Spojené státy se s Tureckem zcela jistě domluví na tom, jak i po plánovaném stažení amerických jednotek zajistit bezpečnost kurdských milic v severní Sýrii. Během své návštěvy ve Spojených arabských emirátech to v sobotu řekl americký ministr zahraničí Mike Pompeo. Ankara jakékoli záruky pro kurdské jednotky, které považuje za teroristické, opakovaně odmítá.
Dohoda mezi EU a Tureckem z roku 2016, která měla zarazit tok migrantů, nefunguje, jak by měla. Řekla to na závěr své dvoudenní návštěvy Řecka německá kancléřka Angela Merkelová. Kritizovala také Atény za to, že nedostatečně deportují migranty. Brusel dohodu s Ankarou uzavřel ve snaze zastavit migrační tok přes Turecko a Řecko, který od roku 2015 vyústil v příchod více než milionu lidí do Evropy, většinou do Německa.
Jaký byl rok 2018? O čem se mluvilo a co se dělo v politice, sportu a kultuře? Deník Echo24 přináší výběr významných událostí končícího roku. Mezi nimi troje volby, v nich Češi vybrali nového prezidenta, třetinu Senátu a zástupce měst a obcí. Ale také kotrmelce při skládání vlády s důvěrou, demonstrace v Praze a dalších městech či úmrtí oscarového režiséra Miloše Formana a fantastická olympijská jízda Ester Ledecké.
Tisíce Turků žijí v Rakousku v posledních měsících ve strachu. A sice kvůli tomu, že se nejprve stali rakouskými občany, ale následně opět tureckými, přičemž rakouské zákony dvojí občanství nepovolují. Věc vyšla nejvo poté, co Turci s rakouským občanstvím následně figurovali na tureckých seznamech oprávněných voličů ve své bývalé vlasti. To se nelíbí kancléři Sebastianu Kurzovi (ÖVP) a zejména jeho koaličnímu partnerovi FPÖ. Ten navrhuje až do odvolání Turkům neudílet občanství. Kauze se věnuje mezi jinými německý deník Süddeutsche Zeitung.
Nejméně devět mrtvých a 47 zraněných si vyžádala nehoda vysokorychlostního vlaku v turecké metropoli Ankaře. S odvoláním na místního guvernéra Vasipa Şahina o tom informovala agentura Anadolu. Počet obětí nemusí být konečný, záchranáři dále prohledávají trosky vlaku. Tři ze zraněných jsou ve vážném stavu.
Česko v letech 2019 až 2023 přispěje na evropskou pomoc Turecku zhruba 300 miliony korun. Návrh v úterý schválila vláda. Pomoc pro Turecko je součástí dohody mezi Evropskou unií a Tureckem o spolupráci při řešení migrační krize. Celkem by Turecko mělo dostat od EU ve stanoveném období tři miliardy eur (78 miliard korun), z toho dvě miliardy z unijního rozpočtu a jednu miliardu z rozpočtů jednotlivých států.
Plynovod Turkish Stream z Turecka do Ruska bude uveden do provozu v roce 2019. Řekl to v pondělí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan při slavnostním ukončení výstavby podmořské části plynovodu. Přesné datum Erdogan neuvedl, ale podle turecké agentury Anadolu v něm první plyn bude proudit na konci příštího roku. Ceremoniálu se zúčastnil i ruský prezident Vladimir Putin, podle kterého je plynovod "důležitým faktorem v evropské energetické bezpečnosti".
Vrazi saúdského novináře Džamála Chášukdžího mohli jeho rozřezané tělo vynést z místa činu v zavazadle. Televizi CNN to v neděli řekl turecký ministr obrany Hulusi Akar. Chášukdží byl zabit počátkem října na saúdském konzulátu v Turecku, jeho vražda vyvolala mezinárodní skandál a napětí ve vztazích mezi Rijádem a Washingtonem.
Posledními slovy zavražděného saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího bylo: „Dusím se...dejte pryč ten pytel z mé hlavy, mám klaustrofobii.“ Podle šéfa investigativního oddělení tureckého deníku Daily Sabah to vyplývá z nahrávek pocházejících ze saúdskoarabského konzulátu v Istanbulu. Jak novinář Nazif Karaman řekl katarské televizi Al-Džazíra, Chášukdžího vražda trvala asi sedm minut.
Saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží byl hned po příchodu na konzulát své země v největším tureckém městě Istanbulu uškrcen. Sdělil to ve středu úřad istanbulského prokurátora, s nímž se tento týden sešel jeho saúdskoarabský protějšek. Jde o první oficiální informaci ze strany tureckých úřadů zabývajících se objasňováním Chášukdžího případu. Podle prohlášení istanbulského prokurátora bylo tělo následně rozčtvrceno a zničeno. Šlo podle něj o předem naplánovaný čin.
Lidé, kteří stojí za vraždou saúdskoarabského novináře Džamála Chášukdžího, budou souzeni v Saúdské Arábii. Na bezpečnostní konferenci v Manámě to v sobotu řekl saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr. Chášukdží byl zřejmě zabit 2. října na konzulátu své země v Istanbulu a Turecko žádá, aby Saúdská Arábie vydala podezřelé k soudu do Turecka
Saúdská Arábie podepsala na investiční konferenci v Rijádu smlouvy za 56 miliard dolarů (1,3 bilionu Kč). Některé jsou však jen předběžné a nakonec se nemusejí realizovat, uvedla agentura Reuters. Na konferenci Future Investment Initiative (FII), která je označována za pouštní Davos a která ve čtvrtek skončila, letos kvůli okolnostem nedávné vraždy saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášukdžího odmítly přijet asi dvě desítky vysokých státních představitelů a zástupců firem z USA i z Evropy.
Turecké zpravodajské úřady v den vraždy saúdského novináře Džamála Chášukdžího údajně zachytily celkem čtrnáct hovorů mezi generálem Máhirem Abdalazíz Mutribem a kanceláří korunního prince Muhammada bin Salmána. Právě saúdský generál byl podle některých zdrojů páteří patnáctičlenného komanda, které mělo zřejmě na svědomí Chášukdžího vraždu, píše britský server The Daily Mail.
Části těla zavražděného saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášukdžího se údajně našly v zahradě rezidence saúdského konzula v Istanbulu. V úterý to uvedla britská televize Sky New s odvoláním na nejmenovaný zdroj, zatímco úřady takové informace nepotvrdily.
Saúdskoarabský král Salmán a korunní princ Muhammad bin Salmán vyjádřili soustrast synovi zavražděného novináře Džamála Chášukdžího. V pondělí to oznámila saúdskoarabská agentura SPA, podle níž Chášukdžího syn Saláh poděkoval. Širší rodině kondoloval také saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr, který v sobotu přiznal, že Chášukdží byl zabit, a označil to za tragédii a velký omyl.
Saúdská Arábie v sobotu dnes přiznala, že saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží byl na konzulátu v tureckém Istanbulu zabit. Zemřel prý po bitce s lidmi, s nimiž se na úřadě sešel. Informovala o tom saúdskoarabská oficiální tisková agentura SPA s odvoláním na místní prokuraturu. "Osmnáct podezřelých Saúdských Arabů bylo zatčeno. Vyšetřování stále pokračuje," uvedla podle agentury Reuters dále ve svém prohlášení saúdskoarabská prokuratura. Poradce saúdskoarabského královského dvora Saúd Kahtání a zástupce šéfa rozvědky Ahmad Asírí byli propuštěni ze svých funkcí, dodala prokuratura.
Džamála Chášakdžího potkal na saúdském konzulátě v Istanbulu zřejmě brutální konec. Ale na chování blízkovýchodních autokracií je optika lidských práv krátká.
Rijád musí dokázat, že pohřešovaný saúdskoarabský opoziční novinář Džamál Chášakdží opustil konzulát Saúdské Arábie v Istanbulu. Během své návštěvy Budapešti to prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Chášakdží je pohřešován od 2. října, kdy konzulát navštívil kvůli vyřízení dokladů.
Z Turecka letos přichází do Evropské unie výrazně více migrantů než loni. Informoval o tom německý nedělník Welt am Sonntag s odvoláním na interní zprávu Evropské komise (EK). Od ledna do poloviny září jich bylo 38.687, meziročně o 43 procent více. Většina, přesněji 36.423 lidí, utekla z Turecka do Řecka, zhruba třetina z tohoto počtu tak učinila po souši. Mezi dalšími přijímacími zeměmi figurují Itálie (1965 lidí), Bulharsko (239 lidí) a Kypr (71 lidí). Asi 4500 lidí, tedy 45 procent těch, kteří se do EU dostali přes pevninu, je podle zprávy turecké národnosti, uvádí agentura DPA.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu zakončil svou třídenní státní návštěvu Německa. Na závěr svého programu v Kolíně nad Rýnem slavnostně otevřel jednu z největších evropských mešit.Návštěvu tureckého prezidenta provázely protesty, v pátek přišlo na berlínské Postupimské náměstí asi 1500 lidí. Další lidé protestovali během soboty, poblíž mešity v sobotu protestovalo asi 2000. Její bezprostřední okolí policie z bezpečnostních důvodů vyklidila.
Německá kancléřka Angela Merkelová se podle informací magazínu Spiegel nezúčastní státní večeře, kterou v pátek pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pořádá německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Jestli jde o politické gesto, není podle magazínu zřejmé. Jasné ale je, že na státní večeři budou chybět i další politici. Merkelová se s Erdoganem v Berlíně i tak setká hned dvakrát.
Rusko a Turecko vytvoří v syrské provincii Idlib do poloviny října demilitarizovanou zónu oddělující bojující strany, která bude pod ruskou a tureckou kontrolou. V jihoruském letovisku Soči se na tom po zhruba čtyřhodinovém rozhovoru dohodli prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan. O vojenskou operaci se podle Moskvy nejedná. „Rozhodli jsme se vytvořit podél linie dotyku (vládních a povstaleckých jednotek) do 15. října patnáct až dvacet kilometrů širokou demilitarizovanou zónu,“ řekl Putin po schůzce novinářům.
Rusko doufá v mírové řešení situace v rebely ovládané severozápadní syrské provincii Idlib, ale věří, že je na Turecku, aby oddělilo radikální islamisty od umírněné opozice. V Ženevě to v úterý podle agentury Reuters řekl ruský vyjednavač pro Sýrii Alexandr Lavrenťjev. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval Rusko, Turecko a Írán, aby za každou cenu hledaly řešení, které by ochránilo životy civilistů.
Prezidenti Turecka, Íránu a Ruska se v pátek v Teheránu nakonec podle agentury Reuters nedomluvili na klidu zbraní v severozápadní syrské provincii Idlib, kterou ovládají odpůrci syrské vlády a kde obzvlášť dominantní skupinu tvoří teroristická organizace Haját Tahrír aš-Šám (HTS), označovaná jako syrská Al-Káida. Vojenská ofenziva v oblasti by podle OSN znamenala humanitární katastrofu pro desetitisíce civilistů.
U příležitosti 335. výročí bitvy o Vídeň měla být v rakouské metropoli vztyčena socha jejího vítěze a osvoboditele obleženého města od Osmanů Jana III. Sobieského. Pocta polskému králi se však prozatím odkládá – proti vztyčení již hotového díla se postavili někteří představitelé radnice. Podle předsedy Vídeňského zemského sněmu by pro umístění sochy bylo zapotřebí získat další povolení. Kritici ale tvrdí, že radní ustupují zájmovým skupinám, podle nichž socha působí protiturecky. Socha nakonec vztyčena bude, leč v Krakově, uvádí deník Polonika.
Německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem v Jerevanu prohlásila, že masakr půldruhého milionu Arménů v roce 1915 Osmanskou říší by nikdy neměl být a nebude zapomenut. Informovaly o tom agentury, které si všimly, že se šéfka německé vlády vyhnula výrazu genocida, na který je turecké vedení v souvislosti s tímto zločinem velice citlivé.
Mezi Spojenými státy a Tureckem hoří spor o zadrženého amerického občana a křesťanského pastora Andrewa Brunsona, kterého Turecko obviňuje ze „špionáže a vazeb na teroristy“.
Turecká ekonomika se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti. Prezident země Recep Tayyip Erdogan však patrně o takový zájem rozhodně nestál. Propad turecké liry na rekordní minima vůči dolaru a zhoršení vztahů se Spojenými státy vedlo ke značným ekonomickým problémům země na Bosporu. Turecku by se však mohlo dostat pomoci ze strany země, se kterou také nemá nejlepší vztahy. Alespoň podle úvah šéfky německé SPD Andrey Nahlesové. O možné ekonomické pomoci informovala Deutsche Welle.
Turecko prudce zvýšilo cla na dovoz některého amerického zboží, včetně osobních aut, alkoholu či tabáku. Vyplývá to z oznámení zveřejněném v úředním věstníku. Nová cla zřejmě dále posílí nepřátelství mezi oběma zeměmi, které přispělo ke spuštění měnové krize v Turecku.
Jako vzdálené hřmění doléhá turecká měnová krize do českých zemí. Po prudkém pádu turecké liry oslabilo také euro proti dolaru, zároveň koruna proti dolaru i euru. Nejde o katastrofu, nejdramatičtější změnou je pro Čechy podražení americké měny o padesát haléřů během jednoho týdne. Z českého pohledu je na příběhu od Bosporu zajímavé něco jiného – konkrétně jak se nevyplácí, když si národ postaví do čela silného vůdce.
