Na Pražský hrad se dostane ten, kdo bude pro většinu přijatelnější než Andrej Babiš

Hledá se prezident pro střední generaci

Na Pražský hrad se dostane ten, kdo bude pro většinu přijatelnější než Andrej Babiš
Hledá se prezident pro střední generaci

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Česká republika je jedinou zemí v Evropě, která nemá prezidentský systém, ale prezidentské volby jsou v ní vnímány jako nejdůležitější ze všech. Vyvolávají největší mediální zájem i největší aktivitu všemožných angažovaných podnikatelů a finančních skupin. Každý chce mít svého prezidenta. Češi k Pražskému hradu vzhlížejí a symbolicky si projektují do prezidenta větší moc, než jakou skutečně má. Je to také volba, která je ze své podstaty výrazně víc vzrušující. Vítěz musí sebrat aspoň polovinu hlasů těch, kteří ve druhém kole k volbám přijdou. To je úplně jiná disciplína než vyhrát v poměrném systému parlamentní volby. Tam vítězi stačí tradičně mezi dvaceti a třiceti procenty. Rekord si připsal v roce 2006 předseda ODS Mirek Topolánek s 36,2 procenta hlasů.

Zatímco v parlamentních volbách hrají strany pro ty své, v prezidentské volbě musí vítěz sebrat co nejvíc hlasů těch, kteří přirozeně jeho nejsou. Musí být tím, kdo je méně nepřijatelný. Musí vadit méně lidem než jeho soupeř. Druhé kolo už je pro mnoho lidí čistě negativní volbou, kdo jim vadí méně. Dosluhující prezident Miloš Zeman si to vždy dobře uvědomoval. Proto vítězil. Před druhým kolem se měnil z jízlivého provokatéra v konsenzuálního, vlídného prezidenta „spodních deseti milionů“.

Past nepřijatelnosti

Prezidentské volby budou v lednu příštího roku. Kampaň už se začíná pomalu rozjíždět. Za symbolický start, který ukázal, co bude rozhodovat, se paradoxně dá považovat ohlášení jedné „nekandidatury“. Politický matador TOP 09 a KDU-ČSL, jehož prezidentské ambice byly několik měsíců zřejmé, oznámil, že do toho nejde. Přiznal, že mu průzkumy ukázaly, že nemá šanci. Miroslavu Kalouskovi z dat vyšlo, že je nepřijatelný, a tudíž nevolitelný pro tolik lidí, že se s tím nedá nic dělat. Kalousek má tak vybudovanou značku, že se za necelý rok pohled voličů na něj při sebelepším marketingu a kampani změnit nedá. Ve stejné době zveřejnil časopis Forum24 průzkum agentury Kantar. Ukazoval, že Miroslav Kalousek je nepřijatelný pro 74 procent lidí, kteří chtějí jít k prezidentským volbám. Přijatelný byl pro 23 procent voličů. Zbývající tři procenta Miroslava Kalouska ani po těch desítkách let, kdy byl jednou z nejvýraznějších politických tváří, neznala. To jsou skutečně výsledky, s nimiž se moc dělat nedá. Kalousek se v neúspěšné kampani nepotřebuje zviditelňovat proto, aby pak získal křeslo v Senátu jako poražení z minulé prezidentské volby: Jiří Drahoš, Marek Hilšer nebo Pavel Fischer. Miroslav Kalousek je vyhraněný politik s klubem fanoušků a velkým davem odpůrců.

Právě nepřijatelnost bude tím rozhodujícím kritériem pro druhé kolo prezidentské volby. Vyhraje je ten, kdo bude lidem vadit méně než Andrej Babiš. Bude tou méně špatnou volbou. Expremiér Babiš zatím oficiálně kandidaturu neohlásil. Dá se čekat, že to udělá v marketingově profesionálně zorganizované estrádě, jak je jeho zvykem. Všeobecně se ale očekává, že Andrej Babiš kandidovat bude. Je to pro něj dnes jediná cesta, jak si udržet moc. A dost pravděpodobně v tom vidí i pojistku osobní svobody. Pražský žalobce Jaroslav Šaroch se ho po dlouhých letech chystá obžalovat v případu zneužité dotace na Čapím hnízdě a poslat ho před soud. Babiš neobjíždí ve svém nově pořízeném obytném voze zemi jen tak z plezíru. Je to začátek lidové prezidentské kampaně.

V roce 1918 si lid svého prezidenta nevybral, avšak brzy se s ním ztotožnil. Na snímku 1. prezident Československa Tomáš Garrigue Masaryk (ve funkci 1918 až 1935). - Foto: Jan Zatorsky

Průzkumy, které už agentury začínají testovat, ukazují podobný trend jako ten oficiálně zveřejněný od Kantaru. Babiš má v míře nepřijatelnosti třetí nejhorší skóre ze všech jmen, která se do nich zařadila. Nevolitelný je pro 57 procent lidí. Hůř už je na tom jen zmíněný Miroslav Kalousek se 74 procenty a Tomio Okamura se 77 procenty. Kdyby se Andrej Babiš objevil ve druhém kole, prohrál by úplně se všemi kromě Kalouska a Okamury. Například generál Petr Pavel, kterého jeho tým na souboj o Hrad už delší dobu chystá, je nepřijatelný jen pro 30 procent lidí. Dalších 29 procent ho nezná. U těchto voličů se ale nedá čekat, že by si ke kandidátovi během kampaně vytvořili tak silný odpor, jaký mají k Babišovi, kde se formoval dlouhou dobu.

Prezidentské průzkumy, jež si nechávají dělat týmy kandidátů, finančníci, kteří kampaně chtějí platit, a jistě si je budou časem zadávat i některá média, jsou jiné než klasické politické preference do voleb. Hledají se v nich odpovědi na čtyři otázky. Pro kolik voličů je kandidát přijatelný? Pro kolik je nepřijatelný? Kolik voličů ho vůbec zná? A kolik by mu dalo hlas?

Další referendum o Babišovi

Andrej Babiš vychází jako jasný favorit prvního kola. Podle Kantaru by ho volilo 26 procent lidí. To je skupina jeho věrných, která mu dala hlas v parlamentních volbách. Babišův neuralgický bod přichází ve druhém kole s jeho vysokou nepřijatelností. Tam proti němu bude mít výhodu téměř každý ze soupeřů. Otevře se tam prostor pro mobilizaci: všichni proti Babišovi. Styl, který rozhodl poslední parlamentní volby.

Každý Babišův vyzyvatel ale nejdřív musí projít prvním kole. Tam je obrovské riziko, že kandidátů bude tolik, že hlasy se nakonec rozloží. Budou si vzájemně přetahovat voliče. A šikovná negativní kampaň Andreje Babiše může pomoci k postupu kandidátovi, který bude mít menší šanci ve druhém kole ho porazit. Zájmem vládní koalice by mělo být, aby do volby šlo co nejméně kandidátů, kteří oslovují její voliče. Aby se hlasy soustředily u toho, kdo bude přijatelný pro nejširší vrstvy, a tím pádem schopný Babiše porazit. Před finišem kampaně se tak dá čekat odstupování jedněch ve prospěch těch s většími šancemi. Někteří opět kandidaturu pojmou jako zviditelnění pro jiné funkce.

Nespojen s vládou

Dalším důležitým bodem bude profilování Babišova soupeře pro druhé kolo. Dá se čekat, že ve chvíli prezidentské volby bude současná vládní koalice kvůli těžké situaci, v níž vládne, už velmi nepopulární. Podepíše se na tom prudké zdražování, pád reálné životní úrovně, rychlý vzestup cen energií. Je to jeden z nejtěžších roků v historii České republiky, jak připomněl ve svém novoročním projevu premiér Petr Fiala.

Kdo bude chtít vyhrát v prezidentské volbě nad Andrejem Babišem, bude muset sbírat podporu i mezi těmi voliči Miloše Zemana, pro které je expremiér nepřijatelný. - Foto: Jan Zatorsky

Adept na vítězství nad Babišem bude muset sbírat hlasy u voličů současné vládní koalice. Zároveň ale s vládou nesmí být přímo spojen. Přirozeně by ho totiž lidé spojovali i s odpovědností za všechno, co se v zemi děje. Kromě hlasů, které vynesly k moci v říjnu současnou vládní koalici, musí sbírat podporu mezi voliči Miloše Zemana, pro které je zároveň nepřijatelný Andrej Babiš. Už z tohoto rozložení sil je zřejmé, že musí mít schopnost oslovit voliče ze starší a střední generace bez vysokoškolského vzdělání. Hlasy mladých bude mít do druhého kola automaticky jisté. Řada průzkumů totiž ukazuje, že Andreje Babiše mladí lidé nevolí a pro značnou část z nich je nepřijatelný.

Klíčové je, kolik lidí k prezidentské volbě přijde. V roce 2018 volilo v prvním kole 61,9 a ve druhém 66,6 procenta voličů. Celkově k volbám ve druhém kolem přišlo přes 5,5 milionů lidí. Při první přímé volbě v roce 2013 byla účast v prvním kolem s 61,37 procenta srovnatelná. Ale v prvním kolem s 59,11 procenta už přišlo volit méně. Letos můžeme s velmi polarizujícím Andrejem Babišem čekat vysoký zájem a mobilizaci na druhé kolo. Pro srovnání: v říjnových volbách do sněmovny byla účast 65,37 procenta. Tyto volby byly referendem o změně a Andreji Babišovi, takže v prezidentském klání se dá čekat podobný, spíš ještě vyšší zájem.

Volby prezidenta budou opět střetem generací. Andrej Babiš má mezi svými skalními příznivci kolem 50 procent lidí z generace 60 plus. I další hlasy bude lovit právě v této generaci. Politicky to má hluboký smysl. Starší lidé jsou k němu všeobecně vstřícnější. Tradičně mají u voleb vyšší účast. Podle průzkumů je mezi těmi, kdo chtějí přijít k volbám, 40 procent lidí z generace 55 plus. Mladší generace budou naopak automaticky volit proti Andreji Babišovi ve druhém kole v zásadě kohokoli. Stejně tak budou volit lidé s vyšším vzděláním. Z toho je zřejmé, kde a o koho se ve druhém kolem bude odehrávat střet. Typickým, pro obě strany otevřeným voličem bude člověk z generace 45 plus se středním vzděláním, spíš z menších měst.

Účast Andreje Babiše už teď dává prezidentské volbě jasnou strategii. Koalice Spolu proto už testuje v průzkumech různá jména do soubojů proti Babišovi ve druhém kole. Podle výsledků agentury IPSOS, jež pro Fialovu koalici průzkumy dělá, zatím nemá kandidáta, který by Babiše ve druhém kole – přes jeho vysokou nepřijatelnost – dokázal porazit.