Tag: vražda

Články k tagu

Moskva si objednala vraždu dezertéra z vrtulníku, soudí španělské tajné služby

Španělské tajné služby jsou přesvědčené, že za vraždou ruského zběha Maxima Kuzminova stojí Rusko, které si mimo Španělsko najalo nájemné vrahy. Píše to ve čtvrtek deník El País s odkazem na své zdroje. Podle španělských úřadů však bude pro policii obtížné shromáždit důkazy, které by prokázaly zapojení Moskvy do vraždy mladého Rusa, který loni ve vrtulníku Mi-8 přeletěl do neokupované části Ukrajiny. Španělská ministryně obrany Margarita Roblesová uvedla, že španělská vláda nevěděla, že Kuzminov pobýval na jihu země.

Poslanec ANO, kterému střelec zranil dceru, chce speciální vyšetřovací komisi k fakultě

Poslanecký klub opozičního hnutí ANO chce, aby Sněmovna zřídila vyšetřovací komisi k prosincové střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. V budově fakulty její student zastřelil 14 lidí a poté i sebe, dalších 25 lidí zranil. Návrh na zřízení komise ve středu doručila předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová do sekretariátu předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09). S výzvou ke zřízení komise přišel poslanec ANO Jan Richter, jehož dcera byla při střelbě zraněna.

Přizná Vít Rakušan barvu?

Udělali jsme vše, co jsme mohli. Nehledejte jiné viníky. Viník je jen jeden. To je nejsilnější odpověď na jeden z největších násilných zločinů v novodobé historii, který se odehrál ve čtvrtek 21. prosince loňského roku na filozofické fakultě v Praze. Zavražděno bylo 14 lidí, převážně studentů, a další byli zraněni. Obratnou krizovou komunikací ministerstva vnitra byl položen základ mýtu, podle něhož policie, a tedy stát, udělala vše pro ochranu občanů a zabránila většímu krveprolití. Šokovaná a ustrnulá společnost verzi ministerstva vnitra uvěřila, dokonce natolik, že významná část odmítala připustit zpochybňující a legitimní otázky.

Pracovnice NKÚ plánovala vraždu manžela. Objednala si vraha za 1,5 milionu

Policie zahájila stíhání tří lidí, podezírá je z přípravy nájemné vraždy a nedovoleného ozbrojování. Na webu o tom dnes informoval mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Obviněným hrozí 15 až 20 let vězení, případně výjimečný trest. Bližší informace k obviněným mluvčí neuvedl. Podle serveru iROZHLAS.cz a Radiožurnálu se případ týká pracovnice Nejvyššího kontrolního úřadu, která si přes prostředníka chtěla objednat zabití manžela.

Atentát v kavárně. Ruska Trepovová dostala 27 let za zabití válečného blogera

Ruský soud dnes vynesl rozsudek 27 let odnětí svobody nad Darjou Trepovovou kvůli jejímu podílu na loňském atentátu na proválečného blogera známého pod pseudonymem Vladlen Tatarskij. Shledal ji vinnou mimo jiné z terorismu, informoval ze soudní síně zpravodaj portálu Mediazona. Dnešní verdikt je podle Mediazony nejpřísnější známý trest pro ženu v Rusku v novodobé historii. Šestadvacetiletá Trepovová byla zatčena loni v dubnu poté, co na akci v Petrohradě předala blogerovi Tatarskému sošku, která později vybuchla.

Měsíc po střelbě se na pár hodin otevírá filozofická fakulta

Univerzita Karlova v neděli, měsíc po tragické události na Filozofické fakultě, uctí památku obětí. Pro studující a učitele fakulty se zároveň částečně otevře hlavní budova, kde se tragédie stala. Pietní setkání k připomínce a uctění památky obětí prosincové střelby na fakultě, kde student zastřelil 14 lidí, poté i sebe a dalších 25 lidí zranil, začne v 11:00 kolem pietního ohně na náměstí Jana Palacha. Také začne recyklace svíček, které lidé pokládali na pietní místa před budovou fakulty i před sídlem rektorátu univerzity.

Otce vraha z filozofické fakulty zabily tři výstřely do hlavy

Policisté vyjíždějí do domu studenta filozofické fakulty, který se má pokusit spáchat sebevraždu. Místo sebevraha ale nacházejí v Hostouni na Kladensku mrtvé tělo patřící jinému a viditelně staršímu muži. Později zjišťují, že jde o otce hledaného studenta, jenž o zhruba dvě hodiny později spáchá na Filozofické fakultě UK masakr s 14 mrtvými a 25 zraněnými. Policie o tom, jak byl muž v Hostouni zavražděn, doposud mlčela.

Zlo si musíme pojmenovat

Radkin Honzák je legendou české psychiatrie a renesančním zjevem s přesahy do různých oborů, samozřejmě včetně tak blízkých, jako je psychologie. Sešli jsme se, aby nám vyložil svůj pohled na situaci, v níž se česká společnost ocitla poté, co student-vrah 21. prosince zastřelil na Filozofické fakultě UK 14 lidí a další vážně zranil. Tentokrát vynecháváme policejní zásah a místo něj se soustředíme na schopnosti a předpoklady české společnosti vyrovnávat se s šokem.

Ještě větší tragédie? V době střelby na fakultě měl být na schodech koncert

Mezi méně skloňovanými skutečnostmi kolem prosincových událostí na Filozofické fakultě UK se objevuje i fakt, že měl být v době útoku střelce, přesněji v 15 hodin, na schodech mezi prvním a druhým patrem hlavní budovy adventní koncert. Měl probíhat pod vedením profesora Davida Ebena a pořádal ho Ústav hudební vědy. Zůstává nejasné, zda to mohlo s úmysly a plány vraha nejméně 14 lidí souviset, a jakým štěstím se podařilo zabránit možná ještě většímu masakru.

Policie fakultu nevarovala, o riziku však věděla minimálně 90 minut před střelbou

Policisté o riziku věděli minimálně 90 minut před střelbou. Tehdy podle detailního dokumentu o komunikaci akademiků s policií, který zveřejnila Filozofická fakulta Univerzity Karlovy, přišli policisté poprvé na vrátnici hlavní budovy fakulty na Palachově náměstí a hledali podezřelého a dost možná i ozbrojeného studenta. Vedení fakulty jim v den útoku nabízelo několikrát pomoc, policisté ale nabídky nevyužili.

Česko se vymyká

Po útocích v pařížském Bataclanu z 14. na 15. 11. 2015 běželo kontinuální vysílání, vyšetřovatelé průběžně zpřesňovali informace. Paralelně zveřejňovali jména pachatelů, popisovali jejich náhlou, případně postupnou radikalizaci, vazby na Islámský stát, dosavadní kriminální činnost. I seriózní média nabízela informace týkající se rodinného zázemí. Postupně se vypracovávaly podrobné profily s odůvodněním, že tato znalost je ve veřejném zájmu. V Česku jsme zvolili odlišný přístup. Když vzniká tento článek, je patnáct dní po smrtícím útoku na Filozofické fakultě UK a my toho mnoho nevíme.

Policie přiznala chybu: Na fakultě mluvila jen s recepcí a studijním, vedení nic nevědělo

Známe očekávané výsledky policejní kontroly. Zásah policistů na filozofické fakultě podle měřítek Úřadu vnitřní kontroly Policejního prezidia obstál. „Byl proveden rychle, správně a profesionálně,“ uvedlo policejní prezidium. Vedení policie ale současně připouští, že první zásah proti aktivnímu střelci na české škole měl i svá slabá místa. Vedení univerzity ani fakulty o hrozícím riziku nic nevědělo.

Policie ke střelbě na fakultě: „Zásah byl plně profesionální“. Motiv se stále hledá

Úřad vnitřní kontroly policejního prezidia nezjistil pochybení v postupu policie při zásahu proti střelci na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Zásah byl rychlý a profesionální a v souladu s právními i interními předpisy. Na tiskové konferenci k vyhodnocení zásahu to dnes řekl ředitel úřadu Michal Tikovský. Do budoucna doporučil lepší krizovou komunikaci. O skutečnosti, že se po mladíkovi pátrá kvůli jeho možným sebevražedným úmyslům, podle Tikovského nebylo informováno vedení fakulty.

Policie se dosud zabývala 165 skutky navazujícími na střelbu na FF UK

Policie se dosud zabývala 165 skutky, které mají návaznost na tragickou střelbu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) v Praze. V 93 případech zahájila úkony trestního řízení, ve 12 z nich jsou ukončeny. Na dnešní tiskové konferenci to řekl náměstek policejního prezidenta Tomáš Kubík. Nejčastějšími skutky jsou podle Kubíka schvalování trestného činu (34 případů) a nebezpečné vyhrožování (29), následují násilí proti skupině obyvatel a jednotlivci a šíření poplašné zprávy. V pěti případech jde podle náměstka o cizince.

Nikdo nebyl na tu hrůzu připraven

Loni 21. prosince, den po bezpříkladné tragédii na pražské filozofické fakultě, uveřejnili posluchači žurnalistiky a komunikačních studií na UK otevřený dopis, v němž vyjádřili „své zděšení“ nad přístupem médií. Selhala tedy média? Mohou v době provázanosti médií se sociálními sítěmi něco dělat jinak? Existují nějaká pravidla? A jaká? S těmito otázkami jsme k debatě pozvali docentku Barboru Osvaldovou přednášející žurnalistiku na FSV UK, studenty žurnalistiky Jakuba Hříbka a Prokopa Majkuse, marketéra Jakuba Horáka a bývalého elitního kriminalistu Karla Tichého.

Vyléčit svět z „nemoci života“

Události jako vraždění na Filozofické fakultě UK představují pro společnost také děsivou otázku. Není možné ji „vymlčet“, nějak se jí vyhnout, protože nepodléhá naší vůli, bude tu nezávisle na našem rozhodnutí, jak se k ní postavit. A ve dnech bezprostředně následujících chtějí lidé slyšet odpovědi. Nejlépe takové, které by tu děsivost nějakým způsobem zkrotily, proměnily ve srozumitelný řetěz příčin a následků, který je pak možné analyzovat a na tom základě pak navrhovat různá řešení, pochopit, kde, v čem a kdy se stala chyba.

Střelba na univerzitě navždy změní české školy. Krajní variantou jsou i detekční rámy

Tragická událost na filozofické fakultě v Praze má nevratné následky. Kvůli obavám z opakování prosincové masové střelby na půdě univerzity se na vysokých školách diskutuje o zavedení nových bezpečnostních pravidel. Podobná bychom našli ve Spojených státech, kde k takovým událostem dochází častěji, ačkoli i tam se pravidla napříč jednotlivými státy nebo oblastmi různí.

Globální patologie dorazila do Prahy

Dlouho se zdálo, že řádění hromadných střelců je jev, který se České republiky netýká. Zprávy o masových vraždách většinou přicházely zpoza hranic, většinou z USA, ale někdy i z bližších krajin. Česko sice zažilo vraždu několika lidí v Uherském Brodě a v ostravské nemocnici, v obou případech ale šlo o duševně narušené jedince s historií předchozích problémů. To útok na Filozofické fakultě UK odpovídal schématu známému právě ze Spojených států

Stačí vědět, že vrah byl zlý?

Dnešní kritici médií mají pravdu. Kdyby k událostem na pražské filozofické fakultě došlo před deseti lety, už bychom byli zaplaveni informacemi všeho druhu. Reportéři by bivakovali v okolí vrahova bydliště a pásli po „osudových detailech“, policie by na tiskové konferenci dostala erudované dotazy, z nichž by bylo zřejmé, že samotní reportéři by zásah provedli daleko kompetentněji. Ke slovu by se dostaly oblíbené krizové žánry jako „minutu po minutě“ nebo „otázky, které zůstávají nezodpovězené“. Po Novém roce, když už by první nápor zpráv opadl, by se někdo z redaktorů MF DNES vypravil „na vlastní kůži“ zjistit, jak snadné je legálně si opatřit zbraň.

Tragédie v znejistěné společnosti

Mysleli, že někdo střílí petardy, že je někde nějaká oslava. Nikdo v okolí náměstí Jana Palacha si 21. prosince neuměl připustit, že na Filozofické fakultě UK je zvrácený mladý student, který puškou bez milosti vraždí své kolegy v učebnách. To jsou přece zločiny, které se odehrávají jinde, to se u nás nemůže stát. Nepatří do poklidného českého světa, který je v zákrytu války a civilizačních zločinů. Vražděním na Karlově univerzitě se prolomila další nepřekročitelná mez. Člověk ani společnost se nikdy nemůže připravit na náhlé, neočekávané události, které mohou mít fatální dopady

Filozofická fakulta nařídila psychoterapii a zakázala výstupy v médiích

Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze rozeslalo interní zprávu, která doporučuje pedagogům, zaměstnancům i externím spolupracovníkům, aby neposkytovali rozhovory a nechodili do médií. Podle informací deníku Echo24 dostalo velké množství zaměstnanců Univerzity Karlovy, včetně doktorandů e-mailovou zprávu, která jim zapovídá spolupráci s médii a předepisuje povinnou psychoterapii i těm, kteří během masakru na FF UK nebyli přítomní.

Filozofická fakulta ruší výuku, zavřená bude i knihovna. Dobrovolné budou zkoušky i státnice

Vedení Filozofické fakulty Univerzity Karlovy zaslalo studentům informace o následujícím průběhu akademického roku. Dobrovolné bude skládání zkoušek, včetně státních závěrečných zkoušek. Vyučujícím i studentům budou i nadále nabízena skupinová psychologická sezení, zjistila redakce Echo24 z e-mailu vedení fakulty. Do konce semestru, 12. ledna, byla na fakultě zrušena veškerá výuka. Umožněno ale bude individuální setkání studentů s vyučujícími.

„Musíme znát všechny odpovědi.“ Policie chce zabíjení na univerzitě zmapovat do poloviny ledna

Policie až na výjimky zatím nesděluje podrobnosti k průběhu vyšetřování tragédie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a v Klánovickém lese. Vyhodnocení případu má podle mluvčího pražské policie Jana Daňka proběhnout v druhém týdnu v lednu. "Ačkoliv bude celý případ vzhledem ke smrti podezřelého s největší pravděpodobností odložen, musíme my, stejně jako veřejnost, znát veškeré odpovědi na relevantní otázky," uvedl pro Echo24 Daněk.

Příběh hromadné vraždy je vždycky vyprávěný od konce

Obraz události, jako byla hromadná vražda na pražské filozofické fakultě, si lidé jako jednotlivci i coby společnost sestavují z fragmentů, které postupně skládají do nějakého příběhu. Dělá se to tak odedávna a má to také smysl, příběh je skvělý způsob, jak zachytit svět a člověka v něm, ukázat třeba i to, co se vzpírá analytickému či vůbec racionálnímu popisu. Je potřeba se – aspoň v nějaké míře – shodnout na příběhu toho zločinu a příběhu jeho pachatele. Ve vztahu k těm příběhům jsme publikum i vypravěči. To vyprávění samo ale probíhá specifickým způsobem.

Běžný postup, který ovlivnil zásah na fakultě. Za vyslání hlídek odpovídá operační středisko

Týden po masakru na filozofické fakultě v Praze veřejnost stále diskutuje o policejním postupu při zásahu proti střelci, který se rozhodl během několika minut ukončit 14 lidských životů. Policie zasáhla rychle, bohužel ale stačilo málo k tomu, aby byla ve správný čas na správném místě. Policejním postupem při zásahu na filozofické fakultě se v současné době zabývá jak Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS), což je obvyklý postup

Hlavní budova FF UK zůstane po masové vraždě zavřená do konce ledna

Hlavní budova Filozofické fakulty Univerzity Karlovy (FF UK) na náměstí Jana Palacha v centru Prahy zůstane po tragické střelbě z 21. prosince uzavřena minimálně do konce ledna, uvedla Univerzita Karlova v prohlášení. Před týdnem tam student školy zastřelil 14 lidí, studentů i pedagogů fakulty, dalších 25 zranil. Informace o organizaci akademického roku na fakultě a následného zkouškového období by měli studenti a zaměstnanci dostat co nejdříve.

„Slyšel jsem hlasy.“ Instalatér se přiznal k vraždě manželky a čtyř dětí na Boží hod

Třiatřicetiletý Francouz se přiznal k vraždě své manželky a jejich čtyř dětí, které našla v pondělí večer francouzská policie mrtvé v bytě ve městě Meaux ležícím východně od Paříže. Informoval o tom dnes list The Guardian s odkazem na státního zástupce, podle kterého muž uvedl, že "slyšel hlasy", které mu říkaly, aby "ublížil". Podle prokurátora už muž na svou ženu nožem zaútočil v roce 2019, kvůli duševním problémům však tehdy nebyl potrestán.

Svědectví studentů z filozofické fakulty. „Policie si byla vědoma nebezpečí“

Brutální řádění masového vraha na filozofické fakultě v Praze nevyvolává otázky pouze v široké společnosti, ale také přímo na akademické půdě. Deník Echo24 získal přímé svědectví z řad studentů, kteří zažili tragickou událost na vlastní kůži a tvrdí, že zásah policejního útvaru mohl být lépe koordinovaný. Student historie Jakub Magaram, který se nacházel během útoku v budově, byl jedním z prvních, kteří postup policie kritizovali a jeho příspěvky na sociálních sítích vyvolaly bouřlivé reakce a také kritiku.

Rámy a zákazy zbraní útokům vrahů nezabrání, soudí policejní instruktor

Bariéry, kontrolní rámy a stanoviště nejsou podle mezinárodního policejního instruktora Pavla Černého řešením, které by do budoucna zabránilo opakování případů podobných střelbě na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (FF UK) z minulého týdne. Fronty, které by u nich vznikaly, by byly také terčem, popřípadě by si útočník vybrat jiné cíle v okolí, řekl Černý v rozhovoru. Řešení podle něj neznamenají ani zákazy držení zbraní nebo plošné psychotesty pro držitele zbrojních průkazů.

Lidé chtějí stále pomáhat. Do sbírek po tragédii na univerzitě dál posílají peníze

Solidarita Čechů s pozůstalými a přeživšími, které zasáhla střelba na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy, neustala ani během vánočních svátků. Lidé přispěli už více než 54 miliony do hromadných sbírek, vlastní sbírku pak vyhlásila i Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně. Sbírky byly založeny i na konkrétní rodiny, které přišly o některé své členy, ať už během střelby na fakultě nebo v Klánovickém lese. Více než 48 milionů korun poslali lidé do sbírky Nadačního fondu Univerzity Karlovy, přispělo více než 39 tisíc lidí.