Evropská unie zatím nepokročí v přístupových rozhovorech s Tureckem. Nebude ani jednat o rozšíření vzájemné celní unie. V úterý o tom v Lucemburku rozhodli ministři zemí osmadvacítky. Těm vadí autoritářské rysy režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Přijaté prohlášení uvádí, že se Turecko EU dále vzdaluje.
V Německu v neděli hlasovaly v tureckých prezidentských volbách pro stávající hlavu státu a vítěze voleb Recepa Tayyipa Erdogana téměř dvě třetiny tamních Turků. V noci slavili v ulicích německých měst, uvedla agentura DPA. Bývalý šéf německých Zelených Cem Özdemir na adresu oslavujících Erdoganových stoupenců v Německu řekl, že dávají najevo odmítání liberální demokracie. Ještě lépe dopadl Erdogan v Rakousku, kde pro něj hlasovalo na 72 % voličů.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan obhájil svůj mandát už v prvním kole voleb. Po sečtení více než 97 procent hlasů jeho vítězství ohlásila turecká volební komise, informují světové zpravodajské agentury. Zbytek hlasů už prý nemůže vyústění změnit. Erdogan se prohlásil za vítěze už o několik hodin dříve, opozice ale jeho slova zpochybnila.
Protiimigrační Alternativa pro Německo (AfD) chce, aby trenér německé fotbalové reprezentace Joachim Löw z mistrovství světa v Rusku „poslal domů“ Mesuta Özila a Ilkaye Gündogana. Na jejich místo by podle AfD měli přijít hráči, které skutečně těší reprezentovat Německo.
Plynovod Transanatolian Natural Gas Pipeline (TANAP), který přivádí do Turecka plyn z Ázerbájdžánu, v úterý oficiálně zahájil provoz. Plynovod vede až na hranice s Evropskou unií a je součástí širšího evropského projektu, jehož cílem je omezit závislost Evropy na ruském plynu. Kromě toho je projekt součástí ambic Turecka stát se velkým energetickým centrem.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan se znovu obořil na Rakousko, tentokrát osobně na kancléře Sebastiana Kurze za rozhodnutí zavřít na rakouském území sedm mešit. Napsal to list Der Standard. Evropa v čele s Německem by měla Kurze „přivést k pořádku“, řekl Erdogan.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v Sarajevu na svém jediném předvolebním shromáždění v zahraničí vyzval Turky žijící mimo vlast, aby ho hromadně podpořili v červnových volbách, stejně jako jeho vládní Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP). Zároveň kritizoval některé evropské země, které mu nedovolily uspořádat v nich podobné předvolební akce pro tamní silné turecké menšiny.
Čtyři turecké opoziční formace se v sobotu sjednotily před červnovými prezidentskými a parlamentními volbami. Chtějí tak zvýšit šanci na porážku vládní Strany spravedlnosti a rozvoje (AKP) autoritářského prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Opozici dlouho trápila roztříštěnost. Volební alianci nyní uzavřeli sociální demokraté seskupení v hlavním opozičním subjektu Lidové republikánské straně (CHP) a členové středopravicové Strany dobra, kterou vede populární bývalá ministryně vnitra Meral Akşenerová.
Rakousko tureckým politikům neumožní dělat kampaň na svém území před červnovými parlamentními a prezidentskými volbami v Turecku. Řekl to v rozhovoru s rakouskou televizí ORF kancléř Sebastian Kurz. V alpské republice žije několik stovek tisíc Turků nebo lidí tureckého původu.
Němečtí politici v Severním Porýní-Vestfálsku řeší video a fotografie z mešity ve městě Herford, na kterých malé děti pochodují v maskovaném oblečení a s atrapami zbraní. Některé děti hrají mrtvoly. Kritizovanou akci zorganizoval Ditib, Turecko-islámská unie pro náboženské záležitosti a pobočka turecké vládní agentury pro náboženské záležitosti Diyanet. Situaci by měl nyní řešit zemský Úřad na ochranu dětí a mladistvých, informuje server Neue Westfälische.
Turecko se v posledním roce dál vzdaluje Evropě, především v oblastech jako je ochrana lidských práv, právního státu a základních práv. Novinářům to v úterý ve Štrasburku řekl komisař pro sousedskou politiku a rozšíření Johannes Hahn, když představoval letošní zprávu komise o pokroku kandidátských zemí na cestě ke členství v EU. Evropská unie tak nyní nevidí možnost otevírání nových kapitol přístupových rozhovorů.
Německo očekává, že bude před plánovaným útokem na Sýrii předem informováno. Řekl to šéf německé diplomacie Heiko Maas. Podle něj se musí v této věci spojenci sjednotit. Francouzský prezident Emmanuel Macron uvedl, že se o postupu v Sýrii rozhodne, až bude čas. Zároveň uvedl, že Francie má důkaz o použití chemických zbraní.
Turecko, Írán a Rusko budou spolupracovat, aby se v Sýrii mohlo uzavřít trvalé příměří. Na středečním summitu v Ankaře se na tom shodli prezidenti těchto tří zemí. Tématem summitu byla také ochrana syrských civilistů a syrské územní celistvosti a rovněž boj proti teroristům.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a jeho ruský protějšek Vladimir Putin v úterý znovu potvrdili posílení hospodářské a obranné spolupráce mezi oběma zeměmi. V Ankaře se sešli, aby sledovali oficiální zahájení ruské výstavby jaderné elektrárny v tureckém Akkuyu. Poté spolu konzultovali vývoj ve výstavbě plynovodu Turkish Stream a v realizaci dodávky ruského protiraketového obranného systému S-400. Jde o Putinovu první cestu do zahraničí od jeho březnového opětovného zvolení prezidentem.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý zahajuje návštěvu Turecka, která má ve středu vyvrcholit třístranným summitem o situaci v Sýrii. S tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem a íránským prezidentem Hasanem Rúháním bude kremelský šéf v Ankaře debatovat o posílení režimu příměří v Sýrii. Očekává se společné prohlášení.
Západ měří dvojím metrem a izraelský premiér Benjamin Netanjahu je terorista. Takto ostře se vyjádřil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v reakci na smrt 15 Palestinců zabitých izraelskými vojáky při pátečním masovém protestu v Pásmu Gazy. Izrael pochybení odmítá. Ministr obrany Avigdor Lieberman uvedl, že vojáci jednali přiměřeně, mířili jen na násilné útočníky. Ti, kteří protestovali mírumilovně, nebyli nijak zraněni. Odmítl proto návrhy OSN a EU na nezávislé prošetření střetů.
Turecko v pátek odmítlo nabídku Francie, že se stane zprostředkovatelem rozhovorů mezi arabsko-kurdskou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) a Ankarou. Podle tureckého místopředsedy vlády Bekira Bozdaga je nabídka, kterou ve čtvrtek zveřejnil Elysejský palác, jednoznačným projevem podpory teroristů.
Francie se nabídla jako zprostředkovatel rozhovorů mezi arabsko-kurdskou koalicí Syrských demokratických sil (SDF) a Tureckem. Elysejský palác zároveň představitele koalice ujistil, že je podpoří při stabilizaci severní Sýrie. S odkazem na sdělení kanceláře francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o tom informovala agentura Reuters.
Turecko a Evropská unie jsou připraveny pracovat společně na překonání překážek, které kalí jejich současné vztahy. Shodli se na tom v pondělí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan, šéf Evropské rady Donald Tusk a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker v bulharské Varně. Vrcholné schůzky, která byla prvním takovým setkáním od loňského května, se účastnil i bulharský premiér Bojko Borisov, jehož země EU nyní předsedá.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil, že jeho armáda zahájila operace v iráckém regionu okolo města Sindžár. Stalo se tak dva dny poté, co se objevily zprávy, že se separatistická Strana kurdských pracujících (PKK), kterou Ankara považuje za teroristickou organizaci, hodlá z místa stáhnout. Turecká armáda v brzké době podle prezidenta rovněž hodlá rozšířit své operaci proti kurdským oddílům na severu Sýrie. Informovala o tom agentura Reuters.
Státní zastupitelství zastavilo předběžné řízení ohledně vydání kurdského politika Sáliha Muslima, protože se již nevyskytuje na území České republiky. Česko tedy politika do Turecka, jež o něj usilovalo, nevydá. Česká policie muže na základě zatykače zadržela v únoru, soud ho o několik dní později propustil na svobodu. Ankara Muslima považuje za teroristu, ale podle Kurdů je hrdinou boje proti Islámskému státu.
Při explozi v syrském Afrínu zemřelo v noci na pondělí 11 lidí. Oznámila to turecká tisková agentura Anadolu, podle níž je mezi mrtvými sedm civilistů a čtyři členové protureckých oddílů. Spojenci turecké armády v neděli Afrín obsadili. Turecko vede od ledna boj proti kurdským milicím YPG, jež Ankara označuje za teroristy.
Spojenecké oddíly turecké armády v sobotu vstoupily do severosyrského města Afrín, o něž bojuje turecká armáda proti syrským Kurdům. Podle mluvčího Svobodné syrské armády (FSA), což je v tomto boji spojenec Turků, se kurdské jednotky YPG z části města stáhly. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan sdělil, že FSA získala kontrolu nad celým centrem města.
Policisté při nedávném zadržení kurdského politika Sáliha Muslima v Praze nepochybili a nespáchali žádný trestný čin. Jednali na základě souhlasu pražského městského státního zastupitelství, které mělo k dispozici všechny informace týkající se zadržené osoby, řekl v pondělí mluvčí Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) Ivo Mitáček. Inspekce se případem zabývala na základě podnětu, který podal ministr vnitra Lubomír Metnar (za ANO).
Tresty od dvou až po sedm a půl let vězení dostalo u tureckého soudu 25 novinářů, z nichž většina působila u médií napojených na duchovního Fethullaha Gülena považovaného Ankarou za strůjce zmařeného pokusu o puč z léta 2016. Informovaly o tom agentury AP a AFP na základě zpráv v tureckých médiích.
Česká republika bude v případě turecké žádosti o vydání zadrženého kurdského politika Sáliha Muslima postupovat standardně, férově a podle zákona. Svému tureckému kolegovi Mevlütovi Çavusogluovi to chce telefonicky sdělit český ministr zahraničí Martin Stropnický. Telefonát se kvůli pracovní vytíženosti obou politiků zatím neuskutečnil, řekl Stropnický novinářům v Bruselu po jednání ministrů zahraničí EU. Šéf české diplomacie předpokládá, že rozhovor se uskuteční v úterý.
Česká policie asi nemá nic lepšího na práci než pomáhat tureckému prezidentovi Erdoganovi honit jeho nepřátele.
Česká policie zadržela sedmašedesátiletého cizince hledaného na žádost Turecka. Podle turecké tiskové agentury Anadolu byl v Česku zadržen Sálih Muslim, bývalý spolupředseda Strany demokratické unie (PYD). Mluvčí českého policejního prezidia nechtěla na dotaz ČTK jméno zadrženého člověka sdělit. Turecké ministerstvo vnitra zařadilo na začátku měsíce Muslima na seznam nejhledanějších teroristů.
Nizozemský parlament ve čtvrtek schválil rezoluci, kterou masakr Arménů v Osmanské říši za první světové války uznal za genocidu. Turecko, které je nástupnickým státem Osmanské říše, označení událostí roku 1915 za genocidu dlouhodobě odmítá. Dnešní rezoluci Ankara rázně odsoudila a vyzdvihla skutečnost, že není právně závazná. Rozhodnutí zákonodárců zřejmě zhorší již tak napjaté nizozemsko-turecké vztahy.
Syrská kurdská milice YPG, která na severu Sýrie čelí turecké ofenzivě, se domluvila s armádou syrského prezidenta Bašára Asada na vojenské spolupráci. Cílem je vyhnat turecká vojska ze syrského pohraničí. S odkazem na sdělení představitele syrských Kurdů o tom v pondělí informoval zpravodajský server BBC. Kurdové ale později zprávu popřeli stejně jako turecký vicepremiér.
