procenta, uvedla v tiskové zprávě banka. Snižováním úroků se ECB snaží podpořit hospodářský růst v eurozóně. Dnešní rozhodnutí bylo jednomyslné. I ti členové rady, takzvaní jestřábi prosazující boj proti inflaci prostřednictvím vyšších sazeb, souhlasili, že obchodní válka výrazně změnila ekonomický výhled

Obchodní válka s USA by mohla výrazně zvýšit inflaci, soudí šéfka ECB

Rozsáhlá obchodní válka se Spojenými státy by mohla výrazně zvýšit inflaci a snížit ekonomický růst eurozóny. Výboru Evropského parlamentu pro hospodářské a měnové záležitosti to dnes řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Řešením takové situace by podle ní mohla být užší spolupráce s ostatními státy, uvádí ECB na svém webu. Spojené státy už zavedly vyšší cla na výrobky z oceli a hliníku z celého světa.

ECB varuje ČNB před „měnou zločinců.“ Michlova sázka na bitcoin rozděluje ekonomy

Plán guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla na možnou investici do bitcoinu vyvolal širokou debatu mezi ekonomy i finančními institucemi. Návrh, který by mohl vést k zařazení nejznámější kryptoměny mezi devizové rezervy ČNB až do výše pěti procent, přilákal pozornost nejen tuzemských expertů, ale i mezinárodních institucí, včetně Evropské centrální banky (ECB). Evropská centrální banka se k myšlence začlenění bitcoinu do rezerv staví odmítavě.

Bude to Dra(g)hý

Bývalý italský premiér, někdejší šéf Evropské centrální banky a prominentní člen panevropského establishmentu se svým týmem vydal v září očekávanou zprávu o ekonomickém stavu Evropské unie, jejích temných vyhlídkách bez změny dosavadního kurzu, doplněnou o sadu doporučení nabízejících sedmadvacítce novou zářnou budoucnost. Napříč kontinentem se rozběhla o tomto megareportu mohutná diskuse, v níž převažuje přesvědčení, že popis aktuální malátné reality je celkem věrný a volání „Houstone, máme problém“ vypadá při pohledu na všechny přístroje ukazující dráhu letu EU jako zcela oprávněné.

Bude ECB hlídat klima?

ÚHEL POHLEDU: Když se politici začnou až moc zajímat o centrální banky, končívá to průšvihem. Francouzský prezident Emmanuel Macron přichází s receptem na „lepší“ fungování Evropské centrální banky. Ta by podle něj měla mít hned trojí mandát. Měla by totiž cílovat nejen inflaci, ale také ekonomický růst, a do toho by měla zohledňovat dekarbonizační úsilí. Přidávat dva nové úkoly instituci, která nezvládá plnit ani svůj základní inflační cíl, je neodpovědné.

Co přinese rok 2024 ekonomicky

Pokud jsme rok 2023 z českého pohledu označili slovem „slabý“, tak rok 2024 bude jen „o málo lepší“. Alespoň tak bych popsala očekávaný vývoj HDP. Zatímco v roce 2023 česká ekonomika podle našeho modelu klesne o 0,4 %, tak v příštím roce nejspíš bude její růst jen mírně vyšší než 1 %. Něco se ale přeci jen změní k lepšímu. Tempo inflace konečně sestoupí na přijatelné úrovně. Jednoduše už se nám nestane, co jsme zažívali v posledních čtvrtletích, kdy jsme mohli prakticky v přímém přenosu sledovat růst cen potravin a dalšího zboží v regálech obchodů. Zatímco za rok 2023 bude tempo inflace v průměru ležet těsně pod 11 %, v příštím roce se dostaneme pod 3 %.

Inflace bude podle ECB klesat rychleji, úrokovou sazbu ale guvernéři nezměnili

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) dnes podle očekávání podruhé za sebou ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta. Banka o tom informovala v tiskové zprávě. ECB dnes rovněž předpověděla, že inflace v eurozóně bude klesat rychleji, než se očekávalo. Zároveň mírně zhoršila výhled ekonomiky eurozóny na letošní a příští rok. Řada ekonomů předpokládá, že v příštím roce ECB začne úroky snižovat.

Věštec krizí Roubini: kvůli riziku stagflace musí eurozóna ještě zvýšit úrokové sazby

Centrální banky v eurozóně i v Británii musejí pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, aby odvrátily takzvanou stagflaci, tedy kombinaci stagnující ekonomiky a vysoké inflace. Podle agentury Bloomberg to řekl americký ekonom Nouriel Roubini, který je známý svými pesimistickými prognózami. Kvůli nim se mu občas přezdívá "Věštec krizí". Roubini se domnívá, že současný vzestup cen ropy na světových trzích bude udržovat inflaci na vysoké úrovni a že jakékoliv spekulace o uvolňování měnové politiky jsou předčasné.

Evropské banky nepřiměřeně riskují

Trochu kuriózní zprávou tohoto týdne je, že francouzský finanční ústav Société Générale se ve druhém čtvrtletí vrátil k zisku. Navíc tento zisk překonal očekávání akciových analytiků. Konkrétně čistý zisk za duben až červen činil 900 milionů eur (21,6 miliardy Kč), zatímco ve stejném období loni banka vykázala ztrátu 1,5 miliardy eur. A teď si asi říkáte, co je na tom kuriózního. Vždyť přece cílem akciových společností by logicky mělo být dosahovat zisku. A když se ještě navíc jedná o banku, každý si jistě přeje, aby banky byly bezpečné pro vklady, a tedy v zisku.

ECB zvýšila základní úrokovou sazbu na 4 %. Je tak nejvýše za 22 let

Evropská centrální banka (ECB) na svém dnešním zasedání zvýšila základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu na čtyři procenta. Rada guvernérů rozhodla o zvýšení úroků poosmé za sebou a naznačila možnost dalšího zpřísnění měnové politiky, kterým se snaží vrátit inflaci ke stanovenému dvouprocentnímu cíli. ECB to uvedla v dnešním prohlášení. Depozitní sazba, tedy ta, za kterou si mohou banky u ECB bezpečně uložit přebytečné peníze, se zvýšila rovněž o čtvrt procentního bodu a je na 3,50 procenta.

ECB opět zvýšila úroky. Tentokrát půl procenta

Evropská centrální banka (ECB) podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 2,50 procenta. Rada guvernérů ji zvýšila počtvrté za sebou, tentokrát už ale méně než na posledních dvou zasedáních. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Ve svém dnešním oznámení také uvedla, že úroky ještě bude zvyšovat a nastínila plány na snížení své rozvahy, s čímž počítá od března.

Inflace v eurozóně ještě nedosáhla vrcholu, domnívá se šéfka ECB Lagardeová

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová by byla překvapena, kdyby inflace v eurozóně už dosáhla vrcholu. Její vyjádření podle analytiků naznačuje, že zvyšování úrokových sazeb z poslední doby ještě není u konce. Existuje podle ní ještě příliš mnoho nejistoty, než aby se dalo předpokládat, že inflace skutečně dosáhla svého vrcholu, a to zvláště v jednom bodě - tam, kde se vysoké náklady na energie na velkoobchodní úrovni promítají do maloobchodních cen.

Víc zeleného zdražování

V Evropě teď každý den padají rekordy ve zdražování. V Německu naposled tak prudce letěly ceny vzhůru po druhé světové válce. Ve většině zemí ale leží poslední rekordy v sedmdesátých letech. V době dvou ropných šoků let 1973 a 1979 a následné éry velké inflace a stagflace. Nebezpečné diagnózy, kdy se potkává prudký růst cen s ekonomickou stagnací. Vše, co napáchal globální prudký růst cen ropy, ještě zhoršovaly vystrašené a chaotické reakce politiků na něj.

Green deal povede k dalšímu zvyšování cen energií a surovin, přiznala šéfka ECB Lagardeová

Guvernérka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová otevřeně přiznala, že Green Deal bude dál zvedat ceny energií a surovin. Dodala, že ECB už nebude koukat jen na stabilitu cen, ale i tzv. zelené cíle. Podle některých odborníků je taková politika naprosto v rozporu se zákonným mandátem, jedná se totiž podle nich o prolomení „inflační hráze“. Šéfka ECB Christine Lagardeová uvedla, že přechod na zelenou energii ve světě pravděpodobně ve střednědobém horizontu povede k růstu cen, což může zvýšit inflaci.

Slavní Evropané patří na eurobankovky, říká šéfka ECB a vzpomíná na pětifrank

Prezidentka Evropské centrální banky (ECB) by na eurobankovkách viděla místo fiktivních staveb raději slavné Evropany. Podle jejího názoru by se tak lidé s Evropskou unií snáze identifikovali. Christine Lagardeová to uvedla v rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND). „Osobně si dovedu velmi dobře představit, že na bankovkách ukážeme tváře slavných Evropanů: Leonarda da Vinciho, Ludwiga van Beethovena nebo Jamese Joyce,“ řekla Lagardeová.

Zvýšení úroků v eurozóně by teď nesnížilo inflaci, ale ublížilo ekonomice, říká šéfka ECB

Zvýšení hlavní úrokové sazby v eurozóně by v současné době nesnížilo rekordní inflaci, ale jen ublížilo ekonomice. V rozhovoru s německou mediální sítí Redaktionsnetzwerk Deutschland (RND) to řekla prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová. Finanční trhy nyní předpokládají, že ECB do prosince zvýší svou depozitní úrokovou sazbu o půl procentního bodu. Podle Lagardeové by však takové zvýšení nevyřešilo vysoké ceny ropy ani výpadky v dodavatelských řetězcích, které tlačí inflaci vzhůru.

Inflace straší eurozónu: „Přijmeme proti ní jakákoli opatření.“ Dřív to ECB odmítala

Inflace v eurozóně by měla během letošního roku klesnout z rekordního maxima. Evropská centrální banka (ECB) je připravena podniknout veškerá opatření nutná k tomu, aby ji dostala na cílová dvě procenta, uvádí prezidentka ECB Christine Lagardeová. Viceprezident ECB Luis de Guindos uváděl na správnou míru dřívější odhady ECB. Inflace v eurozóně nebude přechodný jev, jak centrální banka tvrdila dřív. Proto také odmítala zvyšovat úrokové sazby. To se teď zřejmě mění.

Inflace potvrzena na dlouho

Víte, proč inflace musí ještě dál růst a musí tu s námi vydržet ještě dost dlouho? Jednoduchá odpověď: Protože ti, kdo jsou za ni zodpovědní, vůbec nechápou, proč tu je a kde jsou její kořeny. Ukázal to poslední týden. A vážně v tom nehledejme žádné teorie spiknutí. Realita bývá mnohem prostší. Jak říká jeden můj přítel: Idiocie se prostě živelně děje bez příčiny. Nepotřebuje žádné plány.