Tag: EU

Články k tagu

Johnson může v bitvě s parlamentem po královně vytáhnout další trumfy

Kritici brexitové strategie britské vlády hodlají po ohlášeném přerušení zasedání parlamentu zmobilizovat své síly už příští týden, tedy ihned po návratu britských zákonodárců z letních prázdnin. Budou ale mít jen několik dní na to prosadit zákon proti brexitu bez dohody, případně se pokusit vládu premiéra Borise Johnsona svrhnout. Ministerský předseda a jeho tým navíc podle médií zvažují i řadu dalších úhybných manévrů, aby Británie mohla 31. října odejít z Evropské unie případně i bez brexitové dohody.

Babiš mluvil s Johnsonem i Coveneyem. Britského premiéra pozval do Prahy

Český premiér Andrej Babiš (ANO) telefonicky hovořil s předsedou britské vlády Borisem Johnsonem. Babiš o tom informoval na twitteru. Johnson ho ujistil, že se nemusí obávat o osud českých občanů a firem v Británii. Babiš pozval Johnsona do Prahy. Setkat by se v Česku mohl i s dalšími zástupci zemí visegrádské čtyřky (V4). Velká Británie se v současnosti připravuje na odchod z Evropské unie. Johnson chce zemi vyvést z unie v souladu s posunutým termínem na konci října i za cenu odchodu bez dohody.

Chyby při čerpání dotací stály od vstupu do EU už 38,4 miliard korun

Chyby při čerpání peněz z fondů Evropské unie vyčíslilo ministerstvo financí od vstupu Česka do EU v květnu 2004 na 38,4 miliardy korun. V kohezní politice, jejímž cílem je snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, byly provedeny finanční opravy za 36,4 miliardy korun a u Společné zemědělské politiky za dvě miliardy korun. Na pondělní tiskové konferenci po jednání vlády o tom informovala ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Vláda do Evropské komise nominuje Jourovou, ta chce silnější portfolio

Vláda v pondělí definitivně potvrdila nominaci Věry Jourové do nové Evropské komise. Jourová o tom informovala na tiskové konferenci. Kabinet tak učinil v poslední možný termín, premiér Andrej Babiš (ANO) dříve uvedl, že nejpozději 26. srpna musí Česko svou nominaci poslat do Bruselu. Na konci září čeká kandidáty na eurokomisaře slyšení v Evropském parlamentu, který je bude ve funkci schvalovat.

Johnson zvažuje zablokování parlamentu před brexitem, nemohl by mu tak zabránit

Britský premiér Boris Johnson se nedávno dotázal generálního prokurátora Geoffreyho Coxe, zda by bylo možné před říjnovým termínem brexitu na pět týdnů zablokovat jednání Dolní sněmovny, aby nemohla zabránit odchodu z EU bez dohody. S odkazem na uniklý vládní e-mail o tom informoval nedělník The Observer. Podle e-mailu by takový krok byl legální, pokud by v mezidobí nerozhodly britské soudy jinak. Opozici i konzervativní zastánce setrvání v EU zpráva pobouřila.

Lhář, koloniální manýry... Požáry v Amazonii vyvolaly diplomatickou roztržku

Postoj brazilské vlády k lesním požárům v Amazonii vyvolal diplomatickou roztržku s Francií. Její prezident Emmanuel Macron v pátek obvinil brazilského kolegu Jaira Bolsonara, že v červnu na summitu G20 v Japonsku lhal ohledně ekologických závazků, a odmítl ratifikaci dohody o volném obchodu mezi EU a skupinou jihoamerických zemí Mercosur. Stejnou hrozbu adresovalo Brazílii v pátek Irsko. Finsko navrhlo EU zvážit zákaz dovozu hovězího z Brazílie. Bolsonaro už ve čtvrtek obvinil Macrona z koloniálního smýšlení.

Johnson u Merkelové: Chceme brexit s dohodou, ale zrušte irskou pojistku

Británie chce brexit s dohodou, nemůže ale přijmout tu současnou, zdůraznil ve středu v Berlíně před jednáním s německou kancléřkou Angelou Merkelovou britský premiér Boris Johnson. Je podle něj třeba zrušit takzvanou irskou pojistku. Merkelová má ale za to, že takový krok bude možné učinit až v okamžiku, kdy bude jasno o dalších vztazích Bruselu a Londýna.

Nedostatek paliva či potravin. Britská vláda předpovídá vážné problémy po tvrdém brexitu

Británie bude v případě odchodu z Evropské unie bez dohody čelit nedostatku paliva, potravin a léků. Vyplývá to z vládní analýzy dopadů brexitu bez dohody, kterou získal list The Sunday Times. Přístavy budou přetížené a hranice s Irskem se vrátí ke klasickému "tvrdému" režimu. Podle předpovědi sestavené předsednictvem vlády nebude možná až 85 procent dopravců zajišťujících svými nákladními automobily obchodní kontakt s Evropou připraveno na francouzské celní kontroly.

Dobře, Maďaři

Před měsícem se mezi střední Evropou a Bruselem poněkud zasypaly příkopy. K těsné většině, jež do čela Evropské komise zvolila Ursulu von der Leyenovou, totiž pomohli europoslanci za maďarský Fidesz a polský PiS (a ovšem české ANO; ti se ale v Bruselu nikdy ideově nevzpouzeli). Vzápětí se začalo spekulovat, že po čtyřech letech hádek a žalob u Evropského soudního dvora byl mezi Visegrádem a Evropskou komisí uzavřen mír.

Merkelová se chce brzy sejít s Johnsonem. Má s ním mluvit o brexitu

Německá kancléřka Angela Merkelová se chce brzy osobně sejít s britským premiérem Borisem Johnsonem a hovořit s ním o brexitu a dalších společných tématech. Oznámil to v pátek mluvčí německé vlády Steffen Seibert. Řekl, že schůzka je plánována na nejbližší dobu, termín ale neupřesnil. Podle deníku The Guardian německá kancléřka Johnsona v Berlíně přivítá už ve středu, o den dříve se údajně očekává setkání britského premiéra s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.

Neziskovky v ohrožení. Ministerstvo zvažuje neproplácet jejich projekty předem

Ministerstvo financí zvažuje změnu ve vyplácení dotací z Evropského sociálního fondu, po roce 2021 by podle ní žadatelé mohli čerpat na projekty peníze pouze zpětně. Nyní příjemce dotace nejdřív obdrží z národních peněz zálohu, kterou utratí a vyúčtuje. Až poté žádost o proplacení odesílá ministerstvo do Bruselu, evropské peníze pak putují do státního rozpočtu. O záměru informuje server iRozhlas.cz. Kritizují ho podle něj neziskové organizace i resorty, které peníze rozdělují, tedy ministerstvo školství a ministerstvo práce a sociálních věcí.

Češi neumí čerpat dotace, jsme druzí nejhorší v Evropě

S čerpáním unijních dotací je Česko pozadu, v aktualizovaném žebříčku Evropské komise je v rychlosti čerpání druhé nejpomalejší. Za ním už je jen Španělsko. Z objemu dotací, které má ČR vyčerpat, je rozhodnuto pouze o 63 procentech peněz. Hrozí tak, že budeme dohánět čerpání dotací na poslední chvíli. Ministerstvo pro místní rozvoj ale v reakci na žebříček EK argumentuje jinými daty, z nichž nevychází Česko v rychlosti čerpání jako druhé nejpomalejší, ale figuruje na 22. příčce z 28.

Sankce drtí Syřany. Lidé už nemohou, přiznává obyvatel Damašku

Muhammad Hadží Ábid jezdí svým taxi damašskými ulicemi 12 hodin denně, ale stěží uživí pětičlennou rodinu. Lépe se mu žilo v době vrcholící občanské války, i když povstalci pravidelně ostřelovali město z jeho okolí. Na Syřany dopadají sankce, jež administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zpřísnila proti Sýrii a jež loni Washington obnovil také proti syrskému spojenci – Íránu, píše agentura AP.

Junckerova nástupkyně slibuje zruinovat Evropu

Nová prezidentka Evropské komise, Němka Ursula von der Leyenová, byla kompromisní kandidátkou na poslední chvíli vytaženou z klobouku ve fázi patu. Nebylo pro ni vůbec snadné získat v Evropském parlamentu důvěru. Nakonec prošla o devět hlasů a bude se ještě dlouho spekulovat, čí hlasy to byly a komu se bude cítit zavázaná a vděčná. Proto na čtyřiadvaceti stránkách sepsala a poté před plénem přednesla obsáhlý katalog slibů. Většinou ve snaze zalíbit se levici. Ukazuje se, že dominantní agendou příští Komise bude ekologie.

Socialistický výmysl. Von der Leyenová chce státům vnutit minimální mzdu

Během svého vystoupení před europoslanci vyslovila nová šéfka komise Ursula von der Leyenová myšlenku, že by chtěla zavést minimální mzdu pro všechny členské státy. Zároveň také řekla, že na návrhu začne pracovat ihned a základy nového nařízení budou jasné během následující sta dnů. Nápad však pobouřil některé europoslance, kteří vidí za výrokem pouze snahu zalíbit se levici. Podle Jana Zahradila (ODS) je pak nápad s jednotnou minimální mzdou velkým ústupkem socialistovi Fransi Timmermansovi, který zastává post prvního místopředsedy Evropské komise.

Čtrnáct zemí se na přerozdělování migrantů „v zásadě dohodlo“, tvrdí Macron

Čtrnáct států Evropské unie se „v této fázi v zásadě“ dohodlo na novém mechanismu přerozdělování migrantů zachráněných ve Středozemním moři. Oznámil to v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron po uzavřené schůzce ministrů vnitra a zahraničí zmíněných unijních zemí v Paříži. S iniciativou, jejíž podrobnosti nejsou známy, přišla právě Francie s Německem. Německý ministr zahraničí Heiko Maas se však předtím podle agentury DPA vyjádřil o něco méně optimisticky. Uvedl, že jednání sice výrazně pokročila, ale definitivní dohody ještě dosaženo nebylo.

Přerozdělování zachráněných migrantů? Ministři EU shodu nenašli, plán není jasný

Ministrům vnitra a zahraničí patnácti zemí Evropské unie se v pondělí v Paříži opět nepodařilo najít shodu ohledně společného evropského řešení migrace ve Středozemním moři. Napsala to agentura DPA. Francie ale podle zdroje agentury AFP věří, že se tyto unijní země z „koalice dobrovolníků“ brzy dohodnou na mechanismu, který by ukončil spory kolem přerozdělování migrantů zachráněných na moři a zabránil úmorným vyjednáváním o tom, která země je přijme. Další pracovní schůzka ministrů se uskuteční první týden v září na Maltě.

Parlament zkomplikoval příští vládě brexit bez dohody

Britský parlament dnes zkomplikoval budoucí vládě prosazení odchodu z Evropské unie bez dohody s Bruselem. Zákonodárci se obávali, že nový premiér se je pokusí obejít, což nyní výrazně ztížili, když rozhodli, že jejich schůze potrvá až do konce října. Opatření může být nepříjemné především pro Borise Johnsona, který je považován za favorita klání o funkci lídra vládní Konzervativní strany, a tím zároveň o premiérské křeslo.