Po nekonečném období vypouštění testovacích balonků, jak by mohla vypadat záchrana těžce deficitního rozpočtu, se konečně blíží datum finálního představení velmi podstatných ekonomických opatření. Rozhoduje se o tom, jak moc se vláda odváží seškrtat tučné státní výdaje, a kolik peněz si naopak vezme od občanů.
Budoucí předseda úřednické vlády na Slovensku Ľudovít Ódor uvedl, že s členy svého týmu udělá vše proto, aby dovedl zemi k zářijovým předčasným volbám a přinesl kýžený klid a stabilitu. Ódor to napsal v prvním vyjádření po nedělním oznámení prezidentky Zuzany Čaputové, že jmenuje kabinet odborníků. Ódorovo vyjádření poskytla v úterý pro ČTK slovenská centrální banka, ve které budoucí premiér zastává funkci viceguvernéra.
Vláda Petra Fialy (ODS) plánuje představit konsolidační balíček a důchodovou reformu tento čtvrtek ve Strakově akademii. Dosud přitom nemá plnou shodu a do té doby chce nejasné části klíčových reforem dotáhnout. Informaci serveru Seznam Zprávy pro deník Echo24 potvrdil první místopředseda hnutí STAN Lukáš Vlček. Zda k tomu dojde, bude záležet na závěrech jednání v úterý a ve středu, Vlček ale věří, že vláda čtvrteční termín stihne. Ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS) přijme ve středu ráno v této souvislosti prezident Petr Pavel.
Tento týden to bude přesně rok, co Česká národní banka změnila směr a styl. Prezident Zeman hledal nového guvernéra a členy bankovní rady, kteří v časech historicky nejvyšší inflace odmítnou k jejímu snižování používat základní zbraň, kterou proti ní mají. Úrokové sazby. Zeman nikdy nevysvětlil, proč zvyšování úroků tak urputně odmítá a obsazuje podle toho centrální banku. Jeho referenční skupina v ekonomice byli podnikatelé s obrovskými úvěry jako Andrej Babiš. A u úvěrů, které na rozdíl od hypoték nemají žádné časové fixace, bolí každá desetina procenta.
Chceme, aby se Česko přidalo k jaderné renesanci a stalo se svého typu jadernou velmocí. Takto hovořil v dubnu ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN). Co znamená jaderná reneseance, v jakém smyslu by Česko mohlo být velmocí a kdy můžeme reálně očekávat malé modulární reaktory, které se staly oblíbeným mediálním tématem, vysvětluje v rozhovoru pro Echo24 odborník na energetiku z Masarykovy univerzity v Brně Martin Jirušek.
Počty lidí, kteří se snaží o nelegální překročení hranic, nejsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) tak vysoké, aby bylo třeba uvnitř Schengenského prostoru zavádět hraniční kontroly. Fiala to řekl novinářům během pietního aktu na Vítkově. Požadavky na zavedení plošných hraničních kontrol kvůli nelegální migraci v posledních dnech zaznívají z Německa. Požádali o ně ministři vnitra německých spolkových zemí Sasko a Braniborsko nebo německé policejní odbory.
Premiér Petr Fiala se jménem své vlády v posledních dnech pouští do přestřelek se svými kritiky. Nejdříve se ohradil proti datům úřadu Eurostat, podle něhož měla vloni Česká republika takřka nejdražší plyn v Evropě, o pár dní později pak zase odmítl slova guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla, který kabinet označil za hlavního viníka vysoké inflace. I když má podle některých předseda vlády pravdu, za jeho komunikační styl ho mnozí kritizují a nejlépe ho nehodnotí ani politologové.
Dosluhující slovenský premiér Eduard Heger dal svou funkci k dispozici. Novinářům dnes řekl, že prezidentka Zuzana Čaputová nepřijala jeho návrhy na řešení situace po ohlášené rezignaci dvou ministrů z uplynulých dnů. Hegerův kabinet tak před zářijovými předčasnými volbami patrně vystřídá takzvaná úřednická vláda, kterou jmenuje hlava státu. Hegerova vláda loni v prosinci neustála hlasování sněmovny o vyslovení nedůvěry.
Na koaličním balíčku chceme jednomyslnou shodu, to je pro nás naprostá priorita. Na dotaz deníku Echo24 to řekli představitelé vládních stran. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) totiž během dubna naznačil, že by se v „horším případě“ mohlo jednat pouze o shodu většinovou, což je vyjádření, které dávalo prostor ke spekulacím. Místopředseda hnutí Lukáš Vlček nicméně řekl, že i pro STAN je prioritou jednomyslná shoda, ale že všechny strany budou muset ze svých pozic trochu ustoupit.
Na Václavském a Malostranském náměstí proběhla během soboty protivládní demonstrace organizovaná Ladislavem Vrabelem, na níž se sešly stovky lidí. Mezi účinkujícími byl i bývalý premiér Jiří Paroubek a také neúspěšný kandidát na prezidenta Josef Skála. Vrabel se v proslovech ostře vymezil proti Jindřichu Rajchlovi za to, že odsoudil nošení pro-ruských symbolů na svých demonstracích. Podle Vrabela stojí Jindřich Rajchl za zatčením Jakuba Jaška, jednoho z účastníků protivládních demonstrací.
Několik stovek lidí se v sobotu sešlo na Václavském náměstí v Praze, aby protestovali proti vládě a válce na Ukrajině. Požadovali také odchod Česka z NATO a Evropské unie. Organizátorem akce byl Ladislav Vrabel, který už několik podobných demonstrací uspořádal. Kolem 16:00 má skupina v plánu vydat se na pochod směrem k Malostranskému náměstí. V odpověď na dnešní protest se na schodech před Národním muzeem shromáždily desítky lidí, aby naopak vyjádřily své sympatie k Ukrajině.
Slova prezidenta Nejvyššího kontrolního úřadu Miloslava Kaly, politickou příslušností levicového sociálního demokrata, že jsme se z tržní ekonomiky proměnili v ekonomiku dotační, nabírají na významu. Vláda Petra Fialy, která by nominálně měla být středopravicová, sama sebe dostává do velmi schizofrenní situace. Na straně jedné slibuje ministr financí Zbyněk Stanjura, že seškrtá na národních dotacích vyšší desítky miliard korun. Sebrat se je chystá mimo jiné zemědělcům. Z druhé strany už se ale hrne nová dotační pandemie. Přináší ji evropské tažení za bezuhlíkovou ekonomiku Green New Deal. Budou to dotace velmi masivní.
Spekulace o chystaných vládních reformách veřejných financí nepolevují ani těsně před jejich zveřejněním. Zatím nejnovější zprávou je, že kabinet zřejmě nepočítá s tím, že musí „najít“ 70 miliard navíc, ale rovnou 120 miliard. Z toho by právě 70 miliard měly tvořit úspory na výdajích a zbývajících 50 příjmovou stranu. Pokud by stát skutečně chtěl vybrat ročně o tolik více, znamenalo by to, že by kombinací různých daní musel od občanů získat tisíce navíc. Koaliční politici nicméně upozorňují, že celková částka, kterou se má rozpočet vylepšit, může být ještě vyšší.
Na světě existují stovky miliardářů, o nichž se předpokládá, že jejich bohatství pochází převážně z "kamarádského" vztahu se státem. Nejvíce se tento tzv. crony capitalism, tedy klientelistický kapitalismus, projevuje v Rusku, kde se majetek miliardářů pocházející z úzkých přátelských vztahů se státem podílí na hrubém domácím produktu 19 procenty, vyplývá z indexu sledovaného časopisem The Economist. Druhá příčka v indexu klientského kapitalismu patří České republice.
Do podatelny Ústavního soudu (ÚS) přinesl právní zástupce hnutí ANO David Rašovský návrh na zrušení části novely k důchodům. Podepsalo se pod něj všech 71 poslanců ANO. Protiústavnost u vládní novely o zkrácení červnové valorizace penzí spatřuje opoziční hnutí ANO v retroaktivitě a ve způsobu projednávání návrhu ve stavu legislativní nouze ve Sněmovně. Na dnešní tiskové konferenci to uvedla předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová.
Vláda bude jednat s dopravci o možném dřívějším návratu sazby spotřební daně z nafty na původní hodnotu. Novinářům to ve čtvrtek po zasedání kabinetu řekl vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Aktuálně je loňským rozhodnutím vlády snížena o 1,50 koruny na litr do konce roku. Důvodem tehdy bylo zejména srovnání konkurenčního prostředí například s Polskem. Podle dopravců případné zvýšení spotřební daně opět ohrozí jejich konkurenceschopnost.
Prezident Petr Pavel dnes na Pražském hradě pověřil Mikuláše Beka řízením ministerstva školství a jmenoval Martina Dvořáka (oba STAN) ministrem pro evropské záležitosti. Dosud post zastával právě Bek, který v čele ministerstva školství nahradil Vladimíra Balaše (STAN), jenž rezignoval kvůli dlouhodobým zdravotním problémům spojeným s proděláním covidu-19. Premiér Petr Fiala (ODS) odpoledne oba ministry uvede do úřadu.
Ekonomicko-politické zprávy posledních dní a hodin nejsou dobré. Hned na třech frontách, které jsou mezi sebou pevně svázané. Tou první je dubnový propad státního rozpočtu. 200 miliard korun za první třetinu roku je rekord, který přesahuje všechna pesimistická očekávání. Ministr financí Zbyněk Stanjura dost přesně říká, kde ten obří propad vzniká. Za důchody, sociální dávky a splátky státních dluhů se utrácí výrazně víc než loni. Kvůli velmi vysoké inflaci. Ta automaticky tyto výdaje prudce zvedá. Jsou to všechno systémové věci, které se nezmění.
Není téma, které by ve společnosti vyvolávalo větší obavy a odpor než zásah do starobních důchodů. V Salonu Týdeníku Echo a Knihovny Václava Havla se sešli dva důchodoví insideři, kteří nahlížejí na penze z úplně jiných perspektiv. Vladimír Bezděk a Jiří Hrabě. Shodují se ale na jednom. Diskusi o penzích je potřeba úplně přetočit a začít se bavit o tom, co udělat pro to, aby lidé chtěli zůstat aktivní do co nejvyššího věku a netoužili po ničem takovém, jako je vnímání důchodu coby „zaslouženého odpočinku“ a útěku z pracovně aktivního života. Aby pochopili, že jako aktivní budou spokojenější.
Prezident Petr Pavel nevidí problém se jmenováním Mikuláše Beka (STAN) ministrem školství a Martina Dvořáka (STAN) ministrem pro evropské záležitosti. Oba do funkce jmenuje ve čtvrtek. Premiér Petr Fiala (ODS) je následně uvede do funkce. Prezident a předseda vlády to řekli po dnešní večerní schůzce na Hradě. Oba pány znám, sice ne tak dlouho jako pan premiér, ale nemám k nim, ať už pracovně ani lidsky, žádné výhrady, ani jsem neslyšel žádné výhrady, které by měly bránit jejich jmenování, takže s těmito návrhy opravdu problém nemám," řekl Pavel.
Konkrétní návrhy z konsolidačního balíčku musí mít vláda perfektně vysvětlené, aby je veřejnost pochopila. Po jednání s prezidentem s premiérem Petrem Fialou (ODS) to řekl prezident Petr Pavel. O konsolidačním balíčku jednaly během úterý znovu představitelé koalice na úrovni K15. Ti před schůzkou uvedli, že se výsledek dá očekávat do poloviny května. Konkrétní návrhy komentovat nechtěli. Fiala uvedl, že balíček bude představen v půlce května.
Penzijní věk by neměl být v budoucnu stejný pro všechny. Roli pro nástup do důchodu má hrát vývoj délky života, věk nástupu do práce i její náročnost a doba placení odvodů. V průměru by se měla starobní penze pobírat 21,5 roku. Po úterním jednání s prezidentem Petrem Pavlem to novinářům řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Hlavu státu seznámil s obrysy chystané reformy, kterou chce vláda představit v polovině května. Ocenil prezidentův zájem o připravované změny penzí.
Státní rozpočet skončil v dubnu ve schodku 200 miliard korun, je to nejhlubší dubnový deficit od vzniku Česka, informovalo ministerstvo financí. Loni ke konci dubna činil schodek 100,1 miliardy korun. Podle šéfa financí Zbyňka Stanjury (ODS) meziroční prohloubení schodku způsobily rostoucí důchody a sociální dávky, kompenzace vysokých cen energií či státní investice. Rozpočtové příjmy za první čtyři měsíce roku dosáhly 533,9 miliardy korun, meziročně vzrostly o 11,4 procenta.
Skvělý sociologický průzkum, jak moc je závislost na státních penězích chronická, teď nabídli díky své „signature“ transparentnosti Piráti. Všechny příjmy z eráru musí podle svých vlastních pravidel uvádět do speciálního registru. A ten ukázal, že ve straně, která má 1184 členů, jich má 267 nějaký příjem z veřejných peněz. To znamená jeden ze čtyř. Vláda Petra Fialy slíbila na tento týden ofenzivu omezení státních výdajů.
Které skupiny obyvatel nejvíce pocítí úsporná ekonomická opatření? V úterý o tom budou znovu jednat vládní špičky. Naposledy se sešly minulý týden ve středu, k dohodě ale nedospěly. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve médiím řekl, že by chtěl mít finální dohodu o podobě takzvaného konsolidačního balíčku právě do prvního týdne v květnu, mluvčí vlády Václav Smolka deníku Echo24 řekl, že reálná je zhruba polovina měsíce.
Programové cíle Pirátů se zatím v jejich stanovách aktualizovat nebudou. K přijetí aspoň jedné ze změn dnes chybělo na celostátním fóru strany pět souhlasných hlasů. Prvořadým cílem strany tak i po 14 letech ve stanovách zůstává prosazování práva na svobodné šíření informací a ochrana soukromí. Na příští rok jsou pak Piráti připraveni sestavit vlastní kandidátky ve všech krajích, nevylučují ani koalice. Záležet bude na rozhodnutí dané krajské organizace, řekl na sobotním Celostátním fóru Pirátů v Liberci předseda strany Ivan Bartoš.
Vláda Petra Fialy má ideální příležitost babišovskou šikmou plochu zvrátit. A ani nemusí nic dělat. Stačí použít premiérův oblíbený styl, kdy se snaží problémy spíš vysedět a počkat, až samy odplynou, než je řešit. Stačí zmrazit platy těch, kdo pracují pro stát. Země, kde stát platí lépe než soukromé firmy, nemůže prosperovat. Přirozeně. Bere jim ty nejtalentovanější a nejschopnější. Ty, kdo mají talent, schopnosti a píli vytvářet bohatství.
V české společnosti nadále panují silné obavy z rostoucích cen a inflace i z dalšího vývoje v energetice a také nespokojenost s domácí ekonomikou. Oproti loňsku klesla důvěra v Evropskou unii i vládu. Vyplývá to z výsledků celoevropského průzkumu veřejného mínění Eurobarometr z letošního ledna a února, kterou dnes zveřejnilo Zastoupení Evropské komise v ČR. Budoucnost Evropské unie vidí optimisticky 55 procent českých respondentů, což republiku řadí mezi sedm nejpesimističtěji naladěných zemí sedmadvacítky.
Vláda Petra Fialy slibuje, že už co nejdříve představí své plány na reformu penzí. Detailních testovacích balonků včetně odsunutí věku odchodu do penze už vypustila hodně. Zatím ale není zřejmé, jakým směrem zásah do dlouhodobě neudržitelných penzí povede. Už ale avizovala, že je potřeba omezit současný systém pravidelných valorizací, zvyšování důchodů. Ty se vždy zvyšují o inflaci a polovinu tempa růstu reálných platů.
Retroaktivita za letošní rok u daňových opatření v rámci snah o ozdravení státního rozpočtu zřejmě nehrozí. Představitelé koaličních stran uvádí, že by takovým rozhodnutím došlo ke zhoršení předvídatelnosti daňového prostředí a smetl by to i Ústavní soud. O retroaktivitě za minulý rok se na podzim chaoticky hovořilo v souvislosti s takzvanou daní z mimořádných zisků. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) uvedl, že na výdajové straně je možné, že ministerstva budou muset škrtat ještě do konce roku.
