Evropská komise se rozhodla využít pandemii koronaviru, která tvrdě zasáhla řadu členských zemí Unie, k průlomu v evropské integraci. Pod ambiciózním názvem New Generation EU (Evropská unie nové generace) představila plán, jehož součástí jsou kvůli odporu v mnoha členských zemích dlouhé roky neprosaditelné zlomy. Společné dluhy členských zemí EU a společné daně.
Výsměch nebývá součástí statistických přehledů. Přesto výčet evropských zemědělských dotací pro Agrofert za rok 2019 obsahuje ironickou notu. Holding premiéra Andreje Babiše inkasoval v minulém roce 961 milionů korun, zhruba stejnou částku jako v předchozích třech letech. Tím se připomíná večerní zasedání europarlamentu z 12. prosince 2018, na kterém komisař Günther Oettinger oznámil, že Evropská komise už „nevyplatí žádné dotace“ firmám spojovaným s českým předsedou vlády, dokud se nevyjasní jeho střet zájmů. Co víc, žádné dotace nebyly vyplaceny už od druhého srpna, kdy začala v Evropské unii platit nová, přísnější pravidla.
Státy Evropské unie by se mohly společně zadlužit a mít zároveň společné daně.
Ambiciozní záchranný plán z dílny Evropské komise přinese extrémní zadlužení státu na desítky let dopředu, Česko by se navíc stalo čistým plátcem.
Francouzský prezident Emmanuel Macron o tom snil a řečnil od chvíle, kdy vešel do Elysejského paláce. Je to jeden z pilířů jeho proslulého projevu na Sorbonně, kde rýsoval své představy o budoucnosti Evropské unie. Všichni němečtí kancléři včetně Angely Merkelové to roky odmítali. Moc dobře věděli, že to Němci nepřijmou. Společné dluhy Evropské unie, symbolizované dluhopisem, kdy si členské země vzájemně ručí za dluhy. Dlouhé roky neprosaditelné.
Záchranný plán pro ekonomiku, který ve středu představila Evropská komise, vzbuzuje mezi českými politiky emoce, především kvůli velkému zadlužení unie, které by se splácelo 30 let.
Česko by mělo z mimořádného balíku peněz, který chystá Evropská komise na pomoc ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí, dostat téměř 20 miliard eur (skoro 550 miliard korun).
Evropská komise chce v rámci pokrizové obnovy evropských ekonomik poskytnout členským zemím Evropské unie 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun). Půl bilionu eur z částky, kterou si plánuje bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, budou přímé platby, zbylých 250 miliard úvěry. Oznámila to ve středu šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová, podle níž je současná krize klíčovým okamžikem pro budoucnost evropského bloku. Komise chce za dluh ručit příštím sedmiletým rozpočtem, v němž by mělo být celkem 1,1 bilionu eur.
Rakousko, Švédsko, Dánsko a Nizozemsko představily alternativní návrh vůči francouzsko-německému plánu záchranného fondu pro hospodářskou obnovu v Evropské unii po krizi způsobené koronavirem.
Jako kdyby nestačilo, čeho všeho jsme byli svědky v prvním čtvrtletí roku 2020. Od pátého května je v Evropě kromě hospodářské prosperity, z níž kousek odlamuje každý den v karanténě, zpochybněn i směr evropské integrace. Tedy ne že by rozsudek německého Spolkového ústavního soudu nařizoval spolkové vládě opustit eurozónu, natož Evropskou unii. Ovšem pokud filozofii rozsudku domyslíme do konce, buď skončí evropská integrace v dosavadní podobě, anebo budou z omylu vyvedeni ti, kdo věří na platnost ústavního pořádku v členských zemích EU.
V České republice meziročně nejvíce rostly ceny v porovnání se zbylými státy EU. Ceny v ČR vzrostly o 3,3 procenta. Růst spotřebitelských cen v zemích eurozóny i v celé Evropské unii v dubnu pokračoval ve výrazném zpomalování. Meziroční inflace v zemích platících eurem činila 0,3 procenta a byla čtyři desetiny procentního bodu pod březnovou úrovní. Potvrdila to dnes konečná zpráva evropského statistického úřadu Eurostat. V celé sedmadvacítce pak ceny meziročně vzrostly o 0,7 procenta, což je o polovinu procentního bodu méně, než činil březnový růst.
Od chvíle, kdy koronavirus tvrdě zasáhl Itálii, Španělsko a Francii, které se vedle Británie staly nejhůř postiženými zeměmi Evropy, zní z jihu velmi hlasité volání po přerozdělování dluhu. Společném evropském dluhopisu. Francouzský prezident Emmanuel Macron o něm mluví od chvíle, kdy nastoupil do Elysejského paláce. Ze severu Evropy, hlavně z Německa a Nizozemska, zní hlasité a jasné ne.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se podle svých slov chystá telefonovat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou, protože nesouhlasí s chystanou pomocí státům unie, kterou by měl poskytovat Fond pro oživení evropských ekonomik. Podle premiéra není správné, aby peníze z evropského rozpočtu dostaly státy, které v minulosti nebyly rozpočtově zodpovědné. „Ten rozpočet není na půjčování, ale na to, aby se čerpaly dotace,“ řekl premiér ve svém pravidelném nedělním hlášení na facebookové stránce, které začíná pozdravem „Čau lidi“.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 procenta.
Místopředsedkyni Evropské komise Věru Jourovou mrzí nedávná slova premiéra Andreje Babiše (ANO) o tom, že finanční pomoc EU členským státům na pomoc v boji s následky koronaviru neznamená pro Česko žádné peníze navíc. Jourová připustila, že šlo o peníze dlouhodobě vyčleněné pro ČR, EU ale podle ní umožnila jejich použití hned a na zmíněný účel. Jourová, která byla v české vládě za ANO, to uvedla v televizi CNN Prima News. Proti Babišovým slovům z konce března se již dříve ohradilo zastoupení Evropské komise v ČR.
Pokud se střet zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO) potvrdí, musí se zbavit Agrofertu a přestat pobírat dotace, nebo odstoupit z funkce. Nejen k takovému závěru dospěli europoslanci ve své zprávě, kterou ve čtvrtek projedná výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu (CONT). Členové výboru pod vedením německé europoslankyně Moniky Hohlmeierové oznámili, že Česko nemá jasná pravidla pro řešení situací v souvislosti se střetem zájmům. Český překlad zprávy zajistil tým kolem pirátského poslance Mikuláše Peksy.
Maďarský parlament, ovládaný národními konzervativci premiéra, Viktora Orbána, v úterý odmítl Istanbulskou úmluvu.
Největší evropský integrační projekt vzbuzoval kontroverze už od okamžiku, kdy se o něm začalo jednat. Politika tehdy ale zvítězila nad principem předběžné opatrnosti. Jak trvalé toto vítězství bude?
Pandemie koronaviru zasáhla Evropskou unii ani ne čtvrt roku poté, co premiéři sedmadvacítky včetně Andreje Babiše schválili radikální Nový zelený úděl (New Green Deal). Závazek, že v příštích třiceti letech se Unie stane bezuhlíkovou zónou. Znamenal obří investice v mnoha oborech a především úplný obrat ve financích a vnímání rizika. Základním přilířem, na nějž se nabaluje mnoho dalších regulací, měla být taxonomie. Nové kádrování všech oborů na čisté (bezemisní), neutrální a špinavé. Podle nich se měla vypočítávat cena, za kterou si budou firmy z různých branží schopny půjčovat peníze na investice nebo získávat pojistky. Do rozjetých příprav zásadní proměny evropské ekonomiky přišel koronavirus. A s ním tvrdý zásah pro evropskou ekonomiku.
Evropská unie zmírnila část zprávy o údajné Čínou řízené dezinformační kampani o nemoci Covid-19 ze strachu, že Peking pozastaví dodávky zdravotnických potřeb.
Koronavirová pandemie koneckonců ukázala, jak daleko k sobě státy EU pod všemi integračními mechanismy mají.
Předseda vlády Andrej Babiš vyhlásil, že Česká republika vede nad koronavirem 1:0. Takový radostný výrok snad lze pochopit, protože národ v karanténě vykazuje známky únavy a potřebuje povzbuzení. Faktický podklad, tedy data a čísla, k němu však v Evropě, v Americe a ani u nás nejsou. Můžeme v Česku zplošťovat křivku, jak chceme, znovu přitvrzovat, až budou praštět kosti, a ještě víc zavírat hranice, nic moc však nevyřešíme. Přitažené šrouby = rozsypaná ekonomika = zásadní úbytek peněz i ve zdravotnictví. A v tomto modu, mezi Skyllou a Charybdou, mezi novým rozběhem infekce a pokračujícím rozvratem ekonomiky, se budeme potácet tak dlouho, dokud nebude k dispozici očkovací vakcína, respektive dokud nepřehodnotíme celkový hysterický postoj k nemoci COVID-19.
Česko se chystá na reprezentativní testování populace na přítomnost koronaviru. Rakušané provedli podobné testy před několika dny a výsledek?
Evropská unie má ve středu představit svůj plán, jak dále postupovat ohledně rušení některých opatření a příprav na návrat k běžnému životu před koronavirem. To ovšem nezastavilo některé země, mezi něž patří i Česká republika, které již oznámily konkrétní uvolnění některých pravidel. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přitom při březnové videokonferenci s evropskými lídry varovala, že pokud země nebudou spolupracovat, tak tím „podkopou efektivitu nařízených opatření“.
Opatření přijatá v boji proti koronaviru by v delším časovém horizontu mohla oslabit demokracii, obává se místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová na svém twitterovém účtu připustila, že Evropská unie měla pomalý start v řešení koronavirové krize v Evropě.
Kabinet Andreje Babiše na jednu stranu tvrdí, že evropský Green Deal je utopií, přesto premiér zelenou politiku schvaluje.
Šéf pro zahraniční politiku a bezpečnost Evropské unie Josep Borrell upozornil v oficiálním prohlášení na nebezpečí čínské pomoci v souboji s nemocí Covid-19.
Není jen koronavirus. Od konce února u hraničního plotu Turecka s Řeckem vytrvávaly desetitisíce běženců, kteří se tudy - za benevolentního přihlížení Ankary - pokoušeli dostat dál do Evropy. Orgány EU začaly rychle hledat dialog s Tureckem, aby byla obnovena dohoda o zadržování migrace přes Turecko, jejíž vypovězení prezidentem Erdoğanem stálo u vzniku současné krize. A podporovaly Řecko, jež se tentokrát snaží nepustit přes hranici ani jednoho ilegálního běžence.
Už více než 100 000 lidí se po celém světě nakazilo novým typem koronaviru, který způsobuje nemoc COVID-19.
