Policie dnes obvinila čtyři lidi a čtyři právnické osoby kvůli zneužívání dotací, které stát poskytl Českému tenisovému svazu (ČTS) na podporu sportu. Podle Deníku N je mezi nimi i šéf svazu Ivo Kaderka. Radiožurnál jako první upozornil, že v sídle ČTS zasahuje Národní centrála proti organizovanému zločinu, která prověřuje hospodaření a využívání státních dotací.
Soud ve středu poslal do vazby bývalého generálního ředitele ústecké firmy Krajská zdravotní (KZ) Petra Malého a další čtyři obviněné v kauze údajného manipulování nemocničních zakázek. Policisté obvinili deset lidí, podezřívají je z korupce při nákupu zdravotnického materiálu a vybavení. Ve vazbě skončil například i dnes již bývalý ředitel jihlavské nemocnice Lukáš Velev. Krajská zdravotní zkontroluje zakázky, kterých se týká vyšetřování.
Evropská komise v pondělí schválila České republice dotace ve výši 702 milionů eur (17,9 miliardy Kč) v rámci mimořádného fondu obnovy určeného na zmírnění následků hospodářské krize. Česko podle komise splnilo podmínky, aby mohlo další finance z Národní plánu obnovy získat. Unijní exekutiva to uvedla ve své tiskové zprávě. První řádnou platbu schválila Evropská komise České republice již loni v únoru, tehdy šlo o dotace v objemu 928 milionů eur (23,6 miliard Kč).
Jednou z výrazných postav bouřící se části českých zemědělců je Jaroslav Lád. Předseda Zemědělského družstva Ostaš na Náchodsku loni inicioval petici s žádostí, aby vláda upustila od přerozdělování dotací mezi zemědělci navzájem. Petice je v Senátu a směřuje k Ústavnímu soudu. Lád během blokád a demonstrací, které začaly v pondělí 19. února, na tribuně nevystupuje. Ale kritickým názorem na zemědělskou politiku a zemědělské kapitoly v unijním Green New Dealu se netají. Leitmotivem rozhovoru je proces, v němž se zemědělci z příjemců subvencí z EU dostali na pozice kritiků EU.
Evropská komise oznámila, že bude muset začít jednat proti Slovensku, kterému hrozí pozastavení eurofondů nebo pokuta, pokud nezastaví legislativní řízení a zrychlené přijetí změn v trestním právu. "Naléhavě Vás žádáme, zastavte zrychlené legislativní řízení," uvádí komise. Eurokomisař pro spravedlnost Didier Reynders vyzval slovenskou vládu, aby se vzdala snahy o zrychlené přijetí změn v trestním právu včetně zrušení elitního útvaru prokuratury či snížení trestů za korupci.
Stát opět nabízí dotace na výstavbu elektrostanic a dobíjecích bodů pro elektromobily. Ministerstvo dopravy tak chce podpořit rozvoj infrastruktury, která má být podle Evropské unie v Česku vzhledem k jeho poloze ve středu Evropy robustní. Podle některých dodavatelů elektřiny jsou cíle EU ambiciózní až příliš. Ministerstvo v současnosti vyhlásilo výzvy v hodnotě 1,2 miliardy korun. Očekává, že tak podpoří výstavbu tisíce nových stanic a nižší desetitisíce nabíjecích bodů.
Velkorysá podpora nákupu elektromobilů, kterou k prosinci loňského roku zveřejnil stát, zatím ke zmatení některých neběží. Část veřejnosti totiž podle všeho nabyla dojmu, že firmy, jichž se výzva ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) týká, už mohou o dotace žádat. Podle banky, u níž se žádosti vyřizují, se ale počítá až s jarním datem.
Jednou z vládních priorit tohoto roku je revize a redukce agend státní správy. Řekl to začátkem ledna ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jednotlivá ministerstva už analýzu provádí od loňska, podklady posílají pracovní skupině na úřad vlády. Průběžně jsou pak přijímána „racionalizační opatření“ včetně snižování počtu zaměstnanců. Resorty pro Echo24 opakovaně uvádí jako svou prioritu digitalizaci.
Francie přichází s dotační revolucí v oblasti podpory elektromobilů – stát chce skrze tzv. sociální bonus zpřístupnit elektrovozy také nízkopříjmovým domácnostem. Státem garantovaná měsíční splátka vyjde díky „inkluzivní mobilitě“ na necelých 2500 korun s tím, že některé automobilky si účtují pouze 1000 korun. Kromě podpory těch nejchudších přišla francouzská vláda se souborem nových opatření, které upravují způsob výroby elektrovozů s cílem vyřadit vozy, které se nevyrábí v Evropě.
Náraz realit někdy vede k reakcím, které by se podle ideologie těch, kdo o nich rozhodují, nedaly odhadnout. Německá socialisticko-liberálně-zelená vláda, v níž je vicepremiérem hospodářství lídr Zelených, oznámila, že končí s dotacemi elektromobilů. A končí okamžitě. Po 17. prosinci už nepřijme jedinou žádost. Těm dotacím se vznešeně říkalo ekologický bonus. V závislosti na ceně vozu se pohyboval mezi třemi tisíci a čtyřmi a půl tisíce eury na vůz. Přepočteno podle aktuálního kurzu na koruny mezi 73 500 a 110 tisíci korunami na vůz. Čím bylo auto dražší, tím byl příspěvek nižší.
V Německu počínaje pondělím skončila státní podpora na nákup elektrických vozů. Takzvaný ekologický bonus, se kterým se původně počítalo ještě po celý nadcházející rok, se vláda rozhodla zrušit kvůli úsporám pod tlakem rozpočtové krize. Jeho zrušení ale bylo náhlé, ministerstvo hospodářství to s konkrétními termíny oznámilo teprve o uplynulém víkendu, což vyvolalo kritiku. Německo podporu už výrazně omezilo od letošního ledna, kdy se přestala týkat vozů s hybridním pohonem a zúžena byla na čistě elektrická auta.
Největším příjemcem státních peněz z programu Antivirus na podporu zaměstnanosti během pandemie koronaviru byla automobilka Škoda Auto. Stát jí na mzdy poskytl přes 1,141 miliardy korun. Automobilka státu z původně poskytnuté podpory ve výši 1,33 miliardy skoro 200 milionů vrátila. Druhou nejvyšší podporu získala společnost HP TRONIC Zlín, pod kterou spadá Datart a další e-shopy. Z veřejných peněz na výdělky dostala 247,29 milionu korun.
Středočeský kraj na konci října vyzval Agrofert k jednání o kompenzaci škody téměř 25 milionů korun způsobené střetem zájmů šéfa hnutí ANO Andreje Babiše. Podle vedení kraje škoda vznikla středočeským školám, jimž ministerstvo pro místní rozvoj kvůli zapojení Agrofertu neproplatilo evropské dotace. "Celou tuto kauzu považujeme za politickou hru, do které se nenecháme zatáhnout," informoval nyní Agrofert zastupitele v odpovědi formou videa na YouTube.
Ceny energií zůstávají pro české domácnosti i firmy velkým strašákem. A to i přes očekávání, že tak obrovský výkyv cen, jaký jsme zažili v uplynulých dvou letech, už nenastane. Vláda ujišťuje, že razantní zvýšení regulované složky elektřiny, ke kterému od ledna dojde, nebude mít alespoň pro odběratele z řad domácností tak dramatický dopad. Ale je nutné počítat s tím, že elektřina takto bude každý rok nevyhnutelně zdražovat kvůli přechodu na bezemisní zdroje.
Vláda Petra Fialy má právo rozhodovat, na co využije desítky miliard korun, které inkasuje z emisních povolenek. Tedy jakýchsi odpustků či přirážek za „špinavé zdroje“, jako je výroba elektřiny z uhlí nebo plynu. Ty povolenky jsou nyní rekordně drahé. Aktuálně se obchodují za 81,25 eura. Stát by z nich měl příští rok inkasovat zhruba 41 miliard korun. Mezi ministry se rozjel velký souboj, na co se ty peníze využijí. Trvá už víc než měsíc a gradoval tento víkend. Podle evropských pravidel se peníze musí použít na investice a provozní náklady spojené s dekarbonizací.
Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) trvá na tom, že při rozhodování o neproplacení dotací na nákupy z podniků patřících do holdingu Agrofert nemohlo postupovat jinak. Důvodem je závěr Evropské komise, že někdejší premiér Andrej Babiš (ANO), do jehož svěřenských fondů Agrofert patří, byl ve střetu zájmů. Mluvčí resortu uvedl, že ministerstvo se musí řídit zákonem o střetu zájmů a názory expertů. Kvůli neproplacení 2,5 milionu Kč plánuje podat správní žalobu Vyšší odborná škola a Střední zemědělská škola Benešov.
Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Tato informace se v médiích objevila v první polovině tohoto týdne. Něco podobného v Česku není podle expertů a politiků možné, v Evropské unii by navíc podle nich neměl stát takovýmto způsobem dotovat jakékoliv odvětví.
Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ už více než měsíc běží. Když vláda dotaci z dílny lidovců v létě představovala, zájem byl obrovský, podmínky pro vyplacení částky předem jsou i přes lehké zpřísnění benevolentní. Podle informací deníku Echo24 ale o peníze zatím požádalo ani ne dvě stovky domácností a schválených žádostí jsou pouze nižší desítky.
Makáme a chudneme. Titulek srpnového vydání Týdeníku Echo popisoval, jak jsme se ocitli v jedné z nejhorších pastí. Ve stavu, kdy se v zemi prudce zdražuje, ale ekonomika zároveň padá. Stejně jako životní úroveň. Říká se tomu stagflace. Je to jeden z nejnebezpečnějších stavů. Opak prosperity. Do nebezpečné triády patří vedle prudkého růstu cen a pádu ekonomiky ještě vysoká nezaměstnanost. Tu naštěstí nemáme. Naopak je tady v práci rekordní počet lidí v historii. A firmy si přitom stále stěžují, že jim lidé chybějí. Stagflace zpravidla přichází po nějakých šocích. Tím tady mohla být energetická krize s prudkým vzestupem cen.
Podpora vlády Petra Fialy padá ke dnu. Není to překvapivé. Země je na tom ekonomicky nejhůř od roku 1989. Životní úroveň se za poslední tři roky propadla nejvíc z celé Evropské unie. Velké zdražování trvá už třetím rokem. To, že ceny najednou meziročně stoupají už „jen“ o 8,5 procenta, je vydáváno za úspěch. Už to samo o sobě ukazuje, z jak hlubokého pádu se zvedáme. Proti roku 2019, než začal covid, jsou ceny o víc než třetinu výš. Kvůli pádu reálných platů si lidé v průměru za to, co vydělají, koupí o 15 procent méně než tehdy. Peníze, které měli uložené v bankách, ztratily třetinu své hodnoty. To, co stálo tisíc korun, stojí najednou přes třináct set.
Vláda v návrhu státního rozpočtu pro příští rok krátí dotace 12 ministerstvům a omezuje je rovněž v kapitole všeobecná pokladní správa. Z jednotlivých resortů se škrty nedotknou pouze ministerstev financí a obrany. Celkem se dotační programy proti letošku omezí o 84,1 miliardy korun. Vyplývá to z návrhu zveřejněného ministerstvem financí. Téměř polovinu škrtů představuje zrušení letošní jednorázové dotace na podporu přenosové a distribuční soustavy v hodnotě 38 miliard korun. Zbývajících 46,1 miliardy korun jsou omezení běžných dotací, které jednotlivá ministerstva vypisovala.
Vláda slibuje ukončit nepřehledný tok národních dotací zemědělcům a potravinářům, její počínání ale ukazuje přesný opak. Resort zemědělství totiž na jednu stranu hovoří o úsporách a ruší některé dotační tituly, aby vzápětí oznámil, že příjemcům bude výpadek dotace kompenzovat a slibuje jim kromě peněz z EU ještě mimořádnou podporu v objemu desítek milionů, které vyplatí ze státního rozpočtu. Lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný navíc tvrdí, že dotace v zemědělství ze státních peněz by v rozpočtu na příští rok měly klesnout jen minimálně.
Dotační programy ministerstva životního prostředí Nová zelená úsporám (NZÚ) a Oprav dům po babičce se spouštějí. Žádosti o dotace pro bytové domy bude možné podávat od 19. září, na rodinné domy včetně programu Oprav dům po babičce o týden později, tedy od 26. září. Podle ministra Petra Hladíka (KDU-ČSL) se zjednodušuje administrativa, do programu Oprav dům po babičce byl přidán majetkový test. Nárok na dotaci z tohoto programu mají jen domácnosti s jednou nemovitostí určenou k bydlení.
Na vesnici i ve městech se jako epidemie začaly objevovat „betonové plotové desky“ (jejich „výhoda“ je, že jsou „bezúdržbové“), domy se začaly pokrývat jedovatými barvami, okna byla amputována plastovými modely. Dotační program Oprav dům po babičce je státem organizovaná, podporovaná a z našich daní placená likvidace posledních zbytků nejrozsáhlejšího kulturního dědictví – ano, těch domů po babičce. Zatím se především psalo, že jde o nespravedlivou podporu lidí, kteří mají něco dostat, protože už něco mají.
Nesmyslná dotační ekonomika se v praxi ukazuje na částkách, které od státu pobíraly největší tuzemské potravinářské podniky. Většině velkých příjemců dotací také loni i přes nárůst nákladů kvůli drahým energiím prudce vzrostly zisky o stovky procent. Firmy si přitom loni stěžovaly, že vzrůst nákladů pro ně bude smrtící. To nakonec vyřešily velkým zvýšením marží, čímž zátěž kompletně převedly na zákazníky.
Už brzy má být definitivně jasno o slibovaných razantních škrtech v národních dotacích. Největší část z nich, až 20 miliard, se má odehrát na ministerstvu průmyslu a obchodu. A týkat se má podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE). Poplatky za OZE ještě loni platili lidé ve svých složenkách za elektřinu a není vyloučeno, že se položka do faktur znovu vrátí. Tím by se konečná cena za elektřinu ještě o něco více zvedla. Resort průmyslu sdělil, že by se na kompenzace mohly využít výnosy z prodeje emisních povolenek.
Štědrý dotační program nabízející miliony na „opravu domu po babičce“ a k tomu ještě velmi výhodný úvěr od stavebních spořitelen se má od září opravdu rozjet a zájemci budou moci o milionovou zálohu začít žádat. Alespoň to tvrdí ministerstvo životního prostředí, jehož lidovecký šéf Petr Hladík s plánem rozdat velké částky mezi vlastníky nemovitostí přišel, a sklidil za to od dalších koaličních partnerů kritiku za populismus. O dotace navíc od podzimu budou moci žádat i majitelé bytů.
O desítky procent méně podílu hovězího masa. Takové výsledky zjistila Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) u mletého masa z produkce Kosteleckých uzenin a podniku Maso uzeniny Polička. Výrobky prodávají řetězce Lidl, Albert a Billa. Případ je kuriózní i v tom, že obě firmy, první jmenovaná spadající do holdingu Agrofert, čerpaly od státu stovky milionů korun na dotacích.
Drahé energie, vysoká inflace, nejistota, to vše nutilo podniky zdražovat nad rámec zvýšených nákladů a vytvářet si zisky do budoucna. Dobře je to vidět na výsledcích hospodaření za loňský rok. Největšímu výrobci hnojiv Lovochemii z koncernu Agrofert vyskočil meziročně zisk o více než tisíc procent, čerstvá data teď ukazují také například téměř 300procentní růst zisků společnosti Lactalis CZ, která vlastní mlékárny Kunín a Klatovy. O obřích ziscích firem a zdražování nejen potravin jsme psali nedávno zde. Podstatnou roli sehrály také státní dotace, které velké podniky čerpaly.
Celkem 843,3 milionu korun vydaných do konce roku 2022 na podporu rybářství v ČR z operačního programu Rybářství (OP Rybářství) bylo ministerstvem zemědělství (MZe) poskytnuto technicky i právně správně, ale bez výsledku. Nepodařilo se totiž naplnit zásadní cíle, tedy zvýšení spotřeby sladkovodních ryb v Česku, ani vytvořit organizace producentů. Podpořeno bylo k 31. prosinci 2022 celkem 888 projektů. Vyplývá to z výsledků kontroly Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ).
