Sestavování nové vlády bude snadnější a rychlejší, než se ještě v sobotu po vítězství většiny opozičních koalic mohlo zdát. Přispěl k tomu nedělní názorový obrat Andreje Babiše. Po přiznání sobotní porážky, kterou nečekal, výrazně přehodnotil svoje priority. Uznal, že vládnout v této chvíli není schopen, protože většina stojí proti němu. Nebude se pokoušet ji rozbíjet. Naopak se jí rozhodl předat vládu co nejrychleji.
Jedním z velkých úkolů příštích dní je začít přemýšlet nad kandidátem do prezidentských voleb, uvedl lídr koalice Spolu (kterou tvoří ODS, KDU-ČSL a TOP 09) Petr Fiala. Fiala by byl rád, kdyby kandidát byl za koalici Spolu, ale nevyloučil možnost širší podpory. Současnému prezidentovi Miloši Zemanovi vyprší druhý mandát v březnu 2023. Hnutí ANO před sněmovními volbami uvedlo, že do prezidentských voleb postaví vlastního kandidáta, jméno ale nemá.
Prezident Miloš Zeman jmenoval předsedu brněnského krajského soudu Milana Čečotku. Sedmileté funkční období mu začne ve středu, uvedl mluvčí prezidenta Jiří Ovčáček. Jmenování musí spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO). Server Aktuálně.cz s odvoláním na Ovčáčka uvedl, že prezident jmenovací dekret podepsal ještě před svou hospitalizací. Zeman podle mluvčího vyslovil souhlas, aby kancléř Vratislav Mynář Čečotkovi jmenovací dekret předal.
Prezident Miloš Zeman v neděli hovořil o tom, že když nastane chvíle, osloví mě s pověřením k sestavení vlády. Novinářům to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Zároveň ale počítá s tím, že hnutí ANO může být v opozici. Koalice Spolu a Piráti a Starostové a nezávislí (STAN), kteří aktuálně vyjednávají o sestavení vlády, se podle Babiše vyjádřili tak, že hnutí ANO nedostane post předsedy Sněmovny. Už tedy neplatí, že by ANO o něj mělo zájem, dodal premiér.
Od Tomáše Garrigue Masaryka, přes Edvarda Beneše až ke Gustávu Husákovi. Nemocemi a neduhy trpěli téměř všichni českoslovenští a čeští prezidenti. Klement Gottwald pak například dokonce ve funkci zemřel. Podívejte se na to, jaké nemoci někdejší prezidenti měli. V současné chvíli je nynější prezident Miloš Zeman hospitalizován ve vážném stavu v Ústřední vojenské nemocnici v Praze. Už u první hlavy státu, Tomáše Garrigue Masaryka, se stalo otázkou státnické důležitosti prezidentovo zdraví.
Boris Jelcin, dobré paměti první prezident Ruské federace, dělal ještě během svého úřadu zábavné kousky. Třeba zničehonic začal za přítomnosti Helmuta Kohla zuřivě dirigovat německý vojenský orchestr. Jindy vtrhnul při nějakých oslavách na pódium a divoce začal trsat a předstírat hru na balalajku. Jednou zase jen tak z bujnosti klepl kyrgyzského prezidenta lžičkou po hlavě, známý je záběr, jak zezadu sáhne jakési ruské soudružce na hruď.
Známý francouzský konzervativní komentátor a publicista Éric Zemmour, o kterém se stále více spekuluje, že bude kandidovat na prezidenta, se v předvolebních průzkumech bleskově vyšvihl na třetí místo, těsně za šéfku Národního sdružení Marine Le Penovou. Té průzkumy dosud dávaly jasnou šanci spolu se současným prezidentem Emmanuelem Macronem pro postup do druhého kola voleb, který se budou ve Francii konat za necelý rok.
Přes sto prominentních představitelů umírněně islamistické Strany obnovy (Ennahda) dnes rezignovalo na protest proti vedení politického uskupení. Jsou mezi nimi zákonodárci i bývalí ministři. Pro stranu, která čelí vážnému rozkolu, je to dosud největší rána. Nejpočetnější strana v tuniském parlamentu se ocitla v krizi v důsledku své reakce na nedávné kroky prezidenta Kaíse Saída. Ten 25. července pozastavil činnost parlamentu, odvolal premiéra a ujal se řízení exekutivy.
Socialistická starostka Paříže Anne Hidalgová oficiálně oznámila svou kandidaturu na prezidentku. Na mítinku v přístavním městě Rouen na západě Francie podle francouzských médií prohlásila, že chce bojovat proti nenávisti a nabídnout šanci všem dětem, stejně jako ji dostala ona. Hidalgová v projevu vzpomínala i na své rodiče, elektrikáře v docích a švadlenu, a na své dětství ve Španělsku. Hidalgová bude muset nejdříve bojovat o své místo v rámci značně roztříštěné levice.
Současný brazilský prezident Jair Bolsonaro promluvil o své budoucnosti. Vidí jen tři možnosti – vítězství v prezidentských volbách a obhájení funkce, nebo vězení, či smrt. Informoval o tom server The Independent. Brazilský prezident to řekl ve svém sobotním projevu na setkání evangelikálních vůdců. „Pro svou budoucnost mám tři alternativy: vězení, smrt, nebo vítězství,“ řekl Bolsonaro.
Německý prezident Frank-Walter Steinmeier si dnes prohlédl v muzeu v Ústí nad Labem expozici Naši Němci věnovanou česko-německému soužití. V severočeském městě se po setkání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) zastavil na závěr své třídenní návštěvy České republiky. Do Berlína odpoledne odjel vlakem, po železnici přijel do Prahy i ve středu. "Děkuji za jeho třídenní oficiální návštěvu, která se opravdu povedla.
Afghánský prezident Ašraf Ghaní dnes vystoupil s prvním projevem od chvíle, kdy povstalci z hnutí Tálibán začali postupně obsazovat zemi, a řekl, že jeho vláda je odhodlána proti ofenzivě bojovat. Ghaní v předtočeném televizním projevu zdůraznil, že mobilizace ozbrojených sil je nyní prioritou. Zároveň řekl, že jedná s lokálními vůdci i se zahraničím, aby boje co nejdříve ukončil a zabránil dalšímu násilí, informovala agentura AP.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, kterého neuznává opozice a řada západních států včetně Evropské unie, dnes řekl, že by ho ve funkci hlavy státu už „velmi brzy“ mohl nahradit jiný člověk. Při setkání s novináři a zástupci veřejnosti v Minsku ale podle agentur zároveň vyzval, aby se nespekulovalo o termínu, kdy by se tak mohlo stát. Loni v létě vypukly v Bělorusku rozsáhlé protesty proti vyhlášení Lukašenka vítězem prezidentských voleb z 9. srpna.
Ugandská opozice a ochránci lidských práv kritizovali vládu za rozhodnutí vybavit každý vůz digitální technologií, která umožní vozidlo sledovat. Vláda minulý týden podepsala smlouvu s ruskou firmou Joint-Stock Global Systems, která na auta zařízení umístí. Podle opozice to bude moci být zneužito ke sledování kritiků vlády a k monitorování jejich pohybu. Prezident Yoweri Museveni řekl, že vláda chce využívat nejmodernější technologie k potírání kriminality. Hovořil také o instalaci kamerového systému, který dodává Čína.
Budovu tuniského parlamentu dnes obklíčila vojenská vozidla. Stalo se tak hodiny poté, co prezident Kaís Saíd v reakci na protesty vyvolané pandemií odvolal premiéra Hišáma Mašíšího a dočasně zastavil činnost zákonodárného sboru. Nejsilnější parlamentní strana An-Nahda označila krok hlavy státu za puč a její předseda vyzval podporovatele, aby vyšli do ulic. Tábory příznivců prezidenta a An-Nahdy na sebe ráno u parlamentu začaly házet kamení, na místě byli zranění. Informovala o tom agentura Reuters.
Důvěra Čechů v prezidenta, vládu i obě komory Parlamentu se v červnu ve srovnání s loňským zářím výrazně propadla. Ukázal to aktuální průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Největší důvěru mají dlouhodobě starostové a obecní zastupitelstva. Klesla i spokojenost občanů se současnou politickou situací. Prezidentovi nyní důvěřuje 29 procent oslovených, zatímco po prázdninách to bylo 46 procent.
Přestože nejbližším horizontem politické sezony jsou parlamentní volby v říjnu, řada vlivných finančních skupin už připravuje strategii podpory pro volby prezidentské. Leden 2023 je daleko. Na krystalizaci kandidátů a favoritů je ještě čas. Stane se spousta věcí, která ovlivní a posune atmosféru v zemi. Posune nebo obrátí ji i jméno příštího premiéra.
Vítězem pátečních prezidentských voleb v Íránu se podle očekávání stal ultrakonzervativní soudce Ebráhím Raísí. S odkazem na definitivní výsledky to oznámilo ministerstvo vnitra, podle nějž Raísí získal v prvním kole skoro 62 procent hlasů. Raísí je podezřelý z vydávání tisíců rozsudků smrti a jsou na něj uvaleny sankce kvůli porušování lidských práv. Raísímu k zisku mandátu už poblahopřáli na sociálních sítích jeho soupeři.
Izraelský parlament zvolil na příštích sedm let do čela státu labouristu Jicchaka Herzoga. Vystřídá Reuvena Rivlina, který je prezidentem od července 2014. Šedesátiletý Herzog je synem někdejšího prezidenta Chaima Herzoga a v minulosti vedl Stranu práce. Bude jedenáctým prezidentem státu a Rivlina by měl vystřídat v červenci. V parlamentu dalo Herzogovi hlas 87 poslanců. Jeho soupeřkou byla Miriam Perecová, kterou volilo 26 zákonodárců.
Předčasné volby v Bulharsku se uskuteční 11. července, oznámil dnes prezident Rumen Radev. Prezident uvedl, že očekává jmenování nové volební komise 11. května, kdy chce také rozpustit parlament, vyhlásit volby a jmenovat prozatímní vládu. V Bulharsku se konaly parlamentní volby 4. dubna, výsledkem je velmi rozdrobený zákonodárný sbor. V sobotu Bulharská socialistická strana (BSP) jako již třetí politické uskupení odmítla sestavit vládu. Pokusy o zformování vlády vzdaly jak středopravá strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) , tak protestní hnutí Je takový národ (ITN).
To, že opozice nemluví jedním hlasem, není s ohledem na to, že ji tvoří mnoho stran, zrovna překvapení. Ale dlouho se předpokládalo, že všechny opoziční strany mají aspoň jeden společný jmenovatel: principiální odpor vůči vládě oligarchy. Poté, co komunisté Andreji Babišovi nedávno vypověděli podporu, se objevila teoretická možnost vládu shodit. Blok K2 (Piráti, STAN) i blok K3 (alias Spolu, tedy: ODS, KDU-ČSL, TOP 09) o Babišově vládě mluví podobně superkriticky.
Zakladatel hnutí Solidarita a bývalý polský prezident Lech Walesa po nedávné operaci srdce promluvil o umírání i svém pohřbu. „Mělo by to být krátké, bez projevů a lží. To nechci,“ řekl Walesa v rozhovoru pro deník Fakt. Už před březnovým zákrokem byl podle svých slov připraven na nejhorší. Walesa v rozhovoru přiznal, že problémy se srdcem měl již dříve, proto podle něj není jeho současný zdravotní stav pro nikoho překvapením.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal zákon, který mu mimo jiné dává právo znovu kandidovat na post hlavy státu. Dokument byl v pondělí zveřejněn v oficiálním internetovém portálu právních informací, uvedla agentura TASS. Putin by tak mohl být prezidentem až do svých 84 let. Podle jednoho z paragrafů ústavního zákona se omezení počtu volebních období prezidenta Ruské federace vztahuje na současnou hlavu státu, aniž se však zohledňuje jeho předchozí prezidentský mandát.
Ve Spojených státech se ujal úřadu nový prezident, čtenáři si nepochybně povšimli. Inaugurace je pokaždé velmi fotogenická událost, tentokrát byl ovšem ten nejvýraznější obraz poněkud nečekaný – nikoli extravagantní róba Lady Gaga, ani ladná gesta mladé básnířky Amandy Gormanové a jásavé barvy jejího outfitu. Masového sdílení se dočkala fotografie osmdesátiletého senátora a neúspěšného prezidentského kandidáta Bernieho Sanderse, starý muž sedí trochu skrčený na židli, oblečen je velmi dědečkovsky a nijak zvlášť slavnostně – palčáky, zapnutá teplá bunda.
Zdá se, že ve francouzských prezidentských volbách, které se uskuteční už v příštím roce, nic nemůže ohrozit dva kandidáty od postupu do druhého kola. Zatímco sice současná popularita prezidenta Emmanuela Macrona je vysoká, v prvním kole by podle nyní zveřejněných výsledků průzkumu získal 23-24 procent hlasů. Více Francouzů by však dalo hlas šéfce Národního sdružení (RN) Marine Le Penové, která by mohla získat 26-27 procent hlasů a zvyšuje tak svůj náskok.
Ve Washingtonu byl dnes inaugurován 46. prezident Spojených států Joe Biden. Přísahu složil do rukou předsedy Nejvyššího soudu Johna Robertse. Ceremoniálu se účastnili nejvyšší ústavní činitelé spolu s bývalými prezidenty Barackem Obamou, Georgem Bushem a Billem Clintonem či bývalým viceprezidentem Mikem Pencem. Odcházející hlava státu Donald Trump na ceremoniálu chyběl, v poslední hodině svého mandátu přistál na Floridě.
Kdyby nebyla pandemie koronaviru, hnutí ANO by podle premiéra Andreje Babiše bez problému nadcházející volby do Poslanecké sněmovny v roce 2021 vyhrálo. Babiš má v plánu své křeslo obhájit. V nedělní Partii na CNN Prima News zároveň zcela nevyloučil kandidaturu na prezidenta. Babiš je přesvědčen, že by volby hnutí ANO bez problému vyhrálo, kdyby nepřišel koronavirus.
Prezident Miloš Zeman v dnešním vánočním poselství vyzval všechny občany, aby se nechali očkovat proti covidu-19. Lidé by podle něj neměli poslouchat výzvy k nenošení roušek a k chování, jako by epidemie neexistovala. Neměli by také podléhat pokušení a vyzývat k dalšímu rozvolňování opatření, i když by to možná bylo populární. Zároveň poděkoval vládě, že situaci – byť i s chybnými momenty – zvládla.
Generál Petr Pavel, který rozpačitě neskrývá své prezidentské ambice, přišel s novou interpretací své komunistické minulosti a působením ve vojenské komunistické rozvědce. Generál na svých stránkách zveřejnil dobové dokumenty z archivu bezpečnostních složek a vše doprovodil rozsáhlým rozhovorem pro deník Blesk. Svou minulost nyní vysvětluje naivitou a přichází s tezí, že „nikomu neublížil“. Jeho tým pro tuto verzi získal historika Eduarda Stehlíka, Radek Schovánek byl mnohem rezervovanější.
Ve věku 94 let zemřel bývalý francouzský prezident Valéry Giscard d'Estaing. Oznámil to Elysejský palác. Úřad hlavy státu vykonával v letech 1974 až 1981. Giscard d'Estaing zemřel ve svém domě nedaleko Tours v západní Francii. V září byl převezen na jednotku intenzivní péče pařížské nemocnice poté, co si stěžoval na dýchací potíže. Znovu hospitalizován musel být v polovině listopadu v Tours
