Tag: diplomacie

Články k tagu

Jak zkrachovala jednání o míru na Ukrajině. Podle expremiéra Izraele byly Moskva a Kyjev blízko

Krátce po vypuknutí války na Ukrajině, byla šance na uzavření příměří. Obě strany tomu byly nakloněny a došlo k výraznému pokroku v pohledech na konflikt. Uvedl to bývalý premiér Izraele Naftali Bennett v prvním velkém rozhovoru po konci ve funkci. Během popisu jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, v rozhovoru s pravicovým novinářem a komikem Hanochem Daumem, popsal některá jednání, která dle něj vypadala nadějně.

Kreml odmítá, že by Ukrajině nabízel mír za území. „Je to novinářská kachna,“ říká Peskov

Kreml dnes odmítl zprávy o tajném americkém návrhu na mírové řešení mezi Ruskem a Ukrajinou a označil je za nepravdivé, napsala agentura TASS. Zprávu švýcarského listu Neue Zürcher Zeitung, podle kterého Washington v polovině ledna nabídl Moskvě pětinu ukrajinského území, odmítly dříve i Spojené státy. NZZ ve čtvrtek uvedl, že šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) William Burns se v lednu tajně vydal do Moskvy a Kyjeva, kde jménem Bílého domu představil mírový plán.

Čína se zlobí: Zrušte návštěvu Tchaj-wanu, vyzvala Pekarovou Adamovou

Čína označila plánovanou návštěvu předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové na Tchaj-wanu za nesprávné rozhodnutí a vyzvala k jejímu zrušení. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo zahraničí. Pekarová Adamová se chystá navštívit Tchaj-wan na konci března. Doprovodit ji má delegace podnikatelů, zástupců měst i vědecko-výzkumných a vzdělávacích organizací.

Umlčování, nebo úspory? Ústav se po přestřelce zbavil bývalého velvyslance Druláka

Bývalý velvyslanec ve Francii a někdejší náměstek ministra zahraničí Petr Drulák přišel o místo vedoucího výzkumníka na Ústavu mezinárodních vztahů (ÚMV), který spadá pod ministerstvo zahraničí. Ministerstvo i ředitel ústavu na bývalého diplomata vyvíjeli několik měsíců tlak kvůli jeho veřejně prezentovaným názorům na geopolitiku i válku na Ukrajině. Umlčet se ho nepodařilo přes vytýkací dopisy ani udáním k etické komisi, která nakonec Druláka podpořila.

Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny kabinet jmenoval Kopečného

Vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny kabinet Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) jmenoval bývalého náměstka na ministerstvu obrany Tomáše Kopečného. Novinářům to řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který návrh předložil. Kopečný byl jednou z hlavních sil při organizování vojenské pomoci Ukrajině napadené Ruskem. Na ministerstvu obrany pracoval téměř deset let, náměstkem byl od ledna 2020.

Zelenskyj: Počítáme s účastí Indie na uskutečnění „mírového vzorce“

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj počítá s tím, že Indie se zapojí do realizace ukrajinského plánu na ukončení války s Ruskem. Oznámil to v prohlášení zveřejněném na twitteru po telefonátu s indickým premiérem Naréndrou Módím. V příspěvku odkazoval na dříve ohlášený „mírový vzorec“, který obsahuje i podmínku stažení všech ruských jednotek z Ukrajiny.

Stropnického v Izraeli vystřídá diplomatka Kuchyňová Šmigolová

Novou velvyslankyní v Izraeli bude diplomatka Veronika Kuchyňová Šmigolová. V létě tak v čele českého velvyslanectví nahradí Martina Stropnického, který v zemi působí od roku 2018. Momentálně je v jednání přesun českého velvyslanectví v Izraeli z Tel Avivu do Jeruzaléma. Prezident Miloš Zeman nedávno uvedl, že předpokládá, že ho vláda schválí. Premiérovi Petru Fialovi (ODS) navrhl, aby společně letěli do Izraele a otevřeli tam českou ambasádu v Jeruzalémě.

Macron vyvolal bouři. Řada států odmítá bezpečnostní záruky pro Rusko

Představitelé Ukrajiny, Finska a Baltských států dnes kritizovali výroky francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který v rozhovoru s francouzskou televizí TF1 naznačil, že v rámci budoucích jednání o ukončení války na Ukrajině bude potřeba dát Rusku bezpečnostní záruky. Podle Kyjeva či Pobaltí je to ale Moskva, kdo by se měl po ukončení invaze zaručit Evropě. Napsal to list Financial Times (FT).

Macron zvažuje záruky pro Rusko. „Musíme se připravit na jednání s Putinem“

Západ by měl podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona předem zvážit, jak se postaví k ruským bezpečnostním požadavkům ohledně Severoatlantické aliance, pokud se ruský prezident Vladimir Putin rozhodne vrátit k jednání o míru na Ukrajině. Macron to řekl v rozhovoru se stanicí TF1 natočeném při jeho návštěvě v USA. „Jedním ze základních bodů, kterými se musíme zabývat, je – jak Putin vždy říkal – strach, že NATO přijde přímo k jeho dveřím, a také rozmístěním raket, které by mohly ohrozit Rusko,“ řekl Macron.

„Dejte diplomatům ochutnat jejich vlastní medicínu.“ Petice vyzývá k odstřižení ruské ambasády od energií

Na internetu se objevila petice vyzývající k odstřižení budov ruské ambasády v Praze od energií. Spolek Dárek pro Putina, který organizuje finanční pomoc ukrajinské armádě, tím tak reagoval na masivní ostřelování ukrajinské infrastruktury ruskými raketami. Petici ocenil i ukrajinský ministr obrany Oleg Reznikov. Ruský prezident Vladimír Putin v pátek uvedl, že ruské raketové útoky jsou vynucené a reagují na ukrajinské provokace.

Scholz lituje rozpadu vztahu s Ruskem. Evropa by se měla vrátit k mírovému pořádku

Evropa by se měla vrátit k „mírovému pořádku“, který zničila ruská invaze na Ukrajinu, a s Ruskem vyřešit „všechny otázky vzájemné bezpečnosti“. Putin ale podle něj musí přestat napadat své sousedy, píše britský deník The Times. Scholz zalitoval, že se „silné partnerství“ Německa a Ruska kvůli válce rozpadlo. Německý kancléř uvedl, že by rád obnovil sérii bezpečnostních dohod, které vznikly během studené války a po ní, pokud bude Moskva ochotna je dodržovat.

„Mrtví a pat jako 1. světová.“ USA chtějí, aby Ukrajina jednala s Ruskem

Ve Spojených státech, které ve velkém dotují obranu Ukrajiny, sílí debata, aby se napadená země otevřela mírovým rozhovorům s Ruskem, píše AFP. Podle amerického listu The Washington Post představitelé Bílého domu soukromě vybízejí Kyjev, aby ukázal ochotu jednat s Moskvou a upustil od odmítavého postoje. Nejvyšší představitel Pentagonu, šéf amerického sboru náčelníků štábů Mark Milley nedává Kyjevu moc vysoké šance, že by získal zpět všechny okupované oblasti. Jeho slova poté mírnil mluvčí Bílého domu pro národní bezpečnost John Kirby, který tvrdil, že USA se nesnaží Kyjev nutit vzdát se svého území. Kyjev ústupky Rusku odmítá a prosazuje vlastní mírový plán.

Moskva je ochotna jednat s USA na úrovni vysokých představitelů

Rusko je po plánovaném rusko-americkém jednání v Káhiře o jaderných zbraních, které se má uskutečnit koncem tohoto měsíce, ochotno jednat s Washingtonem dál, a to na úrovni vyšších představitelů. Novinářům to dnes podle agentury TASS řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Dodal, že o Ukrajině se ale Moskva s Washingtonem bavit nehodlá. Součástí rozhovorů by nicméně mohla být debata o výměně zajatců, konkrétně obchodníka se zbraněmi Viktora Buta a basketbalistky Brittney Grinerové.

Zelenskyj chce jasný výsledek války. Lavrov jeho plány označil za nerealistické

Je čas zastavit ruskou válku na Ukrajině, nesmí ale skončit „nějak“, musí dojít ke spravedlivému řešení. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na summitu hospodářsky nejsilnějších zemí světa G20 na indonéském ostrově Bali. Ke smíru by mělo dle jeho slov dojít na základě jím navrženého desetibodového plánu, který zahrnuje kromě očekávaných faktorů také například výměnu všech zajatců nebo zastavení ničení životního prostředí.

Vláda USA soukromě žádá Ukrajinu, aby projevila ochotu jednat s Ruskem

Vláda ISA soukromě vybízí představitele Ukrajiny, aby dali najevo ochotu jednat s Ruskem a upustili od veřejného odmítání mírových rozhovorů, pokud bude ruský prezident Vladimir Putin u moci. Uvedl to list The Washigton Post s odvoláním na nejmenované osoby obeznámené s těmito rozhovory. Podle zdrojů není cílem požadavků amerických úředníků dotlačit Ukrajinu k jednacímu stolu, ale je vypočítavou snahou zajistit, aby si Kyjev udržel podporou dalších zemí, které čelí obavám voličů z pokračování války několik dalších let.

Politická válka jako znamení doby

Fenomén politické války opětovně s plnou silou vstoupil do světových dějin až v éře rozmachu moderních demokracií od dvacátého století. Jak první, druhá, tak i tzv. studená, nicméně rovněž světová válka dvacátého století v zásadě odpovídají politickému vzorci vůdčí příčiny první politické války v dějinách, tedy války peloponéské. Obdobně jako kdysi Sparta v Athénách spatřovala Německá říše Viléma II. i Hitlerova totalitní Velkoněmecká říše jako své hlavní mocensko-politické ohrožení existenci demokratických států.

Ambasáda USA krotí antiamerikanismus. Připomněla Maďarům, že jsou spojenci

Již několik týdnů trvají v Maďarsku výpady členů vlády Viktora Orbána proti Spojeným státům v souvislosti s válkou na Ukrajině. Americké velvyslanectví proto zveřejnilo na twitteru video, ve kterém poukazuje na "drsný antiamerikanismus. Ve videu se objevují protiamerické výroky vládních představitelů nebo jejich mediálních spojenců, píše web BBC. Američané se ohradili proti "drsným antizápadním a antiamerickým" prohlášením členů maďarské vlády.

Německá akce by rozložila Evropskou unii

Europoslanec Alexandr Vondra byl první, kdo otevřel téma, že je potřeba se s Německem na rovinu bavit o jeho podílu na současné energetické krizi a prudkém růstu cen elektřiny. Zlatou medaili za největší příspěvek k prudkému zdražování má Vladimir Putin a Rusko. Stříbrná ale patří Němcům, kteří svými rozhodnutími o odchodu od jádra a uhlí a sázce na levný ruský plyn k situaci velmi přispěli. Na otázky, jak Němci přispěli k energetické krizi a co se s tím dá dělat, s ním diskutují místopředseda BusinessEurope Radek Špicar a diplomat Jan Sechter.

Austrálie už neuznává Jeruzalém za hlavní město Izraele. „Krátkozraké,“ řekl Lapid

Austrálie oznámila, že už nebude uznávat západní Jeruzalém za hlavní město Izraele a opět za něj bude považovat Tel Aviv. Labouristická vláda tak zrušila rozhodnutí předchozí konzervativní vlády z roku 2018. Izrael krok Austrálie kritizoval a hodlá si předvolat australského velvyslance k podání vysvětlení, uvedla agentura AFP. Izraelský premiér Jair Lapid v prohlášení označil rozhodnutí Austrálie za „ukvapené“ a „krátkozraké“.

Procitnutí Josepa Borrella

Vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, neformálně známý jako ministr zahraničí EU, není zrovna pozice, která by se těšila hluboké úctě. A to přestože jde o jednoho z nejvyšších funkcionářů EU. Částečně je na vině fakt, že posledních pár držitelů úřadu nepřesvědčovalo zrovna svou odborností, spíše se z toho stalo odkladiště vysloužilých levičáků.

Dvě minulosti generála Pavla

Podporovat Petra Pavla na prezidenta nebudeme, nechal se loni na podzim při interních diskusích v ODS slyšet Zbyněk Stanjura. Doprovodil to bonmotem, že nebýt listopadu 1989, generál by nás neoslňoval bezvadnou znalostí angličtiny, ale bezvadnou znalostí ruštiny. Mezitím se stalo, že Petr Pavel žádnou podporu politiků nepotřebuje - překonal hranici 50 tisíc podpisů. Ovšem Stanjurův bonmot vystihuje něco, co může Pavla po ty čtyři měsíce do voleb asi jako jediná věc pronásledovat: Do jaké míry lze věřit kandidátovi na funkci hlavy státu, pokud má nejasnou minulost a vypráví o ní matoucím způsobem?

Další pomoc USA Ukrajině zvyšuje hrozbu konfliktu, varuje ruský velvyslanec

Rozhodnutí administrativy amerického prezidenta Joea Bidena poslat na Ukrajinu další těžkou vojenskou techniku Rusko chápe jako bezprostřední hrozbu pro své strategické zájmy. Řekl to ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov. Bílý dům v úterý oznámil, že USA poskytnou Ukrajině čelící ruské agresi další balík vojenské pomoci v hodnotě 625 milionů dolarů (asi 15,4 miliardy korun), jehož součástí budou další zbraně a vojenská technika, včetně salvových raketometů HIMARS.

„Sprostou krádež území nebudeme tolerovat.“ Lipavský si předvolal ruského velvyslance

Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) předvolal na úřad ruského velvyslance v Česku Alexandra Zmejevského kvůli flagrantnímu porušování mezinárodního práva a ilegální anexi ukrajinských oblastí. Sdělil to v pondělí na twitteru. „Prostřednictvím našeho náměstka Jaroslava Kurfürsta jsme dali ruské straně jasně najevo, že zločinnou agresi a sprostou krádež území nebudeme tolerovat,“ řekl šéf české diplomacie v nahrávce, kterou poskytla mluvčí ministerstva Lenka Do.

Novým velvyslancem na Slovensku bude Rudolf Jindrák. Už má agrément

Novým českým velvyslancem na Slovensku se stane dosavadní ředitel hradní diplomacie Rudolf Jindrák. Slovenská strana již s jeho působením souhlasila a udělila mu tzv. agrément. Informaci potvrdil Jindrák. Postu by se měl pravděpodobně ujmout na počátku příští roku. Ve funkci vystřídá Tomáše Tuhého. O vyslání Jindráka jako diplomatického zástupce k východnímu sousedu rozhodla ještě předchozí vláda Andreje Babiše (ANO), podle médií po dohodě s tehdy nastupujícím kabinetem Petra Fialy (ODS).

Lavrov přišel pozdě na radu bezpečnosti. Pošpinil „kolektivní Západ“ a hned odešel

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se na jednání Rady bezpečnosti Organizace spojených národů dostavil se zpožděním a mimo jiné si stěžoval na západní dodávky zbraní Ukrajině. Po svém vystoupení nečekal na reakce ostatních účastníků a jednání hned opustil. Lavrov na zasedání dorazil zhruba s devadesátiminutovým zpožděním. Tato doba stačila k tomu, aby se na sociálních sítích začaly množit spekulace, například o jeho zběhnutí na stranu protivníka. Před radou bezpečnosti ale Lavrov předvedl své tradiční vystoupení.

Lipavský vystoupil před Valným shromážděním OSN. Citoval Havla

OSN a její principy jsou ohrožené kvůli invazi Ruska, jednoho ze stálých členů Rady bezpečnosti (RB) OSN, na Ukrajinu. Na zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku to řekl český ministr zahraničí Jan Lipavský. Šéf české diplomacie posléze s pomocí citátu Václava Havla apeloval na světové lídry, aby nebyli lhostejní. Rusko se podle Lipavského snaží "rozložit bezpečnostní architekturu evropského kontinentu".