Předseda hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura nebude kandidovat v květnových volbách do Evropského parlamentu. Původně chtěl být na posledním místě listiny a v případě zvolení přenechat mandát jinému kandidátovi. Podle usnesení předsednictva SPD tento úmysl zpochybnilo ministerstvo vnitra.
Stát v současnosti neuvažuje o podpoře na nákup elektromobilů pro fyzické osoby. Bude pokračovat ve vypsaných programech pro podnikatele a úřady. Po skončení kolokvia vlády se zástupci automobilového průmyslu to uvedl premiér Andrej Babiš. Řekl, že stát dal 1,2 miliardy korun na rozvoj infrastruktury, zejména výstavby dobíjecích stanic, a pokračují dotační programy za půl miliardy Kč, respektive 270 milionů Kč na pořizování ekologických aut. Jsou určeny pro podniky, respektive státní úřady a organizace.
Britská opoziční Labouristická strana bude chtít hlasování o důvěře vládě Theresy Mayové, pokud premiérka neuspěje ani v dalším hlasování parlamentu o její dohodě o odchodu Británie z Evropské unie. Televizní stanici Sky News to řekl vůdce labouristů Jeremy Corbyn. Ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox televizi v této souvislosti naznačil, že by kabinet mohl od dalšího hlasování o dohodě ustoupit.
Navzdory týdnu nabitému hlasováním britské Dolní sněmovny o dalším postupu na cestě k odchodu Británie z Evropské unie není stále jasné, co se stane. Do termínu brexitu, který loni přijatý zákon stanovil na 29. března, přitom zbývá pouhých třináct dní.
Pokud se Velká Británie nezúčastní květnových evropských voleb, Evropská unie sama 1. července ukončí její v členství v osmadvacítce. Vyplývá to z návrhu unijního dokumentu k možnému odkladu brexitu, k němuž se dostal list Financial Times. Podle dokumentu je nezbytné, aby se ostrované vydali do volebních místností, jinak nemají šanci, že by jim Brusel mohl povolit oddálení odchodu o dobu delší než tři měsíce. Britský parlament ve čtvrtek večer schválil návrh vlády na krátký jednorázový odklad brexitu.
Mluvčí Evropské komise (EK) Margaritis Schinas v pátek velmi silnými slovy odmítl článek francouzského listu Libération. List v publikovaném textu spojil prosincovou sebevraždu právničky EK Laury Pignataroové s kauzou, která se točí kolem vyšetřování okolností nástupu vlivného Martina Selmayra do funkce generálního tajemníka Evropské komise.
Zastat se v mém sociálním prostředí Václava Klause mladšího, ba dokonce projevit mu nějaké porozumění rovná se dokonanému a velmi bolestivému harakiri. Na střevech se pak může člověk ještě oběsit a jeho mrtvola bude vlát pro výstrahu všem podobným opovážlivcům. Přesto se k tomu nyní odhodlám.
Po necelých třech měsících se Emmanuel Macron oklepal z šoku, do nějž ho uvrhly tvrdé a často násilné protesty Žlutých vest, které se neobešly bez mrtvých, několika set zraněných, slzného plynu a střelby gumovými projektily. Na přelomu listopadu a prosince roku 2018, kdy zloba Žlutých vest kulminovala, se Macron ukryl v Elysejském paláci. Nedaleko od něho demonstranti křičeli: „Jdeme si pro něj.“
Na britské politické scéně panuje kvůli plánovanému odchodu země z Evropské unie chaos a premiérka Theresa Mayová začíná být překážkou na cestě z něj. V reakci na vývoj v Dolní sněmovně britského parlamentu, která ve středu odmítla brexit bez dohody a ve čtvrtek bude hlasovat o odkladu odluky z 29. března, napsal tisk v kontinentální Evropě. Řada novin považuje za východisko ze současné krize nové referendum či spojení umírněných konzervativců s labouristy ve snaze „omezit škody“.
Britští poslanci ve středu odmítli odchod Británie z Evropské unie bez dohody a ve čtvrtek budou hlasovat o odkladu odluky z nynějšího termínu 29. března do 30. června. Britská premiérka Theresa Mayová ale upozornila, že tento krátký odklad bude možný jen tehdy, když bude na stole dohoda. Šéf Dolní sněmovny John Bercow uvedl, že o tento krátký odklad vláda požádá jen tehdy, když parlament do 20. března schválí návrh brexitové dohody, na kterém se Mayová dohodla s EU a který britský parlament již dvakrát odmítl.
Bez jakýchkoli problémů ve středu Evropským parlamentem prošla série opatření připravených ve snaze zmírnit negativní dopady případného brexitu bez dohody. Nařízení se týkají nejcitlivějších oblastí, jakými jsou letecké a silniční spojení Británie s Evropskou unií, zachování práv občanů či studijní pobyty v rámci programu Erasmus+. Jde nicméně o jednostranná opatření, která předpokládají reciproční kroky z britské strany.
Poslanec ODS Václav Klaus ml. obhajuje svůj výrok z úterý, v němž přirovnal schvalování zákonů kvůli předpisům EU k rozhodování o složení židovských transportů do nacistických táborů. Sice uznal, že byl jeho příměr příliš drakonický, ale zároveň si za něm stojí. „U 60 procent zákonů, co doručujeme českým občanům je míra naší suverenity nula,“ napsal na svůj Facebook.
Německá kancléřka Angela Merkelová podpořila návrh předsedkyně Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampové-Karrenbauerové vybudovat spolu s Francií evropskou letadlovou loď. Projekt má za cíl posílit společnou evropskou obrannou politiku a zvýšit váhu EU ve světě, informovala agentura DPA. Merkelová po setkání s lotyšským premiérem uvedla, že „by bylo opravdu dobré, kdyby evropská strana disponovala takovouto výzbrojí“, ačkoliv má EU v oblasti obranné politiky nyní jiné priority.
Andrej Babiš chce Věru Jourovou do Evropské komise nominovat podruhé a tentokrát pro ni bude žádat významnější místo, komisariát pro vnitřní trh. Ale Jourová má významné portfolio už dnes, jen se to Babišovi, který flirtuje s populismem light a svoji antisystémovou image se pro předvolební účely pokouší rozšířit i na Brusel, nehodí. Komisařka pro spravedlnost, spotřebitele a rovnost pohlaví Jourová totiž sehrála klíčovou úlohu v tažení EU proti úplné svobodě slova na sociálních sítích.
Předsedkyně nejsilnější německé strany Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová nesouhlasí s budováním evropského superstátu, naopak vítá snahy reformovat schengenský systém Evropy bez vnitřních hranic či azylovou a imigrační politiku Evropské unie. Krampová-Karrenbauerová, která loni ve vedení CDU nahradila kancléřku Angelu Merkelovou, tak reaguje na vizi Evropy, kterou obyvatelům kontinentu předložil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Británie nemůže přijmout návrh vyjednavače Evropské unie Michela Barniera, který má odblokovat jednání o brexitu, protože by ohrozil jednotu Spojeného království. Stanici BBC to v sobotu řekl předseda Konzervativní strany Brandon Lewis. Barnier v pátek řekl, že Brusel nabízí Británii možnost jednostranně odejít z navrhovaného jednotného celního prostoru, ale Severní Irsko by v něm muselo zůstat.
Čtyři dny před klíčovým hlasováním o brexitové dohodě v britském parlamentu premiérka Theresa Mayová vyzvala poslance, aby dokument, který dojednala s Bruselem, podpořili. Jinak podle ní hrozí nejistota a to, že země nakonec Evropskou unii neopustí nikdy. Sedmadvacítku pak vyzvala k většímu úsilí při jednáních o případných změnách dokumentu tak, aby dohoda mohla projít. Členové Dolní sněmovny ji již jednou odmítli.
Prezident Miloš Zeman ve středu podepsal fiskální pakt, který upravuje koordinaci hospodářských politik Evropské unie. Smlouvu ještě musí spolupodepsat premiér Andrej Babiš (ANO). Na twitteru to uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Česká republika se ke Smlouvě o stabilitě, koordinaci a správě v hospodářské měnové unii připojuje jako poslední země EU. Z unijní osmadvacítky se k paktu nezavázala pouze Velká Británie, která se ale v referendu rozhodla z unie odejít.
Špičky Evropské unie a vlády Belgie či Finska v úterý vyjádřily podporu vizi Evropy, jak ji předestřel francouzský prezident Emmanuel Macron v textu otištěném v denících ve všech 28 členských zemích Evropské unie. Mluvčí německé vlády zdůraznil, že je důležité, aby proevropské síly představily své myšlenky před květnovými volbami do Evropského parlamentu. Podle českého premiéra Andreje Babiše je Macronův návrh mimo realitu.
Lepší informovanost a práva pacientů, ale tragická prevence. Tak hodnotí prestižní publikace Euro Health Consumer Index (EHCI) české zdravotnictví za minulý rok. V pořadí evropských zemí se umístila Česká republika na čtrnáctém místě hned za Portugalskem. Tuzemské zdravotnictví v žebříčku také předběhly státy jako Německo, Francie, Belgie, Nizozemsko či Švýcarsko.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí v otevřeném dopise představil před květnovými volbami do Evropského parlamentu svou vizi Evropy. Text nazvaný „Za evropskou renesanci“ obsahuje mimo jiné návrh na vznik evropského azylového úřadu či klimatické banky. Do konce roku by se podle jeho představ měla uskutečnit evropská konference, která by navrhla reformu evropského projektu. Liberální francouzský prezident v dopise také kritizuje nacionalisty a vyjadřuje naději, že v reformované Evropě by své místo opět našla i Británie.
Výbor Evropského parlamentu pro dopravu a cestovní ruch se v pondělí vyslovil pro zrušení povinného střídání standardního a letního času v roce 2021. O návrhu směrnice bude muset ještě hlasovat europarlament na plénu, informovala agentura DPA. Konec seřizování hodinek každého půl roku bude podmíněn i souhlasem členských států EU.
Evropská lidová strana (ELS) v pondělí zahájila proceduru, na jejímž konci by mohla být maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána vyloučena z jejích řad. Informovala o tom agentura AFP. Podle agentury DPA se o vyloučení Fideszu bude hlasovat poté, co o to požádalo devět členů ELS z osmi členských zemí Evropské unie, a byla tak splněna podmínka potřebná pro vyvolání hlasování.
Už ve druhé půli března může přijít v Evropském parlamentu opět řeč na střet zájmů českého premiéra Andreje Babiše (ANO). Dostal se totiž do zprávy k uzávěrce rozpočtu EU za rok 2017, kterou v únoru odhlasoval výbor pro rozpočtovou kontrolu. Hlasovat o ní bude celý europarlament. Do textu zprávy se dostal i odstavec litující, že přes několik upozornění ze strany europslanců reagovala komise na možný Babišův střet zájmů až po podání podnětu Transparency International.
Viktor Orbán poskytl aktuálnímu vydání listu Welt am Sonntag rozsáhlý rozhovor, což je samo o sobě netypické. Běžným Orbánovým způsobem, jak deklarovat postoje maďarské vlády zbytku světa, jsou proslovy. Od rozhovorů je tu hlavně Peter Szíjjártó, ministr zahraničí, který přes svůj poměrně mladý věk (je mu čtyřicet) zastává pozici šéfa maďarské diplomacie již skoro pět let. Rozhovor s Orbánem vyšel v dost napjaté politické situaci. Evropská lidová strana (EPP), jejímž členem Orbánova strana Fidesz je, právě řeší otázku, zda Maďary vyloučit či nikoliv.
Skupina britských poslanců, která podporuje odchod Británie z Evropské unie, v neděli zveřejnila podmínky, za kterých bude ochotna hlasovat pro brexitovou dohodu s Bruselem, kterou Dolní sněmovně předkládá premiérka Theresa Mayová. O dokumentu by se mělo znovu hlasovat nejpozději 12. března. Že by mohl dohodu podpořit, naznačil dnes i další vlivný konzervativní poslanec Graham Brady. Podle listu The Guardian tak vzrostla naděje ministerské předsedkyně, že ujednání o podmínkách brexitu bude nakonec schváleno.
Poslední zbytky Islámského státu čelí na Blízkém východě vojenské anihilaci. To je dobře; na to si můžeme připít nějakým tím nápojem, který by podle šaríjského práva byl striktně zakázán. Ačkoliv tamní režimy zdaleka neodpovídají evropské představě právních států, byl IS i mezi nimi krvavou výjimkou, opravdovým velvyslancem z pekel.
Když portál Echo24 přinesl 20. ledna 2019 zprávu o chystané dohodě Německa a Francie, stal se jedním z prvních médií, která o této záležitosti vůbec informovala. Smlouva se chystala v utajení, její oficiální publikace proběhla v tichosti a vlastně ani podpis nedoprovázela nějaká mimořádná pompa. Přesto ovšem běží o dokument, jenž může mít pro budoucnost Evropy dalekosáhlé (a ne nutně pozitivní) následky.
Česko je v Evropské unii zemí s nejnižšími příjmovými rozdíly. Příjem pětiny nejbohatších je 3,4krát vyšší než příjem pětiny nejchudších. V osmadvacítce dosahuje rozdíl v průměru pětinásobku. Česká republika je také státem s nejnižší mírou chudoby a sociálního vyloučení, které hrozí zhruba 12 procentům obyvatel. V unii se to týká průměrně 22 procent lidí. Vyplývá to z aktuálních zpráv Evropské komise o situaci v členských státech a z údajů Eurostatu. Obě instituce vycházejí z dat za rok 2017.
Evropská komise se pokouší torpédovat dohodu o změnách v unijním kosmickém programu z tohoto týdne, uvedli ve čtvrtek v neobvyklém a ostrém společném prohlášení napříč politickým spektrem vyjednavači Evropského parlamentu. Domluva, uzavřená v noci z úterý na středu mezi nimi a zástupci členských zemí EU, by kromě jiného znamenala změnu názvu a rozšíření působnosti i personálu agentury GSA, která nyní z Prahy odpovídá za evropský program navigačních družic Galileo.
