Tag: vláda

Články k tagu

„Bez balíčku by byl příští deficit 372 miliard.“ Jak se Stanjura dostal k 252 miliardám?

Návrh rozpočtu s deficitem 252 miliard z dílny ministerstva financí sice ještě není finální, podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) se ale výsledný objem schodku už měnit nebude. Vláda opakovaně uvádí, že do rozpočtu se promítají nově schválené výdaje jako jsou dvě procenta HDP na obranu, aniž by se snižovaly sociální výdaje. Jak se tedy navzdory květnovému odhadu deficitu ve výši 210 miliard vláda dostala opět přes čtvrt bilionu?

Nemůže za to Brusel, ale my. Vláda přitvrzuje proti podnikatelům víc, než musí

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) chystá přitvrzení vůči podnikatelům i vyšší zdanění zaměstnanců či živnostníků. V případě novely zákoníku práce se zaštiťuje povinností transponovat evropské směrnice. Podle kritiků však samotné směrnice naopak umožňují dopady zmírnit. Utáhnout šrouby na trhu práce se chystá i konsolidační balíček, který na zaměstnavatele a zaměstnance uvrhne další administrativu a k tomu přidá tvrdší zdanění. Odkazovat v tomto případě „dědictví“ Bruselu není možné už vůbec.

Hledání slev jako celonárodní sport

Statistici stále pokračují v servírování nových dat. Ta poslední hlavní ekonomická zpráva zní, že tržby v maloobchodě se v červenci snížily reálně o 1,8 %. Zdůrazňuji slovo „snížily“. To tedy znamená, že maloobchod klesá už patnáctý měsíc v řadě. Je ale pravda, že tempo poklesu se v červenci oproti předchozím měsícům zmírnilo. Třeba v červnu 2023 maloobchod padal o necelá 4 %, v květnu o více než 6 % a v dubnu přes 8 %. Mírným povzbuzením je také to, že trh od červencových dat čekal ještě větší propad tržeb.

Rozbor „tampónové daně“ na 45 minut. Potom vládní balíček prošel dál sněmovnou

Vládní konsolidační balíček ve Sněmovně prošel druhým čtením a je tak před závěrečným schvalováním. Poslanci vznesli osm desítek návrhů úprav, úpravy balíčku navrhla i vládní koalice. Poslanci by měli předlohu schvalovat na konci září. Opozici se ve čtvrtek nepodařilo prosadit vrácení předlohy k novému projednání v rozpočtovém výboru. Samotné druhé čtení trvalo zhruba 17 hodin a provázela ho kritika ze strany opozice.

Obchodní řetězce slíbily Fialovi snížení cen. Projevit by se to mělo v lednu

Zástupci osmi velkých obchodních řetězců podle premiéra Petra Fialy (ODS) během čtvrtečního jednání na ministerstvu zemědělství ujistili představitele vlády, že připravované snížení daně z přidané hodnoty (DPH) se propíše do poklesu cen potravin a že budou dbát ještě více na kvalitu. Ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL) po více než hodinové schůzce novinářům řekl, že je rád za slib, že se tři procentní body od prvního ledna projeví na konkrétních cenovkách.

Rozpočtová rada varuje: Bez úpravy výdajů nelze očekávat dodržení plánovaného rozpočtu

Bez zásahu do výdajové strany státního rozpočtu nelze letos očekávat dodržení plánovaného schodku 295 miliard korun. V pravidelném čtvrtletním stanovisku to ve čtvrtek uvedla Národní rozpočtová rada. Upozornila také, že návrh státního rozpočtu na příští rok a výhled na další roky konzervují deficit na úrovni dvou procent hrubého domácího produktu (HDP). Podle rady je to střednědobě neudržitelné, žádá pokračování v konsolidaci veřejných financí.

Já nejsem ohrožením demokracie, já jsem vaše ohrožení, rozohnil se Babiš ve Sněmovně

Předseda opozičního hnutí ANO Andrej Babiš ve čtvrtek znovu označil konsolidační balíček za zbytečný, podle něho zvýší daně úplně všem. Koalice by se neměla divit, že opozice ve Sněmovně vystupuje a obstruuje ve snaze projednávání balíčku bránit. Někdejší premiér Babiš to řekl poslancům v úvodu mimořádné schůze svolané na čtvrtek ke sporné předloze z koaličního podnětu. Na mimořádné schůzi se zákonodárci na rozdíl od schůze řádné nemusí zabývat pravidelnými interpelacemi na členy vlády.

„Vy jste osm let pindali, dnes je to naopak.“ Poslanci přerušili debatu po 34 hodinách

Sněmovna o půlnoci přerušila projednávání vládního konsolidačního balíčku. Poslanci se k rozpravě sejdou opět dnes ráno. Do rozpravy se před půlnocí hlásilo ještě 15 poslanců. Schůze Sněmovny trvá už 34 hodin, druhým čtením balíčku se poslanci začali zabývat až ve středu v podvečer. Vládní konsolidační balíček má vládě pomoci zlepšit stav veřejných rozpočtů. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) umožní jen v příštím roce snížit schodek státního rozpočtu o 97 miliard.

Důchody v režii Ústavního soudu. Vláda může vracet penzistům miliardy

Vláda nemá změny důchodů zcela ve svých rukou, stále hrozí, že bude muset ušetřené miliardy vracet. Snaha měnit důchodový systém budí tradičně emoce a odpor, který korunují ústavní stížnosti. Tu první přitom opozice podala už v květnu a ve hře je u ní i úplné zrušení zákona, který rozhodl o výrazném snížení poslední mimořádné valorizace. To vedlo podle dřívějších propočtů k úspoře kolem dvaceti miliard korun.

Až nás udusí důchody a dluhy

Upadající ekonomika země, kde lidem klesá životní úroveň nejvíc v celé Evropské unii, s sebou táhne příliš mnoho na státu závislých a příliš mnoho těch, kdo mají nárok na něco, co jim má někdo jiný zaplatit. To je Česká republika na konci léta 2023. A návrh státního rozpočtu na příští rok, který musel podle pravidel ministr financí předložit vládě do konce srpna, tomu bohužel odpovídá. Když nebohatnete, ale táhnete za sebou tu čím dál větší zátěž státních výdajů, rozpočet moc dobře vypadat nemůže. V upadající ekonomice nepřibývá příjmů státu a zároveň prudce rostou výdaje. Hlavně ty povinné.

12 hodin řečnění a nic. Sněmovna v noci přerušila jednání, k hlasování o programu se nedostala

Sněmovna se ani po 12 hodinách debat nedostala k hlasování o programu své aktuální řádné schůze. Na základě dohody předsedů poslaneckých klubů dnes krátce před 2:00 jednání přerušila. K debatě o úpravách programu se tak poslanci vrátí od dnešních 9:00. Řečniště od úterního odpoledne opanovali opoziční řečníci, kteří přednášeli své návrhy na úpravu programu schůze. S několikahodinovými projevy vystoupili předsedové opozičních hnutí Andrej Babiš (ANO) a Tomio Okamura (SPD).

Daň z mobilu

Budeme mít o něco vyšší jednu daň. Sice o málo a sice ji už dnes odvádí velká většina českého obyvatelstva, ale napříště už před ní nebude úniku. Pětikoalice se podle ministra kultury Martina Baxy (ODS) dohodla na zvýšení koncesionářského poplatku České televizi ze 135 na 160 a Českému rozhlasu ze 45 na 55 korun. Dohodla se i na rozšíření skupiny plátců. Dosud bylo možné poplatkům se vyhnout čestným prohlášením: Nemám televizi. Nově se za přijímač považuje i osobní počítač nebo mobilní telefon, stačí jeden přístup na internet v domácnosti.

Vláda ustupuje ze zestátnění ČEZ. Pohrávají si s hodnotou na burze, zlobí se akcionář

Kabinet Petra Fialy (ODS) zřejmě ustupuje z původně oznámeného kroku, který by mohl vést k zestátnění firmy ČEZ. Vypadá to tak podle posledních vyjádření jejích představitelů v čele s premiérem Fialou. Vláda podle expertů vzala na vědomí negativní ohlas na svůj původní záměr, menšinoví akcionáři ČEZu nicméně chaos ohledně tzv. lex ČEZ kritizují. Přijetí novely v původní podobě by umožnilo rozdělení obchodní společnosti za souhlasu tří čtvrtin akcionářů přítomných na valné hromadě.

Nedá se na to koukat

Minulý týden oznámil ministr financí Zbyněk Stanjura dlouho očekávané parametry státního rozpočtu na rok 2024. Deficit má dosáhnout 252 miliard korun, což je o čtyřicet miliard méně než letos. Stanjurův dávný předchůdce ve funkci Miroslav Kalousek to považuje za fatální zprávu o nedostatku vůle Fialovy vlády dát státní kasu do pořádku. A upozorňuje, že nebýt kosmetických úprav, byl by citelně horší i očekávaný stav letošního rozpočtu.

„Lipavský je trdlo, Blažek pro dobrotu na žebrotu.“ Babiš obstruoval přes šest hodin

Sněmovna ve druhém čtení projednává tzv. konsolidační balíček. Jako první si vzal slovo expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. U pultíku strávil přes šest hodin. Mluvil mimo jiné o tom, že jeho vláda předala současnému kabinetu Petra Fialy (ODS) finance v pořádku, ale také o tom, že Fialova vláda všechny jen straší či o nedávné kauze Blažek. Návrh rozpočtu na příští rok je podle Babiše katastrofa, ozdravný balíček označil za peklo. Poslanci si schválili možnost jednat i po půlnoci.

Vláda zvedne poplatky za ČT i rozhlas. Platit se bude i za mobily

Koncesionářský televizní poplatek se od začátku roku 2025 pravděpodobně zvýší o 25 korun na 160 korun měsíčně a rozhlasový vzroste o deset korun na 55 korun za měsíc. Počítá s tím návrh takzvané velké mediální novely, na kterém se shodli zástupci vládní koalice. Na tiskové konferenci to uvedl ministr kultury Martin Baxa (ODS). Návrh nyní čeká meziresortní připomínkové řízení. Rozšíří se také podle Baxy počet plátců.

Záchranná brzda pro umolousaný rozpočet. Poslanci jednají o „ozdravném balíčku“

Poslanci by měli dále jednat o vládním konsolidačním balíčku, který má pomoci zlepšit stav státního rozpočtu a přináší například některé daňové změny. Navzdory kritice rozpočtové politiky vlády Petra Fialy (ODS) má balíček širokou podporu nejen mezi koaličními stranami, ale také mezi experty. Šéfka dolní komory Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) pro Echo24 řekla, že očekává dlouhou, ale vzhledem k dosavadní zkušenosti s nynější opozicí bohužel i ochuzenou o realistické protinávrhy řešení.

Všichni důchodci dostanou přidáno stejně. Penze se od ledna zvýší o 360 Kč

Všechny starobní, invalidní a pozůstalostní důchody se od ledna zvýší o 360 korun. Zvedne se solidární základní díl penze, zásluhová část neporoste. Všichni tedy dostanou přidáno stejně. Na tiskové konferenci to oznámil ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Nařízení o zvýšení penzí kabinet schválí do konce září. Průměrný starobní důchod činil na konci prvního čtvrtletí 19.461 korun. Letos od června se ještě zvedl kvůli inflaci zhruba o 760 korun.

V rozpočtu na příští rok může být sekera 17 miliard, koalice se neshodne na zrušení daně

Vládní koalici zřejmě čekají stejně jako vloni spory o daň z mimořádných zisků. Ministerstvo financí sice ve svém návrhu rozpočtu na příští rok počítá s příjmem 17 miliard korun z tzv. windfall tax, ministr Zbyněk Stanjura (ODS) nicméně chce tuto daň zrušit. Státní kasa má přitom i s tímto příjmem v příštím roce hospodařit znovu s obrovským schodkem ve výši 252 miliard. Proti zrušení WFT jsou podle informací deníku Echo24 lidovci i Piráti. S výnosem počítá i šéf rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).

Lékaře vyděsilo 832 hodin přesčasů. „Za těchto podmínek říkáme ne,“ varovali vládu

Sekce mladých lékařů České lékařské komory (ČLK) vyzvala politiky, aby Sněmovna neschválila novelu zákoníku práce v navrhované podobě. Předloha umožňuje zdvojnásobit počet hodin přesčasů u lékařů na 832 hodin ročně, pro záchranáře by šlo o 1000 hodin přesčasů za rok. Pokud novela projde, lékaři pohrozili, že přestanou od 1. prosince sloužit dobrovolné přesčasy. Předseda sekce Jan Přáda řekl v pondělí novinářům, že do výzvy se zapojilo 4000 z 20.000 lékařů sloužících v nemocnicích.

Pavel navštívil školáky na Karlovarsku a ohradil se proti vládní kritice

Prezident Petr Pavel přijel do školy v Bukovanech na Sokolovsku, kde místním prvňáčkům popřál úspěšné zahájení školního roku. Před školou ho přivítala ředitelka školy Andrea Csorbová se svou zástupkyní, ve třídě na něj čekalo 15 ze 17 zapsaných žáků prvních tříd a jejich rodičů. Pavel dětem řekl, že důležité není být nejlepší, ale nejlepší, jak to jde. Kromě toho prezident vystoupil proti vládě, která ho kritizovala za váhání nad podpisem novely o penzijní reformě.

Proč už vláda nechce znárodnit ČEZ? Nemusí, Češi za ni smazávají její dluh sami

Vláda už nechce znárodnit ČEZ. Alespoň se tak zdá z pátečního výroku šéfa kabinetu Petra Fialy, který zaskočil i pobouřil nejednoho energetického experta či akcionáře ČEZ. A asi nejen je. V reakci na celkem nevinný dotaz agentury Reuters premiér, jako by se nechumelilo, uvedl – citujme –, že nikdy „nemluvil o státním převzetí výroby elektřiny, ale mluvil o tom, že stát musí získat významnější kontrolu nad energetickou infrastrukturou“, například v podobě již nedávno vládou schváleného zakoupení zásobníků na plyn.

Prezidentský gambling za miliardy

Prezident Petr Pavel sehrál v posledních dnech politickou etudu, jejíž smysl a motivace zatím čeká na detailní rozkrytí. To, co je v této chvíli už naopak jasné, je to, že pár hodin váhání a politického taktizování Petra Pavla ve čtvrtek večer přišlo stát zhruba na čtyři miliardy korun. Takový je účet za první politický gambling Petra Pavla. Ten mu rozhodně politicky nepomohl k větší popularitě, která je jeho hlavním cílem.

Škrty ve státní správě začnou v září. Ukáže se, kteří úředníci jsou zbyteční

První krok ke škrtům ve státní správě proběhne v září. Ministerstvo vnitra totiž vládě předá metodiku na revizi agend tzv. eráru. Po následném provedení analýzy by mělo být jasné, jaké pozice jsou zbytné. Resort pod vedením Víta Rakušana (STAN) dokončuje vlastní pilotní analýzu, následně ostatním ministrům předá i příklady z praxe. Pro Echo24 to řekla mluvčí MV Hana Malá. Počet státních zaměstnanců by se už příští rok měl snížit o pět procent.

Zase více než čtvrt bilionový schodek. Jednání nekončí, Piráti zkoordinují postup se STAN

Deficit ve výši 252 miliard. Tak zní návrh rozpočtu, který vládě Petra Fialy (ODS) předložilo ministerstvo financí. Podle ministra Zbyňka Stanjury (ODS) se už výše schodku pravděpodobně měnit nebude, změny mohou nastat v jednotlivých kapitolách, jejichž přehled přináší deník Echo24. Změny požadují koaliční partneři, šéf Pirátů Ivan Bartoš deníku Echo24 sdělil, že proběhne společné jednání s hnutím STAN ohledně dalšího postupu.

252 miliard? Spolu tlačí deficit k minimu, STAN chce naopak víc peněz na investice

Jednání o rozpočtu na příští rok nekončí, zatím je podle všeho shoda na deficitu ve výši 252 miliard. Zatímco představitelé stran koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) hovoří o tom, že by měl schodek být ještě výrazně nižší, hnutí STAN tvrdí, že vyšší schodek, který bude znamenat nastartování ekonomiky, je lepší, než za každou cenu nižší deficit. Piráti varují před škrty ve školství či bydlení. Ministerstvo financí musí musí vládě předložit návrh státního rozpočtu do čtvrtka, konečnou podobu bude ale kabinet dojednávat ještě v září.

Účelové zestátnění výroby a „zločinecká akce“. Vláda drží akcionáře ČEZ v nejistotě

Stát má ještě více nakročeno k zestátnění největší energetické společnosti ČEZ. O nutnosti ovládnout strategickou výrobní část, tedy také nejdůležitější jaderné elektrárny, se mluví dlouhodobě. Akcionáři ale nečekali, že vláda na to půjde kontroverzní novelou zákona o přeměnách obchodních společností. Tu v prvním čtení schválila sněmovna a nyní bude rozhodující, jakých změn novela dozná v dalším projednávání.

Regulovaný obchod s drogami jako kratom nebo HHC dostal od vlády zelenou

Vláda podle vicepremiéra Ivana Bartoše (Piráti) souhlasí se změnou zákona, která by kromě seznamu zakázaných drog umožnila vznik nové kategorie psychomodulačních látek, jako je kratom. Na tiskové konferenci po dnešním jednání vlády Bartoš řekl, že to umožní regulaci těchto látek, když budou například pouze pro dospělé a nebude povolená reklama. Národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil (ODS) doplnil, že očekává hladké projednávání ve Sněmovně, protože návrh podepsali i poslanci z opozice. Platit by pak mohl od roku 2024.

Od privatizace k zestátnění

Slunečná, dusná letní politická sezona přinesla již tradičně několik lehčích témátek, jako byl pirátský manželský trojúhelník, brněnskou lajnou, nad kterou dumá vedení tamního magistrátu nebo setkání ministra spravedlnosti s představitelem Mordoru. Všechno to ale byly mráčky, ze kterých moc nepršelo, žádné hromy, blesky. Až na konci letních paren hra o desítky miliard ze státního rozpočtu. Vláda minulý týden v tajném režimu začala projednávat nákup strategické infrastruktury. Zatím rozhodla o nákupu zásobníků plynu od německé energetické společnosti RWE téměř za 9 miliard korun.