Americký novinář Fred Kaplan vydal v roce 2020 knihu o historii americké jaderné strategie. Popisuje v ní epizodu z posledních let Obamovy administrativy, jež dnes nabývá nečekané zajímavosti. Národněbezpečnostní kruhy tehdy byly obeznámeny s novou ruskou doktrínou „eskalace k deeskalaci“, jež počítala s použitím taktických jaderných zbraní i s rozvědnými informacemi, že Rusko tyto zbraně inovuje.
Ekonomická izolace Ruska jako odveta za napadení Ukrajiny se dostala do zlomového bodu. Začíná se hrát o to, jestli bude mít silnější nervy Evropa, nebo Vladimir Putin. Ruský prezident ve čtvrtek podepsal dekret, že za plyn a ropu bude od zemí, které označuje za „nikoliv přátelské“, žádat výhradně platby v rublech. Do této skupiny patří komplet celá Evropská unie, která uvalila už několik balíků sankcí a tlačí Rusko do ekonomické izolace. Moskva už s nuceným převedením plateb vyhrožovala několik dní.
Německý kancléř Olaf Scholz s rakouským kolegou Karlem Nehammerem odmítají platby za dodávky ruského plynu v rublech. Prohlásili to čtvrteční tiskové konferenci v Berlíně. Scholz dodal, že to již v telefonickém rozhovoru ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi řekl a že nyní je na šéfovi Kremlu, jak se zachová. Oba kancléři shodně uvedli, že stávající smlouvy počítají s evropskou měnou euro.
Je to právě Rusko, které podle vicepremiéra Dmitrije Černyšenka hájí základní sportovní hodnoty včetně olympijské charty. Mezinárodní federace vylučováním Rusů a Bělorusů ze soutěží pošlapávají Rusko a Bělorusko, řekl přední ruský vládní představitel na konferenci v Moskvě věnované aktuální pozici ruského sportu. Ten se ocitá v izolaci, protože ve většině sportů nesmějí zástupci Ruska ani spojeneckého Běloruska na mezinárodní akce kvůli invazi na Ukrajinu.
Ruský prezident Vladimir Putin podepsal výnos o jarních odvodech do armády. K vojenské službě má být od 1. dubna do 15. července povoláno 134.500 občanů Ruské federace ve věku od 18 do 27 let, oznámila agentura TASS. Základní vojenská služba v Rusku trvá 12 měsíců. Putin na začátku války proti Ukrajině osobně sliboval, že žádní povolanci nejsou a nebudou nasazeni ve „speciální vojenské operaci“, jak Rusko označuje svou válku na Ukrajině.
Jedním z nejzkušenějších českých diplomatů je Rudolf Jindrák, toho času ředitel odboru zahraniční politiky v Kanceláři prezidenta republiky. I vzhledem ke svému původu (po matce karpatský Němec) je Jindrák expert na Německo. Mluvíme s ním o ukrajinské krizi, o míře autenticity ve změněném názoru Miloše Zemana na Rusko i o tom, jak moc přehodnocují svou energetickou politiku Němci.
Ruská agrese na Ukrajině má negativní důsledky i pro firmy podnikající na ruském území. Některé firmy se tak stahují z východního trhu a jiné omezují svou výrobu. Další pak s napětím očekávají, jestli například vůbec dostanou suroviny ke zpracování. Ruská invaze tak ohrožuje i společnosti působící v České republice. Dokládá to analýza Hospodářské komory, kterou poskytla deníku Echo24. Z ní také vyplývá, že ohrožené jsou zejména ocelárny, chemický průmysl, ale také i textilní průmysl. Vážné následky má i pro český letecký průmysl.
Banka ruské energetické společnosti Gazprom bude od 1. dubna převádět platby za plyn z eur na rubly, pro evropské zákazníky se ale nic nemění. Ve středu to v telefonátu ruský prezident Vladimir Putin oznámil německému kancléři Olafu Scholzovi, oznámil novinářům mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit.
Ačkoli úterní istanbulské jednání o podmínkách ukončení bojů na Ukrajině doprovázela nadějná, byť opatrná prohlášení z ruské i ukrajinské strany, o den později zveřejnil své tvrdé stanovisko ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Ten na videu, která bylo zveřejněno na twitterovém účtu ruského ministerstva zahraničí, říká, že je třeba skoncovat se shovívavostí vůči Ukrajincům.
Polsko plánuje přestat používat ruskou ropu do konce letošního roku. Nejpozději do konce května pak chce přestat dovážet ruské uhlí. Oznámil to ve středu polský premiér Mateusz Morawiecki. Rozhodnutí souvisí s přerušením hospodářských vztahů s Moskvou kvůli jeho agresi vůči sousední Ukrajině. Morawiecki také vyzval EU ke zdanění dovozu ruské ropy, plynu a uhlí.
Ruská tajná služba pronikla do interního počítačového systému maďarského ministerstva zahraničí, napsal maďarský investigativní portál Direkt36. Důvěrné informace z něho podle něj mohla bez omezení předávat dál. Resort zahraničí zprávu portálu odmítl jako „lživou kampaň“. V Maďarsku se schyluje k parlamentním volbám, které se konají tuto neděli.
Německo očekává problémy s dodávkami ruského plynu. Ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck ve středu oznámil, že vyhlásil stupeň včasného varování, což je první ze tří varovných stupňů. Habeck uvedl, že nyní bude o energetické bezpečnosti Německa jednat krizový štáb. Berlín zhoršení zásobování očekává v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu a ruským požadavkem platit za plyn v rublech.
Pokračuje stahování ruských jednotek z Kyjevské a Černihivské oblasti, konstatoval v noci na středu generální štáb ukrajinské armády. Zároveň dodal, že Rusko podle určitých indicií přeskupuje jednotky, aby soustředilo své hlavní úsilí na východě země. Podle britského ministerstva obrany úterním prohlášením, že bude soustředit své vojenské snahy na východě Ukrajiny, Rusko pravděpodobně tiše přiznalo, že má obtíže vést více než jeden směr vojenského útoku.
Návštěva amerického prezidenta Joea Bidena v Polsku je potvrzením vzrůstajícího významu našeho severního souseda. Z Polska se stává regionální velmoc a klíčový americký spojenec v nové studené válce. Není tak divu, že si ve Varšavě čelní američtí představitelé podávají dveře. Na začátku března tam zavítal ministr zahraničí Anthony Blinken, v půlce měsíce viceprezidentka Kamala Harrisová a nyní i Joe Biden.
Mluvčí Pentagonu John Kirby v úterý potvrdil, že od Kyjeva odjíždí malý počet ruských jednotek směrem na sever, Moskva je ale podle USA nestahuje z bojů, nýbrž přesouvá na jiná místa na Ukrajině, kde možná v blízké době chystá velkou ofenzivu. Ruská armáda stahuje některé jednotky z Kyjevské a Černihivské oblasti, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády.
Spojené státy nezaznamenaly žádné náznaky toho, že by diplomatické rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou postupovaly „konstruktivním způsobem“, řekl v úterý americký ministr zahraničí Antony Blinken. Ruská prohlášení ohledně toho, že stahuje svoje vojska z některých částí Ukrajiny, by podle něj mohly být pokusem Moskvy „klamat lidi a odvést pozornost“. Podobně se v rozhovoru s Reuters vyjádřil i nejmenovaný západní činitel, podle nějž Rusko nebere rozhovory vážně a používá je ke hře o čas.
Z analýzy, kterou provedli odborníci oslovení německým deníkem Bild, vyplývá, že video, na němž ukrajinští vojáci týrají ruské zajatce, je autentické. Drastické záběry, na nichž údajní Ukrajinci střílejí do nohou spoutané Rusy, se v neděli rychle rozšířily po sociálních sítích. Zachycené chování, které naplňuje skutkovou podstatu válečného zločinu, ukrajinské vedení označilo za naprosto nepřijatelné a uvedlo, že případ vyšetří. BBC v úterý napsala, že se jí zatím nepodařilo ověřit, zda je video skutečné.
Jeden diplomatický pracovník ruského velvyslanectví v Praze byl prohlášen za nežádoucí osobu a musí opustit Českou republiku do 72 hodin. Na twitteru to v úterý oznámilo ministerstvo zahraničí. Podle Deníku N a týdeníku Respekt resort za nežádoucí osobu označil zástupce velvyslance Feodosije Vladyševského. Podle informací Deníku N a Respektu české bezpečnostní složky Vladyševského označily za člověka s kontakty na ruské tajné služby, který škodí vzájemným vztahům.
Ukrajinská delegace na úterních vyjednáváních v Istanbulu navrhla ruské straně systém bezpečnostních záruk. Pokud by fungoval, Kyjev přijme neutrální status Ukrajiny, uvedl podle agentury Reuters jeden z ukrajinských vyjednavačů. Nejprve však podle něj musí na celé Ukrajině zavládnout mír. Podle šéfa ruské delegace byla jednání konstruktivní, návrhy Kyjeva nyní prostuduje ruský prezident Vladimir Putin.
Symbol ruské invaze na Ukrajinu písmeno Z by měl být po světě kriminalizován. Vyzval k tomu ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Značku, která se od začátku invaze začala objevovat na ruské vojenské technice a později i v jiných formách, považuje za symbol válečných zločinů a vraždění civilistů, uvedl na svém twitteru. Písmeno Z se začalo mohutně objevovat jak na ukrajinském bojišti, tak i mezi ruskou populací jako symbol podpory invaze.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hodnotí celkovou situaci na Ukrajině i přes dílčí úspěchy ukrajinské armády z posledních dnů jako napjatou. Podle agentury DPA to hlava státu v noci na dnešek řekla ve svém pravidelném videoposelství. Ukrajinští obránci podle Zelenského dokázali vytlačit ruské jednotky z města Irpiň nedaleko Kyjeva, boje tam i v dalších částech země nicméně pokračují. Ruská vojska drží sever Kyjevské oblasti pod svou kontrolou a mají nadále k dispozici zdroje a síly, uvedl Zelenskyj.
Rusko použije jaderné zbraně jen v případě ohrožení vlastní existence. Operace na Ukrajině, ať už bude mít jakýkoliv výsledek, důvodem k jejich použití není, řekl americké veřejnoprávní stanici PBS mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Zvláštní vojenská operace je oficiální kremelský termín pro ruskou invazi na Ukrajinu. „Jakýkoliv výsledek operace (na Ukrajině) samozřejmě není důvodem pro použití jaderné zbraně,“ řekl Peskov.
Protestujícím v Rusku se dostává uznání hlavně v zahraničí. V některých případech však může být překvapující, že „ne válce“ nemusí nutně znamenat jednoznačný prozápadní postoj k roky trvajícímu konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou. Mezi ty, kteří se okamžitě vyjádřili proti invazi, patří i ruský vysokoškolák Sergej.
Neplánujeme zaútočit na jiné země. Ani na Ukrajinu jsme nezaútočili. Prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek 10. března po schůzce se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou v Turecku. Při pohledu na agresi, kterou Rusko na Ukrajině předvádí, znějí ta slova tragikomicky. Jestli si Lavrov pod neútočením představuje to, co Moskva na Ukrajině předvádí, je to výzva k nejvyššímu stupni ostražitosti.
Válka, kterou proti Ukrajině rozpoutal Vladimir Putin, bude mít největší ekonomické a společenské dopady od roku 1989, kdy se začal rozpadat bipolární svět. Ruský útok přišel ve chvíli, kdy nejen Evropa byla zkoušená dopady čínského viru. Jen na českém státním rozpočtu se podepsaly loni dluhem 420 miliard korun a letos byl plánován ve výši téměř 300 miliard. To bylo bez dopadů války na Ukrajině. A to jsou jen škody číselné, ekonomické, společenské se v plném rozsahu projeví později.
Ruský oligarcha Roman Abramovič údajně trpěl příznaky otravy po mírových jednáních mezi Ruskem a Ukrajinou na začátku března. Abramovič prý na několik hodin ztratil zrak. O případu informoval Bellingcat, píše o něm i Wall Street Journal. Ukrajinský poslanec Rustem Umerov, jedna z domnělých obětí otravy, ovšem mezitím na twitter dal zprávu, podle níž je v pořádnku.
Země skupiny G7 odmítly požadavek Moskvy platit za ruský plyn v rublech. Bylo by to porušení smluv, tlumočil v pondělí jejich stanovisko německý ministr hospodářství Robert Habeck poté, co o problematice se svými kolegy na dálku jednal. Informuje o tom agentura DPA. Na rozhodnutí reagoval mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Charitu neděláme," uvedl s tím, že na následném postupu dodávek plynu Moskva pracuje.
Před naprostou humanitární katastrofou v ukrajinském Mariupolu, za kterou poneseme kolektivní vinu, varuje francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian. Situaci ve městě srovnal s obléháním syrského Aleppa, které bylo v syrské občanské válce zcela zničeno. Ostře se proti situaci, kterou Rusko nechce řešit, ohradil v katarském Dauhá na místním diplomatickém fóru. Píší například Times of Israel. „Civilisté jsou masakrováni a vyhlazováni, utrpení je nepředstavitelné,“ uvedl Le Drian.
Americký prezident Joe Biden v neděli řekl, že v sobotním projevu nevyzýval ke změně režimu v Rusku. Biden při návštěvě Polska prohlásil, že ruský prezident Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. Bidenova slova už dříve komentoval i americký ministr zahraničí Antony Blinken, podle něhož strategií Spojených států není změna režimu v Rusku ani jinde na světě. Biden přiletěl do Polska v pátek z Bruselu, kde se účastnil summitů EU a NATO.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s ruskými novináři jako lživé odmítl tvrzení Moskvy, že se prý Kyjev jako první chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části ukrajinského Donbasu. Moskva existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války proti Ukrajině. V interview znovu vyjádřil svou ochotu setkat se s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v zájmu ukončení války a co nejmenšího počtu obětí.
