Rusko hodlá překreslit námořní hranice s Litvou a Finskem v Baltském moři. Ruská federace to oznámila skrze vyhlášku zveřejněnou na svých oficiálních internetových stránkách. Severské země ruský pokus o změnu námořních hranic označily za provokaci. Jednostranné rozhodnutí Moskvy, která si uzurpuje východ Finského zálivu a okolí Taranského mysu u Litvy, nebylo ani mezinárodně uznáno, píše ukrajinský deník The Kyiv Independent.
Rusko minulý týden vypustilo družici, která podle amerických tajných služeb představuje zbraň schopnou kontrolovat či ničit jiné satelity. Obíhat bude poblíž amerického vládního satelitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odvoláním na sdělení vesmírného velitelství Spojených států. Ruská raketa Sojuz odstartovala 16. května z kosmodromu Pleseck v Archangelské oblasti na severu země a vynesla na nízkou oběžnou dráhu Země nejméně devět družic.
Ukrajinská armáda oznámila zásah ruské korvety Ciklon v Sevastopolu na Moskvou okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Udál se podle ní před několika dny, další podrobnosti ukrajinský generální štáb nesdělil. Podle ukrajinských médií je plavidlo nosičem střel Kalibr, kterými Rusové útočí na ukrajinské území. Moskva se nevyjádřila. Ukrajinské ozbrojené síly zasáhly v noci na neděli v Sevastopolu ruskou raketovou loď Ciklon, která spadá pod projekt 22800, uvedl ukrajinský generální štáb na platformě Telegram.
Ruská federace nejspíš našla sankční mezeru pro prodej ropy do Evropské unie, kterou je Turecko, jenž přeprodává ruskou ropu jako vlastní dalším členským zemím. Turecko se stalo "přepravní zastávkou" ruského státu, kde se tamní ropa "přemění" v tureckou a dále pokračuje na evropský trh, píše bruselský deník Politico. Podle společného výzkumu think-tanku Centre for Research on Energy and Clean Air (CREA) a Center for the Study of Democracy (CSD) se jedná o stamilionové příjmy do válečné poklady Kremlu.
Ruská armáda zahájila první fázi manévrů, které zahrnují nácvik přípravy a použití nestrategických jaderných zbraní, uvedlo ministerstvo obrany v Moskvě podle agentury Interfax. Cvičení se koná v Jižním vojenském okruhu, jehož součástí jsou i Ruskem okupované části ukrajinského území. Cvičení nařídil začátkem měsíce ruský prezident Vladimir Putin. Podle ministerstva obrany vojáci do první fáze manévrů nasadili rakety Iskander a Kinžal.
Německý kancléř Olaf Scholz se ostře ohradil proti návrhům na sestřelování ruských raket či dronů z území států NATO, které sousedí s Ukrajinou. Podobné návrhy v posledních dnech zaznívají ze strany Ukrajiny, některých německých politiků i expertů. Scholz označil návrhy za nebezpečné a varoval před „nepředvídatelnou“ reakcí ruského vůdce Vladimira Putina, píše deník Bild. Myšlenka návrhu na vytvoření zóny částečně chráněné zeměmi NATO spočívá v pokrytí územního pásu kolem západních hranic Ukrajiny.
Západním spojencům trvá příliš dlouho činit klíčová rozhodnutí o vojenské podpoře Ukrajiny, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s agenturou Reuters, podle níž na něm byla vidět frustrace. Zahraniční partnery se ukrajinská hlava státu podle svých slov snaží přesvědčit, aby se příměji zapojili do bojů s Ruskem tím, že pomohou zachycovat ruské rakety nad Ukrajinou a umožní Kyjevu použít západní zbraně proti nepřátelské vojenské technice hromadící se u hranic.
Nečekaná smrt íránského prezidenta Ebrahíma Raísího, s nímž o víkendu havaroval v horách poblíž hranic s Ázerbájdžánem vrtulník, odstartovala nový boj o politickou moc v Íránu. S Raísím, který si kvůli masovým popravám na konci 80. let vysloužil přezdívku „Řezník z Teheránu“, se totiž počítalo jako s možným nástupcem duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Írán pod jeho vedením platil také za nejvýznamnějšího podporovatele palestinského teroristického hnutí Hamás ve válce s Izraelem a „spolehlivého přítele Ruska“.
Ruská Černomořská flotila dál řídne, píší dnes ukrajinská média po oznámení ukrajinského námořnictva o potopení ruské minolovky Kovrovec v noci na dnešek. Námořnictvo se zdrželo podrobností, podobně i ukrajinský generální štáb, který se o zničení lodi zmínil v situačním přehledu, a ukrajinské ministerstvo obrany poblahopřálo bojovníkům, kteří se postarali o „další špatný den Černomořské flotily“. Ruská strana se nevyjádřila.
Finsko příští týden předloží návrh zákona, který by umožnil pohraničníkům odmítat žadatele o azyl pokoušející se vstoupit do země z Ruska, uvedl v neděli předseda finské vlády Petteri Orpo. Předloha by mohla znamenat, že Helsinky načas budou porušovat své mezinárodní závazky, napsal Reuters. Finsko loni uzavřelo svou hranici s Ruskem, aby zastavilo rostoucí počet příchozích běženců ze zemí, jako jsou Sýrie a Somálsko, a obvinilo Moskvu z podněcování migrace do Finska a EU.
Nechci, aby si někdo myslel, že jsem takové hrůzy někdy řekla. Použít Ukrajinku jako tvář k propagaci Ruska je šílenství, prohlásila Olha Lojeková, když svou tvář spatřila v řadě videí na čínských sociálních sítích. Jde o výsledek snadno ovladatelných nástrojů generativní umělé inteligence, které jsou snadno dostupné on-line. „Byl to můj obličej a můj hlas. Bylo to děsivé. Viděla jsem samu sebe říkat věci, které jsem nikdy neřekla,“ svěřila se jednadvacetiletá studentka Pensylvánské univerzity stanici BBC.
Ruskou federací otřásá rozsáhlý korupční skandál na ministerstvu obrany. Nejdříve byl přímo na pracovišti zatčen náměstek ministra obrany Timur Ivanov, následně si tajná služba FSB přišla pro generála Jurije Kuzněcova a nakonec byl z pozice ministerstva obrany odvolán sám Sergej Šojgu. Moci byli zbaveni i další blízcí spolupracovníci těchto lidí. Podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova rozsáhlý korupční skandál na obraně nebude mít žádný vliv na „speciální vojenskou operaci“ na Ukrajině.
Navzdory sankcím a silnému politickému tlaku pokračuje většina zahraničních společností ve svém podnikání v Rusku. Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu se z Ruska zcela stáhlo jen 9,5 procenta zahraničních podniků. Zhruba třetina zahraničních firem své aktivity v Rusku omezila. Vyplývá to podle agentury APA ze studie Vídeňského institutu pro mezinárodní ekonomická srovnání (WIIW).
Dohoda o spolupráci mezi polskými službami a ruskou FSB byla uzavřena se souhlasem Donalda Tuska v době jeho dřívější vlády. Viděl jsem šokující dokumenty, řekl polský prezident Andrzej Duda v rozhovoru pro TV Republika, uvedl dnes server DoRzeczy. Duda mluvil o vládní komisi nyní ohlášené premiérem Donaldem Tuskem, která se má zabývat ruským a běloruským vlivem v Polsku.
Polsko investuje deset miliard zlotých (asi 58 miliard Kč) do zvýšení bezpečnosti své hranice s Ruskem a Běloruskem, včetně výstavby opevnění, ohlásil premiér Donald Tusk. Šéf vlády podle médií představil plán zlepšení obrany asi 400 kilometrů dlouhého úseku polské hranice. Projekt nazvaný Východní štít má současně odstrašit potenciálního agresora. Psali jsme o tom zde.
„Jsou jako mouchy“ poznamenal nedávno ruský prezident Vladimir Putin o zbrani, která mění válku na Ukrajině. Denně se nad frontovou linií pohybují tisíce dronů, které pozorují a likvidují nepřátele a vedou k zamrznutí linií. Podobně komentoval využívání dronů i velitel ukrajinských pozemních sil generálporučík Oleksandr Pavlijuk, když uvedl, že drony jsou v současnosti nejvražednější zbraní na obou stranách konfliktu, když mají na svědomí víc mrtvých než dělostřelectvo či letectvo.
Ruský soud ve sporu kolem plynárenského projektu nedokončeného kvůli protiválečným sankcím zablokoval majetky nejen italské bance UniCredit, ale také německým Deutsche Bank a Commerzbank. Informují o tom dnes světová média, podle kterých objem zabaveného majetku dohromady činí nejméně 700 milionů eur (přes 17 miliard Kč). Arbitrážní soud v Petrohradu rozhodl na základě stížností jedné z dceřiných společností ruské skupiny Gazprom, která se na neuskutečněném projektu podílela.
Řidiči ukrajinských kamionů dnes zablokovali dálnici z Kyjeva do Oděsy, údajně na protest proti mobilizačnímu zákonu, jehož novela dnes vstoupila v platnost. Na dálnici přijeli s desítkami kamionů, píše ukrajinský server Strana.ua a odvolává se na obyvatele Oděsy. O blokádě informují zatím jen místní menší média. Na sociálních sítích se objevila videa z toho údajného hromadného protestu. Hlavní ukrajinská média ale o protestu zatím nepíší, není možné tak zatím demonstraci proti mobilizaci ověřit.
Od zahájení ruského pozemního útoku v ukrajinské Charkovské oblasti z minulého týdne bylo evakuováno už téměř 10.000 lidí. Uvedl to šéf charkovské správy Oleh Syněhubov. Situace na frontě se podle něj stabilizovala. "Celkem bylo evakuováno 9907 lidí," uvedl Syněhubov na komunikační platformě Telegram. Podle něj se za poslední den nepřítel v Charkovské oblasti dvakrát pokusil prolomit ukrajinskou obranu, ale byl odražen.
Ukrajina pomocí útoků dronů vyřadila v prvních třech měsících roku z provozu asi 14 % ruských kapacit na rafinaci ropy. To by i důvod, proč Rusko na půl roku zakázalo vývoz rafinovaných ropných produktů. Píše to agentura Bloomberg s odvoláním na zpravodajskou službu Pantagonu Defense Intelligence Agency a upozorňují na to v sobotu ukrajinská media. Podle analýz způsobilo do poloviny března omezení výroby ropných produktů v Rusku zvýšení cen pohonných hmot o 20–30 %.
Soud v Petrohradě nařídil zabavit majetek italské bankovní skupiny UniCredit za 463 milionů eur (11,4 miliardy Kč). Informují o tom zahraniční tiskové agentury. Soud rozhodl v arbitrážním sporu, ve kterém figuruje jedna z dceřiných společnosti ruské plynárenské skupiny Gazprom. UniCredit v e-mailovém sdělení zaslaném agentuře Bloomberg uvedla, že byla informována o podání žaloby k ruskému soudu v souvislosti s případem ruské společnosti RusChemAlliance,
Britský král Karel III. se začátkem června ve Francii zúčastní oslav 80. výročí vylodění v Normandii. Oznámil to Buckinghamský palác. Podle agentury AFP půjde o první cestu britského monarchy do zahraničí poté, co oznámil, že má rakovinu. Očekává se, že na oslavy jednoho ze zlomových momentů druhé světové války přicestuje i americký prezident Joe Biden. Podle informací webu Politico plánuje Francie pozvat i zástupce Ruska, to spojenecké státy kritizují.
Ruská rafinerie Tuapse, nacházející se na jihu Ruska, se v noci na pátek stala terčem rozsáhlého dronového náletu, o situaci informovaly úřady a agentura Reuters. Podle zpravodajského portálu RBK-Ukrajina drony proti cílům v Rusku vyslala ukrajinská tajná služba (SBU) a vojenská rozvědka (HUR). Podobná tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů. Video ale ukazuje dosud neobvyklou taktiku útoku: k rafinérii přilétal jeden ukrajinský dron za druhým.
Ruské síly podle ruského prezidenta Vladimira Putina v Charkovské oblasti postupují podle plánu. S dobytím druhého největšího ukrajinského města Charkova ale zatím nepočítá. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na ruské agentury TASS a RIA Novosti. Putin, který dnes končí svou dvoudenní návštěvu Číny, také uvedl, že bude sledovat dění na červnové švýcarské konferenci o Ukrajině. Je ale přesvědčen, že jejím cílem je přijít s ultimátem pro Rusko. Moskva už dříve uvedla, že se nezúčastní summitu, který bude hledat cestu z Ruskem vyvolané války.
Ukrajinské armádě se podařilo stabilizovat situaci na severu Charkovské oblasti, ruská invazní vojska nepostoupila o více než deset kilometrů, uvedl v pátek ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko minulý týden obnovilo pozemní ofenzivu v tomto příhraničním regionu na severovýchodě Ukrajiny, čímž otevřelo novou frontu, a v prvních dnech přicházely zprávy o rychlém postupu invazních vojsk.
Ve Spojených státech se stále častěji mluví o vyslání spojeneckých vojáků na Ukrajinu. Americký náčelník generálního štábu Charles Q. Brown Jr. pro The New York Times uvedl, že vyslání instruktorů přímo na Ukrajinu je v budoucnu nevyhnutelné. Americká vláda dlouhodobě vyslání amerických vojáků a instruktorů přímo na Ukrajinu odmítá. Delší čas však o této možnosti mluví francouzský prezident Emmanuel Macron.
Čína je připravena posílit své vztahy s Ruskem, řekl podle agentury AFP na úvod jednání čínský prezident Si Ťin-pching svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi, který je na dvoudenní státní návštěvě této asijské země. Podle Putina mají oba státy pevný základ pro praktickou spolupráci, píší ruská média. V Pekingu zároveň po setkání prezidentů začala jednání za účasti širších delegací obou zemí, píše agentura TASS.
Ruské ministerstvo obrany hlásí dobytí vesnice Robotyne v jihoukrajinské Záporožské oblasti, kterou Ukrajinci osvobodili od ruské okupace loni v létě. Invazní vojska se dále podle prohlášení Moskvy zmocnila obcí Lukjanci a Hlyboke v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Ukrajinský generální štáb naopak odpoledne uvedl, že ukrajinští vojáci částečně vytlačili Rusy z příhraničního města Vovčansk. Podobná tvrzení stran konfliktu nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes dorazil na neohlášenou návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se sejde mimo jiné s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve snaze ujistit představitele země o pokračující americké podpoře země čelící ruské ofenzivě. Informovaly o tom tiskové agentury. Blinken přijel do Kyjeva den poté, co Bílý dům informoval, že Ukrajina dostala první část americké vojenské pomoci z balíku 61 miliard dolarů (1,4 bilionu korun).
Končí dlouholetý ruský ministr obrany a osobní přítel prezidenta Vladimira Putina. Generála Sergeje Šojgua má nahradit ekonom Andrej Bělousov. Změna přišla krátce poté, co si prezident Putin pojistil prezidentský mandát na dalších šest let. Analytici tvrdí, že rošáda je důkazem příprav na dlouhotrvající válečný konflikt. Šojgu byl vyměněn krátce před svými 69. narozeninami, do důchodu ale neodchází, naopak bude Putinem jmenován tajemníkem Bezpečnostní rady.
