Evropská unie zavedla nové sankce vůči palestinskému radikálnímu hnutí Hamás, které vládne v Pásmu Gazy. Informoval o tom podle agentury Reuters nejmenovaný vysoký unijní představitel. Sankce se týkají šesti osob zapojených do financování Hamásu. Šéf unijní diplomacie Josep Borrell v projevu ve Španělsku uvedl, že Hamás měl finance i od izraelské vlády.
Poslanci Evropského parlamentu (EP) ve čtvrtek vyzvali členské státy EU, aby zahájili proces k odebrání hlasovacích práv Maďarsku. Shodli se, že současná maďarská vláda Viktora Orbána ohrožuje hodnoty, instituce a finanční zájmy Evropské unie. Maďarsko by podle jimi přijatého usnesení nemělo obdržet žádné další finance z EU, dokud se neprokáže, že spolehlivě napravilo nedostatky v oblasti právního státu a lidských práv. "Snaha o de facto suspenzi budoucího maďarského předsednictví. Takže této rezoluci velké NE," kritizuje europoslanec Jan Zahradil (ODS).
Výměna vlády v Polsku rozhodně není nudná. Ministr vlády odvolal vedení státní televize. Soud ale odvolání odmítl zapsat, protože je to v rozporu s obchodním zákoníkem. Pak zase policie zatkla přímo v sídle prezidenta dva politiky PiS, kteří byli podle ní pravomocně odsouzeni. Ale podle nich ne, protože jim Duda udělil milost. Jenže ta milost zas podle dalšího soudu neplatí. Policie nezatkla ty dva přímo prezidentovi před nosem jen díky tomu, že byl v jiné budově, z níž mu východ zablokoval nepojízdný autobus – prý náhodou. Nejnověji se dovídáme, že nový generální prokurátor oznámil jinému prokurátorovi, že už není prokurátorem a ani jím nikdy nebyl.
Míra inflace v zemích Evropské unie v prosinci zrychlila na 3,4 procenta z listopadových 3,1 procenta, oznámil unijní statistický úřad Eurostat. Nejvyšší inflaci v celé unii má Česká republika, kde ceny meziročně stouply o 7,6 procenta (v listopadu to bylo 8,0 procenta). Naopak nejnižší je inflace v Dánsku (0,4 procenta).
Slovensko a Maďarsko odmítají migrační pakt EU i zrušení práva veta členských států evropského bloku, řekl slovenský premiér Robert Fico po dnešní schůzce s maďarským kolegou Viktorem Orbánem v Budapešti. Orbán před novináři na společné tiskové konferenci doplnil, že pro obě země je důležitá suverenita. Fico rovněž prohlásil, že bude tlačit na českého premiéra Petra Fialu, aby co nejrychleji svolal jednání premiérů Visegrádské skupiny (V4).
Tento týden proběhly v Rumunsku rozsáhlé protesty zemědělců a dopravců, kteří zablokovali ulice a silnice v Bukurešti a dalších městech. Rumunští farmáři jdou ve stopách Německa a rozhodli se demonstrovat proti vysokým daním, zelené byrokracii a zvyšováním nákladů za pojištění motorových vozidel. Problémem jsou také stále se zvyšující ceny pohonných hmot, hnojiv či snižující se dotace v zemědělství. Ministr zemědělství Florin Barbu jako reakci na protesty svolal schůzku svého rezortu se zástupci zemědělských a dopravních svazů, píše zpravodajský portál Euractiv. Asociace zemědělských výrobců v Rumunsku poukazuje na rostoucí omezení a nesplněné sliby dané před vstupem země do Unie v roce 2007.
Česká republika zůstala i v loňském roce vývozcem elektřiny do zahraničí, podíl exportu se však snižuje. Celkem v roce 2023 exportovala devět terawatthodin (TWh) elektřiny, což je meziročně o pět TWh méně. I přesto bylo Česko loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v EU. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti EGÚ Brno. Podíl exportu bude podle analýzy kvůli útlumu uhlí dál klesat, za několik let se tak ČR může stát dovozcem.
Přijetí eura je podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) nadále akademická debata. Ta reálná podle něj není na místě, protože Česko zatím neplní tzv. maastrichtská kritéria. Podobně hovoří i premiér Petr Fiala (ODS). Debata o euru ale byla velmi aktuální i v minulosti, podle prognóz některých expremiérů už Česká republika měla společnou evropskou měnu mít dávno zavedenou. Připomeňte si postoje bývalých předsedů vlády od doby, kdy ČR v roce 2004 vstoupila do Evropské unie.
Když v roce 2020 tehdejší americký prezident Donald Trump jednal s předsedkyní evropské komise Ursulou von der Layenovou, otevřeně pohrozil, že Spojené státy nepomohou evropským spojencům v případě napadení. Uvedl to tento týden eurokomisař Thierry Breton, který byl u tehdejšího setkání vysoce postavených politiků přítomen. Americký prezident Donald Trump dlouhodobě kritizuje nedodržování minimálně 2 % HDP na zbrojení u většiny států NATO. Hrozil i odchodem z Aliance v případě nezlepšení situace.
Tak Němci jsou nakonec vzpurnější než my – to je první závěr z blokád, jimiž zemědělci na traktorech a řidiči kamionů a speditéři obšťastnili dálnice i centra měst napříč Spolkovou republikou. Stalo se to v pondělí, kdy šlo Echo do tisku, a jestli bude podobně dynamický celý Akční týden protestů, v tu chvíli nešlo odhadnout. Ale už pondělí bylo masivní, už pondělí stačilo ke zpochybnění Stalinova bonmotu, že v Německu nikdy neproběhne revoluce, protože by přitom revolucionáři museli vstoupit na obecní trávník. Co ty protesty spustilo? Vláda v Berlíně pod tlakem Ústavního soudu akutně šetří a shání nové příjmy.
Evropská unie potřebuje o milion legálních přistěhovalců ročně víc, aby vyrovnala stárnutí své populace a měla dostatek pracovních sil. Prohlásila to eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Ylva Johanssonová. Unijní země by podle ní zároveň měly efektivněji postupovat proti nelegální migraci. Do EU podle unijních statistik přichází okolo 3,5 milionu legálních přistěhovalců ročně. Podle Johanssonové je to však málo vzhledem k tomu, že populace v členských zemích stárne, což se negativně projevuje na pracovním trhu.
Rozhodnutí šéfa Evropské rady Charlese Michela opustit vrcholnou unijní funkci v případě úspěchu v červnových volbách do Evropského parlamentu vzbuzuje obavy ohledně toho, jaký vliv by mohl na chod Evropské unie získat maďarský premiér Viktor Orbán. Maďarsko se v červenci na půl roku stane předsednickou zemí bloku a pokud by se lídři sedmadvacítky rychle nedohodli na jméně Michelova nástupce, byl by to právě Orbán, kdo by dočasně řídil vrcholné unijní schůzky.
Blížící se červnové volby do Evropského parlamentu nohou pořádně zamíchat evropskou politikou. Nedávno například oznámil kandidaturu do Evropského parlamentu předseda Evropské rady Charles Michel. V případě, že uspěje, rezignuje na svůj současný post. Volba nové komise a dalších čelních představitelů se však tradičně děje až na podzim. V případě jeho rezignace by jeho pravomoci přešly na premiéra či prezidenta země, která předsedá EU.
Novoroční projev prezidenta Petra Pavla naplno rozvířil debatu o přijetí společné evropské měny. Takový proces je otázka let a už jenom úvahy o něm budí bouřlivé rozpory mezi veřejností i politiky nejen napříč vládní koalicí, ale i uvnitř jednotlivých stran. Po učinění politického rozhodnutí do procesu přijetí eura vstoupit následuje řada kroků, na jejichž konci bývají pravidelně opět kontroverze. Vidět to lze na dřívějších příkladech, došlo k tomu před lety na Slovensku a nedávno i v Chorvatsku. V dlouhodobém měřítku jde však většinou o „šok“, který se v čase rozptýlí.
Polští zemědělci se rozhodli přerušit protest na klíčovém přechodu Medyka na hranici s Ukrajinou poté, co se vláda zavázala splnit jejich požadavky. Polští řidiči kamionů blokují některé hraniční přechody s Ukrajinou už od 6. listopadu s požadavkem, aby Evropská unie obnovila pro ukrajinské společnosti povinná povolení pro činnost v unijních zemích. Ke konci listopadu se k nim na přechodu Medyka přidali zemědělci, kterým se nelíbí pokles cen zemědělských produktů v důsledku dovozu ukrajinského obilí a požadují státní podporu.
Ve věci eura jsem váhavý fatalista. Vidím věci rozumné pro i rozumné proti, podle toho, jakou mám zrovna náladu. Kdysi, před těmi dvaceti lety, kdy se zavádělo, byla mnohem lepší, což nebude jen stářím. Celý sjednocovací nápad se jevil poněkud veseleji a nadějněji, mezitím se to jaksi pomotalo, nálada všeobecně poklesla. Z toho, co se zdálo, že bude ohromné, jde teď spíš poněkud obava, přičemž za to nemůžou jen euroskeptici.
Úřad vysokého představitele pro zahraniční politiku EU, zřízený v dnešní podobě Lisabonskou smlouvou, má neslavnou historii. Původně to bylo prezentováno jako dlouho očekávaná odpověď na klasickou stížnost Henryho Kissingera, že v Evropě není komu zavolat, a zároveň jako odpověď na volání po tom, aby Evropská unie vypadala více jako stát. Volání, jež ovšem bylo omezené jen na politickou třídu a část eurohujerské veřejnosti.
Schengenský prostor volného pohybu osob se rozšíří o Rumunsko a Bulharsko, dohodly se v sobotu země Evropské unie. Na síti X o tom informovalo španělské předsednictví, podle něhož na konci března odpadnou kontroly na vnitřních vzdušných a námořních hranicích těchto zemí. Rozhodnutí o zrušení pozemních kontrol má být přijato později. Vstup obou zemí do schengenského prostoru volného pohybu osob, zboží a služeb dlouho kvůli obavám z nelegální migrace blokovalo Rakousko, svůj souhlas udělilo až před několika dny.
Vrcholní ukrajinští představitelé žádají západní partnery o uvolnění dalšího balíčku finanční pomoci. Podle premiéra Denyse Šmyhala napadená země začíná mít problém plnit rozpočtové priority. Podobně se vyjádřila i ukrajinská ministryně hospodářství Julija Svyrydenková, podle které země „naléhavě potřebuje“ zahraniční pomoc. Nebudou důchody, nebude na platy zaměstanců.
Nová polská vláda Donalda Tuska, bývalého předsedy Evropské rady, získala důvěru parlamentu teprve před sedmnácti dny. Do vládnutí se pustila pěkně zostra, když vyčistila vedení veřejnoprávních médií takovým způsobem, že se Poláci dokonce museli obejít bez hlavních televizních zpráv. Detaily popisoval tento týden kolega Ondřej Šmigol. Není naopak známo, že by zapracovala na nějakém vyztužení právního státu. A že by Evropská komise, která předtím právě kvůli obavám o právní stát zmrazila Polákům pět miliard eur (123 miliard korun) dotací z NPO, což jsou speciální fondy, které vznikly za pandemie covidu, důkladně a hluboce prověřila, že už se právní stát do Polska navrátil.
V Paříži dnes zemřel někdejší předseda Evropské komise a francouzský ministr hospodářství Jacques Delors. Bývalý socialistický politik patřil mezi hlavní strůjce evropské integrace. Bylo mu 98 let. Úmrtí oznámila agentuře AFP starostka Lille a Delorsova dcera Martine Aubryová. Podle unijních představitelů a francouzského prezidenta Emmanuela Macrona odešla jedna z předních osobností sjednocené Evropy. "Zemřel dnes ráno ve svém pařížském bytě," řekla Aubryová.
Evropská unie připravuje záložní plán, jak poskytnout Ukrajině, která se brání ruské ozbrojené agresi, 20 miliard eur (přes 490 miliard Kč), a to i bez maďarského souhlasu. S odvoláním na nejmenované představitele zapojené do projednávání plánu to uvedl deník Financial Times. Evropská unie podle listu hledá alternativní řešení poté, co maďarský premiér Viktor Orbán tento měsíc zablokoval finanční pomoc Ukrajině ve výši 50 miliard eur
Počet žadatelů o azyl v Evropské unii letos překročí jeden milion. V rozhovoru s německou mediální skupinou Funke to uvedla šéfka Agentury Evropské unie pro otázky azylu (EUAA) Nina Gregoriová. Během prvních deseti měsíců letošního roku vzrostl proti stejnému období loňska počet žádostí o 22 procent. Za měsíc říjen bylo nových žadatelů nejvíce za posledních sedm let. Informovala o tom dnes agentura DPA. Celkový počet bude „výrazně vyšší než milion“, uvedla ředitelka úřadu se sídlem na Maltě Gregoriová.
ÚHEL POHLEDU: Jaký byl z ekonomického hlediska rok 2023? Z českého pohledu jedním slovem: slabý. Optikou HDP česká ekonomika klesá. Konkrétně ve 3. čtvrtletí HDP klesl mezičtvrtletně o 0,5 % a zároveň meziročně o 0,7 %. Za celý letošní rok česká ekonomika podle mého odhadu ztratí 0,4 %. Označení české ekonomiky za „nemocného muže Evropy“ je namístě. Českou ekonomiku táhne dolů hlavně to, že přes viditelný pokles inflace domácnosti nerozjely útraty do větších otáček. Je pravdou, že tempo inflace už sestoupilo na jednociferné úrovně. Jenže kvůli silné inflaci v úvodu tohoto roku bude v průměru za celý rok 2023 růst cen těsně pod hladinou 11 %.
Ukrajina získala na summitu Evropské unie příslib, že s ní budou zahájeny přístupové rozhovory. Proběhlo to tak, že maďarský premiér Viktor Orbán, který předtím trval na tom, že Ukrajina k přístupovým rozhovorům není zralá, opustil jednací sál a šel „na kafe“. K zahájení rozhovorů je potřeba jednomyslné hlasování a Orbán neměl sílu nebo odvahu překážet ostatním. Poprask nastal později, když použil veta při schvalování dalšího balíčku, vzhledem k jeho objemu spíš balíku (50 miliard eur, z toho ovšem 33 miliard půjčka).
Soudní dvůr Evropské unie v Lucemburku rozhodl, že Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) a Mezinárodní fotbalová federace FIFA blokováním plánované fotbalové superligy jednaly v rozporu s evropským právem. Podle soudců UEFA a FIFA zneužily svoje dominantní postavení tím, že hrozily sankcemi klubům a hráčům za vstup do jimi neschválených soutěží. Dnešní verdikt ale neznamená, že by byl projekt superligy oficiálně schválen.
Petr Fiala má problém, že nový migrační pakt EU nemůže obhajovat lepšími argumenty, než že Babiš „evropské politice nerozumí“. Co je mu platné, že on napsal o EU tlustou knihu, když ze své erudice může vytěžit prakticky jediné efektivní tvrzení?
Členové české vlády vítají shodu na nových migračních a azylových pravidlech v Evropské unii. Premiér Petr Fiala (ODS) po zasedání kabinetu uvedl, že úřady nyní vyhodnotí, zda dohoda obsahuje všechny parametry, které jsou pro Česko důležité. Vyzdvihl, že se v ní nemluví o povinných kvótách a naopak obsahuje opatření, která azylové a migrační politice pomohou. Podle ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (Piráti) je migrační pakt nutný a pomůže bránit i ČR. Dohodu naopak jako „pozvání milionů migrantů do Evropy“ kritizuje šéf opozičního hnutí ANO Andrej Babiš.
Země EU zlikvidovaly přes 215 milionů vakcín proti covidu-19, jejichž cena se pohybuje kolem 4 miliard eur, píše zpravodajský server Politico. Vakcíny proti koronaviru byly nakoupeny během vrcholu pandemie v roce 2021, když státy EU podepsaly obří kontrakt na nákup 1,1 miliardy dávek do roku 2027. EU od schválení prvních vakcín odebrala kolem 1,5 miliardy dávek, což čítá více než tři dávky na každého obyvatele Evropy, tvrdí analýza. Reálné počty vyřazených dávek ale mohou být ještě mnohem vyšší.
Maďarsko rozhodně odmítá dohodu o nových migračních a azylových pravidlech EU. Prohlásil to dnes podle agentury AFP před novináři ministr zahraničí Péter Szijjártó. Maďarsko se podle ministra odmítá podílet na povinné solidaritě všech států, které přetíženým zemím mají pomáhat buď přijetím části migrantů, finančně nebo materiálně. Ke konečnému schválení reformy ovšem není třeba jednomyslného souhlasu členských zemí.
