Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému deníku Financial Times slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.
Maďarsko uspořádá takzvanou národní konzultaci, při níž se občanů zeptá, zda si přejí protiruské sankce. Podle agentury Reuters to v pondělním projevu v maďarském parlamentu řekl premiér Viktor Orbán. Podle něj jsou sankce spolu s vysokými cenami energií důvodem současných problémů evropské ekonomiky. Evropská unie uvalila na Rusko sankce kvůli jeho krokům na Ukrajině, některé už po ruské anexi Krymu v roce 2014 a tehdejší podpoře proruských separatistů na východě Ukrajiny.
V posledních týdnech se v Evropě, včetně českých pohraničních obcí a měst a nakonec i Prahy, znovu objevují živoucí připomínky toho, že nedaleko od Evropy je jedna rozvrácená země, v níž život hraničí s peklem. Jmenuje se Sýrie. Od léta i na českých hranicích zaznamenává policie relativně vysoký přírůstek, za posledního čtvrt roku jich zadržela deset tisíc. Nejvíc mezi nimi bylo Syřanů, většinou putují dál do Evropy. V těchto hodinách se v Turecku, tedy zatím daleko, údajně zformovaly desítky tisíc Syřanů do karavany světla, s níž pěšky chtějí projít do Řecka (a dál do Evropy).
Tým výzkumníků z americké Yaleovy univerzity sestavil po únorové ruské invazi na Ukrajinu seznam firem z celého světa, které měly obchodní aktivity v Rusku. Část z nich podle seznamu pokračuje v obchodování bez omezení i nadále. Má mezi nimi být i brněnská strojírenská společnost TDZ Turn, která dříve dodávala do Ruska soustruhy. V jejich vývozu do země ale podle svého vyjádření už nepokračuje a proti umístění na „nepopulární“ seznam se brání.
Vláda Petra Fialy (ODS) se dlouhodobě odvolává na společné evropské řešení energetické krize, která postupně decimuje společnost. Českem jakožto předsednickou zemí svolaná speciální bruselská schůzka se má konat dnes. Informované zdroje jsou velmi skeptické, že zde státy najdou společnou řeč a dojde k zásadní energetické reformě nebo dobře vymyšlené regulaci cen. Z taktických důvodů by však přesto nejen ČR měla o společné řešení usilovat a poté ho doplnit co nejefektivnějším domácím řešením.
Evropa našla způsoby, jak se obejít bez ruského plynu. Podle evropských představitelů Putinova moc, kterou odvozoval od nerostného bohatství Ruska slábne. Ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov je ale stále optimistický, podle něj teprvezahájil nadcházející zima ukáže, jak reálné je odmítnutí ruského plynu ze strany evropských zemí. Informuje o tom analýza deníku The New York Times.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že kvalita života lidí v Evropě a socioekonomická stabilita Evropy jsou vrženy do „sankční pece“ kvůli udržení zájmů americké diktatury ve světových záležitostech. Šéf Kremlu to prohlásil ve středu na zasedání Východního ekonomického fóra ve Vladivostoku. Informovala o tom agentura TASS. Na jednání ekonomického fóra dále prohlásil, že vláda v Kyjevě je nelegitimní režim, který se k moci dostal po převratu v roce 2014.
Znovuzprovoznění plynovodu Nord Stream 1, který je hlavní trasou pro přepravu zemního plynu z Ruska do Evropské unie, závisí na německé společnosti Siemens Energy. Agentuře Reuters to v úterý řekl náměstek ředitele ruské plynárenské společnosti Gazprom Vitalij Markelov. Mluvčí ruského MZV Marija Zacharovová k situaci uvedla, že za krizí v dodávkách plynu do Evropy stojí USA a jejich snaha donutit evropské spojence, aby zpřetrhali ekonomické vazby s Moskvou a přerušili spolupráci v energetice.
Ruská plynárenská společnost Gazprom vydala video, na němž ukazuje obrovské mrazy, které údajně bez dodávek ruského plynu čekají Evropu. „Bude to dlouhá zima,“ tvrdí. Před několika dny společnost oznámila, že až do odvolání zastavuje provoz plynovodu Nord Stream 1. Dříve tvrdila, že odstávka je vinou technických problémů, nyní už ale říká, že plyn začne proudit až poté, co západní země zruší ekonomické sankce vůči Rusku. Uniklý dokument ukazuje, že sankce mají na ruskou ekonomiku obrovský dopad.
Důvěrný dokument pro ruskou vládu varuje před hlubokými a vleklými dopady západních sankcí na ruskou ekonomiku. Kontrastuje tak s optimistickými veřejnými prohlášeními ruských činitelů, informuje Bloomberg, který získal přístup ke kopii tohoto dokumentu. Rusko podle něj čelí prudkému poklesu produkce v klíčových odvětvích a rozsáhlému odlivu mozků. Dokument je výsledkem několikaměsíční snahy úředníků a odborníků o zhodnocení skutečných dopadů izolace ruské ekonomiky.
Půlmilionové město Haag, kde sídlí nizozemská vláda či parlament, požádá o dočasnou výjimku z unijních sankcí uvalených na Rusko kvůli válce na Ukrajině, protože nenalezlo nového dodavatele plynu. Sankce zakazují veřejným správám v členských zemích mít po 10. říjnu uzavřené smlouvy s ruskými firmami. Město proto musí hledat náhradu za stávajícího dodavatele, ruskou společnost Gazprom, což se mu dosud nepodařilo, uvedla agentura Reuters.
Rusové rekordně odvádí peníze do zahraničí a hledají cesty, jak obcházet západní sankce. Kromě šetření na poplatcích či potřebě využívat zahraniční účty k placení na dovolených se totiž začíná výrazněji projevovat takzvaný paralelní dovoz, tedy nákup sankcionovaného zboží za hranicemi. Jen za červen Rusové převedli do zahraničních bank rekordních zhruba 4,7 miliardy dolarů (asi 114,8 mld. Kč). Kromě toho se také rýsuje propojení ruského platebního systému s indickým
Slovenská rafinerie Slovnaft po souhlasu Ukrajiny a Ruska zaplatila tranzitní poplatky za přepravu ropy jižní větví ropovodu Družba. Očekává proto, že v nejbližších dnech budou dodávky ropy obnoveny. Informoval o tom mluvčí Slovnaftu Anton Molnár. Vývoz ropy z Ruska zajišťuje monopolní provozovatel ropovodů Transněfť. Ten v úterý oznámil, že platba za srpnový tranzit, kterou v červenci zaslal ukrajinské firmě Ukrtransnafta, se vrátila zpět na jeho účet.
Za snahami Ruska vypořádat se s dopadem západních sankcí do značné míry stojí jeden muž: Maxim Oreškin, ruský ekonom a rádce prezidenta Vladimira Putina. Oreškin podle serveru Bloomberg, který přinesl jeho profil, stál například za úspěšným plánem požadovat od evropských států platby za plyn v rublech.
Italská Calzedonia, francouzský Bonduelle nebo německý Globus. To je jen malá část z výčtu firem, které stále ještě operují na ruském trhu a pomáhají tak svým způsobem udržovat ekonomiku země, která v únoru napadla Ukrajinu. Pravidelně aktualizovaný seznam společností přináší skupinu pozorovatelů z americké Yaleovy univerzity. Od začátku invaze na Ukrajinu sledují odborníci z Yaleovy univerzity reakce více než 1 200 společností na vývoj války.
Litva údajně dál bojkotuje snahu EU uvolnit pravidla pro převoz zboží do ruské enklávy Kaliningradu. Svým novým krokem by tak porušila pravidlo EU ze dne 22. července, kdy Unie vyjmula Kaliningrad ze seznamu sankcí proti Rusku. Litevští politici jednání EU před tím ostře kritizovali. O novém vývoji informoval dnes polský server Do Rzeczy nebo server vaaju s odkazem na litevský server Delphi. Zprávy vycházejí z rozhodnutí litevské banky, která už jediná uskutečňovala transakce do Ruska a Běloruska.
Pohonné hmoty v uplynulém týdnu dál zlevnily, tempo zrychlilo. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se u čerpacích stanic v ČR prodává v průměru za 45,82 koruny, před týdnem byl o 1,09 koruny dražší. Nafta zlevnila o 93 haléřů na 46,21 koruny za litr. Vyplývá to z údajů CCS, která ceny paliv sleduje. Navzdory poklesu jsou PHM v Česku stále výrazně dražší než před rokem. Loni v této době byl benzin zhruba o 12 korun na litru levnější, za naftu tehdy motoristé platili o 14,55 koruny na litru méně.
Poraženecká tvrzení o tom, že se ruská ekonomika po zavedení sankcí postupně zotavuje a odrazila se ode dna, v posledních měsících zaznívají ze Západu, ale ve skutečnosti jsou lichá. Alespoň to tvrdí, studie odborníků z americké Yaleovy univerzity. Podle nich jsou naopak západní sankce a také odchod stovek společností z ruského trhu pro tamní ekonomiku zcela ochromující a devastující.
Lidé ty zprávy hltají… Patnáct ruských vojáků na tanku se dívalo na film, jednou ranou je sejmul ukrajinský dron, Putin je v posledním stadiu rakoviny, Putin trpí těžkou psychickou poruchou, Rusové si sami sestřelili vlastní nejmodernější stíhačku SU-34, každé video opatřené podmanivým hudebním doprovodem ukazující zničený ruský tank javelinem má stovky lajků na sociálních sítích, legendární jsou videa ukrajinských rolníků, jak traktorem odtahují ukořistěný ruský tank, momentálně jsou mimořádné úspěšné záběry střel likvidujících ruské cíle americkým lehkým salvovým raketometem HIMARS.
Členské státy Evropské unie se shodly na plánu, který má omezit spotřebu zemního plynu a stanovit podmínky pro vyhlašování plynové nouze. Informovala o tom agentura DPA s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje. Plán má snížit riziko plynoucí z možného úplného přerušení dodávek ruského plynu do EU. Dohodu by měly na svém dnešním mimořádném jednání schválit ministři energetiky.
Rusové nechtějí kupovat ruské náhražky sladkých nápojů značek Coca Cola, Pepsi či Sprite. Prodej těchto sladkých limonád se v Rusku snížil o 5,5 procenta za dva měsíce. Náhražky jako je CoolCola, Fancy či Street představila na trhu ruská firma Očakovo. Od března, kdy společnost Coca-Cola zastavila v Rusku svou činnost, se tyto tři přední světové značky limonád na ruských pultech téměř nevyskytují. Výrobky firmy Coca-Cola jsou sice v některých obchodech stále k dostání, ale jejich ceny se zvýšily přibližně o 200 procent.
Státy Evropské unie se ve středu shodly na přijetí nové sady sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom české předsednictví Rady EU. Evropský blok zakáže dovoz ruského zlata a dále omezí vývoz produktů, které mohou být využitelné pro vojenské účely. Rozšíří rovněž postihy proti největší ruské bance Sberbank. Na sankční seznam také přibude na pět desítek ruských občanů a několik firem.
Berlín se chystá na konci roku definitivně odstavit poslední tři německé jaderné elektrárny. Opoziční CDU a CSU a i vládní FDP se snaží v nastalé energetické krizi tento postoj zvrátit. Na stole už je i návrh zákona, který by umožnil prodloužit chod stávajících jaderných elektráren o tři roky. Spolková země Bavorsko už před několika dny předložila Spolkové radě návrh zákona, v němž je ukotveno prodloužení životnosti posledních tří jaderných elektráren v Německu.
Senátorka Miroslava Němcová (ODS) volá po tvrdším přístupu k Rusům v Česku. Zatímco Rusko podle ní bez okolků posílá rakety na ukrajinské univerzity, na některých českých univerzitách roste zájem o studium ze strany ruských studentů. „Dokud Rusko nezastaví válku a nezaplatí škody, nemají tu co dělat,“ uvedla Němcová v pátek na svém Twitteru. Vládní postup vůči studentům z Ruska i jemu spřáteleného Běloruska stojí zejména na zákazu studia tzv. strategických oborů, které by mohly Rusku přinést strategické znalosti.
Legendární automobil značky Moskvič se zřejmě vrátí na scénu. Dojde k tomu s největší pravděpodobností poté, co francouzská společnost Renault opustila kvůli válce na Ukrajině ruský trh a tím i svou továrnu v Moskvě. Starosta ruské metropole Sergej Sobjanin už informoval, že k obnově výroby tradičního automobilu dojde ve třech fázích. Zveřejněny dokonce byly už i ukázky vlastního elektromobilu. Sobjanin v květnu poté, co Renault oznámil opuštění výroby v Rusku, prohlásil, že dojde na obnovení tradic.
Ruští fanoušci Spider-Mana a filmů z dílny americké společnosti Marvel Studios mají smůlu. Kvůli sankcím reagujícím na válku na Ukrajině totiž ruská kina nemohou promítat hollywoodskou produkci. Snaží se místo toho nalákat na filmy domácí provenience, návštěvnost kin se ale prudce propadla, uvedla ve své reportáži stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda. Už dříve se také objevily informace, že ruská kina běžně promítají stažené pirátské verze filmů, aby sankce obešla.
Evropská unie připravuje sedmý balíček sankcí proti Moskvě, již nyní je ale jasné, že jeho součástí nebude omezení dodávek ruského plynu. Agentuře Reuters to dnes řekl český premiér Petr Fiala, který jako důvod uvedl skutečnost, že řada členských zemí evropského bloku je zatím na ruském plynu závislá. Česko v tomto pololetí EU předsedá. Podle Fialy se předpokládá, že sedmý balíček bude obsahovat zákaz dovozu zlata z Ruska, rozšíří seznam zboží dvojího užití, a bud e obsahovat také další sankce zaměřené na jednotlivce.
Evropská unie hodlá zařídit, aby Rusko mohlo bez omezení dopravovat zboží přes Litvu do své Kalingradské oblasti na baltském pobřeží. Informoval o tom deník Izvestija s odkazem na své zdroje z ruské diplomacie. Brusel podle deníku údajně Moskvě předal dokument s návrhem, který „zcela vyhovuje“ jejím požadavkům. Litva minulý měsíc zakázala přes své území do Kaliningradu přepravovat zboží, na které se vztahují protiruské sankce Evropské unie.
Ruská alternativa společnosti McDonald „Vkusno i Točka“, v českém překladu „Chutné a tečka“, stahuje ze svého menu hranolky z důvodu nedostatku brambor. Frančíza uvedla, že omezení dodávky brambor je způsobené válkou na Ukrajině a s ní spojenými sankcemi proti Rusku. Hranolky by se mezi stálou nabídku fastfoodu měly vrátit na podzim. Informoval o tom The Washington Post. Frančíza uvedla, že se při výrobě hranolek snaží používat také domácí brambory.
Litva v souladu se sankcemi Evropské unie rozšířila omezení na převoz zboží přes své území do ruské kaliningradské enklávy, informovala v pondělí agentura Reuters. Opatření se nově vztahuje na alkohol, cement nebo dřevo, uvedl mluvčí litevské celní správy. Gubernátor Kaliningradské oblasti následně v reakci navrhl kompletní zákaz tranzitu zboží mezi všemi třemi pobaltskými státy a Ruskem. Omezení přepravy dalších druhů zboží do ruské oblasti u Baltského moře podle litevských médií odpovídá sankčnímu balíku EU,
