Tag: EU

Články k tagu

Kurz míří nejdřív do Bruselu, má potvrdit proevropskou orientaci

První zahraniční cesta nového rakouského kancléře Sebastiana Kurze povede do Bruselu. V úterý, tedy den po jmenování nové vlády, se nejmladší šéf vlády v Evropě setká s předsedou Evropské rady Donaldem Tuskem i s předsedou Evropské komise Jean-Claudem Junckerem. Kurz tak chce znovu potvrdit proevropskou orientaci nové vlády složené z jeho lidovců (ÖVP) a pravicově populistické Svobodné strany Rakouska (FPÖ). Pozorovatelé přitom poukazují na to, že nová vláda bude zaujímat například v migrační politice odlišné postoje od Evropské komise či Berlína.

Proti uprchlíkům bojujte klidně zdí, řekl Wilders v Praze

Nizozemský politik Geert Wilders na sobotním setkání krajně pravicových politiků v Praze řekl, že doufá, že Česko bude nadále zavírat dveře masové migraci. Je jí třeba zabránit, i kdybychom měli vybudovat nějakou zeď, řekl. Spolu s dalšími zástupci protiimigračních stran přijel na konferenci, která podle pořadatelů hledá nové uspořádání Evropy. Odmítají Evropskou unii v její současné podobě a prosazují maximální suverenitu jednotlivých zemí a národů.

Debata lídrů zemí EU o migraci podle očekávání spory neodstranila

Přibližně do půl jedné ráno diskutovali v noci na pátek šéfové států a vlád států Evropské unie o migrační problematice. Při odchodu před novináři neskrývali, že pohledy zemí se liší především ve "vnitřním rozměru" migrační problematiky, tedy ohledně vzájemné solidarity mezi členskými státy. Při odchodu z jednání to uvedla například německá kancléřka Angela Merkelová.

Evropská komise kritizuje Tuska. Vadí, že označil migrační kvóty za neefektivní

Do ostrého sporu se kvůli „kvótám na uprchlíky“ dostali krátce před prosincovým summitem Evropské unie předseda Evropské rady Donald Tusk a Evropská komise. Její mluvčí Margaritis Schinas ve středu totiž za nedostatečně propracovaný označil podkladový materiál, který Tusk ve středu rozeslal do hlavních měst EU jako základ pro diskusi premiérů a prezidentů o migrační problematice.

Rusnokova prognóza: euro za 20 korun. Je šéf ČNB realista, nebo snílek?

Dvacet korun za euro? To je kurz, se kterým by podle guvernéra České národní banky (ČNB) Jiřího Rusnoka měli Češi počítat, pokud přijmou euro. Zatímco ekonomický expert ČSSD říká, že je to kurz reálný, jeho oponent z ODS to považuje za nesmysl. Lidé i politické strany jsou navíc převážně proti zavedení společné evropské měny. Na rozdíl od ředitelů tuzemských firem, kteří si euro přejí.

Ponížená Británie

V pondělí se konalo klíčové jednání o brexitu. Theresa Mayová v Bruselu rokovala s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem. Servery se předtím hemžily nejmenovanými zdroji z evropských struktur, že tento týden má Británie poslední šanci. Pokud prý se Mayová nepodřídí, EU na svém summitu 15. prosince nedá zelenou k jednáním o volném obchodu, po němž Britové tolik touží.

Brusel už brzy zažaluje Česko. Kvůli kvótám pro migranty

Evropská komise velmi pravděpodobně ve středu či ve čtvrtek rozhodne, že u unijního soudu zažaluje Česko, Polsko a Maďarsko kvůli jejich odmítání podílet se přerozdělování žadatelů o azyl podle kvót. Vyplývá to z diplomatických informací ČTK a Českého rozhlasu. Komise v minulých měsících uvedené tři země opakovaně vyzývala, aby změnily svůj přístup a aby, tak jak bylo domluveno v roce 2015, nabídly místa do programu, v němž zbývá z Itálie a Řecka přerozdělit několik tisíc migrantů

Evropské nařízení začne platit za půl roku. Polovina firem netuší, že se jich týká

V květnu příštího roku začne platit evropské nařízení na ochranu osobních údajů, kterému se zkráceně říká GDPR. To se dotkne prakticky všech firem a institucí, které nějakým způsobem zpracovávají osobní údaje. Minulý týden proběhl v Bruselu workshop k GDPR zaměřený na malé a střední podniky. Podle místopředsedy asociace, která tyto podniky sdružuje v Česku, Zdeňka Tomíčka ale workshop nepřinesl moc odpovědí. Ani zástupci Evropské komise netuší, jak bude výklad legislativní novinky vypadat.

Řím versus Facebook

EU se pro technologické firmy jako Google a Facebook stala jedním velkým daňovým rájem. Stejně jako v dalších vyspělých zemích tady čím dál silněji dominují na trhu s reklamou. Odvádějí z toho ale nesrovnatelně nižší daně než kdekoliv jinde. Facebook platí ze svého obratu mimo EU mezi 28 a 34 %, zatímco nesrovnatelně menší sazby v Unii se pohybují mezi 0,03 a 0,10 %.

Nezaměstnanosti v EU v říjnu nadále klesala, v Česku zůstává nejnižší

Míra nezaměstnanosti v Evropské unii i v eurozóně v říjnu pokračovala v poklesu na nová několikaletá minima. V EU se proti září snížila o 0,1 procentního bodu na 7,4 procenta a byla nejníže od listopadu 2008. V eurozóně klesla stejným tempem na 8,8 procenta, což je nejméně od ledna 2009. Vyplývá to z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil statistický úřad Eurostat. Nejnižší nezaměstnanost dál zůstává v České republice.

EU, AU a OSN vytvoří pracovní skupinu zabývající se migrací

Evropská unie vytvoří společně s Africkou unií a OSN pracovní skupinu, která se bude věnovat pohybu migrantů na cestě z Afriky do Evropy. Jejím úkolem bude zabývat se "jejich ochranou" podél hlavních migračních cest se zvláštním zřetelem na Libyi, kde se podle všeho vyskytly případy prodeje uprchlíků do otroctví. Bude také spolupracovat s libyjskými úřady s cílem zasahovat proti převaděčům.

EU prodloužila licenci herbicidu glyfosát. Je to karcinogen, říkali odpůrci

Zástupci členských zemí Evropské unie v pondělí po diskusi takzvaného smírčího výboru souhlasili s návrhem Evropské komise na pětileté prodloužení licenci herbicidu glyfosát. Ta by jinak skončila k 15. prosinci. O výsledku jednání výboru informovala Evropská komise. Glyfosát byl předmětem dlouhých debat nejen politiků, ale také odborníků na zemědělství.

Uprchlické kvóty podle HDP a počtu obyvatel? Europoslanci jednají o změnách pravidel

Pravidla pro přerozdělování uprchlíků se možná dočkají nové podoby. Evropský parlament ustanovil mandát pro vyjednávání změn hojně kritizovaného dublinského systému, kterým trpí především pohraniční státy. Nový systém by mohl brát ohled na ekonomickou sílu dané země i počet obyvatel, vyplývá z dokumentu Evropského parlamentu.

Ani krizi nazmar

Politolog Jonathan White vzbudil v roce 2015 pozornost studií Emergency Europe, v níž analyzoval, jak se spolu s řešením krize usadil v evropské politice nový způsob rozhodování.