Vyhlášení částečné mobilizace za zatím ne zcela jasných podmínek vyvolalo paniku u Rusů, které se dosud režim snažil přesvědčit, že se jich válka na Ukrajině nedotýká. To vedlo k velmi rychlému vyprodání jednosměrných letenek na některých trasách z Ruska i k rapidnímu růstu jejich cen.
Osvobodíme celé území Ukrajiny navzdory vyhrůžkám ruského prezidenta Vladimira Putina jadernými zbraněmi, řekl v dnešním rozhovoru s německým deníkem Bild ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Částečnou mobilizaci podle něj Rusko provádělo skrytě již dříve, než ji dnes oficiálně vyhlásilo. Ukrajinský prezident si nemyslí, že se Putin odhodlá k použití jaderných zbraní proti Ukrajině, nedokáže to ale vyloučit.
Protiváleční aktivisté svolávají v Rusku na dnešní večer k celonárodnímu protestu proti částečné mobilizaci, kterou vyhlásil ruský prezident Vladimir Putin. List The Guardian píše, že rozhodnutí Kremlu vyvolalo v Rusku šok. Podle agentury Reuters se rychle vyprodávají jednosměrné letenky z Ruska.„Tisíce ruských mužů – našich otců, bratrů a manželů – budou vrženi do válečného mlýnku na maso. Za co budou umírat? Proč budou matky a děti prolévat slzy?“ uvádí hnutí Vesna v prohlášení,
Adekvátní reakcí na ruskou mobilizaci by bylo zvýšení nejen vojenské pomoci Ukrajině. Ruská mobilizace, kterou ruský prezident Vladimir Putin ve středu vyhlásil, je podle českého prezidenta Miloše Zemana zřejmě důsledkem ukrajinských vojenských úspěchů z poslední doby. Na twitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman dříve vystupoval vůči Rusku a Putinovi vstřícně, po únorové invazi svůj přístup zásadně změnil.
Vyhlášení částečné mobilizace v Rusku je zlomový bod, domnívá se bývalý náčelník generálního štábu Jiří Šedivý. Na frontě se vytvoří pro Ukrajinu poměrně složitá situace, kdy Rusko nebude mít k dispozici kvalitnější vojsko, ale bude mít převahu v kvantitě. Záležet ale bude, jak Rusové mobilizované útvary použijí. Šedivý to řekl v reakci na projev ruského prezidenta Vladimira Putina, ve kterém dnes vyhlásil částečnou mobilizaci.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes ráno vyhlásil částečnou mobilizaci. V televizním vystoupení uvedl, že je to na obranu před Západem, který se prý snaží oslabit, rozdělit a zničit Rusko. Mobilizace, která se dotkne hlavně ruských občanů v záloze a s vojenskou zkušeností, začne podle prezidenta okamžitě. Putin v projevu obvinil Západ z "jaderného vydírání". Rusko má ale podle něj dostatek zbraní na odpovídající reakci a nebojí se je použít. Oznámil také navýšení prostředků pro ruský zbrojní průmysl.
Podle legendy lýdský král Kroisos požádal delfskou věštkyni o radu, zda má zaútočit na Persii. Orákulum odpovědělo, že pokud Kroisos půjde do války, „zničí velkou říši“. Což se také stalo. Kroisos zaútočil, byl poražen a jeho království se rozpadlo. Tento příběh se nyní možná honí hlavou Vladimiru Putinovi. Není vyloučeno, že Rusko potká stejný osud jako Lýdii. Věštit rozpad Ruské federace je samozřejmě velmi předčasné. I pokud válku prohraje, nemusí to ohrozit jeho územní celistvost.
Západní politici odmítají referenda chystaná na východě Ukrajiny na Ruskem kontrolovaných nebo okupovaných územích. Jejich výsledky nebudou uznány, řekl dnes na okraj zasedání Valného shromáždění OSN německý kancléř Olaf Scholz. Připomněl, že nemají oporu v mezinárodním právu a mezinárodních smlouvách. Za Ukrajinu se postavily také USA, OSN, generální tajemník NATO nebo předsedkyně Evropské komise.
Ruská válka proti Ukrajině je návratem do "doby imperialismu a kolonialismu". V projevu na Valném shromáždění OS to řekl francouzský prezident Emmanuel Macron. Jen dohoda, která bude respektovat mezinárodní právo, umožní podle něj obnovu míru na Ukrajině. V plamenném projevu Macron kritizoval Moskvu, která je stejně jako Francie stálým členem Rady bezpečnosti, za porušení univerzálních hodnot a zásad OSN.
Ruský prezident Vladimir Putin obvinil Spojené státy, že se snaží udržet dominantní postavení ve světě a vše ovládat. Informovala o tom agentura AP. Zástupcům zbrojního průmyslu v souvislosti s válkou na Ukrajině nařídil zvýšit produkci. Na setkání s novými velvyslanci v Moskvě Putin řekl, že "postup k multipolárnímu světu naráží na odpor těch, kteří se snaží udržet svoje výsadní postavení v mezinárodních záležitostech a ovládat všechno - Latinskou Ameriku, Evropu, Asii a Afriku," řekl Putin.
Parlament samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) schválil zákon o uspořádání referenda o připojení tohoto separatistického útvaru k Rusku, uvedla agentura Interfax. Referendum se podle vedení parlamentu bude konat od 23. do 27. září. Ve stejném termínu chce referendum uspořádat i vedení samozvané Doněcké lidové republiky (DNR), které příslušný zákon schválilo jen o chvíli později.
Ukrajina s Ruskem se dohodly na výměně 200 válečných zajatců, tlumočil výsledek rozhodnutí. ve vysílání americké stanice PBS turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Americký Institut pro studium války (ISW) pak ve své pravidelné analýze napsal, že ukrajinská protiofenziva úspěšně podkopává morálku ruských okupačních vojsk a v Kremlu vyvolává paniku. Podepisuje se to i na tom, že Moskva poslala na frontu takzvané zátarasové jednotky, které zajistí, aby Rusové při útocích ukrajinských vojáků neutíkali.
Lídr samozvané Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin a jeho protějšek v Luhanské lidové republice (LNR) Leonid Pasečnik uvedli, že na základě výzev občanů chtějí spolupracovat na referendech o připojení obou separatistických útvarů na východě Ukrajiny k Rusku. Připraveni jít hlasovat jsou podle okupační správy také lidé v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny, oznámila ruská agentura TASS. Podle agentury DPA je výzva k uspořádání referend známkou narůstající paniky mezi vedením separatistů.
Ruská armáda podle britské rozvědky přemístila část svých ponorek z krymského přístavu Sevastopol na jih Ruska, informovala agentura Reuters. Podle britské rozvědky tento krok zřejmě souvisí s úspěšnou protiofenzivou ukrajinské armády v posledních týdnech. „Velení ruské černomořské flotily téměř jistě přesunulo své ponorky třídy Kilo z jejich domovského přístavu v krymském Sevastopolu do Novorossijsku v Krasnodarském kraji v jižním Rusku,“ napsala britská rozvědka na twitteru.
Šlo by to jednoduše, ale kdo jen trochu může, dělá to složitě, aby se v tom nikdo nevyznal. Jde o cenu energií, která se za poslední rok zvýšila mnohonásobně. A to dokonce tak, že už ani není shoda na tom, jak hodně násobně. Zvýšení pociťují všichni, na tom je nepochybně shoda, různě se interpretují dopady, které ceny elektřiny a plynu způsobí. Ideologové si slibují dopady v podobě šetření s energiemi, tiše se radují z krachů, které přinesou, a změnu energetických zdrojů. Dochází k reálnému naplnění myšlenky toho, jehož jméno není dobré vyslovovat, že vstupujeme do doby, kdy nám politická reprezentace předkládá, že se budeme mít hůř.
Od chvíle, co začala válka na Ukrajině, se český intelektuální disent, ale snad i celá společnost rozdělily na tři části. Jednu proruskou, druhou protiruskou a pak tu třetí, která různými formami říká: „Mně je jedno, co se tam děje, hlavně chci levný plyn.“ Což o to, to je celkem očekávatelný důsledek pluralismu názorů, který v České republice panuje. Tento jev samotný by snad ani za sloupek nestál – i když zpřetrhané vztahy, které jsou jeho důsledkem, reálně bolí. Jako by skutečná válka o tisíc kilometrů dál vyvolala i milion virtuálních mikroválek v zemích, kde je mír.
Válka na Ukrajině se obrátila. „Ukrajina časem získá zpět území, které Rusko zabralo od února,“ řekl bývalý americký generál David Petraeus v rozhovoru pro CNN, podle může vyhrát Ukrajina za dodržení několika podmínek. Za „myslitelné“ dokonce považuje znovudobytí Krymu. O těchto cílech se v ve svém pravidelném proslovu zmínil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. „Stažení z Ukrajiny pro Rusko strašné a bolestivé“, říká bývalý velitel v irácké válce a vrchní velitel v Afghánistánu.
Nahradit dodávky ruské ropy bude pro západní země pravděpodobně velmi obtížný úkol. Omezení vývozu ruské ropy může vést k velkému a dlouhodobému růstu cen produktů souvisejících s ropou a může mít negativní dopad i na další oblasti, jako zemědělství a průmysl, protože zvýší ceny potravin a elektřiny. Uvedla to v pondělí ve své prognóze Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS). Kvůli invazi Ruska na Ukrajinu se chce v budoucnu řada západních zemí vyhnout ruské ropě
Kreml označil obvinění, že ruské invazní jednotky spáchaly válečné zločiny na území ukrajinské Charkovské oblasti, za lež. Přibližně 450 těl - z nichž většina byli podle ukrajinských úřadů civilisté - bylo nalezeno v hrobech poblíž východoukrajinského Izjumu poté, co ukrajinští obránci vytlačili z oblasti ruské vojáky. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden uvedl, že vyšetřovatelé na místě našli důkazy mučení, včetně těl se svázanýma rukama, a obvinil ruské jednotky ze spáchání válečných zločinů.
Americké síly by bránily Tchaj-wan, pokud by ho napadla Čína, potvrdil americký prezident Joe Biden v rozhovoru se stanicí CBS. Ve stejném duchu se Biden vyjádřil už v květnu, jeho nynější výrok je ale podle agentury Reuters ještě jasnější. Biden odpověděl kladně na otázku moderátora pořadu 60 Minutes, zda by americké síly bránily Tchaj-wan. „Ano, pokud by došlo k bezprecedentnímu útoku,“ řekl v rozhovoru, který televize odvysílala v neděli místního času.
Alexandr Vondra byl prvním z politické elity, kdo jasně a otevřeně říká, že energetická politika největší evropské ekonomiky, našeho souseda a největšího obchodního partnera má na současných extrémech a rozpadu trhu s elektřinou zásadní podíl. Že to není jen Vladimir Putin, který si právě přes závislost na plynu pohrává s Evropou jako kočka s myší. Ale že to jsou i další dva velmi silné důvody. Vondra v televizní debatě symbolicky rozdával medaile největším hříšníkům energetické krize.
Ruská popová hvězda Alla Pugačova žádá ruské ministerstvo spravedlnosti, aby ji zapsalo na seznam „zahraničních agentů“. Chce tím podpořit svého manžela Maxima Galkina, který na tomto seznamu po kritice války a režimu prezidenta Vladimira Putina skončil. Informuje o tom ruské nezávislé médium Mediazona nebo státní agentura TASS.
Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Mychajlo Podoljak odmítl mírový plán pro Ukrajinu, o němž mluvil mexický prezident Andrés Manuel López Obrador. Jeho cílem je dohoda o příměří mezi Zelenským a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na dobu alespoň pěti let. Podle Podoljaka se jedná pouze o PR aktivitu mexického prezidenta, která může být výhodná pro Rusko, nikoli pro Ukrajinu.
V osvobozené části Charkovské oblasti se po odchodu ruských jednotek našlo v různých městech a obcích deset mučíren, řekl v projevu v sobotu večer ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Slíbil zjistit totožnost všech, kteří takové zlo na Ukrajině páchali. „Mučení bylo na okupovaném území rozšířenou praxí,“ řekl Zelenskyj. Jako příklad uvedl železniční nádraží v obci Kozača Lopaň.
Ukrajinská armáda pokračuje v protiofenzivě na severovýchodě své země, zatímco ruské síly vytvořily obrannou linii mezi řekou Oskil a městem Svatove
Lidé z okolí ukrajinského města Balaklija, které nedávno v rámci severovýchodní protiofenzívy osvobodila ukrajinská armáda, vypověděli o životě za ruské okupace. „Přišli jsme k nim, zeptali jsme se jich: Co tady děláte? A oni na to: Putin nám slíbil dům a dva otroky pro každého,“ uvedli obyvatelé vesnice Verbivka.
Pokaždé když ve válce Ukrajina dosáhne nějakého úspěchu, veřejným prostorem prolítne nervózní zachvění. Co když Putin bude eskalovat? S tím se pojí dobré rady Kyjevu. Válku prý stejně nemůže vyhrát, Západ je údajně ochoten „bojovat do posledního Ukrajince“, Putin dosud „bojoval na půl plynu“, nikdo si nemůže být jistý, co nyní Kreml rozpoutá. Přitom je to Ukrajina, která chce dále bojovat a neustále se obává ztráty západní pozornosti, případně konce zbrojních dodávek. Ani Rusko nemá příliš možností, jak dále eskalovat. Představa, že Rusové nyní začnou „doopravdy“ bojovat, je zcela mylná.
Tým výzkumníků z americké Yaleovy univerzity sestavil po únorové ruské invazi na Ukrajinu seznam firem z celého světa, které měly obchodní aktivity v Rusku. Část z nich podle seznamu pokračuje v obchodování bez omezení i nadále. Má mezi nimi být i brněnská strojírenská společnost TDZ Turn, která dříve dodávala do Ruska soustruhy. V jejich vývozu do země ale podle svého vyjádření už nepokračuje a proti umístění na „nepopulární“ seznam se brání.
Od senzační ofenzivy ukrajinské armády na východ od Charkova přes Izjum dál až k ruským hranicím se do českých debat o válce vrací euforie z konce března, kdy Ukrajina přestála první nápor. Tehdy na českém internetu vznikly naděje na porážku Ruska, která povede snad až k pádu Vladimira Putina.
Ukrajinské síly dál dosahují výrazných úspěchů v protiofenzivě v jihoukrajinské Chersonské oblasti, napsal v úterý americký Institut pro studium války (ISW). Rusko podle analytiků navíc není schopné zajistit novou frontovou linii na severovýchodě Ukrajiny, která vznikla bleskovým postupem ukrajinských jednotek. Úspěch Ukrajiny na jižní frontě má výrazný dopad na morálku a bojové schopnosti ruských vojáků.
