Turecko zahájilo velkou ofensivu proti Asadovi na severozápadě Sýrie
Turecko dnes oznámilo, že spustilo vojenskou ofenzivu proti silám syrského prezidenta Bašára Asada na severozápadě Sýrie.
Turecko dnes oznámilo, že spustilo vojenskou ofenzivu proti silám syrského prezidenta Bašára Asada na severozápadě Sýrie.
Turecko nemůže čelit další vlně uprchlíků a otevírá jim hranice do Evropy, řekl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Řecká vláda své hranice stůj co stůj bránit, uvedl její mluvčí. Řekové podle něj za posledních 24 hodiny zamezili překročení hranice 4000 běženců. Atény nápor na hranicích nedávají do souvislosti s vlnou uprchlíků, kterou vyvolaly boje severozápadní syrské provincii Idlib. Podle Bruselu Ankara oficiálně změnu v režimu na hranici oficiálně neoznámila. Své hranice posiluje i Bulharsko a Maďarsko.
Páteční mimořádné jednání Rady NATO mělo psychopatický nádech. Rada se sešla na žádost Turecka, jehož armáda v syrské provincii Idlib právě válčí s armádou prezidenta Bašára Asada.
Těžké boje v syrském Idlibu z minulých dní vyvolaly mimořádné napětí mezi Ruskem a Tureckem jako zeměmi, které jsou do tamních bojů zapojeny na opačných stranách. Turecko při čtvrtečním syrském útoku přišlo o 33 vojáků a vyžádalo si mimořádné jednání zemí Severoatlantické aliance. Situaci se znepokojením sleduje Evropská unie, Spojené státy i OSN. Turecko oznámilo, že už není ochotné bránit uprchlíkům na svém území v cestě k hranicím s evropskými zeměmi a Řecko i Bulharsko kvůli tomu posílily opatření na hranicích.
Syrská armáda ve čtvrtek zabila 33 tureckých vojáků a dalších více než 30 vážně zranila při palbě v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Oznámil to Rahmi Dogan, guvernér sousední turecké provincie Hatay.
Ve východním Středomoří u Kypru roste napětí. Na bohatá ložiska zemního plynu má nárok zvláště ostrovní stát, licence má ale řada jiných zemí.
Automobilka Volkswagen se rozhodla věnovat více času rozhodnutí o výstavbě nové továrny v Turecku. Konečné rozhodnutí by mělo padnout nejdříve v polovině prvního čtvrtletí příštího roku, uvedla agentura DPA s odvoláním na informované zdroje z koncernu. Časopis Automobilwoche předtím uvedl, že rozhodnutí nebude dříve než v únoru. Závod by měl vyrábět také vozy značky Škoda.
Zástupci členských států NATO se v úterý sejdou na summitu, který předznamenává napjatější atmosféra mezi spojenci. NATO čelí nejrůznějším otázkám, kritiku nedávno akcentoval především francouzský prezident Emmanuel Macron, podle nějž je aliance v „mozkové smrti“ a jeho nepřítelem není Rusko a Čína, nýbrž terorismus. Řešit je třeba otázky zvyšování výdajů na obranu, situaci v Sýrii a Íránu či chování Turecka, píší světová média. Česko zastoupí na summitu prezident Miloš Zeman, který se chce v projevu věnovat terorismu.
Německá policie v pátek večer nakonec přece jen zatkla stoupenkyni teroristické organizace Islámský stát (IS) hned po jejím příletu z Turecka do Frankfurtu.
Francouzský prezident Macron prohlásil, že se NATO nachází ve stavu mozkové smrti.
Cílem syrského režimu je obnovit moc státu nad územím v severovýchodní Sýrii, které měli v posledních letech pod kontrolou Kurdové. Bude to ale postupný proces. V rozhovoru se syrskou státní televizí to ve čtvrtek prohlásil syrský prezident Bašár Asad. Rusko-tureckou dohodu, na jejímž základě Moskva a Ankara zahájily společné pohraniční hlídky na severovýchodě Sýrie, označil Asad za dočasnou.
Turecko by příště mělo od Evropské unie obdržet nižší finanční příspěvek na syrské uprchlíky.
Jestliže evropské země nepodpoří plány Ankary na vytvoření bezpečnostní zóny na severovýchodě Sýrie, Turecko otevře hranice a nechá uprchlíky dostat se do Evropy, pohrozil opětovně turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Ankara tvrdí, že chce v Sýrii u turecké hranice zřídit bezpečnou zónu. Do ní má být přemístěna velká část ze 3,6 milionu syrských uprchlíků, kteří se nacházejí v Turecku.
Moskva obvinila Spojené státy z rozsáhlé krádeže syrské ropy. Vyplývá to ze zprávy agentury TASS citující vyjádření mluvčího ruského ministerstva obrany generálmajora Igora Konašenkova, který se odvolal na snímky pořízené ruskou kosmickou rozvědkou.
Severoatlantická aliance nemá zcela jednotný pohled na turecké vojenské akce v Sýrii, avšak výrazná většina členských zemí se shoduje na plánu vytvořit v oblasti mezinárodní bezpečnou zónu. Na závěr dvoudenního jednání ministrů obrany NATO to novinářům řekl generální tajemník aliance Jens Stoltenberg. Jakékoli zapojení mezinárodních sil by ale podle něj mělo probíhat pouze pod záštitou OSN.
V zájmu Maďarska je, aby Turecko poslalo migranty, kteří přebývají na jeho území, do Sýrie a ne směrem do Evropy.
Spojené státy ruší sankce uvalené před týdnem na Turecko kvůli jeho vojenskému vpádu na severovýchod Sýrie.
Prezident Miloš Zeman při jednání o státním rozpočtu na příští rok podpořil stanovisko sněmovny z minulého týdne, které odsuzuje tureckou invazi do Sýrie.
Spojené státy oznámily Turecku, že kurdské milice se stáhly z oblasti na severu Sýrie, kde chce Ankara zřídit bezpečnou zónu pro návrat syrských uprchlíků ze svého území. Dnes o tom informovalo turecké ministerstvo obrany, podle kterého není potřeba žádná další operace v této oblasti.
Kurdské milice v Sýrii dostanou na stažení z 30 kilometrů široké zóny u hranic s Tureckem dalších šest dní, počítáno od středy 23. října. Situaci v oblasti poté budou kontrolovat společné hlídky tureckých a ruských vojáků. S ruským prezidentem Vladimirem Putinem se na tom dnes v černomořském letovisku Soči domluvil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.
Oddíly syrských Kurdů YPG se v severní Sýrii stále ještě stahují od turecké hranice. Řekl to v úterý turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který zároveň odmítl návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na prodloužení příměří. Turecko, které zahájilo boj proti syrským Kurdům 9. října, minulý čtvrtek přistoupilo na 120hodinové příměří.
V ten samý den, kdy celý svět řešil vystoupení Grety Thunbergové v OSN, vystoupil na téže půdě i jiný řečník. Jeho proslov ale na rozdíl od Gretina získal velmi malou pozornost – turecký prezident Erdoğan v New Yorku představil svůj plán na zábor severní Sýrie. „Chceme vytvořit bezpečnou zónu 30 x 480 km v Sýrii a přesunout sem až dva miliony syrských uprchlíků. A to s podporou mezinárodního společenství.“ O dva týdny později najednou vyhlásil americký prezident Trump, že se USA stahují ze Sýrie a opouštějí svoje spojence – Kurdy. Pár hodin poté do Sýrie vpadla turecká armáda se svými syrskými žoldáky a začala obsazovat území Kurdů. Obrovská vojenská operace nazvaná Pramen míru začala 9. října. Když začali umírat civilisté, rozhodly jsme se odjet a přinést očité svědectví přímo z místa.
Západ se přidal na stranu teroristů, když podporuje syrské Kurdy a kritizuje Turecko za ofenzivu v Sýrii. Prohlásil to turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, který minulý týden přistoupil na pětidenní zastavení bojů na severu Sýrie. Armáda v pondělí večer oznámila, že tento klid zbraní skončí v úterý ve 21:00 SELČ. Ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu prohlásil, že pokud se Kurdové do té doby ze stanoveného prostoru nestáhnou, Turecko ofenzívu obnoví.
Jen krátce poté, co Turecko zahájilo ofenzivu proti kurdským územím na severu Sýrie, umístila manželka šéfa české vlády Monika Babišová na Instagram fotografie z tureckého plážového resortu. Premiér Andrej Babiš přitom čelil kritice za to, že měnil k situaci svůj postoj. Sněmovna tento týden odsoudila tureckou invazi jako porušení mezinárodního práva.
Pětidenní klid zbraní v severní Sýrii, na kterém se ve čtvrtek dohodly Turecko a Spojené státy, řeší situaci v aktuální chvíli. Důležité je však dál vyvíjet tlak na Turecko, aby s agresí přestalo definitivně. ČTK to v pátek řekl předseda zahraničního výboru Sněmovny Ondřej Veselý (ČSSD). Šéf evropského výboru Ondřej Benešík (KDU-ČSL) apeluje na to, aby do jednání aktivně vstoupila i Evropská unie, tlačit by na to podle něj měl premiér Andrej Babiš (ANO).
Turecko se při vojenské operaci na severu Sýrie dopustilo válečných zločinů, nemělo by proto být členem Evropské unie, řekl dnes prezident Miloš Zeman v televizi Barrandov. Země se podle něj pod prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem sbližuje s radikálním, vraždícím islamismem. Turecko zahájilo ofenzivu namířenou proti Kurdům v příhraničí Sýrie minulý týden ve středu. EU reagovala omezením vývozu zbraní do Turecka, Spojené státy zavedly sankce.
Turecko a Spojené státy se dohodly na pětidenním klidu zbraní v severní Sýrii. Oznámil to dnes v Ankaře podle agentury Reuters americký viceprezident Mike Pence po jednáních s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem. Cílem je, aby se z určeného pásma od syrsko-turecké hranice mohli stáhnout bojovníci kurdských milic. Klid zbraní následuje po osmi dnech turecké operace Pramen míru, jejíž cíl byl obdobný – vytlačit kurdské milice YPG od hranic.
Turecko se dopadů zastavení vývozu zbraní z ČR neobává.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nechce jednat o turecké intervenci v Sýrii s americkým viceprezidentem Mikem Pencem a šéfem diplomacie USA Mikem Pompeem.
Omezení vývozu zbrojního materiálu do Turecka bylo podle ministra zahraničí a místopředsedy ČSSD Tomáše Petříčka prvním krokem české reakce na tureckou ofenzivu v Sýrii. Zda přijdou i další, se teprve uvidí. Dění na hranici Turecka a Sýrie hýbe českou politickou scénou, v úterý se jí zabývala i Poslanecká sněmovna.