Omezení vývozu zbrojního materiálu do Turecka bylo podle ministra zahraničí a místopředsedy ČSSD Tomáše Petříčka prvním krokem české reakce na tureckou ofenzivu v Sýrii. Zda přijdou i další, se teprve uvidí. Dění na hranici Turecka a Sýrie hýbe českou politickou scénou, v úterý se jí zabývala i Poslanecká sněmovna.
Česká politická scéna, alespoň tedy její zahraničněpolitická podmnožina, je ve varu.
Sněmovna v úterý odsoudila tureckou invazi do Sýrie jako porušení mezinárodního práva. Premiér Andrej Babiš (ANO) má podle usnesení, pro které hlasovalo všech 147 přítomných poslanců, prosazovat v Evropské unii ekonomicko-politická opatření proti Turecku. Opatření by měla být taková, aby donutila Turecko vojenské operace zastavit.
Turecká armáda pokračuje v ostřelování pozic syrských Kurdů v severovýchodní Sýrii, kde před týdnem zahájila ofenzivu s cílem z oblasti vyhnat kurdské milice, které považuje za teroristické.
Americký prezident Donald Trump vyzval svého tureckého kolegu Recepa Tayyipa Erdogana k okamžitému zastavení bojů proti Kurdům na severovýchodě Sýrie.
Je to jedna z nejkinetičtějších válečných epizod posledních let. Ještě minulý pátek náčelník amerického Sboru náčelníků štábů řekl na tiskové konferenci: „Jsme stále dislokováni společně s SDF s výjimkou dvou malých bodů… Celá turecko-syrská hranice měří okolo 440 kilometrů, oblast tureckého vpádu má asi 120 kilometrů. Jinde v Sýrii jsou americké jednotky stále dislokované s nimi" – tedy s SDF, a Američané stáhli jen pár desítek vojáků z okolí onoho 120kilometrového úseku.
Poslední týdny se ukázalo, jak je česká zahraniční politika „konzistentní“. Především premiér Andrej Babiš (ANO) předvedl názorový veletoč ohledně turecké války v Sýrii. Nejdříve v září prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana v jeho plánu na vytvoření „bezpečnostní zóny“ na severu Sýrii podpořil, nakonec však po vstupu tureckých vojsk otočil s tím, že Erdogan nemluvil o vojenské okupaci. Českou pozicí se bude zřejmě na popud opozice zabývat sněmovna. Česká republika navíc v pondělí pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka.
Americký prezident Donald Trump brzy nařídí uvalit sankce na turecké vládní představitele a další osoby zodpovědné za destabilizační akce na severovýchodě Sýrie. Trump to dnes oznámil na twitteru s tím, že Spojené státy rovněž opět uvalí až 50procentní clo na dovoz turecké ocele a okamžitě zastaví jednání s Ankarou o obchodní dohodě. Američtí vojáci, kteří se kvůli turecké ofenzivě stahují ze severovýchodu Sýrie, podle Trumpa zůstanou v regionu, aby zabránili možnému návratu teroristického hnutí Islámský stát.
Vedení UEFA bude vyšetřovat tureckou fotbalovou reprezentaci, která po vstřelení gólu Albánii v pátečním kvalifikačním utkání na Euro 2020 na hřišti salutovala. UEFA přitom zakazuje politická gesta na hřišti. Střelec gólu Cenk Tosun následně zveřejnil na Instagramu příspěvek, kde v šatně salutuje celý tým. „Pro náš národ, zejména pro ty, kteří riskují své životy,“ okomentoval snímek. Turecké vítězství 1:0 v Istanbulu se událo v pátek uprostřed tureckých armádních střetů s kurdskými bojovníky v severní Sýrii, uvádí BBC.
Česká republika dnes pozastavila vývozní licence na vojenský materiál do Turecka. Na svém twitterovém účtu o tom informoval vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Uvedl to po jednání s premiérem Andrejem Babišem (ANO) a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (za ANO). Česko tak zareagovalo na tureckou vojenskou akci v Sýrii.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes naznačil, že Turecko je se svými syrskými spojenci připraveno z rukou syrských Kurdů dobýt významné severosyrské město Manbidž. Informovala o tom agentura AP. Tureckem podporovaní syrští bojovníci pak později odpoledne oznámili, že bitva o Manbidž už začala.
Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) v pondělí zopakoval tureckému velvyslanci, že prioritou Evropské unie je diplomatické řešení situace v Sýrii.
Syrská národní armáda, která podporuje tureckou ofenzívu na severu země, čelí podezření, že její příslušníci zavraždili přední kurdskou političku Hervin Chalafovou.
Jednotky syrských vládních vojsk se přesouvají na Kurdy ovládaný sever země, kde mají "čelit turecké agresi vůči syrskému území".
Turecko v sobotu oznámilo dobytí klíčového syrského hraničního města Rás al-Ajnu, jednoho z hlavních cílů své ofenzivy na severu Sýrie. Kurdské síly ale jeho ztrátu popřely s tím, že město odolává a boje pokračují. Turecká agentura Anadolu už předtím oznámila, že syrské opoziční skupiny podporované Tureckem v sobotu, ve čtvrtý den turecké ofenzivy proti Kurdům, dosáhly strategické dálnice na severozápadě Sýrie. Dálnice M-4 spojuje syrská města Manbidž a Kámišlí a leží zhruba 30 kilometrů jižně od turecké hranice.
Turecký prezident Tayyip Erdogan v pátek řekl, že nezastaví svou ofenzívu v severní Sýrii vedenou proti kurdským milicím, a to bez ohledu na názor USA nebo NATO.
Jestliže bude Evropa označovat tureckou operaci v Sýrii za invazi, pak může Turecko poslat do Evropy 3,6 milionů syrských migrantů, kteří jsou na jeho území.
Představitelé sněmovních stran odsuzují tureckou ofenzivu proti syrským Kurdům. Vojenskou operaci, kterou Ankara obhajuje vytvořením bezpečnostní zóny pro uprchlíky v severní Sýrii, označují čeští politici za zradu a za porušení mezinárodního práva.
Dobrého na ofenzivě Turecka není nic, dokonce i kdybychom vzali do úvahy obavy Turecka z kurdských povstalců, s nimiž s různou intenzitou válčí a potýká se doma.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan oznámil, že turecká armáda zahájila operaci proti kurdským silám na severu Sýrie. Informoval o tom prezident na svém twitterovém účtu. Kurdové po zahájení ofenzivy tvrdí, že místní civilisté kvůli náletům panikaří a požádali USA o zřízení bezletové zóny.
Americký prezident pohrozil, že „totálně zničí a vyhladí“ tureckou ekonomiku, jestliže Ankara podnikne v reakci na stahování amerických vojáků ze Sýrie cokoli, co bude Donald Trump považovat za překročení určité hranice. Trump to napsal na twitteru. Francie vyzvala Turecko, aby na severu Sýrie nepodnikalo žádné jednostranné kroky, které mohou bránit pokračujícímu boji proti teroristům z organizace Islámský stát (IS).
Bílý dům podle agentury AP v neděli potvrdil, že Turecko brzy podnikne vojenskou operaci na severu Sýrie.
Německý spolkový ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) požaduje větší solidaritu členských států Evropské unie (EU) v migrační politice. Jinak by se mohlo stát, že by do Evropy přišlo více uprchlíků než v roce 2015, varuje ministr v listu Bild am Sonntag. Nejvíce migrantů podle něj v současné době do Evropy proudí přes Turecko.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan představil během svého projevu na summitu OSN plán na vytvoření takzvané bezpečná zóny na severu Sýrie. Téměř 15 tisíc kilometrů čtverečních severní Sýrie by mělo předáno pod kontrolu Turecka. Erdogan by tam nechal přesídlit až dva miliony Syřanů, kteří žijí na území Turecka. Jenže právě toto území je pod správou Kurdů, kteří je osvobodili od Islámského státu.
Turecké ministerstvo obrany dnes oznámilo, že druhá část dodávky ruského systému protiraketové obrany S-400 je ode dneška kompletní. Práce na zprovoznění těchto systémů a výcvik personálu k jejich obsluze pokračují, operativní budou v dubnu 2020, dodalo ministerstvo v prohlášení, z něhož citovala agentura Reuters.
Pouhý rok po stále nevyřešené vraždě saúdskoarabského kritika režimu Džamála Chášukdžího, která vyvolala mezinárodní kritiku a přerušení vztahů s blízkovýchodní velmocí ze strany většiny západních zemí, vyvíjí Německo v tichosti snahy o znovunavázání spolupráce s Rijádem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ve čtvrtek pohrozil, že umožní syrským uprchlíkům opustit Turecko a odcestovat do Evropy, pokud nebude v severní Sýrii brzy ustavena takzvaná bezpečnostní zóna. Tam chce prezident z Turecka přemístit milion syrských běženců. Erdogan o možném otevření hranic hovořil v projevu ke své vládnoucí Straně spravedlnosti a rozvoje (AKP).
Na řecký ostrov Lesbos v Egejském moři připlulo ve čtvrtek z Turecka 547 migrantů, což je nejvíce za jeden den od masové migrační vlny do Evropy z roku 2015. Informoval o tom ve čtvrtek řecký deník Kathimerini. Podle údajů Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se letos Řecko stalo opět hlavní vstupní branou migrantů přes Středomoří do Evropy.
Milice syrských Kurdů YPG stáhne své bojovníky a těžkou techniku z pásma na hranici mezi Sýrii a Tureckem, a to v rámci dohody, kterou vyjednaly Spojené státy a Turecko. S odvoláním na sdělení představitele YPG o tom informovala agentura Reuters.
