Slovensko podle Ruska porušilo kontrakt na dodávku vakcín Sputnik V. Ruský fond přímých investic (RDIF) slovenskou vládu požádal, aby zásilku vakcín vrátila. Slovenský expremiér Igor Matovič ve čtvrtek o dalších dodávkách jednal přímo v Moskvě. Úřady přitom oznámily, že se jednotlivé šarže vakcíny patrně liší a že Sputnik dodaný na Slovensko není ten ze studií v časopise Lancet. Rusko v tomto směru mluví o „sabotáži a provokacích“.
Viceprezident Hospodářské komory Tomáš Prouza obvinil premiéra Andreje Babiše (ANO) ze lži, když tvrdil, že Hospodářská komora žádá o ruskou vakcínu Sputnik V. Babiš na tiskové konferenci k jmenování nového ministra zdravotnictví Petra Arenbergera (za ANO) prohlásil, že ruskou vakcínu chce v Česku řada firem a lidí a konkrétně jmenoval právě organizaci zastupující podnikatele. Podle Prouzy ale naopak většina členů organizace považuje ruské a čínské vakcíny za nedůvěryhodné.
Čelná představitelka lidskoprávní organizace Amnesty International Agnès Callamardová odsoudila podmínky, v nichž se nachází vězněný ruský opoziční představitel Alexej Navalnyj. Agentuře Reuters sdělila, že se rovnají mučení a mohou vést k nenápadné smrti opozičního předáka. „Ruské úřady ho možná staví do situace pomalé smrti a snaží se zastřít, co se s ním děje,“ řekla Callamardová, generální tajemnice Amnesty International agentuře Reuters před zveřejněním výroční zprávy lidskoprávní organizace.
Rusové nabízí Česku 300 tisíc vakcín Sputnik V. Reagují tak na to, že Česká republika nedostane navíc vakcíny od Evropské unie poté, co se společně s Rakouskem a Slovinskem odmítla připojit k plánu portugalského předsednictví na pomoc zemím potýkajícím se s nedostatkem vakcín. "Pokud bude vakcína Sputnik V schválena pro nouzové použití, můžeme ji během dubna poskytnout ČR pro 300 000 lidí, stejně jako tomu bylo v Maďarsku a 58 dalších zemích," je uvedeno na twitterovém účtu Sputnik V ruského výrobce.
"Ti, kdo se pokusí zahájit novou válku na Donbasu, zničí Ukrajinu." Napětí mezi Ruskem a Ukrajinou roste. Velitel ukrajinských sil v týdnu upozornil, že Rusko shromažďuje své ozbrojené síly u hranic s Ukrajinou, Kreml to popřel. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ale ve čtvrtek uvedl, že jakékoli pokusy o zahájení nového vojenského konfliktu na východě Ukrajiny mohou skončit zničením celé země. Informují o tom agentura Reuters nebo deník Bild a i24 News.
Bezpečnostní dotazník, který bude rozeslán zájemcům o stavbu nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany, vytvoří pracovní skupina zastřešená ministerstvem vnitra. Na pondělní tiskové konferenci ČSSD to řekl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Budou v ní zástupci všech tří tajných služeb, Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) či ministerstva zahraničí.
Těžká kritika se snáší na vládní záměry ohledně dostavby jaderné elektrárny Dukovany. Podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka je totiž stále ve hře, že elektrárnu může navzdory doporučení bezpečnostních složek dostavit ruský Rosatom. Stát oznámil, že v pátek odešle čtyřem uchazečům zadávací dokumentaci. Opozice v čele s Piráty rozhodnutí považuje za obcházení bezpečnostních zájmů České republiky. Myslí si to i ministr zahraničí Tomáš Petříček, námluvy s jednotlivými uchazeči označil za de facto vypsání tendru a počínání Havlíčkova resortu za ohrožení pro Českou republiku.
Rusko dokončilo úplné klinické testy proticovidové vakcíny Sputnik-Light, která vyžaduje jen jednu injekci, uvedl Reuters s odvoláním na ministra zdravotnictví. Prezident Vladimir Putin podle ruských médií oznámil, že v úterý se nechá proti covidu-19 očkovat. Šéf Kremlu podle listu Kommersant neupřesnil, jakou vakcínu dostane. To podle agentury Interfax nesdělil ani prezidentův mluvčí Dmitrij Peskov, dodal však, že samozřejmě půjde o ruský přípravek.
Evropská unie nepotřebuje ruskou vakcínu proti covidu-19 Sputnik V a je schopna do 14. července dosáhnout imunity na kontinentu s využitím dostupné evropské produkce. Uvedl to dnes podle agentury Reuters evropský komisař pro jednotný trh Thierry Breton. Mezitím ale státy jako Francie, Německo, Itálie a Rakousku už dohadují s Rusy její výrobu ve svých zemích.
Němečtí Zelení zařadili do svého volebního programu požadavek na zrušení sporného plynovodního projektu Nord Stream 2, který má vést plyn z Ruska po dně Baltského moře do největší ekonomiky v Evropě. Informovala o tom dnes agentura AP, podle níž tím vzniká překážka pro možný vznik povolební vládní koalice ekologické strany s konzervativním blokem CDU/CSU.
Někdejší šéf bulharské vojenské rozvědky stál podle tamní prokuratury v čele skupiny, která prováděla výzvědnou činnost pro Rusko. V souvislosti se špionážním případem byly zatčeny dvě osoby, uvedla v pátek agentura AFP s odvoláním na ministerstvo obrany. Hlavou skupiny, která budovala síť kontaktů a shromažďovala utajované informace Bulharska, NATO a EU pro třetí stranu, byl někdejší ředitel bulharského vojenského zpravodajství, uvedla v pátek podle televize BNT mluvčí generálního prokurátora Sijka Milevová.
Prezident Miloš Zeman dál hledá cesty, jak v Česku co nejrychleji začít očkovat ruskou vakcínou Sputnik V. Podle prezidenta by stačila pouhá certifikace českého Státního úřadu pro kontrolu léčiv (SÚKL). K tomu by však muselo udělit výjimku ministerstvo zdravotnictví, jehož šéf Jan Blatný (za ANO) uvedl, že chce počkat na schválení Evropskou lékovou agenturou (EMA). Nyní se Zeman obrátil na rektora Univerzity Karlovy Tomáše Zimy, aby ruskou vakcínu posoudil.
Vytrvale pokračují přípravy na výstavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Sněmovna má na programu aktuální schůze ve třetím čtení zákon o přechodu k nízkouhlíkové energetice a v něm i vypsání příslušného tendru. Tentokrát místo tradičních sporů o jádro vypukla ostrá geopolitická diskuse. Pirátský poslanec Petr Třešňák už koncem loňského roku ve Stálém výboru pro výstavbu nových jaderných zdrojů navrhl, aby vláda z pěti zájemců dva – ruský Rosatom a čínskou CGN – kvůli bezpečnostním hlediskům vyloučila.
Itálie se dohodla s Ruskem, že bude také vyrábět ruskou vakcínu Sputnik V, distribuovat ji ovšem začne, až preparát schválí Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). O dohodě informovala italsko-ruská obchodní komora. Podle italské tiskové agentury AGI jde o první takovou dohodu v Evropě. Ruskou vakcínu proti covidu-19 by měla vyrábět italsko-švýcarská farmaceutická společnost Adienne Pharma&Biotech, a to ve dvou závodech v Itálii, mimo jiné v Lombardii na severu země
Předsedkyně správní rady Evropské agentury pro léčivé prostředky (EMA) Christa Wirthumerová-Hocheová v neděli vyzvala členské státy Evropské unie, aby neschvalovaly nouzové nasazení ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V ve svých zemích, dokud EMA sama dostatečně neposoudí její bezpečnost a efektivitu. O dodávku Sputniku do ČR požádal Rusko český prezident Miloš Zeman, který prohlásil, že by mu pro její používání stačila certifikace českého Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL).
Slovenský premiér Igor Matovič se dopustil neodpustitelného. Tajně nakoupil ruskou vakcínu Sputnik V. Slovensko má od Moskvy obdržet až dva miliony dávek. Letadlo s první dodávkou vítal Matovič osobně na přistávací ploše. Slovensko je na nohou. Vládní koalice ohrožena.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) se začal zabývat ruskou vakcínou Sputnik V, o kterou český prezident Miloš Zeman požádal ruského prezidenta Vladimira Putina. SÚKL má ale podle své mluvčí Kláry Brunclíkové jen omezené množství informací, ze kterých není možné učinit žádné závěry. Kreml v reakci na žádost české hlavy státu v pondělí uvedl, že nedokáže vyhovět všem žádostem o poskytnutí vakcíny, objem výroby to zatím neumožňuje.
Příběh vakcíny z Gamalejova institutu v Moskvě zapadá do „očkovacího nacionalismu“, který se nevyhnul ani bohatším a vlivnějším státům. Ve světě sociálních sítí, kde je odborníků na virologii a imunologii plno, mají mnozí o (ne)kvalitách Sputniku V jasno předem. Ve skutečnosti bude posouzení jeho kvality a případné schválení v EU velmi nesamozřejmou záležitostí.
Amnesty International v úterý ohlásila, že odebírá ruskému opozičnímu předákovi Alexeji Navalnému, který je nepochybně nespravedlivě vězněn, status „vězně svědomí“.
Moskevský městský soud zamítl odvolání ruského opozičního představitele Alexeje Navalného a potvrdil mu trest vězení za porušení pravidel podmínečného trestu. Dobu odnětí svobody mu nicméně zkrátil o šest týdnů na zhruba 2,5 roku. Informovaly o tom světové tiskové agentury. Navalnyj byl v prosinci 2014 podmínečně odsouzen k vězení v délce 3,5 roku za údajnou zpronevěru prostředků ruské pobočky francouzské kosmetické firmy Yves Rocher.
Evropa neunesla šok z nacismu a vykastrovala člověka, zlikvidovala jeho složitost. Manifest ruského divadelního režiséra Konstantina Bogomolova o etickém úpadku západní společnosti vyvolal bouřlivou debatu. Zatímco někteří s jeho názory souhlasí, podle kritiků se jen přidává do tábora propagandy vládnoucí ruské moci.
V souvislosti se zatčením a uvězněním ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného stojí za to připomenout jiného ruského opozičníka a Putinova politického vězně, muže, který zosobňoval asi nejlépe to, co je na Rusku a na Rusech tak šílené a zároveň fascinující, tak výstřední a destruktivní, přitom jaksi zábavné a přitažlivé. Řeč bude o spisovateli Eduardu Limonovovi, ruském supermanovi a nadčlověkovi, postavě velkolepé a zároveň tragické, která celý život balancovala na hraně heroismu a směšnosti a které vždy šlo o to, aby co nejvíc vynikla a odlišila se od sériového průměru.
Moskva je připravena přerušit vztahy s Evropskou unií, pokud sedmadvacítka uvalí na Rusko sankce. Řekl to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v rozhovoru, jehož část je umístěna na webových stránkách ruské diplomacie. Vztahy mezi Ruskem a EU zhoršilo dění kolem opozičního předáka Alexeje Navalného a některé unijní země volají po uvalení postihů na spolupracovníky ruského prezidenta kvůli uvěznění kritika Kremlu.
Ruská vakcína Sputnik, jak známo, způsobuje vedle účinků, které se zatím nemohly projevit, také renesanci zájmu o podstatu a povahu Ruska.
Ruská vakcína Sputnik V má ke schválení v Evropské unii ještě daleko. Výrobci ve skutečnosti totiž u Evropské lékové agentury (EMA) ještě nepodali žádost o registraci, ale pouze o požádali o „vědeckou konzultaci“, upřesnil evropský úřad na dotaz redakce Echo24.cz. Z toho důvodu není v tuto chvíli jasné, kdy by mohlo ke schválení ruského preparátu dojít, tento měsíc tomu pravděpodobně ještě nebude.
Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell po návratu z Ruska ve svém blogu napsal, že Moskva nestojí o "konstruktivnější dialog s EU" a evropská sedmadvacítka z toho bude muset vyvodit důsledky. Nevyloučil ani sankce. Připomněl vyhoštění tří diplomatů Švédska, Polska a Německa, které Rusko oznámilo právě během jeho návštěvy. Moskva na příspěvek reagovala údivem. Podle ruské diplomacie je "v silném kontrastu s tím, co Borrell prohlásil na společné tiskovce" se šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem po jejich jednání.
Nemusíme za každým trochu neortodoxním komentářem na internetu hned vidět Moskvou placeného trolla a domnívat se, že americké volby zvrátilo pár Rusy vyrobených karikatur Hillary Clintonové, abychom uznali, že Rusko představuje pro Českou republiku jednu z největších zahraničněpolitických hrozeb.
Po uvěznění ruského opozičního politika Alexeje Navalného jsou už tak „vážně napjaté" vztahy mezi Evropskou unií Ruskem „na nejnižším bodu", uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell podle agentury AFP na úvod schůzky s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem. Přes existující problémy však není východiskem budovat mezi oběma stranami zeď mlčení, dodal Borrell podle agentury TASS. Vzájemným vztahům chybí normálnost a to je hlavní problém, řekl jeho hostitel.
Ruská ambasáda v Praze se ostře ohradila proti „vměšování Prahy do ruských záležitostí“ v kauze Navalnyj. České ministerstvo zahraničí si předtím předvolalo ruského velvyslance Alexandra Zmejevského, s nímž hovořil náměstek ministra Aleš Chmelař a protestoval proti odsouzení opozičního lídra Alexeje Navalného a brutálním zásahům policie proti pokojným demonstrantům v Rusku.
Když se ruský opoziční předák Alexej Navalnyj vrátil v lednu do Ruska, přestože se ho tamější režim pokusil zabít, jeho odvahu obdivoval celý Západ. Navalnyj byl ještě na letišti zatčen, což bylo bráno jako důkaz jeho nebezpečnosti pro ruského prezidenta Vladimira Putina. Podle bezpečnostního experta Jana Paďourka však má Putin mnohem vážnější starosti, než je Navalnyj.
