Ruské námořní plavidlo zahnalo americkou ponorku, která se pohybovala v ruských vodách Tichého oceánu. Ponorka ignorovala ruský rozkaz k vynoření, uvedla v sobotu agentura Interfax s odvoláním na ruské ministerstvo obrany. Washington se zatím k incidentu nevyjádřil. Vztahy mezi oběma zeměmi jsou napjaté kvůli krizi kolem Ukrajiny.
Ruská invaze na Ukrajinu by mohla začít ve středu 16. února. Uvedl to ve své zprávě server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy. Spolupracovníci amerického prezidenta Joea Bidena veřejně konkrétní datum potvrdit nechtěli, pouze uvedli, že v rozporu s předchozími veřejnými spekulacemi a očekáváními by invaze mohla začít před před koncem olympijských her v Pekingu 20. února. Moskva popírá, že by měla v plánu na Ukrajinu zaútočit.
Více než tři desítky ruských plavidel zahájily cvičení v Černém moři, ohlásilo dnes ruské ministerstvo obrany. Do manévrů se podle něj zapojí také letectvo a pobřežní obrana, která má cvičit obranu Ruskem anektovaného ukrajinského poloostrova Krym. Nové rozsáhlé námořní cvičení, jehož součástí budou i ostré střelby, Rusko zahájilo v době stoupajícího napětí ve vztazích se Západem, který se obává ruské invaze na Ukrajinu.
Americké ministerstvo zahraničí dalo pokyn k odjezdu z Kyjeva diplomatům, kteří nezastávají kriticky důležité funkce, uvedlo dnes na twitteru velvyslanectví USA v Kyjevě. Agentura AP dříve uvedla, že se očekává evakuace velvyslanectví v reakci na zprávy západních tajných služeb, že se blíží ruská invaze na Ukrajinu. Moskva odmítá, že by útok na sousední zemi chystala. Nehledě na nadcházející snížení stavu diplomatického personálu základní tým zůstane na Ukrajině.
Odborníci a energetičtí analytici reagují na rozhovor ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) ohledně dodávek plynu do Evropy. Podobně jako politik považují za důležité dodávky zkapalněného plynu LNG, připouštějí však, že bez ruského plynu se Evropa zatím neobejde. „Rád říkám, že ruský prezident Vladimir Putin dal Evropě skvělý vánoční dárek, protože ukázal, že nejsme závislí na ruském plynu,“ řekl Lipavský.
Spojené státy v nadcházejících dnech pošlou do Polska dalších 3000 vojáků. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na čtyři nejmenované činitele. Informace z Washingtonu očividně souvisí s obavami z možné bezprostředně hrozící ruské agrese vůči Ukrajině. Zároveň americké letectvo přesouvá své letouny do Rumunska. Americký ministr zahraničí Antony Blinken dnes upozornil, že invaze ruských sil na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době konání zimních olympijských her, které končí 20. února.
Británie, Nizozemsko, Japonsko a Lotyšsko v pátek následovaly USA a vyzvaly své občany, aby kvůli zhoršené bezpečnostní situaci urychleně odcestovali z Ukrajiny. Americký poradce pro národní bezpečnost upozornil americké občany, aby zemi opustili do 48 hodin. Necestovat do této země radí svým občanům Izrael. Česko zatím podobná doporučení nevydalo. Ministerstvo zahraničí USA ve čtvrtek večer vyzvalo americké občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu a do země nejezdili.
Ruský ministr obrany Sergej Šojgu navrhl západním zemím, aby přispěly ke snížení napětí tím, že přestanou vyzbrojovat Ukrajinu. Kyjev a většina západních států v čele s USA naopak pokládají vojenskou pomoc Ukrajině, včetně dodávek zbraní a munice, za důležitou součást odstrašení Ruska od napadení sousední země. U ukrajinských hranic Moskva soustředila desítky tisíc vojáků. Šojgu si také postěžoval, že vzájemná spolupráce mezi Moskvou a Londýnem „je téměř na nule a brzy klesne pod tuto hranici“.
Ruská invaze na Ukrajinu může začít kdykoli, a to i v době průběhu nynějších zimních olympijských her. Na tiskové konferenci v australském Melbourne to prohlásil americký ministr zahraničí Antony Blinken. Uvedl také, že k ukrajinské hranici se stále přesouvají nové ruské síly. Spojené státy ve čtvrtek vyzvaly své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili a do země necestovali. USA budou také dále snižovat počet svých lidí na velvyslanectví v Kyjevě, prohlásil Blinken,
Ministerstvo zahraničí Spojených států ve čtvrtek vyzvalo americké občany, aby neprodleně opustili Ukrajinu a do země necestovali. Diplomacie argumentuje zvýšenou hrozbou ruského vojenského zásahu a onemocněním covid-19, uvedla agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ministerstva. Mezi Moskvou a Západem v posledních týdnech narůstá napětí kvůli hromadění ruských vojáků u ukrajinských hranic. Rusko odmítá, že by se chystalo sousední zemi napadnout.
Šéfka britské diplomacie Liz Trussová na začátku své nynější návštěvy Moskvy varovala svého ruského kolegu Sergeje Lavrova, že případný vpád ruských vojáků na Ukrajinu by nezůstal bez odezvy a měl by citelné následky. Ultimáta a výhrůžky Západu ale na Rusko nefungují, reagoval Lavrov. Vztahy mezi Moskvou a Londýnem lze normalizovat pouze prostřednictvím rovnocenného dialogu, řekl Lavrov na setkání s Trussovou podle agentury Ria Novosti.
Dodávky zkapalněného zemního plynu (LNG) do Evropy na konci loňského roku ukázaly, že Rusko nemůže využívat plyn jako páku na manipulaci s Evropou. Myslí si to český ministr zahraničí Jan Lipavský, který to řekl v rozhovoru pro agenturu Reuters. Nedostatek plynu podle něj podpořil snahy o vybudování větší kapacity LNG na evropském pobřeží. „Rád říkám, že ruský prezident Vladimir Putin dal Evropě skvělý vánoční dárek, protože ukázal, že nejsme závislí na ruském plynu,“ řekl Lipavský.
Pokud Rusko nevyslyší nabídky Západu k diplomatickému řešení napětí kolem Ukrajiny, musí se připravit na tvrdé ekonomické sankce a posílení vojenské přítomnosti NATO ve východní Evropě. Po jednání s britským premiérem Borisem Johnsonem to ve čtvrtek řekl generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg. Nárůst počtu ruských vojáků u ukrajinských hranic ohrožuje Evropu a zkracuje čas na případnou reakci. Johnson zdůraznil, že Británie vysílá do několika zemí ležících v blízkosti Ruska nové jednotky.
Rusko se nadále domnívá, že diplomacie může pomoci při deeskalaci krize kolem Ukrajiny, řekl ve středu stanici BBC ruský velvyslanec při EU Vladimir Čižov. Moskva podle něj nemá v plánu provést nikam invazi, varoval však, že je důležité nevyprovokovat Rusko ke změně názoru. Rusko opakovaně popírá, že by se chystalo vtrhnout na Ukrajinu, u jejích hranic však shromažďuje desetitisíce vojáků a vojenskou techniku.
Odmyslíme-li si občasné citáty a parafráze slov Vladimira Putina nebo jeho ministra zahraničí Sergeje Lavrova, ruský pohled v diskusích o současné krizi na rusko-ukrajinské hranici naprosto chybí. Proto jsme pořídili rozhovor se Sergejem Karaganovem, profesorem pro mezinárodní politiku v Moskvě. Karaganov sice nikdy nebyl zaměstnán ve vládní nebo politické funkci, přesto je díky svému propojení a vlivu na zahraničněpolitický establishment někdy nazýván „ruským Kissingerem“.
Krize ohledně Ukrajiny nepolevuje. Státníci pendlují mezi hlavními městy ve zběsilé snaze najít diplomatické řešení. Tento týden se o průlom pokusil francouzský prezident Emmanuel Macron. V pondělí jednal s Vladimirem Putinem, včera se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Pro Ukrajinu Macronovo diplomatické úsilí není zrovna dobrá zpráva. Macron má před volbami a vyjednání míru mezi Ukrajinou a Ruskem by byl příjemný bonus do volební kampaně.
Vyřešení současné krize kolem Ukrajiny může trvat ještě měsíce, varoval v úterý francouzský prezident Emmanuel Macron v Kyjevě po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Podle Macrona už ale existují konkrétní řešení, jak aktuální vyostřený spor mezi Ruskem a Západem vyřešit. Francouzský prezident zopakoval, že při pondělním jednání v Kremlu s ruským lídrem Vladimirem Putinem získal od ruského prezidenta ujištění, že Moskva k vyostření situace přispívat nebude.
Pokud ruské jednotky a tanky překročí hranice s Ukrajinou, projekt plynovodu Nord Stream 2 už nebude, prohlásil dnes americký prezident Joe Biden po jednání s německým kancléřem Olafem Scholzem v Bílém domě. Oba státníci uvedli, že jejich země a Severoatlantická aliance jsou připraveny společně reagovat na případnou ruskou agresi.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí vyrazil na jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ohledně krize na Ukrajině. Už po příletu na letiště se ale musel vypořádávat s obtížemi. Nepřijel totiž pro něho doprovod motorových vozidel. Podle některých ruských médií navíc Putin Macronovi tyká. Ruský prezident podle médií zahájil setkání s Macronem větou: „Vážený pane prezidente, drahý Emmanueli, moc rád tě vidím.“
Český prezident Miloš Zeman se svými výroky o Ukrajině marně snaží poškodit česko-ukrajinské vztahy, uvedl ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Dodal, že se těší na návštěvu ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) v Kyjevě. Zeman v neděli v rozhovoru na televizní stanici CNN Prima News řekl, že nesdílí obavy z případné ruské agrese Moskvy vůči Ukrajině, a také že není důvod přesouvat kvůli Ukrajině vojáky k východním hranicím Severoatlantické aliance.
Putinova oblíbená luxusní automobilka Aurus se otřásá v základech. Sériová výroba je nekvalitní, firma mění vedení a zájem o předražené limuzíny je na bodu mrazu. Automobilku financuje Rusko a pro prezidenta Vladimira Putina je to osobní projekt, píše ruský zpravodajský server Drom. Malou útěchou Putinovi tak může být jen to, že se nechal luxusní limuzínou Aurus Senat odvézt i v Pekingu, kde byl na zahajovacím ceremoniálu olympijských her.
Moskva nařídila uzavření pobočky německé stanice Deutsche Welle (DW). Kreml tento týden oznámil zákaz vysílání DW na území federace, prý má jít o redakci o zákaz vysílání ruské Russia Today (RT) na území Německa. Ředitel Deutsche Welle označil ruské kroky za přehnané a absurdní, společnost se proti nim hodlá právně bránit. Zmocněnkyně německé vlády pro kulturu a média považuje rozhodnutí Moskvy za nepřijatelné.
Ruská televizní stanice Zvezda, která spadá přímo pod ruské ministerstvo obrany, oznámila, že posádky letounů Su-25SM dokončily přesun z Dálného východu do Běloruska. Piloti se svými bojovými letadly tak uletěli více než 7000 kilometrů z letiště v Primorské oblasti na dočasné letiště poblíž Brestu. Děje se tak přitom v době zvýšeného mezinárodního napětí, kdy se zejména státy NATO obávají ruské agrese vůči Ukrajině.
Bývalý německý kancléř a přítel ruského prezidenta Vladimira Putina Gerhard Schröder dostal nabídku na další místo v ruském plynárenském byznysu. Podle dnešního sdělení státního plynárenského podniku Gazprom je někdejší kancléř SPD nominován na člena dozorčí rady firmy. Valná hromada Gazpromu, která bude nové členy schvalovat, je naplánovaná na 30. června. Schröder má podle agentury DPA nahradit Timura Kulibajeva, zetě kazachstánského exprezidenta Nursultana Nazarbajeva, který byl sesazen v důsledku lednových nepokojů.
Spojené státy získaly informace naznačující, že Rusko se souhlasem vysoce postavených vládních činitelů vypracovalo plán na zveřejnění falešných informací, které by mohly sloužit jako záminka k ruské invazi na Ukrajinu, uvádějí zpravodajský server CNN. O závěrech zpravodajců nejprve informovaly deníky The Washington Post a The New York Times, později je potvrdil mluvčí amerického ministerstva obrany John Kirby.
O rusko-ukrajinské krizi a roli Západu včetně postoje České republiky mluvíme i v Salonu Echa. Sešli se v něm bývalý velvyslanec v Paříži a enfant terrible našeho zahraničněpolitického diskurzu Petr Drulák, zvláštní zmocněnec ministerstva zahraničí pro Východní partnerství Jaroslav Kurfürst, zastánce realistické školy v mezinárodní politice Petr Robejšek a novinář, kyjevský rodák Jefim Fištejn.
Čína a Rusko sjednotily postoj ohledně Ukrajiny, uvedlo to podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničních věcí po čtvrtečním setkání šéfů diplomacií obou zemí v Pekingu. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vydal do Pekingu společně s prezidentem Vladimirem Putinem, který se v pátek před slavnostním zahájením zimních olympijských her setká se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem.
"Použila jsem to jednou, myslím, že ostatní to taky použili jednou," řekla Psakiová o obratu "bezprostředně hrozící" invaze. "A pak jsme ho přestali používat, protože jsme, myslím, naznačili něco, co jsme naznačit nechtěli, tedy to, že víme, že prezident Putin se už rozhodl (pro invazi)," řekla mluvčí Jane Psakiová na středečním brífinku v Bílém domě. "A my stále nevíme, jestli se rozhodl," dodala.
Největším geopolitickým problémem současnosti je krize na Ukrajině. Rusko hrozí invazí a obsazením minimálně části jejího území. Západ, vedený USA, je rozhodnut to nedopustit. Nicméně západní aliance není plně jednotná. Zatímco východní křídlo NATO tlačí na tvrdý postup, Německo blokuje ty nejúčinnější sankce a francouzský prezident Emmanuel Macron mluví o potřebě separátních komunikačních kanálů do Moskvy. Spojené státy jednají nejednoznačně a pomalu.
Slovensko nesmí být slabým článkem NATO a ruské požadavky ohrožují i jeho svobodu. Dnes to v projevu k současné krizi kolem Ukrajiny řekla slovenská prezidentka Zuzana Čaputová. Upozornila, že případný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou by pocítilo i Slovensko, třeba v podobě migrační vlny z Ukrajiny. Mezi Západem a Moskvou panuje v posledních týdnech velké napětí kvůli tomu, že Rusko u hranic s Ukrajinou shromáždilo desetitisíce vojáků.
