Prezident Volodymyr Zelenskyj přijel ve čtvrtek do Londýna a zahájil schůzkou s britským premiérem Keirem Starmerem v Downing Street. Zelenskyj má v Londýně dále naplánovanou schůzku také s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Markem Ruttem. Představí mu mírový plán, který měl původně prezentovat na sobotním jednání kontaktní skupiny pro Ukrajinu na základně Ramstein v Německu.
Slova slovenského premiéra Roberta Fica o tom, že europoslanci berou na válku na Ukrajině příliš lehkovážně, pochválil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Podle něj by Evropa měla Ficovi naslouchat, protože to je čestný a slušný politik. Fico ve svém proslovu uvedl, že „jedna raketa by mohla v Bruselu rozbít nějakou fontánku, aby (europoslanci) pochopili, o čem ta válka vlastně je“. Slovenský premiér takto hovořil ve svém projevu k 80. výročí krvavých bojů o Dukelský průsmyk (slaví se 6. října).
Zvyšte podporu Ukrajiny a povolte použití západních zbraní na ruském území, vyzývá otevřený dopis amerického prezidenta Joa Bidena. Autoři apelují na Spojené státy, aby posílily podporu Ukrajině a varují před strategickými hrozbami z Asie. Dopis podepsalo přes 500 lidí, včetně amerického generála Bena Hodgese, nositele Nobelovy ceny za chemii Jamese Frasera, ukrajinského poslance Oleksije Gonšarenka nebo europoslankyně Markéty Gregorové (Piráti), poslance Martina Exnera (STAN) a Davida Smoljaka (STAN).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při středeční návštěvě Chorvatska uvedl, že současná situace na bojišti vytvořila příležitost pro kroky, které by do roku 2025 ukončily od února 2022 trvající rozsáhlou ruskou invazi. V čem příležitost spočívá, neupřesni. V projevu na třetím summitu Ukrajiny a zemí jihovýchodní Evropy v Dubrovníku ukrajinský prezident řekl, že Kyjev nadále počítá s podporou svých důležitých spojenců včetně Spojených států.
Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost Tomáše Čermáka a Patrika Tušla v kauze nenávistných výroků o Ukrajincích. Za živé vysílání na sociálních sítích, které sklouzlo k hanobení a podněcování nenávisti k uprchlíkům z Ukrajiny, dostal Čermák podmínku a Tušl desetiměsíční trest vězení. Další trestní stíhání jim později vynesla ještě přísnější tresty. ÚS rozhodoval před časem bez veřejného jednání, usnesení ve středu zpřístupnil ve své databázi. Připomněl, že svoboda projevu není absolutní.
Jednání kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein v Německu se z plánované soboty odložilo. Oznámil to dnes odbor komunikace české prezidentské kanceláře. Za Česko se měl zúčastnit prezident Petr Pavel. Setkání svolal americký prezident Joe Biden, který ale do Německa nakonec neodletí, protože bude dohlížet na přípravy na úder hurikánu Milton a následné krizové operace.
Americký prezident Joe Biden odložil od čtvrtka plánovanou cestu do Německa kvůli hurikánu Milton, který se blíží ke státu Florida. Oznámil to podle deníku Bild Bílý dům. Na jednání chtěli zástupci Ukrajiny členským státům NATO představit "plán vítězství" a Kyjev stále očekává, že by mohl obdržet povolení pro údery hluboko v Rusku. V prohlášení se uvádí, že „vzhledem k očekávané dráze a síle hurikánu“ bude Biden dohlížet na přípravy a reakci na něj.
Ruské síly dosáhly klíčového frontového města Torecku na východní Ukrajině, uvedla v úterý podle agentury Reuters ukrajinská armáda. Děje se tak necelý týden po pádu jiného významného ukrajinského opěrného bodu, města Vuhledar. "Situace je nestabilní, boje probíhají doslova u každého vstupu (do města)," řekla mluvčí luhanského uskupení vojsk Anastasija Bobovniková. "Rusové dosáhli východního okraje města," dodala.
Již brzy by nebe nad Ukrajinou mohly chránit francouzské stíhačky Mirage. V minulosti o tom mluvil francouzský prezident Macron, nyní jeho slova potvrdil ministr obrany Sébastien Lecornu. Ten v pondělí večer uvedl, že by první dodávky těchto strojů mohly na Ukrajinu dorazit už příští rok. Informuje například Politico. „Mirage 2000 by mohly létat na Ukrajině v první polovině roku 2025,“ řekl v rozhovoru pro Sud Ouest, který byl zveřejněn v pondělí večer.
Americká viceprezidentka Kamala Harrisová se v případě svého zvolení prezidentkou nesejde s ruským vůdcem Vladimirem Putinem bez účasti zástupce Ukrajiny. Demokratická prezidentská kandidátka to řekla v pondělním rozhovoru s televizí CBS. Odpovídala v něm také na otázky k dalším tématům listopadových voleb, zejména k ekonomice či migraci. "Ukrajina musí mít slovo, pokud jde o budoucnost Ukrajiny," odpověděla Harrisová na dotaz, zda by se sešla s Putinem v zájmu ukončení války, rozpoutané před více než dvěma a půl lety ruskou invazí do sousední země.
Ukrajinou otřásá další korupční skandál ze zdravotnictví. Tentokrát je ve středu pozornosti vedoucí Chmelnyckého krajského centra lékařské a sociální expertizy (MSEC) Taťána Krupaová, která pomáhala Ukrajincům vyhnout se odvodu na frontu a mobilizaci. Za falešné lékařské osvědčení a fiktivní diagnózy inkasovala desítky milionů. Předsedkyně centra, která je zároveň členkou oblastní rady vládního hnutí Sluha národa, byla obviněna z nelegálního obohacování, podvodného jednání, praní špinavých peněz a falšování úředních dokumentů.
Ukrajinská vojenská rozvědka uskutečnila operaci, v jejímž důsledku byla poničena minolovka Baltské flotily ruských ozbrojených sil Alexander Obuchov kotvící nedaleko Kaliningradu. Oznámila to dnes sama rozvědka, Hlavní zpravodajské ředitelství Ministerstvo obrany Ukrajiny. Ruská loď měla základnu v přístavu Baltijsk západně od ruského Kaliningradu. "Měla plnit bojovou službu, ale utrpěla těžké poškození... do motoru se dostala voda,“ uvedlo Hlavní zpravodajské ředitelství na svém kanálu Telegram.
Ukrajina nemá v plánu prodloužit dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území, jejíž platnost vyprší na konci letošního roku. Potvrdil to ukrajinský premiér Denys Šmyhal na tiskové konferenci po ukrajinsko-slovenských mezivládních konzultacích. Podle slovenského premiéra Roberta Fica nicméně jednání potvrdila, že Kyjev má i nadále zájem využívat svůj systém pro tranzit plynu a ropy.
Ruské ministerstvo obrany ohlásilo dobytí další obce na východě Ukrajiny, Hrodivky ležící asi deset kilometrů od Pokrovska. Ministr obrany Andrej Belousov poblahopřál jednotkám, které se na dobytí obce podílely, uvedlo ministerstvo na sociální síti Telegram. "Jednotky uskupení Střed osvobodily obec Grodovka v Doněcké lidové republice," tvrdí ruské ministerstvo, které použilo ruský název obce Hrodivka a také ruské označení pro okupovanou část ukrajinské Doněcké oblasti.
Rusko v pondělí ráno zaútočilo na ukrajinské hlavní město hypersonickými střelami Kinžal, odpálenými z letounů MiG-31K. Všechny rakety byly zničeny, ale jejich padající trosky zasáhly několik míst v Kyjevě. Žádné oběti nejsou hlášeny, uvedl náčelník vojenské správy metropole Serhij Popko. Rusko v noci na pondělí zaútočilo na Ukrajinu více než osmi desítkami dronů, raket a střel, z nichž se protivzdušné obraně podařilo sestřelit 32 dronů a dvě střely Kinžal, uvedlo ukrajinské letectvo.
V zásobníku pohonných hmot ve městě Feodosija na pobřeží Ruskem anektovaného poloostrova Krym vypukl dnes ráno požár. Uvedly to Moskvou dosazené úřady. Ve městě vyhlásily stav mimořádné situace technického rázu. K útoku se přihlásila ukrajinská armáda. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že nad Krymem protivzdušná obrana zneškodnila 12 ukrajinských dronů. "Požár ropného skladu ve Feodosiji. Ministerstvo pro mimořádné situace situaci vyhodnocuje.
Nad Doněckou oblastí na východu Ukrajiny byl pravděpodobně sestřelen ruský experimentální bezpilotní letoun S-70 Ochotnik, který má – vybaven vlastní výzbrojí – sloužit jako doprovod pilotovaných bojových letounů a rozšiřovat jejich možnosti, uvedl server BBC News s odvoláním na záběry, které se objevily na sociálních sítích. Na těchto je záběrech je vidět, že S-70 letí spolu s dalším letounem, který pojednou proti němu odpálil raketu.
Švédská vojenská technika je na cestě na Ukrajinu, což potvrzují transportéry Pansabandvagn 302 (Pbv 302), které po železnici projíždějí přes Ústí nad Labem a směřují dál na východ. Tato zásilka představuje další část švédské vojenské podpory Ukrajiny v jejím boji proti ruské invazi. Podobné přesuny vojenské techniky byly zaznamenány již dříve, což svědčí o dlouhodobé logistické podpoře evropských zemí, píše oborový server Defence Express.
V posledních týdnech se stále častěji objevují návrhy možného budoucího uspořádání mezi Ukrajinou a Ruskem. Nyní se k tomu vyjádřil teď už bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg. Ten v rozhovoru pro Financial Times jako příklad možného budoucího uspořádání uvedl vstup Západního Německa do NATO nebo bezpečnostní garance Spojených států Japonsku, které se nevztahují na sporné území Kurilských ostrovů. Stoltenberg navíc není jediný, kdo o podobné možnosti mluví.
Čečenský vůdce Ramzan Kadyrov daroval prvních 100 kusů "vozidel džihádu" pro potřeby speciálních operací ruských okupačních vojsk na Ukrajině. Podle agentury TASS výroba těchto vozidel pro potřeby "vojenské speciální operace" začala v Čečensku letos. Kadyrov tvrdí, že se sám na vývoji podílel. Kadyrov při spektakulární akci v Grozném uvedl, že sériová výroba "vozidel džihádu" byla zahájena v krátké době a při jejich vývoji byly brány v úvahu jak technické požadavky, tak přání bojovníků.
Někteří američtí představitelé tlačí na Ukrajinu, aby mobilizovala do války i muže od 20let. Řekl to v pátek ve vysílání streamu "Hovoří velký Lvov" poslanec frakce Holos a současně tajemník parlamentního výboru pro národní bezpečnost, obranu a zpravodajství Roman Kostenko. Dodal, že diskuze o snížení věku pro mobilizaci na 18-20 let už v parlamentu běží a on s tím souhlasí. Naopak ukrajinský velvyslanec v Británii a bývalý velitel ukrajinské armády Valerij Zalužnyj je ostře proti.
Vyšetřovatelé ve městě Chmelnyckyj na západě Ukrajiny odhalili šéfku oblastního střediska pro lékařské posudky a jejího syna, kteří za úplatek zájemcům zařizovali falešná potvrzení o invaliditě. Ta zaručovala, že dotyční nebudou povoláni do války. Dvojice si tak přišla na ekvivalent 139 milionů korun. Podobný systém odhalili vyšetřovatelé i na druhém konci země, v Charkově, kde zadrželi předsedu jedné z posudkových komisí a jeho 12 společníků, informovala dnes prokuratura.
Při čtvrtečním raketovém útoku Ukrajinců na Rusy okupovaný Doněck zemřelo více než 20 vojáků, a to včetně šesti severokorejských důstojníků. Další tři vojáci ze Severní Korey byli zraněni. Uvedl to v pátek deník Kyiv Post s odvoláním na své zpravodajské zdroje.
Další zemětřesení v Kyjevě? V kanceláři ukrajinského prezidenta údajně připravují odvolání šéfa Hlavního zpravodajského ředitelství ministerstva obrany Kyryla Budanova, ministra obrany Rustema Umerova a možná i vrchního velitele ozbrojených sil Olexandra Syrského. Tvrdí to ukrajinská verze magazínu Forbes s odkazem na své zdroje. Budanov může být údajně vyhozen v příštích měsících.
Ukrajinský dron, který zneškodnila ruská armáda, zasáhl sklad pohonných hmot ve Voroněžské oblasti a na místě vypukl požár, informoval tamní gubernátor Alexandr Gusev. Podle ministerstva obrany v Moskvě armáda v noci na pátek sestřelila celkem 18 ukrajinských dronů. Kyjev naopak podle agentury Reuters ráno uvedl, že ruské síly v noci použily celkem 19 dronů k útokům na ukrajinskou infrastrukturu.
Válka neskončí, dokud Ukrajina neosvobodí celé okupované území, trval si dlouho na svém prezident Volodymyr Zelenskyj i jeho poradci. Kdokoli pak tvrdil opak, byl mnohdy ostrakizován za šíření „proruských narativů“. Zejména poslední měsíce ale napovídají, že vidina vojenského vytlačení Ruska z celého okupovaného území je v dohledné době nereálná. Na změnu paradigmatu ohledně kroků potřebných k ukončení konfliktu upozorňují The Financial Times
Legie, která měla být tvořena Ukrajinci žijícími v Polsku, nevznikne, nenašlo se dost zájemců, kteří by do ní chtěli vstoupit. Ve středu to podle serveru Business Insider připustil polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. To, že ukrajinští dobrovolníci žijící v Polsku budou moci vstoupit do zvláštně utvořené formace, oznámili v červenci polský premiér Donald Tusk a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Spojené státy během války na Ukrajině překvapily schopnosti ruského vojensko-průmyslového komplexu a jeho rychlé přeorientování na válečnou výrobu. Uvedl to náměstek amerického ministra zahraničí Kurt Campbell během debaty Carnegie Endowment. Ten také prohlásil, že je podle něj naděje, že v blízké budoucnosti budou Ukrajina a Rusko jednat o konci konfliktu. Zmínil také současný konflikt v Izraeli.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Kyjevě jednal o situaci na bojišti a o takzvaném plánu vítězství s novým generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Ten na Ukrajinu, která se už třetím rokem brání rozsáhlé ruské vojenské agresi, přijel dva dny po svém nástupu do vedení Severoatlantické aliance na svou první oficiální cestu. Podle serveru Ukrajinska pravda Zelenskyj vyjádřil naději, že západní spojenci Kyjeva změní svůj postoj k ochraně ukrajinského nebe, a jako příklad uvedl pomoc Izraeli.
Ukrajina i Rusko informují o sestřelení desítek nepřátelských dronů nad svým územím během noci na dnešek. Zatímco ukrajinské letectvo oznámilo likvidaci 78 z celkových 105 ruských bezpilotních strojů, ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 113 ukrajinských dronů. Moskva neuvádí, kolik bezpilotních strojů podle ní Ukrajinci na ruské území vyslali celkem. Ruská média informovala o dočasném přerušení letového provozu na letišti v ruské Kazani, asi 1000 kilometrů východně od Moskvy.
