Francouzská premiérka Élisabeth Borneová dnes slavnostně otevřela novou budovu Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku. Moderní budova na dohled od stávajících částí komplexu ale původně nevznikla pro účely EP a francouzská média píší, že výhodný pronájem je jen strategickým tahem Francie na udržení plenárních zasedání ve Štrasburku. Podobný názor zastávají i někteří čeští europoslanci.
Předseda Evropské rady Charles Michel varoval před tím, aby se brzké schválení začátku přístupových jednání s Ukrajinou považovalo za hotovou věc. Některé členské státy EU podle něj mají výhrady a dávají najevo, že na rozhodnutí potřebují více času. Michel to podle DPA řekl novinářům ve vlaku předtím, než dnes přijel do Kyjeva. Po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ale uvedl, že Ukrajina je pro EU nejvyšší prioritou.
Česko navrhuje Evropské unii omezit pohyb ruských diplomatů v schengenském prostoru. Podle ministra zahraničí Jana Lipavského (Piráti) celá řada špionážních aktivit probíhá pod diplomatickým krytím, což je veřejně známým faktem. Vyjádření šéfa diplomacie ČTK poskytl mluvčí ministerstva Daniel Drake
V Evropské unii se rodí takzvaná evropská identita, která by do budoucna všem občanům členských státu umožnila se jednoduše přihlašovat na úřady, nahradit doklady těmi digitálními nebo využívat jednotnou evropskou digitální peněženku. Před několika dny se na základech shodli zástupci předsednictví Rady a Evropského parlamentu, který má o návrhu hlasovat v prosinci. Novinka podle znalců i politiků přináší značné zjednodušení, současně ale také obavy o bezpečí osobních dat nebo ztrátu soukromí.
Přistoupení zemědělské velmoci Ukrajiny k Evropské unii by mělo za následek „smrt“ rodinného zemědělství, varoval německý svaz farmářů uprostřed rostoucích obav o budoucí směřování programu zemědělských dotací EU. Poté, co Evropská komise doporučila zahájit formální přístupové rozhovory s Ukrajinou, Joachim Rukwied, prezident Svazu německých farmářů (DBV), varoval před důsledky tohoto kroku pro zemědělský sektor. Informoval o tom server Euractiv.
Pásmo Gazy by po skončení bojů mezi Izraelem a radikálním palestinským hnutím Hamás měla spravovat palestinská autonomie. Na bezpečnostní konferenci v bahrajnské Manámě to dnes řekl šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell. Pásmo je od roku 2007 pod kontrolou Hamásu. "Kontrolu nad Gazou už nemůže mít Hamás ... Takže kdo nad ní bude mít kontrolu? Myslím, že jediný, kdo by to mohl být, je palestinská samospráva," řekl Borrell.
Po výjimce z dovozu ropných produktů hrozí Česku vypršení další výjimky z evropských sankcí vůči Rusku. A to sice na dovoz oceli od ruské firmy NLMK, která je jedním z největších dovozců oceli na evropský trh. Na ruské oceli je závislý především český automobilový průmysl. Podle informací, které získal bruselský server Politico, na posledním zasedání vyslanců u EU čeští zástupci požádali o prodloužení současné výjimky na dovoz oceli z Ruska, a to z konce roku 2024 do roku 2028. Reakci české strany Echo24 zjišťuje.
Míra inflace v Evropské unii v říjnu klesla na 3,6 procenta, uvedl statistický úřad Eurostat. V České republice inflace dosáhla 9,5 procenta a byla druhá nejvyšší ze zemí sedmadvacítky. Nejvyšší inflaci mělo s hodnotou 9,6 procenta Maďarsko. V zemích eurozóny míra inflace klesla na 2,9 procenta ze zářijové hodnoty 4,3 procenta. Za měsíc říjen tak jde o stejnou hodnotu, jakou uváděla i předběžná zpráva Eurostatu zveřejněná koncem října. Předběžná zpráva data za celou Evropskou unii neobsahovala.
Poslanecká sněmovna se topí v debatách o zdražování elektřiny. Aktuálně není větší téma. Andrej Babiš si všiml, že se Energetický regulační úřad chystá prudce zvýšit státem kontrolovanou regulovanou část ceny. A že na to premiér Petr Fiala neumí reagovat a srozumitelně to vysvětlit. Tak chce ze zdražování udělat politické peklo. Čekají nás hodiny debat, kdo za to může.
Od polských voleb uplynul již měsíc. S 36 % je sice vyhrála konzervativní strana Právo a spravedlnost, ale nikdo s ní nechce vytvořit koalici. Ujednání o spolupráci již podepsala liberální Občanská koalice vedená Donaldem Tuskem, středopravicová Třetí cesta a Levice. Přesto polský prezident Andrzej Duda přiřkl první pokus o sestavené vlády Právu a spravedlnosti. Poláci si na novou vládu tudíž musejí ještě nějakou dobu počkat, nicméně její nástup se zdá neodvratný. O jejích plánech v domácí i zahraniční politice hovoří Paweł Zalewski, staronový poslanec za Třetí cestu a jeden z čelných představitelů tohoto hnutí.
Šéf diplomacie EU Josep Borrell dnes při své návštěvě Izraele židovský stát vyzval, aby se v reakci na krvavý říjnový útok Hamásu nenechal pohltit hněvem, a v souvislosti s izraelskou vojenskou operací v Pásmu Gazy prohlásil, že "jedna hrůza neospravedlňuje druhou". Informovaly o tom zahraniční tiskové agentury. Palestinské hnutí Hamás Borrell vyzval k okamžitému a bezpodmínečnému propuštění zadržovaných rukojmí.
Evropské unii se nepodaří splnit její plán dodat Ukrajině do března příštího roku jeden milion kusů dělostřelecké munice. V Bruselu to dnes řekl německý ministr obrany Boris Pistorius při příchodu na jednání se svými kolegy z ostatních členských zemí EU. EU letos v březnu původně přislíbila, že Ukrajině během 12 měsíců dodá milion kusů munice. Část měla poskytnout ze svých zásob a část pro Ukrajinu pořídit cestou společných nákupů a zvýšením průmyslových kapacit.
SPD a Trikolora jdou definitivně do evropských voleb v příštím roce společně. Jejich představitelé ve sněmovně podepsali smlouvu o spolupráci. Lídry kandidátky by mohli podle dostupných informací být nynější europoslanec Ivan David (SPD) a šéfka Trikolory Zuzana Majerová. Hlavními tématy má být migrace a bezpečnost obecně a také Green Deal. Politologové se v názoru na výchozí pozici a šance SPD a Trikolory v eurovolbách neshodují. Smlouva se týká také senátních a krajských voleb v příštím roce.
Maďarsko bude i nadále blokovat vyplacení osmé tranše vojenské pomoci Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF). Hodlá tak činit do chvíle, než Kyjev poskytne záruky, že maďarská banka OTP ani jiné maďarské firmy nebudou figurovat na seznamu "mezinárodních sponzorů války". V Bruselu to v pondělí uvedl maďarský ministr zahraničí Peter Szijjárto. Podle šéfa maďarské diplomacie čelilo na pondělním jednání v Bruselu Maďarsko "tlaku", aby podpořilo uvolnění poslední tranše v hodnotě 500 milionů eur (asi 12,3 miliardy Kč),
Dobré výchozí podmínky pro volby do Evropského parlamentu má hnutí ANO, ale také koalice Spolu či Piráti. Na kandidátce Spolu se ale zároveň může odehrát jedno z největších dramat těchto voleb. Černým koněm by mohla být i KSČM. Deníku Echo24 to v prvotním odhadu vývoje voleb řekli oslovení politologové. Podle politologa Pavla Šaradína z Univerzity Palackého v Olomouci favoritem voleb zůstává hnutí ANO. Nicméně bude důležité, nakolik dokáže přenést nespokojenost s vládou na úroveň evropských voleb.
Plán Evropské unie na vojenský balíček v hodnotě 20 miliard eur (více než 492 miliard Kč), určený na pomoc Ukrajině, naráží na větší odpor než se zdálo. Ten byl již dříve deklarován z Budapešti nebo Bratislavy, ale teď vznáší výhrady i Berlín. Vojenská pomoc v hodnotě 20 miliard eur měla být ve formě čtyřletého plánu, to by znamenalo zhruba pětimiliardovou pomoc každý rok.
Benzinové stanice u nás v posledních týdnech po předchozí době krapet nižších cen opět zdražují. A když se podíváme na přeshraniční důvody, může být ještě dráž. Nad Blízkým východem stále visí hrozba větší regionální války a v Evropské unii by za měsíc měla skončit výjimka, která umožňovala dovážet do České republiky ropné produkty vyrobené z ruské ropy. Právě těmi český trh zásobuje Slovnaft, součást maďarského koncernu MOL. Předseda představenstva Slovnaftu Oszkár Világi ale tvrdí, že při troše politické vůle toto zdražení možná ještě lze odvrátit.
Evropská unie zahájí vyšetřování webu pro sdílení videí YouTube a sociální sítě TikTok. Bude zkoumat, jak chrání duševní a fyzické zdraví nezletilých. Ve své tiskové zprávě to dnes uvedla Evropská komise (EK). Pokud by se komisi podařilo prokázat, že firmy předpisy dlouhodobě porušují, hrozí jim vysoké finanční sankce.
„Plénum EP schválilo mou zprávu k Euro 7. Nesmyslný návrh EK bude zásadně změněn,“ okomentoval europoslanec Alexandr Vondra (ODS) to, že europoslanci v Bruselu schválili svůj postoj k emisní normě Euro 7, která hovoří o limitech výfukových zplodin pro osobní i nákladní automobily. Zprávu podpořilo 329 europoslanců, 230 jich bylo proti a 41 se zdrželo. Nové nařízení aktualizuje limity pro emise výfukových plynů, jako jsou například oxidy dusíku, pevné částice, oxid uhelnatý a amoniak, a zavádí nová opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií.
Ministři vlády Petra Fialy jsou aktuálně v ostrém střetu v otázce, jak využijeme stovky miliard korun, které v příštích letech vybereme z emisních povolenek, jež zdražují energie, průmysl a postupně se budou rozšiřovat i na stavebnictví a bydlení. Jsou to přirážky, které platíme a fakticky je inkasuje stát. Povolenka je zelená daň. Aktuálně navíc velmi vysoká. Povolenka se aktuálně obchoduje za 81,60 eura. Ještě před dvěma lety stála čtyřikrát méně. Cena prudce stoupá, protože Evropská unie stahuje jejich počet a zároveň rozšiřuje okruh těch, kdo si je musejí kupovat.
Vystoupení australské herečky a hollywoodské hvězdy Cate Blanchettové v europarlamentu vyvolalo vlnu kritiky i z řad českých europoslanců. Herečka, která se proslavila svými rolemi ve filmu Ideální manžel, Pán prstenů nebo Tár, působí jako "velvyslankyně dobré vůle" Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). V Evropském parlamentu volala po lepších podmínkách pro migranty a uvedla, že by veřejnost měla být více informována o těžké situaci uprchlíků. "Zaměřte se více na jejich ochranu, nikoliv na posilování hranic," řekla Blanchettová a stala se terčem kritiky i z řad tuzemských politiků.
Evropská komise ve středu doporučila zahájit přístupová jednání s Ukrajinou. Po zasedání EK to oznámila její šéfka Ursula von der Leyenová, která ocenila reformy, jenž Kyjev podniká například v oblasti justice či boje proti korupci. Návrh unijní exekutivy budou nicméně ještě muset na svém prosincovém summitu jednomyslně schválit prezidenti a premiéři všech zemí EU.
Letecká doprava je trnem v oku snahám o zelenou budoucnost a udržitelnost. Nařízení EU proto donutí letecké společnosti postupně ozeleňovat paliva a přimíchávat do nich ekologickou složku. To nepovede k ničemu jinému než ke zdražení leteckých paliv a následně k menší cenové dostupnosti letenek, a také k ohrožení konkurenceschopnosti především nízkonákladových společností.
Evropská unie navýší humanitární pomoc pro Pásmo Gazy o dalších 25 milionů eur (610,4 milionu Kč), oznámila v pondělí předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Již v říjnu šéfka unijní exekutivy informovala o ztrojnásobení humanitární pomoci pro civilisty v Gaze na 75 milionů eur, s nynějšími 25 miliony eur tak celková částka činí 100 milionů eur (2,4 miliardy Kč).
Čína dává „nohu do dveří“ evropského trhu s auty, které neuváženě pootevřeli tuhé bruselské regulace a zelení ideologové EU. Málokdo tak jako oni nahrává čínským geopolitickým zájmům. Největší evropská automobilka, Volkswagen, má další problém – a Evropa, Německo i Česko s ním. Největší čínský výrobce elektroaut (a po americké Tesle druhý největší na světě), automobilka BYD, postaví svůj první závod v Evropě. A to v Maďarsku. To vše v době, kdy Volkswagen razantně škrtá .
Evropská unie podle tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v otázce války Izraele proti Hamásu nezaujala spravedlivý postoj. V důsledku toho je důvěra v sedmadvacítku hluboce otřesena, řekl podle agentury Reuters Erdogan tureckým médiím v pátek během letu z Kazachstánu. Podpora, kterou evropské země vyjadřují Izraeli, podle něho pochází "z jejich dluhů" vůči tomuto státu kvůli holokaustu.
Jsme zemí, která se proti časům před covidovou pandemií roku 2020 zvedla nejméně z celé EU. Teprve v posledním čtvrtletí se ekonomice podařilo dosáhnout úrovně té doby. Jako úplně poslední z celé EU. Všichni se zvedli a vrátili na původní úroveň před námi. Ti výrazně bohatší i ti výrazně chudší. Prožíváme největší pád životní úrovně ze všech zemí Unie. Stále máme jednu z největších inflací. Nic z toho se nám nepřihodilo jen složitými vnějšími okolnostmi jako deglobalizace, válka na Ukrajině, energetická krize nebo evropský Green New Deal. Všechny ty složité vnější podmínky zasahují všechny evropské země.
Výsledek polských voleb přináší lekce, které asi konzervativci nebudou chtít slyšet. Přinejmenším v polském případě – zda to platí obecně, je otázka – zkrachovalo to, čemu by se dalo říkat mocenský konzervatismus. Konzervativci si například všude, a právem, stěžují na to, že veřejnoprávní a etablovaná média jsou proti nim – pokud neprodukují přímo politicky tendenční zpravodajství, tak rámují celou společenskou debatu způsobem znevýhodňujícím konzervativce. Polská vláda si tedy pořídila vládní televizi. A těžko dnes najít někoho, kdo by byl ochoten tvrdit, že se jí to vyplatilo.
Kampaň pro volby do Evropského parlamentu se pomalu rozjíždí, své kandidátky a program postupně odtajňují představitelé vládní stran. U opozičních či nesněmovních subjektů zatím není oficiálně jasno. Za hnutí ANO nicméně s velkou pravděpodobností kandidátku povede bývalá ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, společnou kandidátku SPD a Trikolory mají vést nynější europoslanec Ivan David a šéfka druhé zmíněné strany Zuzana Majerová Zahradníková. SOCDEM nabídne spolupráci menším stranám.
Debatou s příslušníky Velitelství pozemních sil v Olomouci například o principu kolektivní obrany států NATO zakončil dnes prezident Petr Pavel dvoudenní návštěvu Olomouckého kraje. Původní čas na setkání s vojáky byl zkrácen na polovinu, prezident se tak dostal jen k odpovědím na několik dotazů, které se týkaly například bezpečnostních opatření a zahraniční politiky. Pavel vojákům v debatě mimo jiné řekl, že v souvislosti s rozšiřováním EU by bylo dobré přehodnotit systém hlasování.
