Sám premiér Andrej Babiš se před dvěma týdny opět pochlubil, jak skvěle funguje EET a jak blahodárný bude mít efekt, až se povinnost elektronických pokladen rozšíří z restaurací a maloobchodu na ostatní živnosti. A tento týden se ve zprávě o plnění rozpočtu za tři čtvrtletí roku 2018 znovu ukázalo, že finanční výnos EET je sporný, pokud vůbec nějaký.
Bývalý ministr obrany a posléze zahraničí Martin Stropnický složil poslanecký mandát. Rezignační prohlášení dorazilo do Sněmovny odpoledne. Řekla to mluvčí předsedy dolní komory Barbora Štenglová. V souvislosti s tím, že se Stropnický stane velvyslancem v Izraeli, odešel také z vedení vládního hnutí ANO, sdělil mluvčí ANO Vladimír Vořechovský.
Úterní hlasování o šéfovi poslanecké frakce CDU/CSU ve Spolkovém sněmu mělo být mimořádné už tím, že o funkci předáka se ucházeli dva kandidáti. To se stalo naposledy roku 1973, od té doby probíhala volba – až dosud – tak, že vedení obou stran, často jen opravdu to nejužší (oba předsedové), vybralo kandidáta, předložilo jej poslanecké frakci a ta jej drtivou většinou hlasů zvolila.
Největší ruch, který se odehrává v české vládní koalici, se týká sociální politiky. Menší ČSSD ve shodě s odbory chce zrušit karenční dobu, kdy po první tři dny nemoci zaměstnavatel zaměstnanci nedává plat. Zvyšuje se rodičovská, diskutuje se o navýšení hrubé mzdy. Ministryně práce Jana Maláčová spolu s odborovými předáky navrhuje zkrácení pracovní doby. Je to dobrý směr pro českou ekonomiku? A pro ČSSD cesta, jak se rychle vrátit k dvojciferným preferencím?
Karenční doba je obrovská nespravedlnost, která musí skončit, prohlásila poslankyně Kateřina Valachová (ČSSD). Tento výrok je evergreenem sociálně smýšlejících politiků od roku 2009, kdy bylo zavedeno pravidlo, že za první tři dny nemoci nedostává zaměstnanec žádnou náhradu. Teď nastala doba, která volání socialistů více naslouchá, proto údajná nespravedlnost skončí v červenci 2019. Teď tedy ještě zbývá otázka, jestli to je rozumné.
Švédský premiér Stefan Löfven v úterý nezískal důvěru nového parlamentu, který vzešel z voleb 9. září. V nich středolevý blok vedený Löfvenem zvítězil rozdílem jediného mandátu nad středopravou aliancí a Löfvenova sociální demokracie dosáhla nejhoršího výsledku za desítky let. Posílila naopak nacionalistická protiimigrační strana Švédští demokraté, která si připsala 17,5 procenta hlasů. Vzhledem k těsnému výsledku parlamentních voleb není jasné, kdo Löfvena v křesle předsedy vlády vystřídá.
Špičkám německé koalice se v neděli podařilo vyřešit spor kolem končícího šéfa civilní kontrarozvědky Hanse-Georga Maassena, oznámil dnes spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) po večerním setkání šéfů koaličních stran v Berlíně. Aféra se týká sporného povýšení Maassena, který musí svou funkci opustit kvůli kontroverzním výrokům, ale nakonec měl být lépe placeným tajemníkem ministerstva vnitra.
Opozice se opírá do rozhodnutí sociálních demokratů navrhnout do čela ministerstva zahraničí Tomáše Petříčka. Podle ní náměstek z Černínského paláce nedisponuje potřebnou politickou autoritou. „Je to těžký hřích sociální demokracie, která si řeší nějaké svoje vnitrostranické boje a poškozuje Českou republiku,“ zkritizoval v diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce v ČT kroky ČSSD předseda poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek. Sociální demokracie nominací Petříčka řeší spor o svého dosavadního kandidáta Miroslava Pocheho, jehož jako šéfa diplomacie odmítl jmenovat prezident Miloš Zeman.
Z Úřadu vlády odchází státní tajemník pro evropské záležitosti Aleš Chmelař (ČSSD). Měl by se ucházet o funkci odborného náměstka pro evropskou sekci na ministerstvu zahraničí, kde končí Jakub Dürr. Právu to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že na post evropského tajemníka vypíše Úřad vlády výběrové řízení.
Ve světě omezených zdrojů si člověk málokdy může splnit všechna přání. Blízko takovému ideálnímu stavu se ovšem dostali tvůrci státního rozpočtu na rok 2019 v čele s premiérem Andrejem Babišem. Teď stačí, aby rozpočet schválila vláda a potom sněmovna. Zřejmě půjde jen o formální souhlas a k opravdu závažné debatě nedojde. Ministři zdvihnou ruce do konce září, poslanci mají čas až do prosince. Přece není možné protestovat proti návrhu, ve kterém mají zvolení zástupci lidu příležitost rozdělovat tak velké množství peněz, že mohou splnit snad každé přání svých voličů.
Vláda schválila návrh státního rozpočtu na příští rok se schodkem 40 miliard korun. To je o deset miliard méně, než původně plánovalo ministerstvo financí. Na tiskové konferenci po jednání vlády, kterého se účastnil i prezident Miloš Zeman, to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Prioritami rozpočtu jsou investice, zvyšování životní úrovně seniorů a růst platů ve státní správě.
Průměrný starobní důchod se od ledna zvýší asi o 900 korun měsíčně. Pevná část penze, která je pro všechny stejná a nyní činí 2700 korun, se zvedne celkem o 570 korun. Zásluhová procentní výměra, v níž se odrážejí odpracované roky a výdělek, poroste o 3,4 procenta. Nařízení ve středu schválila vláda spolu s návrhem státního rozpočtu na příští rok, který s výdaji na penze počítá. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). O 3,4 procenta mají od ledna růst i příplatky k penzi pro odbojáře, vězně komunismu a pozůstalé po nich.
Ohlas, který návrh na přijetí syrských sirotků vyvolal, ukazuje, že Češi chtějí pomoci. A je nyní na vládě, zda to pochopí. V rozhovoru pro deník Echo24 to říká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), jejíž návrh na přijetí padesáti dětí vyvolal silné reakce. Návrh chce Šojdrová probrat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) i vicepremiérem Janem Hamáčkem (ČSSD).
Konečné znění rozpočtu na rok 2019 projedná vláda už zítra a zřejmě na něm mnoho nezmění, maximálně dodrží tradiční rituál a odloží jeho schválení o týden. Projednání rozpočtu bude slavnostní událostí, protože půjde o první rozpočet premiéra Andreje Babiše. V pozici ministra financí sice už čtyři připravoval, neměl však k tomu úplně volnou ruku, jako má v této chvíli. Nový rozpočet může přinést novou kvalitu.
Etická komise, která oceňuje účastníky třetího odboje, zůstane zatím zachována. Před poslanci to řekl ve čtvrtek ministr obrany Lubomír Metnar po dohodě s ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem. Původní návrh na zrušení byl k dispozici ostatním ministerstvům k připomínkování a mohl se v blízké době objevit na vládě ke schvalování. Důvodem prý bylo, že komisi ubývá agenda a stává se tak nehospodárnou.
Předseda vlády Andrej Babiš zůstává ve své rétorice silně protiimigrační a jasně se staví i proti požadavku lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové přijmout do České republiky padesátku nezletilých syrských sirotků. Babiš se tak vyjádřil v sobotním rozhovoru s deníkem Právo. Na témže místě rovněž nevyloučil, že by mohl v politice pokračovat i po strávení čtyř let v premiérské pozici. V minulosti přitom tvrdil opak.
Kolem dalšího působení Aleše Chmelaře ve funkci státního tajemníka pro evropské záležitosti se objevují spekulace. Lidové noviny z Babišova svěřeneckého fondu informují v pátečním vydání, že mezi Chmelařem a premiérem Andrejem Babišem panují neshody. Chmelař, kterého si na Úřad vlády přivedl předchozí premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), by se podle LN mohl přesunout na ministerstvo zahraničí.
Novým ředitelem civilní rozvědky se stane kybernetický expert Marek Šimandl. Náměstek Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost nahradí v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) Jiřího Šaška, kterého postavil na jaře mimo službu tehdejší ministr vnitra Lubormír Metnar (za ANO), sdělil ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který vládě návrh předložil.
Vládu Andreje Babiše čeká první ostrá zkouška. Úterní schůze Poslanecké sněmovny je první od doby, co Andrej Babiš získal se svou menšinovou vládou důvěru. Nadcházející schůze, která má v návrhu programu na 185 bodů, by měla otestovat pevnost hlasovací koalice ANO, ČSSD a KSČM. Není ale jasné, zda spolupráce tří stran bude pokračovat. Komunisté jsou totiž stále pobouření ze slov předsedy vlády Andreje Babiše, že KSČM měla být v minulosti zrušena.
Vláda Andreje Babiše chce zrušit Etickou komisi, která oceňuje protikomunistický odboj. Návrh na zrušení komise inicioval ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) a stanovil i konkrétní datum. Důvodem je prý ubývající agenda, která způsobuje nehospodárnou činnost komise. Podle jednoho z členů Etické komise historika Petra Blažka je možná určitá spojitost s tím, že kabinet vládne s podporou komunistů. „Doufám, že to nebude pokračovat, protože na řadě by byly lustrace, Ústav pro studium totalitních režimů a tak dále,“ řekl pro Echo24 Petr Blažek.
Přerozdělování běženců zůstává sporným bodem vztahů Česka a Německa, je přesvědčena Angela Merkelová. Německá kancléřka to dnes řekla po jednání s českým premiérem Andrejem Babišem v Berlíně. Celkově ale vzájemné vztahy považuje za výborné. Podobně to vidí i Babiš, který na společné tiskové konferenci prohlásil, že Evropa si nyní musí určit, „kde bude bránit evropský kontinent“.
Vláda Andreje Babiše během skládání vlády slibovala zvyšování platů pro nejrůznější skupiny zaměstnanců. Po planých slibech zdravotníkům, kterým Babiš později vzkázal, že pouze fandí zvyšování platů, se ozývají i učitelé. Ti požadují růst platů o patnáct procent od září. Vláda minulý pátek ale s odbory dohodla, že růst platů o požadované množství bude až od ledna příštího roku. To se nelíbí Asociaci ředitelů gymnázií a Unii školských asociací, které požadují růst platů od září nebo kompenzaci za čtyři následující měsíce do konce roku.
Mladá generace to už nezná, ale i ona se dnes může přidat k legendární budovatelské písni, která začíná slovy: „Teď když máme, co jsme chtěli, do rachoty zvesela!“
Návrh ODS na zrušení takzvané superhrubé mzdy a solidární daňové přirážky pro lidi s vyššími příjmy vláda nepodpořila. Kabinet ANO a ČSSD na úterním zasedání schválil k návrhu negativní stanovisko, sdělilo tiskové oddělení úřadu vlády. Superhrubou mzdu prosadila v roce 2007 vláda Mirka Topolánka (ODS). Bez ohledu na stanovisko vlády o předloze rozhodnou poslanci.
Hradem odmítaný kandidát ČSSD na ministra zahraničí Miroslav Poche se brání kritice premiéra Andreje Babiše (ANO), podle které vystupuje jako ministr už nyní a tvrdí, že v případě svého nejmenování bude šéfovat nominantovi, který by ČSSD prošel.
Levicová vláda Andreje Babiše v poslední době nešetří a snaží se o navýšení platových tarifů a minimální mzdy. Před týdnem navíc sněmovna schválila vládní návrh, aby senioři dostali přidáno. Podle kritiků jsou tyto kroky nezodpovědné a pouze kontrastují s blížícími se komunálními a senátními volbami. Poslední plán vlády, tedy navyšování platů ve veřejné sféře, je podle ekonomů velmi nebezpečný. V prvním kvartále letošního roku navíc průměrný plat ve veřejném sektoru byl vyšší než v sektoru soukromém.
Španělská vláda řeší ožehavý problém s prostitucí. Úřad spadající pod ministerstvo práce totiž schválil fungování odborů pro prostitutky a prostituty (OTRAS), které splnily všechny podmínky pro existenci. Sama ministryně práce, Magdalena Valeriová, se však nyní staví silně proti a má podporu celé vlády. Informace uvádí španělský deník El Mundo.
Vláda se dohodla s odbory na růstu platů ve veřejném sektoru od ledna. Většině pracovníků veřejných služeb se zvednou platové tarify o pět procent, zbývající peníze poputují do odměn. Novinářům to po jednání s odboráři řekli premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Zdůraznila, že přidávání nebude plošné a víc by měli dostat lidé s nízkými výdělky.
V návrhu rozpočtu na příští rok klesla suma určená neziskovým organizacím o 586 milionů korun oproti původnímu plánu. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že vláda ale bude o jejich požadavcích ještě jednat. Výrazně klesat mají peníze neziskovým organizacím vázaným na ministerstvo školství, s růstem počítá ministerstvo práce a sociálních věcí.
Státní úřady a organizace by měly od příštího roku zrušit 1327 míst, z toho 281 míst je obsazených. Rozpočet by tak měl uspořit 1,24 miliardy korun. Na tiskové konferenci po jednání vlády to ve středu řekl premiér Andrej Babiš (ANO).
