Rusko neútočilo na Českou republiku, ale na zboží bulharského obchodníka, uvedl premiér Andrej Babiš (ANO) k vrbětické kauze, která nyní rozpoutala diplomatickou válku. Zároveň na vládní tiskovce dodal, že zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) nemůže být zveřejněna, přestože o to usiloval.
Evropská unie stojí jednotně a solidárně za Českem, které vypovědělo 18 ruských diplomatů kvůli podezření na ruské zapojení do výbuchu v muničním skladu ve Vrběticích v roce 2014. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Země EU se ale nechystají koordinovaně podpořit český postup, Praha o to ani nepožádala, dodal Borrell. Přímou podporu během jednání dali najevo Česku například ministři zahraničí Slovenska či Bulharska.
Vedení Prahy vyzvalo vládu, aby vyjednala s Ruskem navrácení části Stromovky, kterou zabralo v roce 1968 po invazi vojsk Varšavské smlouvy. Magistrát chce, aby se rozloha ruské ambasády vrátila do stavu před 21. srpnem 1968 a město tam obnovilo veřejně přístupnou zeleň. Vedení Prahy chce také snížit počet parkovacích míst vyhrazených pro velvyslanectví. Důvodem k rozhodnutí jsou víkendové informace o podezření na zapojení ruských agentů do výbuchů v muničním skladu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014.
Jedinou cestou je soustředit se na vakcíny proti covidu-19, které byly schválené Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Na pondělní tiskové konferenci to řekl vicepremiér, ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD). Při aktuálním dění podle něj není debata o ruské vakcíně Sputnik V na stole. Česko-ruské vztahy významně postihlo podezření českých bezpečnostních složek, že do ničivého výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byli zapojeni příslušníci ruské tajné služby.
Ruská reakce na vyhoštění 18 ruských diplomatů z ambasády v Praze je silnější, než Česká republika očekávala, řekl novinářům vicepremiér a šéf diplomacie Jan Hamáček (ČSSD). Bude jednat s premiérem Andrejem Babišem (ANO) o tom, zda je na místě další krok z české strany. Rusko vyhostilo 20 zaměstnanců české ambasády včetně zástupce velvyslance Vítězslava Pivoňky, ze země musejí odjet do půlnoci.
Stačil pouhý den a Česko dostalo ke koronavirové krizi i diplomatickou válku. Informace českých tajných služeb o zapojení ruských tajných služeb do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích způsobila celospolečenský rozruch. Ten přinesl první „oběti“ v podobě Rosatomu, Sputniku V i dvaceti českých diplomatů v Rusku. Ti dostali v reakci na obdobný krok české strany jen 24 hodin na opuštění země. Otázek a nejasností je mnoho, patří mezi ně i „krycí manévr“ vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), ale hlavně přístup vládních představitelů k ruské hrozbě, o níž zřejmě věděli nějakou dobu předem.
Česká republika hledá kvůli pravděpodobnému útoku ruských agentů GRU na muniční sklad ve Vrběticích podporu v zahraničí. Ředitel zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolf Jindrák mluví o paradoxně „hvězdné hodině naší diplomacie“. Dočasný ministr zahraničí Jan Hamáček v pondělí na Radě ministrů zahraničí zemí EU požádá o solidaritu s Českou republikou. Rozumí se tím, že evropské země mají také vyhostit některé ruské diplomaty.
Pokud vládní představitelé o podezření na účast Ruska na výbuchu ve Vrběticích věděli předem, vzniká tu dvojí skandál. Za prvé, že vládní představitelé kryli zločin až teroristický čin, spáchaný nepřátelskou mocností, který za sebou zanechal dva mrtvé. K tomu všemu podnikali vstřícné kroky směrem k této mocnosti.
Existují události, u kterých není možné čekat, jak se vyvinou, a je nutné hned zaujmout postoj. Třeba 15. březen ’39 nebo 21. srpen ’68. V obou případech by postoj „počkáme, jak se to vyvine, uvidíme, co z toho bude, máme zatím málo informací“ prozrazoval velmi nemorální osobnost, vlastně přímo zrádce. To jsou události zcela jasné, zcela jasně namířené proti zásadní hodnotě, ze které prostě není možné slevit.
Rusko vyhostí 20 zaměstnanců české ambasády, ze země musejí odjet do pondělní půlnoci. Ruské ministerstvo zahraničí to podle svého dnešního vyjádření oznámilo českému velvyslanci v Moskvě Vítězslavu Pivoňkovi. Toho si předvolalo v reakci na rozhodnutí České republiky vyhostit 18 ruských diplomatů kvůli podezření, že příslušníci ruské tajné služby se zapojili do výbuchu skladu munice ve Vrběticích z roku 2014.
Případ Vrbětice je podle ředitele zahraničního odboru prezidentské kanceláře Rudolfa Jindráka velmi závažný incident, u nějž je potřeba postupovat razantně. Česká republika by podle něj měla informovat své spojence v Evropské unii a NATO a požádat o solidaritu. Reagoval tak na zveřejnění informací o důvodném podezření českých bezpečnostních složek, že do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích na Zlínsku byli v roce 2014 zapojeni příslušníci ruské tajné služby.
Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) odhalil pozadí případu výbuchu muničního skladu ve Vrběticích. Výbuch se pravděpodobně odchýlil od původního plánu a neměl nastat na území České republiky. Policie pracuje s verzí, že výbuch měl pravděpodobně nastat až 3. prosince, kdy měla být munice v Bulharsku. Hamáček to řekl v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce.
Pokud se potvrdí zapojení Ruska do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích, je velmi málo pravděpodobné, že by se ruský Rosatom zúčastnil tendru na dostavbu jaderného bloku v Dukovanech. V nedělním pořadu Partie to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). „Toto je absolutně neakceptovatelné, nepřijatelné. Indicie jsou velmi vážné a nemám důvod pochybovat o tom, že to tak bylo.
Okolnosti sobotního zveřejnění informací, podle nichž byli do výbuchu muničního areálu ve Vrběticích zapojeni příslušníci ruské vojenské tajné služby GRU, vzbuzují mnoho otázek. Jednou z nich je, jak dlouho o ruské akci vrcholní představitelé českého státu věděli a co je přimělo zveřejnit je právě v sobotu večer na mimořádné tiskové konferenci. Podle informací Echo24 jedním ze skutečných důvodů plánované cesty vicepremiéra Jana Hamáčka do Moskvy mělo být řešení informací tajných služeb.
Šokující tisková konference a nečekané oznámení premiéra Andreje Babiše v doprovodu vicepremiéra Jana Hamáčka o zapojení ruské tajné služby GRU do výbuchu muničního skladu ve Vrběticích přišla po sedmi letech po události v době, kdy jsou česko ruské vztahy napjaté hned v několika oblastech. O možném zapojení ruských tajných služeb se spekulovalo již krátce po výbuchu skladu v roce 2014, oficiální obvinění vládních činitelů však přichází v době, kdy se Rusko snaží uplatnit svůj vliv na českou politiku i ekonomiku.
Česká policie pátrá po dvojici mužů s ruskými pasy, kteří se v roce 2014 pohybovali na území České republiky a jsou podezřelí z toho, že se společně s důstojníky ruské tajné služby GRU zapletli do výbuchů muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014. Stejní lidé pak podle Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) figurovali také v takzvané aféře novičok, při níž byl v roce 2018 v britském Salisbury otráven tajný agent Sergej Skripal.
Premiér Andrej Babiš v sobotu večer nečekaně oznámil, že do výbuchu munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byly zapojeny podle bezpečnostních složek ruské tajné služby. Premiér Andrej Babiš v sobotu večer nečekaně oznámil, že do výbuchu munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 byly zapojeny podle bezpečnostních složek ruské tajné služby. Níže přinášíme přehled hlavních údajů o explozi. První z výbuchů a následný požár zničil 16. října 2014 sklad číslo 16, ve kterém bylo 58 tun munice.
Premiér Andrej Babiš spolu s vicepremiérem Janem Hamáčkem oznámili v sobotu večer na mimořádné tiskové konferenci mimořádně závažnou zprávu. Za výbuchem muničních skladů ve Vrběticích v roce 2014 stála podle zjištění českých zpravodajských služeb ruská tajná služba GRU. Hamáček si na 19 hodinu předvolal ruského velvyslance. „Rozhodl jsem se vyhostit všechny pracovníky ruské ambasády v Praze, kteří byli jasně identifikováni jako důstojníci ruských tajných služeb," oznámil Hamáček.
Dvě ruské vojenské lodě spolu s dalšími 15 menšími plavidly v sobotu propluly přes Bospor do Černého moře. Lodě slouží k vylodění vojáků na pobřeží a jejich podpoře. Rusko v posledních týdnech shromažďuje vojenské oddíly u hranic s Ukrajinou, za což čelí kritice USA, NATO a evropských zemí. Podle agentury Reuters se v blízké době očekává do Černého moře proplutí dalších dvou ruských vojenských lodí. Vstup dvou bojových lodí do Černého moře plánovaly tento týden podle Ankary i USA, ale nakonec lodě přes Bospor nepropluly.
Vicepremiér a předseda ČSSD Jan Hamáček na počátku týdne oznámil, že v pondělí pojede do Moskvy, aby osobně zajistil dodávky doposud neschválené ruské vakcíny Sputnik V pro Česko. Nyní otočil a oznámil, že nikam nepojede. Důvod? Musí prý být na pondělním jednání vlády. Hamáčkovu chystanou cestu kritizovala nejenom politická opozice, ale nelíbila se ani premiéru Andreji Babišovi, který ji považoval za zbytečnou.
O kinematografii i literatuře postkomunistických zemí se někdy píše jako o přesycených historií, kritici údajné zahleděnosti do dějin ji popisují jako bezpečnou volbu. A taky vycházení vstříc publiku, které má vstřícně podaná vyprávění o dějinách rádo, dokládá to třeba komerční úspěch próz Aleny Mornštajnové nebo Karin Lednické, filmů Krajina ve stínu a Šarlatán, jež si letos rozdělily České lvy, Nabarveného ptáčete, které posbíralo nejvíc těch cen loni.
Vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) do Moskvy v pondělí neodletí, píše iDnes s odkazem na dobře informovaný zdroj z vlády. Sám premiér Andrej Babiš k tomu jen uvedl, že ministrovi vnitra doporučil cestu zrušit. Nejmenovaný zdroj, který cituje Babišovo médium, upozornil, že Hamáček nebude mít jak se do Moskvy dostat: „ Armáda sice vyhověla žádosti ministerstva vnitra na využití speciálu, ale konečné slovo k tomu bude mít premiér.“ A ten s cestou nesouhlasí.
Cestu do Moskvy by měl vicempremiér Jan Hamáček zrušit. Uvedl to premiér Andrej Babiš, který se tak výjimečně přidal na stranu opozice. Pro server Lidovky.cz uvedl, že Hamáčkovi osobně doporučil, aby do Moskvy necestoval. Už dříve Babiš uvedl, že jednání o vakcínách nespadá do vicepremiérových kompetencí a jeho cesta do Ruska není dobrý nápad.
Avizovanou cestu vicepremiéra, ministra vnitra a pověřeného ministra zahraničí Jana Hamáčka (ČSSD) na jednání o případných dodávkách vakcíny proti covidu-19 Sputnik V do Moskvy nepovažuje premiér Andrej Babiš (ANO) za ideální. V rozhovoru pro Blesk to odůvodnil tím, že vakcíny nespadají do Hamáčkovy agendy a Česko už konkrétní nabídku má. Podle Babiše může ČR téměř okamžitě získat 300 tisíc dávek ruské vakcíny Sputnik V, nicméně čeká na schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA).
Ruská strana nepožádala Slovensko o vrácení zásilky vakcíny Sputnik V proti covidu-19 z důvodu, že Bratislava nechala přípravek testovat v necertifikované laboratoři, jak bylo původně oznámeno. Řekla to ve čtvrtek slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, aniž zdůvodnění žádosti blíže komentovala. Hlava slovenského státu se rovněž vyslovila pro zveřejnění smlouvy o nákupu Sputniku V, kterou slovenská vláda tají.
Za "Zemanovo vítězství" - vítězství "nejvíce proruského prezidenta v Evropské unii" - označil ve čtvrtek list Ukrajinska pravda změny v české vládě, kterou opustili ministři obvinění prezidentem Milošem Zemanem z rusofobie. Zároveň se deník ptá, zda lze zastavit příklon Prahy k Rusku poté, co "vláda Zemanových přátel může být nahrazena vládou Zemanových nejlepších přátel".
Vicepremiér, ministr vnitra a pověřený ministr zahraničí Jan Hamáček (ČSSD) v pondělí odletí do Moskvy, kde bude jednat o případných dodávkách vakcíny proti covidu-19 Sputnik V po jejím schválení Evropskou agenturou pro léčivé přípravky (EMA). Oznámil to dnes na twitteru. Už v pondělí Hamáček řekl, že chce, aby bylo Česko připraveno na okamžitý nákup ruské vakcíny, až ji EMA schválí. Neschválenou vakcínou by podle něj Česko očkovat nemělo a nebude.
Americký prezident Joe Biden navrhl svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi v nadcházejících měsících summit na území třetího státu, uvedl Bílý dům. Nabídku na "vybudování stabilního a předvídatelného vztahu s Ruskem" přednesl v telefonickém rozhovoru, v němž státníci také mimo jiné diskutovali o rostoucím napětí mezi Moskvou a Ukrajinou, píší zahraniční tiskové agentury.
Nejdříve jich bylo 3500, potom dvacítka nejlepších a nakonec zbyla „velkolepá šestka“. Výběr kandidátů do budoucí sovětské vesmírné mise, první v historii lidstva, probíhal utajeně od roku 1959, aby nakonec zbyli dva nejlepší – Jurij Gagarin a German Titov. O tom, proč byl vybrán právě Gagarin, se vedou dodnes jen spekulace, byl ale první a získal si tím vesmírnou slávu. Od historického letu vesmírné lodi Vostok 1 uplyne 12. dubna již 60 let.
Rakousko-ruské vyjednávání o Sputniku V je de facto u konce, řekl v sobotu rakouský kancléř Sebastian Kurz. Vídeň si podle něj může od Ruska koupit milion dávek této vakcíny proti covidu-19. Pro rakouskou očkovací kampaň to bude znamenat „dodatečné urychlení“, citovala kancléře agentura APA. Po skončení koronavirové krize se Kurz chystá v Evropě zjišťovat, co se dalo dělat jinak, aby kontinent postupoval při shánění vakcín i při jejich schvalování stejně rychle jako Spojené státy a Izrael.
