Rusko dnes brzy ráno uskutečnilo rozsáhlou sérii útoků na cíle na mnoha místech Ukrajiny, včetně Kyjeva. Informuje o tom agentura Ukrinform, podle níž byl vyhlášen letecký poplach nad celou Ukrajinou s výjimkou jejích západních oblastí. Ve městě Dnipro si útoky vyžádaly dva životy, uvedla agentura Reuters s odvoláním na zdejšího starostu.
Očekávání od plánované ukrajinské protiofenzivy jsou poněkud přehnaná, varoval v dnes zveřejněném rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. V souvislosti s plánovaným ukrajinským protiútokem se objevují obavy, že pokud nebude úspěšný, chuť podporovat Kyjev na Západě opadne. Na otázku, zda jsou očekávání od protiofenzivy přehnaná, Reznikov odpověděl kladně.
Maďarská prezidentka Katalin Nováková nečekaně odvolala z funkce náčelníka generálního štábu Romulusze Ruszina-Szendiho. Agentura APA píše, že se tak stalo bez udání důvodu na návrh ministra obrany Kristófa Szalaye-Bobrovniczkyho. Jedná se o poslední otřes v ozbrojených silách členské země NATO za poslední měsíce, informuje server Barrons. V letošním roce bylo údajně propuštěno několik stovek vysokých důstojníků a důstojníků vojenské rozvědky, protože zákon přijatý vládou premiéra Viktora Orbána v lednu umožnil ministrovi obrany propustit každého, kdo je starší 45 let.
Téma ukrajinského obilí už několik týdnů hýbe Evropou. Na starý kontinent míří veliké zásoby levné pšenice, kterou evropští zemědělci označují za nekvalitní, případně zdraví nebezpečnou, a podle nich ohrožuje domácí pěstitele, kteří své vlastní obilí musí prodávat pod cenou. Země jako Polsko či Maďarsko už dovoz ukrajinské pšenice dočasně zakázaly, nedávno se k nim přidalo i Slovensko, kde se při jedné z kontrol našly zakázané pesticidy. Podle odborníků ale nález nadlimitního množství nepovolené látky neznamená, že zemědělský produkt je jedovatý.
Státní zástupce obžaloval učitelku základní školy z Prahy 6, podle něj spáchala trestný čin, když před žáky při vyučování obhajovala válečnou agresi Ruska na Ukrajině.
Vladimír Putin se měl stát obětí atentátu naplánovaného ukrajinskými tajnými službami, píše německý deník Bild. V neděli měl do Moskvy doletět kamikadze dron se sedmnácti kilogramy výbušnin, svůj cíl však netrefil. Ruský prezident měl navštívit nově vybudovaný průmyslový park u Moskvy. Ukrajinské tajné služby toto zjistily a naplánovaly svůj útok. Dron UJ-22, který použili, je nejmodernější dron středního doletu, který mají Ukrajinci k dispozici.
Vydání zatykače na Vladimira Putina Mezinárodním trestním tribunálem v Haagu je typickým krokem, který vzbudí radostné vzrušení určitého typu politiků a komentátorů. Evropa, která není fyzicky schopna produkovat dostatečné množství zbraní a munice pro vlastní obranu, ale prostřednictvím Mezinárodního trestního tribunálu (který je jakoby „náš“, i když mezinárodní) zasadila Rusku drtivou ránu. Z toho se Putin jen tak nevzpamatuje!
Mír na Ukrajině v tuto chvíli není v zájmu Číny, protože válka jí umožňuje nutit Rusko k ústupkům, řekl v rozhovoru s bruselským webem Politico český prezident Petr Pavel. Peking podle něj v souvislosti s konfliktem sleduje pouze vlastní zájmy a „každý den“ si z vývoje odnáší ponaučení.
Vedení ukrajinské vojenské rozvědky před prvním výročí ruské invaze na Ukrajinu plánovalo provést zásadní útoky uvnitř Ruska. Tento záměr se však vůbec nezamlouval Spojeným státům, které jsou hlavním spojencem vlády v Kyjevě. V pondělí o tom napsal americký The Washington Post s odvoláním na dokumenty, jež se na veřejnost podle všeho dostaly skrze sociální síť Discord. Poradce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak informace o plánovaných operacích popřel.
Kauza ukrajinského obilí nebere konce. Ministerstvo zemědělství pod vedením Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) v posledních dnech odolává tlaku některých zemědělců, kteří poukazují na to, že pšenice mířící do tuzemska z Ukrajiny, je nekvalitní, případně zdraví nebezpečná, a ohrožuje domácí pěstitele, kteří své vlastní obilí musí prodávat pod cenou. Objevují se tak návrhy dovoz ukrajinské pšenice zakázat po vzoru okolních států, jako jsou Slovensko, Polsko, nebo Maďarsko.
Ruská invaze na Ukrajinu působí této zemi a jejím obyvatelům obrovské utrpení a devastaci. Při jednání Rady bezpečnosti OSN to prohlásil generální tajemník světové organizace António Guterres. Právě Rusko přitom patnáctičlenné Radě bezpečnosti tento měsíc v rámci rotačního principu předsedá. Jednání řídil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov, který seděl po Guterresově levici. Lavrov vystoupil hned po šéfovi OSN a v dlouhém projevu mimo jiné řekl, že Ukrajina již roky představuje hrozbu pro ruskou bezpečnost.
Ukrajina se blíží k přelomové bitvě, uvedl šéf ukrajinské vojenské rozvědky Kyrylo Budanov. V rozhovoru se serverem RBK-Ukrajina řekl, že jediný způsob, jak ukončit válku, je obnovení hranic Ukrajiny na stav v roce 1991 – tedy i se čtyřmi okupovanými ukrajinskými oblastmi, které si nárokuje Rusko, a s anektovaným Krymským poloostrovem. „Faktem je, že se všichni připravují (na protiofenzivu),“ uvedl Budanov. „Blížíme se k přelomové bitvě moderních dějin. To je fakt, všichni to víme,“ řekl bez upřesnění.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov navštívil New York a v sídle OSN bude předsedat Radě bezpečnosti OSN. Ta se bude zabývat „ochranou principů Charty OSN“. Předsednictví Ruska RB tvrdě odsoudili například Miroslava Němcová či Mirek Topolánek. Lavrov se také setká s generálním tajemníkem OSN Antóniem Guterresem, aby s ním probral mimo jiné mechanismus vývozu obilí z Ukrajiny. Rusko aktuálně hrozí, že takzvanou černomořskou iniciativu v květnu zablokuje, když nebudou splněny požadavky ohledně exportu ruských produktů.
Částečný mír na Ukrajině není řešením, válka může skončit jen při splnění podmínek, které si klade Kyjev, tedy stáhnutím se Ruska z okupovaných území, napsali premiéři Česka, Slovenska a Polska Petr Fiala, Eduard Heger a Mateusz Morawiecki ve společném článku v časopise Foreign Affairs. Premiéři Moskvu obvinili z porušování mezinárodního práva a vedení politické a hybridní války, Kreml podle nich navíc už dlouho systematicky podrývá mezinárodní stabilitu a bezpečnost.
Ruská černomořská flotila dnes nad ránem zneškodnila ukrajinské bezpilotní letouny, které se pokoušely zaútočit na přístav Sevastopol na Krymu. Na telegramu to napsal proruský gubernátor oblasti Michail Razvožajev, informovala o tom agentura TASS. Kyjev se ale k útoku na poloostrově, který Rusko protiprávně anektovalo v roce 2014, nepřihlásil. Razvožajev dodal, že žádné objekty nebyly poškozeny a ve městě je nyní klid.
Ačkoliv se Rusku ani po měsících tvrdých bojů dosud nepodařilo obklíčit celý Bachmut, ruská armáda dělá stále velké pokroky a k dosažení svého cíle se neustále přibližuje. Ruské ministerstvo obrany v neděli uvedlo, že vojáci zajistili další dva bloky v západních okresech Bachmutu a že letecké jednotky poskytují posily na severu a jihu. Majitel a šéf Wagnerovy (v ruském přepisu Vagnerovy) skupiny Jevgenij Prigožin prohlásil, že jeho jednotky kontrolují 80 procent Bachmutu.
Ukrajinská armáda se dostala na levý (východní) břeh řeky Dněpr v Chersonské oblasti, který okupují ruské síly. Pozice ukrajinské armády potvrdili ruští vojenští blogeři v sobotu. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) to svědčí o nedostatku ruské kontroly nad oblastí. Záběry zveřejněné ruským vojenským blogerem z 22. dubna ukazují, že ukrajinské síly si vytvořily pozice na východním břehu řeky Dněpr, kde osvobodily vesnici Dachy.
Rusko by před možnou ukrajinskou protiofenzivou mělo přejít do defenzivy, snaží se ruského prezidenta Vladimira Putina přesvědčit zakladatel Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin, ale i ruské vojenské vedení, které ale není schopné mu tuto zprávu na rovinu předat. Ve své pravidelné analýze situaci na ukrajinském bojišti to uvedl americký Institut pro studium války (ISW). O Prigožinových výzvách píšeme zde.
Po ostudě, kterou Nikolaj Peskov způsobil svému otci, mluvčímu Kremlu Dmitriji Peskovovi, když se v žertovném telefonátu odmítl hlásit na frontu, přišla zpráva, že se nakonec války na Ukrajině zúčastnil. Šéf žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin tvrdí, že Peskovův syn sloužil několik měsíců v jeho řadách jako obyčejný dělostřelec. „Ten chlap sloužil jako kdokoliv jiný. Jako obyčejný dělostřelec, po kolena v bahně obsluhoval Uragán,“ řekl Prigožin na Telegramu. Důkazy ale chybí.
Zastavte válku dříve, než Rusko utrpí konečnou a drtivou porážku, vyzývá znovu šéf Wagnerovy skupiny Jevgenij Prigožin Kreml. Nynější prohlášení přišlo poté, co na setkání ministrů obrany v německém Ramsteinu došlo k rozhodnutí o posílení ukrajinské protivzdušné obrany a další vojenské pomoci od ukrajinských spojenců. Informuje o tom server Dialog.UA. „Žertům je konec. Musíme nejen zakotvit, ale zakotvit takovým způsobem, abychom se mohli vytáhnout jen s drápy soupeře,“ řekl Prigožin.
Velká ukrajinská protiofenzíva pravděpodobně ukončí celou válku, uvedl bývalý velitel ozbrojených sil Spojených států v Evropě Ben Hodges. Podle něj protiofenzíva začne někdy během června a proběhne na „velmi úzkém úseku fronty“. Řekl to v rozhovoru pro anglickou odnož stanice Deutsche Welle (DW). Hodges v rozhovoru také kvitoval ukrajinskou snahu udržet Bachmut, o který se bojuje už devět měsíců.
Asi pětina ruských vězňů vyslaných do bojů na Ukrajině je HIV pozitivní. Několik zajatých ruských vojáků uvedlo, že jim Moskva slíbila, že za své zapojení ve „speciální vojenské operaci“ dostanou antivirotika, díky kterým budou méně náchylní na další nemoce v důsledku oslabeného imunitního systému. S odkazem na The New York Times (NYT) o tom informuje Business Insider. Skupina wagnerovců je hlavní proruskou silou, která nyní bojuje o dobytí ukrajinského města Bachmut.
Ukrajina už dostala 37 tanků modernizovaných v České republice. Projekt, v němž by Ukrajina měla dostat devět desítek tanků, platí Spojené státy a Nizozemsko. Ministerstvo obrany nyní navrhuje, aby do něj byly zařazeny další desítky tanků. Ministerstvo obrany to uvedlo na svém webu www.army.cz v souvislosti s dnešním jednáním tzv. kontaktní obranné skupiny na americké letecké základně Ramstein v Německu. Úřad dodal, že Česko je také připraveno jednat o zřízení centra pro údržbu a opravy ukrajinské těžké techniky.
Spojenci podporující Ukrajinu v jejím boji proti ruské invazi se chtějí nadále soustředit na posílení ukrajinské pozemní protivzdušné obrany, naopak poskytnutí stíhacích letounů západní konstrukce jako prioritu nevidí. Dnes to po jednání na americké letecké základně Ramstein v Německu řekl ministr obrany USA Lloyd Austin. Německo při této příležitosti oznámilo, že v sobotu zahájí výcvik více než stovky ukrajinských vojáků, kteří se budou učit ovládat starší německé tanky Leopard 1.
Páteční jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu se zaměří na protivzdušnou obranu, munici a sousedství. Na úvod schůzky to prohlásil americký ministr obrany Lloyd Austin. Ten ocenil to, co skupina zhruba 50 spojeneckých zemí koordinující zbrojní pomoc Ukrajině za poslední více než rok od počátku ruské invaze společně dokázala. Ujistil také přítomného ukrajinského ministra obrany Oleksije Reznikova, že Kyjev může na pomoc v obraně proti Rusku nadále spoléhat.
Ruské sociální sítě i vojenští bloggeři varují před masivním útokem ukrajinských kamikadze dronů. Podle nich Ukrajina vyhrává boj o součástky k jejich konstrukci a má „nasbíráno“ na výrobu desítek tisíc jednotek. Objevují se tak varování, že součástí chystané ukrajinské protiofenzivy může být i útok tisíci dronů a to nejen na frontu, ale i do ruského vnitrozemí. Západ s napětím očekává připravovanou ukrajinskou protiofenzivu.
"Taková romantická zahraniční politika.“ Francouzský prezident Emanuel Macron chce s velkou pomocí Pekingu letos v létě uspořádat mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem. Uniklé informace potvrdil podle agentury Bloomberg i Elysejský palác. Macron pověřil svého poradce pro zahraniční politiku Emmanuela Bonnea vyjednat s bývalým čínským ministrem zahraničí a nyní nejvyšším činitelem komunistické strany pro zahraniční politiku Wangem I, aby vyjednali formát mírových rozhovorů, uvedl Bloomberg .
Vítězným snímkem ve světové soutěži novinářské fotografie World Press Photo za rok 2022 je fotografie z rozbombardované porodnice v jihoukrajinském Mariupolu od ukrajinského fotoreportéra agentury AP Jevhena Maloletky. Vítězný snímek zachycuje smrtelně zraněnou těhotnou ženu, kterou záchranáři odnášejí na nosítkách. Fotografie z ukrajinského města, které nyní ovládají ruští okupanti, získala hlavní cenu World Press Photo of the Year. Maloletka ji pořídil 9. března 2022.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vybídl Severoatlantickou alianci, aby přijala potřebné politické rozhodnutí a pozvala Ukrajinu do svých řad. Ukrajina chce vědět, kdy se stane členem NATO, naléhal na společné tiskové konferenci s generálním tajemníkem NATO Jensem Stoltenbergem. Ten ve čtvrtek přicestoval do Kyjeva na svou první návštěvu od zahájení ruské invaze před 14 měsíci a za prioritu označil vítězství Ukrajiny ve válce.
Evropská komise (EK) připravuje kompenzace v celkovém objemu 100 milionů eur (2,34 miliardy Kč) pro zemědělce ze zemí, které sousedí s Ukrajinou. Plánuje také opatření, která by omezila dovoz ukrajinského obilí na unijní trh, uvedl mluvčí komise. Ta omezení dovozu obilí dosud kritizovala a jednostranné kroky některých členských zemí označila za nepřijatelné. Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Doležala kompenzace řeší situaci jen částečně, protože je dostanou jen některé země.
