Řecko, Francie, Itálie a Kypr ve středu zahájily společné vojenské cvičení ve východním Středomoří. V oblasti roste v posledních týdnech napětí kvůli sporu Řecka a Turecka o průzkum těžby ropy a zemního plynu. Řecko považuje turecké průzkumy za narušení své suverenity. Turecký prezident ve středu zdůraznil, že nehodlá ve sporu ustupovat a je připraven použít i vojenskou sílu.
Yossi Cohen, současný šéf Mossadu, se v poslední době již vícekrát nechal slyšet, že „skutečným nebezpečím pro Izrael je Turecko“.
V Turecku změnili na mešitu další byzantský chrám, který byl přes 70 let muzeem a který je i památkou světového dědictví UNESCO.
Libyjská vláda národní dohody (GNA), uznávaná OSN a držící s pomocí turecké armády Tripolis a západní část země, měla souhlasit s poskytnutím přístavu v Misurátě jako vojenské námořní základny pro Turecko.
Vyostření sporu mezi Tureckem a Řeckem vedlo i k vyostření debaty na pátečním zasedání Rady pro zahraniční věci (FAC) Evropské unie.
Turecko v sobotu ostře odsoudilo řecké reakce na páteční muslimské modlitby v istanbulském chrámu Hagia Sofia, který se po dva týdny starém rozhodnutí tureckého prezidenta přeměnil z muzea opět na mešitu. Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis řekl, že krok Turecka je urážkou civilizace 21. století. Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí mu v sobotu odpověděl, že Atény by se měly "probudit z byzantského snu" a přestat používat Hagii Sofii jako záminku pro vyjádření svého nepřátelství k islámu, uvedla agentura Anadolu.
Markéta Všelichová, kterou Turecko v pátek po 3,5 letech propustilo z vězení, si byla při své činnosti v zahraničí vědoma rizika pro sebe, ale neuvědomila si, že může způsobit problémy, práci a starosti dalším lidem. Napsala to na facebook spolu s omluvou za způsobené problémy a poděkováním za pomoc. Všelichová a Miroslav Farkas byli v Turecku odsouzeni v roce 2017 k více než šesti letům vězení, po pátečním předčasném propuštění je vládní speciál dopravil do Prahy. O jejich osvobození vyjednávali politici i tajné služby.
Dva čeští občané Miroslav Farkas a Markéta Všelichová, kteří byli v Turecku odsouzeni za spolupráci s bojovníky kurdských milicí YPG, jež Turecko považuje za teroristickou organizaci, byli propuštěni na svobodu.
Armáda vlády národní jednoty (GNA) z Tripolisu podporované Tureckem se pravděpodobně chystá překročit „červenou čáru,“ za kterou se Egypt plánuje přímo vojensky zapojit do války v Libyi.
Když roku 537 vešel byzantský císař Justinián do čerstvě rekonstruovaného chrámu Boží moudrosti, byl prý natolik unesen dojmem, že vykřikl: „Šalamoune, překonal jsem tě!“ Biblickému králi Šalamounovi se připisuje stavba jeruzalémského Chrámu, takže překonaná laťka byla hodně vysoká. Antika byla velkých staveb plná, ale většina z nich dávno skončila v troskách. Rozhlodal je zub času a lidský nezájem (nebo naopak moc velký zájem: část římských památek včetně Kolosea byla rozebrána na stavební materiál). Přidávalo se působení přírodních sil.
Istanbulský chrám Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který nyní funguje jako muzeum, se po 85 letech přemění zpět na mešitu. Rozhodl o tom dnes prezident Recep Tayyip Erdogan, který podepsal příslušný dekret. Turecký Nejvyšší správní soud předtím došel k závěru, že takový krok je legální, protože podle jeho verdiktu bylo rozhodnutí ministerské rady z roku 1934 změnit mešitu na muzeum protiprávní.
Francie se dočasně stáhla z operace NATO pro námořní bezpečnost ve Středozemním moři, dokud nebude vyšetřena její stížnost týkající se incidentu mezi její fregatou a tureckým válečným námořnictvem.
V Turecku se jedná o změně statusu jedné z nejslavnějších staveb světa, istanbulského chrámu Boží Moudrosti (Hagia Sofia), který patří na seznam světového kulturního dědictví UNESCO a byl původně postaven jako křesťanská svatyně. Hagia Sofia sloužila také jako mešita po dobu 481 let, od roku 1935 ale slouží jako muzeum. Prezident Recep Tayyip Erdogan změnu statusu navrhl vloni. Nyní se bude osudem ikonického chrámu z 6. století zabývat soud, dnes zatím nerozhodl.
Video zveřejněné řeckou pobřežní hlídkou ukazuje, jak se snaží loď turecká pobřežní stráž v Egejském moři doprovodit lodě s ilegálními migranty do řeckých teritoriálních vod.
Turecko se začalo zmocňovat veliké strategické letecké základny v západní Libyi.
Model založený hlavně na rozsáhlých půjčkách z ciziny narazil na své hranice. Budoucnost devatenácté největší ekonomiky světa je nejistá.
Okolo uznání masového vyvražďování Arménů Osmany během první světové války coby genocidy se ve světě dlouhodobě vedou bouřlivé diskuze. Vyvražďování Arménů na území tehdejší Osmanské říše mělo za oběť až 1,5 milionu lidí. Vraždění probíhalo nebývale brutálními způsoby, několik set tisíc Arménů zemřelo v „pochodech smrti“ pouští, další měli být například upalování zaživa. Pro Turecko jako nástupnický stát Osmanské říše jde o velmi citlivé téma a označení masakru Arménů za genocidu odmítá.
Pozoruhodná žena Seyran Atesová je středoevropskou obdobou světoznámé somálské aktivistky, v Americe usazené Ayaan Hirsi Aliové.
Rozhovor se Seyran Atesovou, Berlíňankou, Kurdkou, Turkyní, bojovnicí za lidská práva v tom původním slova smyslu, vznikl v březnu, těsně před začátkem omezení a karantén. V redakci jsme ho odkládali, koronavirus a následné vypnutí života byly v tu chvíli naléhavější. Ale po nějaké době se vrací chuť prokládat koronavirus jinými tématy a hlavně představovat lidi, kteří se ve svém životě dokázali postavit velmi konkrétním rizikům a překonat skutečnou nepřízeň osudu.
Není jen koronavirus. Od konce února u hraničního plotu Turecka s Řeckem vytrvávaly desetitisíce běženců, kteří se tudy - za benevolentního přihlížení Ankary - pokoušeli dostat dál do Evropy. Orgány EU začaly rychle hledat dialog s Tureckem, aby byla obnovena dohoda o zadržování migrace přes Turecko, jejíž vypovězení prezidentem Erdoğanem stálo u vzniku současné krize. A podporovaly Řecko, jež se tentokrát snaží nepustit přes hranici ani jednoho ilegálního běžence.
Desetitisíce migrantů, snažící se dostat do EU přes turecko-řeckou hranici, slzný plyn a kouřové bomby. Tak dnes vypadá situace na jihu Evropy. Podle českého velvyslance v Athénách Jakuba Karfíka má Řecko situaci pod kontrolou. Zároveň se ale značně změnila atmosféra v zemi. „Fakt, že do pohybu uprchlíků z válečné oblasti v Sýrii se nabalila ekonomická migrace z jiných regionů, změnil pohled Řeků na situaci,“ říká v rozhovoru pro deník Echo24 s tím, že místní pomáhají řeckým vojákům bránit hranice. „Toho jsme ještě svědky nebyli,“ říká Karfík.
Dnes má řecká policie, navíc krytá armádou, stejné zadání jako kdysi ta maďarská. Používá dokonce slzný plyn, oslepující granáty, vodní děla (a Turci tvrdí, že i ostrou munici). Ovšem Řekům nikdo nenadává, naopak – Evropa se s nimi solidarizuje.
Stovky migrantů jsou přesouvány podél řecko-turecké hranice z místa na místo v autobusech a minibusech soukromých společností, zřejmě se souhlasem tureckých úřadů.
Můj řecký kamarád na sociální síti je otřesen z toho, co se děje na egejských ostrovech. Napsal, že se stydí, že sdílí s jedněmi lidmi tutéž krásnou zemi, tedy Řecko. Ti lidé, za které se stydí, jsou jeho krajané, kteří brání ve vylodění lidí z gumových člunů, na nichž přijeli na nějaký řecký ostrov z Turecka. Řekové je nechtějí pustit na pevninu, objevily se i záběry, kde je napadají, odpichují od pobřeží, novinářům, kteří to fotili, sebrali fotoaparáty a hodili do moře. Na jiných záběrech vidíme, jak řecká pobřežní stráž do člunů s migranty najíždí a rovněž je odpichuje dlouhými klacky.
Turecko dnes oznámilo, že spustilo vojenskou ofenzivu proti silám syrského prezidenta Bašára Asada na severozápadě Sýrie.
Turecko nemůže čelit další vlně uprchlíků a otevírá jim hranice do Evropy, řekl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Řecká vláda své hranice stůj co stůj bránit, uvedl její mluvčí. Řekové podle něj za posledních 24 hodiny zamezili překročení hranice 4000 běženců. Atény nápor na hranicích nedávají do souvislosti s vlnou uprchlíků, kterou vyvolaly boje severozápadní syrské provincii Idlib. Podle Bruselu Ankara oficiálně změnu v režimu na hranici oficiálně neoznámila. Své hranice posiluje i Bulharsko a Maďarsko.
Páteční mimořádné jednání Rady NATO mělo psychopatický nádech. Rada se sešla na žádost Turecka, jehož armáda v syrské provincii Idlib právě válčí s armádou prezidenta Bašára Asada.
Těžké boje v syrském Idlibu z minulých dní vyvolaly mimořádné napětí mezi Ruskem a Tureckem jako zeměmi, které jsou do tamních bojů zapojeny na opačných stranách. Turecko při čtvrtečním syrském útoku přišlo o 33 vojáků a vyžádalo si mimořádné jednání zemí Severoatlantické aliance. Situaci se znepokojením sleduje Evropská unie, Spojené státy i OSN. Turecko oznámilo, že už není ochotné bránit uprchlíkům na svém území v cestě k hranicím s evropskými zeměmi a Řecko i Bulharsko kvůli tomu posílily opatření na hranicích.
Syrská armáda ve čtvrtek zabila 33 tureckých vojáků a dalších více než 30 vážně zranila při palbě v provincii Idlib na severozápadě Sýrie. Oznámil to Rahmi Dogan, guvernér sousední turecké provincie Hatay.
Ve východním Středomoří u Kypru roste napětí. Na bohatá ložiska zemního plynu má nárok zvláště ostrovní stát, licence má ale řada jiných zemí.
