Ruský soud v Simferopolu, správním středisku anektovaného Krymu, v úterý uvalil dvouměsíční vazbu na prvního ze 24 zajatých ukrajinských námořníků. Ti jsou kvůli nedělnímu incidentu v Kerčském průlivu obviněni z nezákonného překročení ruských hranic ve spiknutí a s hrozbou použití zbraní. Oznámila to agentura TASS, podle níž dotyčný námořník vinu u soudu nepřiznal. Ukrajincům hrozí až šest let v ruském vězení.
Prezident Miloš Zeman v úterý řekl českým novinářům v Jeruzalému, že ve sporu Ukrajiny s Ruskem sdílí stanovisko německé kancléřky Angely Merkelové, která se konflikt snaží zmírnit. „Chraň bůh, abych tím říkal, že chci být také zprostředkovatelem, to mi nepřísluší. Ale myslím si, že Angela Merkelová může být dobrou zprostředkovatelkou a budu přát její misi plný úspěch,“ řekl.
Na palubě ukrajinských plavidel, zadržených v neděli ruskými pohraničníky u Kerčského průlivu, byli i příslušníci vojenské kontrarozvědky ukrajinské tajné služby SBU. Jeden z nich byl těžce zraněn, potvrdil v úterý šéf SBU Vasyl Hrycak citovaný agenturou Interfax-Ukrajina. V komuniké uvedl, že "jeden z ruských bitevníků použil proti ukrajinským člunům dvě neřízené rakety, v důsledku jeden z důstojníků SBU utrpěl těžká zranění".
Ukrajinský parlament po vzrušené několikahodinové debatě schválil výnos prezidenta Petra Porošenka o vyhlášení válečného stavu v zemi po dobu třiceti dnů. Opatření vstoupí v platnost ve středu v 08:00 SEČ a potrvá do 27. prosince. Porošenko v parlamentu oznámil, že změnil své původní rozhodnutí vyhlásit válečný stav na celém území Ukrajiny. Platné bude místo toho jen v deseti ukrajinských oblastech, konkrétně v pobřežních a pohraničních regionech. Parlament rovněž schválil usnesení o datu prezidentských voleb, které se uskuteční 31. března 2019.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko podepsal výnos, který v zemi na 60 dní zavádí válečný stav. O jeho uvedení v platnost budou odpoledne jednat ukrajinští poslanci na mimořádném zasedání. S odvoláním na oznámení úřadu prezidenta o tom informovala ukrajinská média.
Ukrajinský prezident Petro Porošenko oznámil, že předloží parlamentu návrh na vyhlášení stanného práva v zemi kvůli sérii nedělních incidentů mezi ruskými a ukrajinskými vojenskými loděmi v Kerčském průlivu. Vyhlášení stanného práva by podle něj neznamenalo omezení občanských práv a svobod ani plnou mobilizaci.
Ukrajinské námořnictvo oznámilo, že ruské speciální jednotky zabavily v Černém moři tři její lodě, přičemž při incidentu utrpěli zranění dva členové ukrajinské posádky, uvedla agentura Reuters. Ukrajinci obvinili Rusy, že stříleli na jejich lodě. Ukrajinský prezident Petro Porošeniko kvůli situaci v oblasti svolal schůzku s velením armády a s představiteli dalších bezpečnostních složek, uvedly světové tiskové agentury.
Ministerstvo zahraničí jedná s ruským velvyslanectvím o počtu diplomatů v Praze a o omezení počtu diplomatických aut, jež má ambasáda registrovaná. V pořadu České televize Otázky Václava Moravce to dnes řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Nechtěl předjímat, zda Česko nějaké ruské diplomaty vypoví, podle něj je třeba také zajistit, že se neochromí provoz českého velvyslanectví v Moskvě.
Popularita ruského prezidenta Vladimira Putina poprvé za posledních pět let klesla pod 60 procent. Dnes zveřejněný průzkum nezávislé ruské společnosti Levada ukázal, že pro nynějšího kremelského šéfa by v prezidentských volbách hlasovalo 56 procent Rusů, což je o deset procent méně než ve stejném období loni.
Šéf ruské vojenské rozvědky GRU Igor Korobov ve středu zemřel. V noci na dnešek to oznámilo ruské ministerstvo obrany, které bez upřesnění uvedlo, že Korobov dlouhodobě trpěl vážnou nemocí. Podle agentury Reuters podlehl rakovině.
Ruská Státní duma hodlá schválit rezoluci, která bude rehabilitovat Sovětský svaz za invazi do Afghánistánu v roce 1979. Podle agentury TASS návrh rezoluce předběžně schválili účastníci parlamentního slyšení, které se konalo v Moskvě. Podle rezoluce odsouzení invaze, které roku 1989 odhlasoval tehdejší vrcholný sovětský zastupitelský sbor, bylo „historicky nespravedlivé“.
Šéf ruské vesmírné agentury Roskosmos Dmitrij Rogozin popřel, že by Roskosmos podezíral americké astronauty z vyvrtání otvoru ve vesmírné lodi připojené k ruské části Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), jak se nedávno objevilo v ruském tisku. „Tyto výmysly kategoricky popírám,“ zdůraznil podle serveru Newsru.com. „Nikdy jsme Američany z toho neobviňovali. Všechna prohlášení a publikace na toto téma v médiích byly jen nevybíravé dezinterpretace,“ prohlásil Rogozin na tiskové konferenci, které se zúčastnil i jeho americký protějšek z agentury NASA.
Plynovod Turkish Stream z Turecka do Ruska bude uveden do provozu v roce 2019. Řekl to v pondělí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při slavnostním ukončení výstavby podmořské části plynovodu. Přesné datum Erdogan neuvedl, ale podle turecké agentury Anadolu v něm první plyn bude proudit na konci příštího roku. Ceremoniálu se zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého je plynovod "důležitým faktorem v evropské energetické bezpečnosti".
Krátkodobé vzrušení v českém veřejném prostoru vyvolala cesta Jaromíra Nohavici do Moskvy. Písničkář tam v Kremlu převzal Puškinovu medaili od Vladimira Putina, dojatě přitom pohovořil o svém vztahu k ruským básníkům a jejich poezii. Taky jsem si to video pustil. Přivedlo mě k myšlenkám na různé ruské umělce, které drtila ruská moc, v jejíž přízni se zdejší hvězda tak potěšeně vyhřívala.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dospěl ve čtvrtek k závěru, že opakované zadržování lídra ruské opozice Alexeje Navalného mezi lety 2012 a 2014 bylo politicky motivované. Ruské úřady podle verdiktu porušovaly jeho lidská práva, informovala agentura Reuters. Soud zároveň nařídil Moskvě, aby Navalného odškodnila částkou 63.000 eur (zhruba 1,6 milionu korun). Rozhodnutí je konečné a pro Rusko závazné, napsala agentura AP.
Ruské ministerstvo zahraničí v neděli obvinilo Spojené státy z pronásledování ruských novinářů. Reagovalo tak na páteční zadržení a vyslýchání novináře Alexandra Malkeviče na letišti ve Washingtonu. Informovala o tom agentura TASS.
V Rakousku zatkli penzionovaného plukovníka podezřelého ze špionáže pro Rusko, o jehož případu informovala vídeňská vláda již v pátek. Nyní se čeká na rozhodnutí, zda na něj bude uvalena vyšetřovací vazba. Na dotaz agentury APA to sdělil mluvčí salcburského státního zastupitelství Robert Holzleitner. Vídeň si kvůli případu v pátek předvolala ruského velvyslance.
S návrhem poslanců, aby se vyšetřil vliv cizích mocností na Česko, souhlasí ministr zahraničí za ČSSD Tomáš Petříček. České bezpečnostní instituce dlouhodobě varují před vlivem Ruska či Číny na politické dění v Česku, a tak je potřeba, aby vznikla sněmovní vyšetřovací komise, říká část poslanců v čele s Helenou Langšádlovou (TOP 09).
Rok 2019 by mohl být pro Bělorusko fatální, protože země prezidenta Alexandra Lukašenka musí splatit zahraničním věřitelům téměř pět miliard dolarů (114 miliard Kč) a nemá na to prostředky. Ve svém internetovém vydání o tom píše polský list Rzeczpospolita s odvoláním na běloruský server tut.by. Analytici se domnívají, že se Minsk zadluží ještě více a jeho závislost na Rusku vzroste.
Rakousko si předvolalo ruského velvyslance ve Vídni a ministryně zahraničí Karin Kneisslová zrušila plánovanou návštěvu Moskvy. Informovala o tom agentura Reuters. Stalo se to kvůli případu nyní penzionovaného plukovníka, který během služby v armádě 20 let působil jako špion ve prospěch Ruska.
Zpěvák Jaromír Nohavica převzal z rukou ruského prezidenta Vladimira Putina Puškinovu medaili. Slavný písničkář ocenění převzal na nedělním ceremoniálu v ruském Kremlu. Nohavica medaili získal za upevnění přátelství a spolupráce mezi národy, jak uvádí Putinem podepsaný výnos.
Maličký japonský ostrůvek, který se donedávna nacházel u severního pobřeží japonského ostrova Hokkaidó, překvapivě zmizel. Pro Japonsko by to mohlo znamenat, že se zmenší jeho teritoriální vody poblíž jeho námořní hranice s Ruskem, píše list The Guardian.
Trump uštědřil další ránu světovému pořádku. Proces odzbrojení je v ohrožení. Končí symbol budování důvěry mezi velmocemi. Vracíme se do éry studené války. Propuknou nové závody ve zbrojení. Amerika dělá velkou chybu. Evropa je v nebezpečí. Taková a podobná hodnocení a varování se začala množit po prohlášení Donalda Trumpa, který chce vypovědět Smlouvu o likvidaci raket středního doletu (Intermediate-Range Nuclear Forces Treaty, zkráceně jen INF Treaty). Jsou ale takto vážná slova opravdu namístě?
Československý kosmonaut Vladimír Remek a ruský armádní sbor Alexandrovci získali cenu Stříbrný lukostřelec, kterou její organizátoři udělují za rozvoj česko-ruských vztahů. Ocenění se letos udělovalo potřetí, slavnostní ceremoniál se uskutečnil v Zrcadlové kapli pražského Klementina. Záštitu nad cenou převzali český prezident Miloš Zeman a ruské velvyslanectví v Česku.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg vyzval Moskvu, aby poskytla podrobnosti o novém ruském raketovém systému označovaném jako Novator 9M729. Podle Spojených států i dalších spojenců Rusko v souvislosti s těmito střelami s plochou dráhou letu porušuje pravidla dohody o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Kromě tohoto tématu se na středeční schůzce rady NATO-Rusko v Bruselu řešila i situace na Ukrajině či v Afghánistánu, uvedla Severoatlantická aliance ve svém prohlášení.
Výbuch v sídle pobočky ruské tajné služby FSB v centru Archangelska na severu země způsobil sedmnáctiletý mladík, který do budovy ráno přinesl výbušné zařízení a při jeho explozi zahynul. Oznámili to federální vyšetřovatelé, kteří případ vyšetřují jako teroristický útok.
V řadách teroristické organizace Islámský stát (IS) působí v zahraničí zhruba 5000 Rusů. Na mezinárodní konferenci o boji proti antisemitismu, rasismu a xenofobii to řekl zástupce ruského ministerstva vnitra Vladimir Makarov. Moskva jejich pohyb a případný návrat do vlasti podle něj sleduje. „Velmi nás znepokojují masové odjezdy některých našich občanů, (kteří se) přidají například k IS, a jejich následný návrat. Sledujeme teď zhruba 5000 lidí,“ řekl Makarov. „Navracíme ze Sýrie, Iráku a z Afghánistánu ženy a děti, brzy se mají vrátit i jejich muži.
V Norsku začalo největší vojenské cvičení Severoatlantické aliance od konce studené války. Na 50.000 vojáků ze tří desítek zemí, včetně České republiky, při něm bude do 7. listopadu trénovat, jak „obnovit suverenitu spojenecké země po vnější agresi“. Celkem se do cvičení zapojí na 65 lodí, 250 letadel a 10.000 vozidel.
Předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO) před poslanci řekl, že jeho cesta do Ruska je spojena s více fámami, než je zdrávo. Program návštěvy byl podle něho vyvážený. Vondráček se v Rusku setkal i s politiky ze sankčních seznamů Evropské unie a Spojených států, což stejně jako některá jeho vyjádření v ruských médiích vzbudilo kritiku. Výtky z části opozice zaznívaly také ve středu, poslanci ANO naopak v mnoha vystoupeních Vondráčka hájili.
