V Rakousku začala platit čtvrtá plošná uzávěra od začátku pandemie covidu-19. V následujících týdnech smí obyvatelé země opouštět domov jen v nutných případech, zavřely se restaurace i většina obchodů a také hranice pro turisty. Školy naopak zůstaly otevřené. Slovensko mezitím od pondělí zpřísnilo protiepidemická opatření zejména pro neočkované, kteří neprodělali covid-19. Novým omezením čelí také neočkovaní v řadě německých regionů.
Už brzy by mělo být jasné, zda Brusel oficiálně zařadí jádro mezi zelené bezemisní zdroje. Jaderná energie jakožto „čistý“ zdroj je klíčová pro Česko při jeho zvládání energetické transformace, tak jak ji diktuje takzvaný evropský Green Deal. Proto patříme mezi více než desítku unijních zemí v čele s Francií, která vede silný a účinný boj o ozelenění jádra. Proti ní však stojí uskupení států vedených Rakouskem.
Rakousko vyhlásilo od pondělí lockdown. Není však jedinou zemí, která v posledních dnech zpřísňuje. Slovensko zavírá hotely a restaurace vydávají přes okénko. V Německu se situace zhoršuje a neočkovaní se musí prokázat testem. Pokud se budou čísla dál zhoršovat, prokazovat testem se budou muset i očkovaní. V Maďarsku zavádí zakrývání dýchacích cest ve vnitřních prostorách. V Polsku zatím opatření nezpřísňují.
Rakousko po dobu plošné koronavirové uzávěry zakáže vstup do země za účelem turistiky, informoval dnes oficiální portál cestovního ruchu. Pro ostatní cestující ze zahraničí se podmínky vstupu do alpské země zpřísňují. Rakouská vláda dnes po jednání s hejtmany oznámila, že po nedávných rekordních počtech nových nákaz koronavirem spustí od pondělí 22. listopadu plošnou uzávěru.
Rakousko spustí po nedávných rekordních počtech nových nákaz koronavirem od pondělí plošnou uzávěru, od 1. února rovněž zavede povinné očkování pro všechny obyvatele země. Po jednání s hejtmany spolkových zemí to dnes oznámil kancléř Alexander Schallenberg. Opatření se bude týkat i naočkovaných proti covidu-19, dosud v zemi platila omezení jen pro nenaočkované. Lockdown bude trvat nejméně deset dní, maximálně pak 20, řekl kancléř.
Radikalizují se části zastánců očkování, stejně jako jeho odpůrců. Některé evropské země přistupují k naprosto bezprecedentním krokům. Lotyši zakázali neočkovaným poslancům vykonávat demokraticky získaný mandát, protože jako neočkovaní byli identifikováni coby nebezpečí pro společnost. Sousední stát, člen Evropské unie Rakousko přistoupilo k otevřené diskriminaci určité části občanů a omezilo některá práva všech neočkovaných obyvatel země starších 15 let.
Zatímco Rakousko na celostátní úrovni od pondělí zavádí lockdown pro nenaočkované lidi, město Vídeň už chystá další přitvrzení, tzv. 2-G-plus. Tedy tam, kam je nyní dovolen vstup pouze lidem, kteří se prokáží očkováním nebo prodělanou nemocí, už toto opatření nebude stačit. Nově se i tito lidé budou při vstupu muset prokázat negativním PCR testem, uvádí deník Kurier.
Rakousko a Slovensko v sobotu ohlásily nové nejvyšší přírůstky počtu nakažených koronavirem za den. V Rakousku přibylo za posledních 24 hodin 13 152 infikovaných, na Slovensku za pátek nákazu nově potvrdili u 7244 testovaných. Vysoko se drží počty nakažených také v Polsku, kde za den přibylo 14 292 nových případů. V Rakousku, které má zhruba 8,9 milionu obyvatel, epidemie v posledních dnech výrazně sílí, země zaznamenává nové rekordy v počtu nakažených.
Rakouská policie chce zřetelně posílit kontrolu dodržování zpřísněných opatření proti šíření koronaviru. Země ode dneška zpřísnila restrikce pro lidi, kteří nejsou očkovaní proti covidu-19 nebo ho neprodělali. Pro vstup do gastronomických zařízení či na kulturní a sportovní akce akce už jim nestačí negativní test. Dnes rakouská ministerstva zdravotnictví a vnitra hlásí 8178 nově nakažených. Sedmidenní incidence vyšplhala na hodnotu 633 nakažených na 100 000 obyvatel, což je třikrát více než v Německu.
V Rakousku se od pondělka podstatně zpřísní protipandemická opatření, nové restrikce se dotknou zejména lidí bez očkování proti covidu-19. Vláda dnes oznámila, že pro vstup do restaurací nebo na kulturní a sportovní akce už nebude stačit negativní test na koronavirus, nově bude potřeba doklad o vakcinaci nebo prodělání nemoci. Stejná pravidla budou platit pro hotely nebo lyžařské vleky. Šíření nákazy v posledních týdnech v Rakousku výrazně zrychlilo.
Z vídeňského nádraží Františka Josefa, které je teď celé rozkopané, jezdí regionální vlaky směrem severozápadním, tedy i do Čech, kam jsem se zas vracel. Ale udělal jsem si přestávku v půli, nebo spíš ve čtvrtině cesty, ve městě Tulln na Dunaji. Trochu jsem to tam znal, před deseti lety jsem tam vystoupil, stejně jako teď, na nádraží, které je asi jediné nádraží na světě, kde se narodil malířský génius, v tomhle případě Egon Schiele.
Neočkovaní lidé mohou být v Rakousku vystaveni novým restrikcím, jestliže se budou dál zvyšovat počty nakažených koronavirem. Upozornil na to rakouský kancléř Alexander Schallenberg, který v pátek o situaci a o možných opatřeních jednal se zemskými hejtmany. „Pandemie ještě není za námi. Hrozí nám, že se dostaneme do pandemie neočkovaných,“ uvedl Schallenberg v souvislosti s aktuální epidemickou situací v Rakousku.
Podvolení. Rakouský obchodník a producent lahůdek a provozovatel kaváren Julius Meinl mění své logo kvůli tvrzením, že je rasistické. Společnost se reprezentuje logem, na kterém je hlava osmanského chlapce s červeným fezem. Informoval o tom server Yahoo News. „Toto logo již nejde s dobou," uvedl Herbert Vlasaty, spoluředitel firmy Julius Meinl, když se po několikaměsíčním přerušení prodeje pražené kávy během rekonstrukce znovu otevřel její vídeňský vlajkový obchod
Ve Vídni není možné minout se s Egonem Schielem, i kdyby se o to člověk snažil sebevíc. Chodec jde po Karlově náměstí (Karlsplatz) a už stojí před nedávno zrekonstruovaným Domem umělců, Künstlerhaus, příkladnou budovou z roku 1865, tedy z velkolepých časů Vídně, kdy se budovala Okružní třída, po níž pak nakráčela do města moderna. Před dvěma lety v tom domě zahájila svůj provoz „druhá scéna“ slavné Albertiny, galerie Albertina modern.
Víkend byl ve střední Evropě na převratné politické události štědrý. Přinesl nemilé překvapení nejen Andreji Babišovi, ČSSD, komunistům a Pirátům, ale taky Sebastianu Kurzovi. Rakouský kancléř musel rezignovat po policejní razii přímo v kancléřství. Pád rakouského lídra nezaskočil ty z nás, kteří nadšení z Kurze coby nového vzoru pro budoucnost evropské pravice nikdy nesdíleli. Kurz se zachoval odvážně, když se v roce 2015 jako první západoevropský politik postavil migrační vlně.
Uplynul týden od razie v úřadu rakouského kancléře Sebastiana Kurze, jíž se spustila tzv. aféra korupce v ÖVP. Aféra mezitím získala svou vlastní dynamiku. Pod zkratkou ÖVP se jak známo skrývá Rakouská lidová strana, jejímž byl Kurz posledních pět roků silným lídrem.
Novým rakouským kancléřem se stal dosavadní ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Dnes jej do funkce oficiálně jmenoval prezident Alexander Van der Bellen. V čele rakouské vlády 52letý Schallenberg nahradí Sebastiana Kurze, který odstoupil po korupční aféře. Na uprázdněné místo šéfa rakouské diplomacie usedl dosavadní velvyslanec v Paříži Michael Linhart, informovala agentura APA. Kancléř a šéf Rakouské lidové strany (ÖVP) Kurz podal v sobotu demisi.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz dnes večer oznámil, že končí ve funkci. Politik, podezřelý v korupční kauze, uvedl, že svým odchodem chce zabránit chaosu a nestabilitě, napsal list Kronen Zeitung. Kurz navrhl, aby na jeho místo v čele rakouské vlády nastoupil ministr zahraničí Alexander Schallenberg. Kurz neodchází z nejvyšších pater politiky úplně, zůstane ve funkci předsedy Rakouské lidové strany (ÖVP). Zároveň chce nově zastávat funkci předsedy lidoveckého poslaneckého klubu v Národní radě.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz hodlá zůstat v úřadě i po středečním oznámení rakouské prokuratury, že jeho a dalších devět lidí bude vyšetřovat pro podezření z úplatkářství a porušení důvěry. Potvrdil to ve středu večer ve zpravodajském pořadu ZiB2 rakouské televize ORF. Podle premiéra totiž neexistuje žádný náznak, že byl osobně zapojen například do objednávání pro něj příznivých průzkumů veřejného mínění nebo placené inzerce v tisku.
Rakouské úřady prohledaly vídeňskou centrálu lidovců (ÖVP) kancléře Sebastiana Kurze, kancléřství a ministerstvo financí. Domovní prohlídky podle deníků Die Presse a Kurier souvisejí s novými obviněními, která se podle informací rakouské tiskové agentury APA týkají dohod s vydavatelem deníku Österreich Wolfgangem Fellnerem ještě z doby, kdy Kurz nebyl kancléřem. Vyšetřovatelé se podle APA zajímali o data a dokumenty Kurzových blízkých důvěrníků.
Rakousko se stalo svědkem vítězství komunistů ve svém druhém největším městě. Ve Štýrském Hradci získali v obecních volbách téměř devětadvacet procent a předstihli tak lidovce, kteří získali o tři procenta méně. Vítězství komunistů vyvolalo v rakouských médiích i na sociálních sítích obrovskou vlnu překvapených reakcí. Lidovecký starosta Siegfried Nagl, který v čele města stál dlouhých 18 let, už oznámil, že ze své pozice odstoupí.
Česká republika má za uplynulé dva týdny 56 nových případů nákazy novým typem koronaviru na 100 000 obyvatel (předtím 50 případů) a je počtvrté za sebou na čtvrtém místě mezi sousedními zeměmi. Třetí je Německo, kde počet případů klesl na 147 (ze 170 případů před týdnem). Na druhém místě je Slovensko, kde počet případů vzrostl na 165 (ze 105 případů). Nejhůře ze sousedních zemí je na tom desátý týden Rakousko, evidují tam 291 nových případů na 100 000 obyvatel za 14 dní.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) odvolala svého vedoucího ve Vídni, protože nebral dostatečně vážně případy takzvaného havanského syndromu mezi pracovníky místní americké ambasády. Uvedl to deník The Washington Post. CIA zprávu odmítla komentovat. Havanským syndromem média označují náhlé zdravotní potíže, kterými z nevysvětlitelných důvodů trpí američtí diplomaté a jejich rodinní příslušníci.
Rakouský ministr práce Martin Kocher (ÖVP) se rozhodl blokovat podporu v nezaměstnanosti těm uchazečům o práci, kteří se nebudou ucházet o vhodné zaměstnání z toho důvodu, že zaměstnavatel vyžaduje očkování nebo nabízenou pozici kvůli požadavku očkování nakonec odmítnou. V Rakousku je v současné době 59,6 procenta populace plně očkováno proti koronaviru, což nebude podle tamních úřadů dostačující k tomu, aby se pandemie v příštích několika měsících dostala trvale pod kontrolou.
Toto bude očitá zpráva ze společenského života vídeňského. Týká se však i společenského života pražského, ba všečeského, který byl kdysi s tím vídeňským úzce spjat, což nebylo tomu pražskému, a tedy i všečeskému na škodu. Tak tedy na starovídeňské ulici Herrengasse čili Panské mohli minulý týden ve čtvrtek náhodní chodci vidět skrz okna Českého centra, jež tam léta sídlí, zvláštní úkaz.
Návrat do České republiky z Chorvatska a Rakouska se ode dneška ztíží lidem neočkovaným proti nemoci covid-19. Na takzvané mapě cestovatele se totiž přesunou z oranžové kategorie do červené, která značí vysokou míru rizika nákazy koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví každý týden aktualizuje seznam zemí podle míry rizika nákazy na základě dat Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC).
Ačkoli má Rakousko velmi nízký výskyt vážných případů onemocnění covid, už nyní s obavami vyhlíží podzim a případnou další vlnu epidemie. Vídeň pak projevila strach z toho, že hlavním problémem mohou být neočkované děti a mladí lidé. Kvůli tomu tak přistoupila k preventivním opatřením. I přesto, že žádné dítě dosud kvůli vážnému průběhu onemocnění neskončilo na jednotce intenzivní péče, chce rakouské hlavní město počet lůžek na těchto odděleních navýšit.
Evropská komise se stala terčem kritiky rakouského ministra vnitra Karla Nehammera z Rakouské lidové strany kvůli migraci lidí z Afghánistánu. Komise podle něj neustále „vysílá špatné signály". Cílem podle politika nemůže být přivést do Evropy tisícovky Afghánců. „Návrhy, aby se nyní všichni lidé z Afghánistánu dostali do Evropy, mohu jen velmi důrazně odsoudit," řekl Nehammer. Cílem nemůže být přivést do Evropy tisíce a tisíce Afghánců.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz odmítá ve své zemi poskytnout ochranu dalším afghánským uprchlíkům navzdory tomu, že moc v Afghánistánu převzalo radikální islamistické hnutí Tálibán. Poukázal na to, že v devítimilionovém Rakousku už nyní žije přes 40 000 Afghánců. To je podle něj druhé největší číslo v přepočtu na obyvatele v Evropské unii. Kurz svůj postoj vyjádřil v rozhovoru s televizí Puls 4.
Spolková země Dolní Rakousko již dříve rozhodlo, že do zdravotnictví a sociální péče budou přijímáni pouze očkovaní lidé. Nyní dolnorakouská hejtmanka a lidovecká politička Johanna Mikl-Leitnerová v rozhovoru pro sobotní deník Kurier řekla, že tato povinnost se bude nově vztahovat pro všechny nové státní zemské zaměstnance. Zemská vláda k tomu přistoupila podle ní proto, že chce chránit své zaměstnance. Za druhé, že chce udržet státní službu v dobrém provozuschopném stavu a za další chce chránit ostatní občany.
