Horký favorit nedělního druhého kola prezidentských voleb na Ukrajině, politický nováček a herec Volodymyr Zelenskyj při hlasování porušil zákon, když novinářům ukázal vlastní hlasovací lístek s "křížkem" u svého jména. S uchazečem o nejvyšší funkci sepsali policisté protokol o přestupku, pochlubil se vzápětí Zelenského štáb na důkaz, že za nového prezidenta budou pravidla a zákony platit pro všechny a pro každého.
Velká neznámá – to je asi to, co čeká Ukrajinu, pokud se předvolební průzkumy nemýlí a v neděli ve druhém kole prezidentských voleb zvítězí oblíbený bavič a nováček v politice Volodymyr Zelenskyj. „Předpovědět lze jen nepředvídatelnost,“ řekl analytik Oleksandr Suško, označující favorita za „antisystémového kandidáta“, vybraného společností rozhněvanou jak na nynější vládu, tak na stávající opozici.
Súdánská armáda ve čtvrtek svrhla a zadržela prezidenta Umara Bašíra, který v zemi vládl 30 let. Oznámil to súdánský ministr obrany Avad ibn Auf, který v televizním projevu také řekl, že tuto africkou zemi bude během nadcházejícího dvouletého přechodného období řídit vojenská rada. Pak mají následovat volby. Na tři měsíce je vyhlášen výjimečný stav a bude platit zákaz nočního vycházení. Opoziční aktivisté, kteří od prosince organizují protivládní protesty, s krokem armády nesouhlasí.
Pravicová ODS vyhrála volby, ale jen těsně před středovou STAN. Jen těsně deset procent překročily oba levicové subjekty, tedy ANO i Piráti. Tak zní jedna z variant, jak by mohly v příštích letech skončit parlamentní volby. Zatím to je pouze výsledek doplňovacích senátních voleb v Praze 9, zvláště před volbami do europarlamentu nad nimi ovšem nejde jen tak mávnout rukou.
Slovensko si zvolilo první prezidentku v historii. Je to pohledná, sympatická dáma, která chce podle svých slov společnost spojovat. To chtěl na začátku i Miloš Zeman, ale on už si na rozdíl od Zuzany Čaputové vybral svůj čas hájení a prezidentský úřad za tu dobu proměnil v továrnu na trolling. Čaputová ani v kampani nevystupovala agresivně a je dobrá šance, že to nebude dělat ani jako prezidentka.
Po prvním kole voleb prezidenta na Ukrajině se dá říct, že hlavou státu se v každém případě stane člověk, který už prezidentem byl. Petro Porošenko si buď vybojuje druhé funkční období, nebo ho v úřadu vystřídá jasný vítěz prvního kola Volodymyr Zelenskyj, kterého lidé jako prezidenta už také znají, protože ho hrál v populárním satirickém seriálu. Zelenského úspěch se dá vyložit jako výraz odporu vůči ukrajinským politickým elitám. Únavy a možná také rezignace tamních voličů. V tomhle ohledu Ukrajinci v rámci současného Západu nepředstavují žádnou zásadní výjimku.
První kolo ukrajinských prezidentských voleb s odstupem vyhrál herec Volodymyr Zelenskyj, do druhého kola by měl spolu s ním postoupit dosavadní prezident Petro Porošenko. Potvrdily to všechny čtyři průzkumy provedené u volebních uren, jejichž výsledky byly zveřejněny po uzavření volebních místností. Expremiérka Julija Tymošenková však průzkumům nevěří a tvrdí, že postupuje se Zelenským ona.
Prezidentské volby na Slovensku, ve kterých zvítězila právnička Zuzana Čaputová, doprovázela historicky nejnižší volební účast - pouhých 41,79 procent. Podle čísel slovenského statistického úřadu přišlo k urnám ještě méně lidí než v prvním kole, rozdíl činil téměř 7 %. Zatímco pro Andreje Kisku před pěti lety hlasovalo v druhém kole 1 307 065 Slováků (volební účast byla 50,5 %), Zuzana Čaputová získala o 250 tisíc méně hlasů. Pro srovnání: český duel Zeman - Drahoš přilákal před rokem k urnám 66,6 procent voličů.
Poslední duel finalistů slovenských prezidentských voleb – Zuzany Čaputové a Maroše Šefčoviče – před sobotním rozhodujícím, druhým kolem přímé volby se obešel bez vzájemných ostrých výpadů. Debatu, ve které oba kandidáti zopakovali své dřívější postoje, odvysílal večer veřejnoprávní Rozhlas a televize Slovenska (RTVS) na svém hlavním televizním a rozhlasovém kanálu.
Prezident Miloš Zeman v neděli popřál Marošovi Šefčovičovi úspěch ve slovenských prezidentských volbách. Ocenil jeho odborné schopnosti a znalosti, uvedl na twitteru prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček po setkání Zemana a Šefčoviče na zámku v Lánech. Druhé kolo prezidentských voleb na Slovensku se uskuteční v sobotu 30. března. Šefčovičovou soupeřkou bude Zuzana Čaputová, která je podle průzkumů favoritkou voleb.
Prezident Miloš Zeman v neděli odpoledne v Lánech přijme slovenského prezidentského kandidáta Maroše Šefčoviče. Vyhoví jeho žádosti o schůzku, sdělil v pátek ČTK prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Šefčovič se ve druhém kole volby hlavy slovenského státu v sobotu 30. března utká se Zuzanou Čaputovou, která je podle průzkumu agentury Median SK favoritkou voleb.
Prezidentského úřadu v Kazachstánu se po demisi dlouholeté hlavy země Nursultana Nazarbajeva ujal dosavadní předseda Senátu Kasym-Žomart Tokajev, zemi povede do dubna 2020. Informovala o tom agentura Reuters. Tokajev v inauguračním projevu řekl, že metropole Astana musí být přejmenována na Nursultan po prvním kazašském prezidentovi.
Vítězství Zuzany Čaputové v prvním kole prezidentských voleb na Slovensku je natolik suverénní, že její protivník Maroš Šefčovič má jen minimální šanci zvrátit výsledek ve druhém kole. Úspěch liberální kandidátky a fiasko nacionálních populistů je pravým opakem českých prezidentských voleb před rokem. Znamená to snad, že je slovenská politická scéna vyspělejší? V jednom ohledu to platí určitě.
Do finále volby slovenského prezidenta postoupili podle českého ministra zahraničí Tomáše Petříčka (ČSSD) kandidáti, u nichž je záruka, že budou bojovat proti extremismu a nenávisti. Čeští politici si všímají také toho, že oba finalisté jsou proevropští. Vítězství právničky Zuzany Čaputové v nynějším prvním kole vesměs očekávali. Čaputová dostala asi dvě pětiny hlasů, druhý postupující, místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič přibližně polovinu jejího zisku.
Prezident Miloš Zeman příští týden zahájí další kolo návštěv krajů, které loni slíbil svým voličům jako poděkování po prezidentských volbách. Jeho poslední loňská cesta směřovala koncem září do Olomouckého kraje. Letos první Zemanova cesta míří do Karlovarského kraje, kde od úterý do čtvrtka navštíví například hospic v Nejdku, Císařské lázně v Karlových Varech a několik obcí a měst.
Místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se už v první televizní debatě po sobotním prvním kole voleb prezidenta Slovenska vymezil vůči právničce Zuzaně Čaputové, s níž bude 30. března soupeřit o hlasy voličů v rozhodujícím kole výběru příští hlavy státu. Šefčovič poukázal na liberální názory Čaputové, která se ziskem 40,57 procenta hlasů sobotní hlasování přesvědčivě vyhrála. Pro Šefčoviče hlasovalo 18,66 procenta voličů.
První kolo slovenských prezidentských voleb jasně vyhrála právnička Zuzana Čaputová. V druhém kole hlasování se 30. března střetne s místopředsedou Evropské komise Marošem Šefčovičem. Vyplývá to z předběžných výsledků oznámených statistickým úřadem po sečtení hlasů ze všech okrsků. Čaputová získala v sobotních volbách 40,57 procenta hlasů, Šefčoviče podpořilo 18,66 procenta voličů. Volební účast dosáhla podle upřesněných údajů 48,74 procenta.
Alžírský prezident Abdalazíz Buteflika po masových protestech oznámil, že nebude znovu kandidovat na post hlavy státu. Zároveň odložil volby plánované na 18. dubna a slíbil i změny ve složení vlády a politické a ekonomické reformy. Svou rezignaci podle místní televize vzápětí oznámil premiér Ahmad Ujahjá. Dvaaosmdesátiletý Buteflika, který trpí od roku 2013 následky mrtvice, se měl o svůj mandát v dubnu ucházet už popáté.
Prezident Miloš Zeman by podpořil posílení mise Severoatlantické aliance v Afghánistánu. Řekl to u příležitosti 20. výročí vstupu Česka do NATO. Kritizoval také mírové rozhovory s afghánským hnutím Tálibán, přirovnal je k politice appeasementu, kdy mocnosti před druhou světovou válkou ustupovaly nacistickému vůdci Adolfu Hitlerovi.
Prezidentský kandidát vládní strany Smer a místopředseda Evropské komise Maroš Šefčovič se v pátek po debatě kandidátů ostře vymezil proti současnému prezidentovi Andreji Kiskovi. Odpoledne Šefčovič před novináři zaujal kritické stanovisko vůči Zuzaně Čaputové, kterou Kiska podporuje, za její výroky o případném udělení milosti Kiskovi, pokud by byl nynější prezident po skončení v úřadu odsouzen v daňové kauze jeho firmy. Šlo o první otevřenou kritiku Šefčoviče vůči hlavní soupeřce. Kiska v reakci na to natočil video a pohrozil Šefčovičovi, aby „myslel víc na svou pověst úspěšného kariérního diplomata v případě neúspěchu“.
Jeden z favoritů nadcházejících přímých prezidentských voleb na Slovensku, vědec Robert Mistrík, se vzdal kandidatury. Zároveň podpořil jinou kandidátku Zuzanu Čaputovou, jejíž popularita podle posledních průzkumů veřejného mínění roste. Mistrík i Čaputová se již dříve vymezili vůči nejsilnější vládní straně Směr-sociální demokracie (Směr-SD), která před volbou hlavy státu podporuje Maroše Šefčoviče.
Někdejší guvernér amerického státu Massachusetts William Weld se stal prvním republikánem, který se rozhodl v prezidentských volbách v roce 2020 kandidovat proti současnému republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi. Informovala o tom v pátek agentura AP. Trump zájem ucházet se o druhý prezidentský mandát formálně oznámil 17. ledna 2017, tedy ještě před složením prezidentské přísahy.
Zákulisní přetahování kolem poslední nepřímé volby prezidenta znechutilo veřejnost natolik, že s radostí přijala možnost přímé volby. Druhé zvolení Václava Klause na společné schůzi obou komor parlamentu v únoru 2008 tak paradoxně vedlo ke zvolení Miloše Zemana o pět let později. Přímou souvislost v minulosti přiznala i dřívější Zemanova pravá ruka Miroslav Šlouf. Během složité volby padaly výroky jako: „Ty seš schopnej zabít bobra, abys zachránil strom,“ které posléze zlidověly.
Demokratická senátorka Elizabeth Warrenová v sobotu oficiálně oznámila, že se chce stát prezidentkou Spojených států. Voličům slíbila, že bude bojovat za udržení a pokračování amerického snu a že vyhlásí tažení zmanipulovanému politickému systému. Aby se Warrenová mohla ve volbách v roce 2020 postavit republikánskému šéfovi Bílého domu Donaldu Trumpovi, musí se nejdříve stát oficiální demokratickou kandidátkou.
Venezuelská vláda Nicoláse Madura přehodnotí vztahy s evropskými zeměmi, které v pondělí uznaly šéfa parlamentu Juana Guaidóa úřadujícím prezidentem Venezuely. Informovala o tom agentura EFE s odvoláním na venezuelské ministerstvo zahraničí. Opozičního lídra Guaidóa, který složil přísahu jako dočasný prezident při protivládních protestech 23. ledna, uznalo během pondělí více než deset zemí EU. Připojily se ke dvěma desítkám dalších států, včetně USA, které Guaidóa uznaly už v předchozích dnech.
Vysoce postavený generál venezuelského letectva Francisco Yanez oznámil, že neuznává autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a za vůdce země považuje předsedu parlamentu Juana Guaidóa. Vyplývá to z videozáznamu, který se objevil na twitteru. Jde o prvního ze sloužících generálů, který uznal Guaidóa od 23. ledna, kdy se prohlásil úřadujícím prezidentem, poznamenala agentura Reuters.
Předseda venezuelského parlamentu Juan Guiadó minulý týden mnohé lídry místní opozice překvapil, když během demonstrací složil přísahu jako úřadující prezident. Řekl to ve čtvrtek v rozhovoru se zahraničními novináři populární opoziční lídr Henrique Capriles, podle něhož takový sled událostí nebyl předem naplánován. Opozice totiž nevěřila v tak širokou mezinárodní podporu. Nyní je nicméně opozice jednotná a stojí pevně za Guaidóem. Informoval deník El Nuevo Herald.
Celkově 18 Slováků projevilo zájem o kandidaturu na slovenského prezidenta v březnových přímých volbách. Předepsané podmínky pro kandidaturu ale několik zájemců nesplnilo, o hlasy voličů by se podle slovenských medií mělo ucházet 15 kandidátů. Lhůta na podání kandidátek skončila ve čtvrtek, několika uchazečů o nejvyšší politickou funkci v zemi ještě čeká na oficiální přijetí své kandidatury šéfem sněmovny. Současný prezident Andrej Kiska již loni ohlásil, že se o znovuzvolení ucházet nebude.
Šéf venezuelského parlamentu ovládaného opozicí Juan Guaidó, kterého řada zemí i Evropský parlament v posledních dnech uznala za úřadujícího prezidenta Venezuely, ve čtvrtek na univerzitě v Caracasu představil plán národní obnovy. Takzvaný Plán země má zejména stabilizovat kolabující hospodářství a dostat k Venezuelanům okamžitou humanitární pomoc. Plán je součástí kroků, jimiž chce opozice donutit autoritářského prezidenta Nicoláse Madura k odstoupení. Jejím cílem jsou svobodné volby.
Před pár dny uběhl rok od druhého kola prezidentských voleb, což vedle jiných bolestných vzpomínek připomněla též pražská premiéra filmu režiséra Robina Kvapila Máme na víc. Sleduje v něm rok kampaně Michala Horáčka, do níž se sám režisér aktivně zapojil, přičemž se u toho též natáčel. Pohledem do zamyšlené tváře režiséra, který právě hledí do monitoru, film začíná i končí. V jeho výrazu jako by člověk četl: Co se to stalo? Jak se to mohlo stát? Co to zase ti lidé provedli? Jak nám to mohli udělat? Vždyť jsem se tak snažil. Kdo vlastně? Horáček, nebo Kvapil?
