Turecké zpravodajské úřady v den vraždy saúdského novináře Džamála Chášukdžího údajně zachytily celkem čtrnáct hovorů mezi generálem Máhirem Abdalazíz Mutribem a kanceláří korunního prince Muhammada bin Salmána. Právě saúdský generál byl podle některých zdrojů páteří patnáctičlenného komanda, které mělo zřejmě na svědomí Chášukdžího vraždu, píše britský server The Daily Mail.
Části těla zavražděného saúdskoarabského opozičního novináře Džamála Chášukdžího se údajně našly v zahradě rezidence saúdského konzula v Istanbulu. V úterý to uvedla britská televize Sky New s odvoláním na nejmenovaný zdroj, zatímco úřady takové informace nepotvrdily.
Saúdskoarabský král Salmán a korunní princ Muhammad bin Salmán vyjádřili soustrast synovi zavražděného novináře Džamála Chášukdžího. V pondělí to oznámila saúdskoarabská agentura SPA, podle níž Chášukdžího syn Saláh poděkoval. Širší rodině kondoloval také saúdskoarabský ministr zahraničí Ádil Džubajr, který v sobotu přiznal, že Chášukdží byl zabit, a označil to za tragédii a velký omyl.
Saúdská Arábie v sobotu dnes přiznala, že saúdskoarabský novinář Džamál Chášukdží byl na konzulátu v tureckém Istanbulu zabit. Zemřel prý po bitce s lidmi, s nimiž se na úřadě sešel. Informovala o tom saúdskoarabská oficiální tisková agentura SPA s odvoláním na místní prokuraturu. "Osmnáct podezřelých Saúdských Arabů bylo zatčeno. Vyšetřování stále pokračuje," uvedla podle agentury Reuters dále ve svém prohlášení saúdskoarabská prokuratura. Poradce saúdskoarabského královského dvora Saúd Kahtání a zástupce šéfa rozvědky Ahmad Asírí byli propuštěni ze svých funkcí, dodala prokuratura.
Džamála Chášakdžího potkal na saúdském konzulátě v Istanbulu zřejmě brutální konec. Ale na chování blízkovýchodních autokracií je optika lidských práv krátká.
Rijád musí dokázat, že pohřešovaný saúdskoarabský opoziční novinář Džamál Chášakdží opustil konzulát Saúdské Arábie v Istanbulu. Během své návštěvy Budapešti to prohlásil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Chášakdží je pohřešován od 2. října, kdy konzulát navštívil kvůli vyřízení dokladů.
Z Turecka letos přichází do Evropské unie výrazně více migrantů než loni. Informoval o tom německý nedělník Welt am Sonntag s odvoláním na interní zprávu Evropské komise (EK). Od ledna do poloviny září jich bylo 38.687, meziročně o 43 procent více. Většina, přesněji 36.423 lidí, utekla z Turecka do Řecka, zhruba třetina z tohoto počtu tak učinila po souši. Mezi dalšími přijímacími zeměmi figurují Itálie (1965 lidí), Bulharsko (239 lidí) a Kypr (71 lidí). Asi 4500 lidí, tedy 45 procent těch, kteří se do EU dostali přes pevninu, je podle zprávy turecké národnosti, uvádí agentura DPA.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v sobotu zakončil svou třídenní státní návštěvu Německa. Na závěr svého programu v Kolíně nad Rýnem slavnostně otevřel jednu z největších evropských mešit.Návštěvu tureckého prezidenta provázely protesty, v pátek přišlo na berlínské Postupimské náměstí asi 1500 lidí. Další lidé protestovali během soboty, poblíž mešity v sobotu protestovalo asi 2000. Její bezprostřední okolí policie z bezpečnostních důvodů vyklidila.
Německá kancléřka Angela Merkelová se podle informací magazínu Spiegel nezúčastní státní večeře, kterou v pátek pro tureckého prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana pořádá německý prezident Frank-Walter Steinmeier. Jestli jde o politické gesto, není podle magazínu zřejmé. Jasné ale je, že na státní večeři budou chybět i další politici. Merkelová se s Erdoganem v Berlíně i tak setká hned dvakrát.
Rusko a Turecko vytvoří v syrské provincii Idlib do poloviny října demilitarizovanou zónu oddělující bojující strany, která bude pod ruskou a tureckou kontrolou. V jihoruském letovisku Soči se na tom po zhruba čtyřhodinovém rozhovoru dohodli prezidenti obou zemí Vladimir Putin a Recep Tayyip Erdogan. O vojenskou operaci se podle Moskvy nejedná. „Rozhodli jsme se vytvořit podél linie dotyku (vládních a povstaleckých jednotek) do 15. října patnáct až dvacet kilometrů širokou demilitarizovanou zónu,“ řekl Putin po schůzce novinářům.
Rusko doufá v mírové řešení situace v rebely ovládané severozápadní syrské provincii Idlib, ale věří, že je na Turecku, aby oddělilo radikální islamisty od umírněné opozice. V Ženevě to v úterý podle agentury Reuters řekl ruský vyjednavač pro Sýrii Alexandr Lavrenťjev. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval Rusko, Turecko a Írán, aby za každou cenu hledaly řešení, které by ochránilo životy civilistů.
Prezidenti Turecka, Íránu a Ruska se v pátek v Teheránu nakonec podle agentury Reuters nedomluvili na klidu zbraní v severozápadní syrské provincii Idlib, kterou ovládají odpůrci syrské vlády a kde obzvlášť dominantní skupinu tvoří teroristická organizace Haját Tahrír aš-Šám (HTS), označovaná jako syrská Al-Káida. Vojenská ofenziva v oblasti by podle OSN znamenala humanitární katastrofu pro desetitisíce civilistů.
U příležitosti 335. výročí bitvy o Vídeň měla být v rakouské metropoli vztyčena socha jejího vítěze a osvoboditele obleženého města od Osmanů Jana III. Sobieského. Pocta polskému králi se však prozatím odkládá – proti vztyčení již hotového díla se postavili někteří představitelé radnice. Podle předsedy Vídeňského zemského sněmu by pro umístění sochy bylo zapotřebí získat další povolení. Kritici ale tvrdí, že radní ustupují zájmovým skupinám, podle nichž socha působí protiturecky. Socha nakonec vztyčena bude, leč v Krakově, uvádí deník Polonika.
Německá kancléřka Angela Merkelová po setkání s arménským premiérem Nikolem Pašinjanem v Jerevanu prohlásila, že masakr půldruhého milionu Arménů v roce 1915 Osmanskou říší by nikdy neměl být a nebude zapomenut. Informovaly o tom agentury, které si všimly, že se šéfka německé vlády vyhnula výrazu genocida, na který je turecké vedení v souvislosti s tímto zločinem velice citlivé.
Mezi Spojenými státy a Tureckem hoří spor o zadrženého amerického občana a křesťanského pastora Andrewa Brunsona, kterého Turecko obviňuje ze „špionáže a vazeb na teroristy“.
Turecká ekonomika se v posledních týdnech dostala do centra pozornosti. Prezident země Recep Tayyip Erdogan však patrně o takový zájem rozhodně nestál. Propad turecké liry na rekordní minima vůči dolaru a zhoršení vztahů se Spojenými státy vedlo ke značným ekonomickým problémům země na Bosporu. Turecku by se však mohlo dostat pomoci ze strany země, se kterou také nemá nejlepší vztahy. Alespoň podle úvah šéfky německé SPD Andrey Nahlesové. O možné ekonomické pomoci informovala Deutsche Welle.
Turecko prudce zvýšilo cla na dovoz některého amerického zboží, včetně osobních aut, alkoholu či tabáku. Vyplývá to z oznámení zveřejněném v úředním věstníku. Nová cla zřejmě dále posílí nepřátelství mezi oběma zeměmi, které přispělo ke spuštění měnové krize v Turecku.
Jako vzdálené hřmění doléhá turecká měnová krize do českých zemí. Po prudkém pádu turecké liry oslabilo také euro proti dolaru, zároveň koruna proti dolaru i euru. Nejde o katastrofu, nejdramatičtější změnou je pro Čechy podražení americké měny o padesát haléřů během jednoho týdne. Z českého pohledu je na příběhu od Bosporu zajímavé něco jiného – konkrétně jak se nevyplácí, když si národ postaví do čela silného vůdce.
Americké akcie zahájily nový týden poklesem. Může za to nervozita na globálních trzích způsobená propadem turecké liry, která se dotkla hlavně finančních společností. Ztráty technologického indexu částečně zbrzdil růst akcií firem Apple a Amazon na nové rekordy. Index Dow Jones klesl o 125,44 bodu, tedy 0,5 procenta, na 25.187,70 bodu. Širší index Standard & Poor‘s 500 se snížil o 11,35 bodu, čili 0,4 procenta, na 2821,93 bodu. Index technologického trhu Nasdaq oslabil o 19,4 bodu, neboli 0,25 procenta, na 7819,71 bodu.
Turecká centrální banka v reakci na pokles domácí měny slíbila zajištění dostatečné likvidity bankovního sektoru a snížila požadavky na kapitálové rezervy komerčních bank. Turecká lira se v noci vůči dolaru propadla na nové rekordní minimum, později však část ztrát smazala.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl zdvojnásobit cla na dovoz oceli a hliníku z Turecka. U oceli tak bude clo činit 50 procent a u hliníku 20 procent. Trump o tom informoval na svém twitterovém účtu. Turecko-americké vztahy se v poslední době zhoršily kvůli sporům ohledně politiky vůči Sýrii a kvůli tomu, že Ankara zadržuje amerického pastora Andrewa Brunsona.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan prohlásil, že Turecko bude nadále trvat na svém i poté, co mu americký prezident Donald Trump pohrozil sankcemi, pokud nepropustí zadržovaného amerického pastora. Pokud USA nezmění tento postoj, přijdou o silného a upřímného partnera, varoval Erdogan podle televizní stanice Habertürk. „Když budeme čelit sankcím, neustoupíme ani o krok,“ prohlásil. „Neměli by zapomínat, že ztratí upřímného partnera,“ dodal.
Turecký nejvyšší soud potvrdil trest pro dva české občany, kteří byli soudem nižšího stupně odsouzeni k 75 měsícům vězení, oznámila to mluvčí českého ministerstva zahraničí Irena Valentová. Češi už v Turecku nemají další možnost odvolání, ale mohou se pokusit podat stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva, doplnila.
Květnové setkání německého fotbalového reprezentanta Mesuta Özila s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem vyvolalo v Německu vlnu po bouření. Fotbalista byl následně kritizován i za své nepřesvědčivé výkony na šampionátu v Rusku. Po týdnech kritiky se reprezentant rozhodl své počínání vysvětlit. „Narodil jsem se a vyrostl v Německu, máma mě ale učila ať nezapomenu, odkud pocházím. Mám dvojí srdce, Německé a Turecké,“ ospravedlňoval se Özil.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v pondělí složil v parlamentu přísahu na své další funkční období. V zemi také oficiálně začal platit prezidentský systém, který voliči těsnou většinou schválili v loňském referendu. Prezident rovněž oznámil složení své nové vlády, která podle nové ústavy už nepotřebuje premiéra. Jedním z ministrů se stal i Erdoganův zeť.
Nejméně deset mrtvých a 73 zraněných si vyžádala nehoda příměstského vlaku, který v neděli vykolejil v severozápadním Turecku na trati mezi městy Edirne a Istanbul. Informovalo o tom turecké ministerstvo zdravotnictví. Ve vlaku cestovalo zhruba 360 lidí. Na místě zasahovala více než stovka sanitek, oznámila místní média.
Turecko vydalo dekret, na jehož základě bylo propuštěno více než 18 000 státních zaměstnanců, hlavně policisté a vojáci. Podle médií jde o poslední mimořádné opatření přijeté v rámci výjimečného stavu, který byl v Turecku obnovován od pokusu o státní převrat v roce 2016. Prezident Recep Tayyip Erdogan po červnovém vítězství ve volbách oznámil, že Turecko už výjimečný stav potřebovat nebude. Podle tureckých médií má být zrušen v pondělí.
Fotbalista Deniz Naki hnal v neděli 7. ledna 2018 večer svoje silné auto po dálnici, když na něj zleva dotáhlo černé kupé. I přes hluk motoru bylo slyšet, jak zarachotily výstřely. Dvě kulky provrtaly jeho SUV. Naki prudce zabrzdil a útočníci ujeli neznámo kam. Osmadvacetiletý profesionál tušil, čím si tento pokus o vraždu vysloužil. Rodilý Kurd je odpůrcem tureckého prezidenta Erdoğana a politiku turecké vlády otevřeně kritizoval v médiích. Podobné věci se kritikům Ankary stávají.
Svět funguje jinak, než jsme si dosud mysleli. To musí uznat všichni, kdo věřili, že opozice porazí v prezidentských volbách dosavadního vládce Turecka jménem Recep Tayyip Erdoğan. Není pochyb, že přes zprávy o nepořádcích na východě země proběhly volby v zásadě regulérním způsobem.
Evropská unie zatím nepokročí v přístupových rozhovorech s Tureckem. Nebude ani jednat o rozšíření vzájemné celní unie. V úterý o tom v Lucemburku rozhodli ministři zemí osmadvacítky. Těm vadí autoritářské rysy režimu prezidenta Recepa Tayyipa Erdogana. Přijaté prohlášení uvádí, že se Turecko EU dále vzdaluje.
