Na pokračující schůzi Poslanecké sněmovny by se měla v úterý odpoledne dostat novela pandemického zákona. Ta v době, kdy některé státy začínají rozvolňovat či i zcela rušit protiepidemická opatření, výrazně rozšiřuje pravomoci úřadů omezovat život a podnikání v zemi. Novela také nově navrhuje neomezenou dobu platnosti zákona, ta původní má vypršet už v únoru.
Vakcína Novavax, která je podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) klíčem k rozproudění stagnujícího očkovacího procesu, by měla být k dispozici pro aplikaci na konci února nebo na začátku března. Válek uvedl, že předregistrace na vakcinaci touto očkovací látku by mohla být spuštěna už za dva týdny. Ministr dodal, že si stojí za rozhodnutím, že by očkování proti koronaviru nemělo být povinné, nevidí k tomu důvod.
Svět se vrátí po covidu-19 k téměř normální situaci do několika měsíců. V rozhovoru s izraelskou televizí to řekl šéf americké farmaceutické firmy Pfizer Albert Bourla, jehož společnost vyrábí vakcíny proti covidu-19. Podle Bourly se nyní firma zaměřila na vývoj vakcíny, jež se bude aplikovat jednou za rok a bude účinná proti všem variantám koronaviru. Odpůrci očkování podle Bourly nesou šířením dezinformací odpovědnost za smrt milionů lidí. "Jsou to zločinci."
Vylepšená vakcína proti covidu-19 bude připravena v březnu, uvedl generální ředitel farmaceutické společnosti Pfizer Albert Bourla. Společnost již začala s výrobou dávek, řekl Bourla americké stanici CNBC. Nová vakcína se má zaměřit nejen na variantu omikron covidu-19, ale také na další mutace. Bourla připustil, že není jasné, zda je „omikronová“ vakcína potřebná, ani jak se bude používat. Kvůli tlaku některých zemí ji však bude mít Pfizer připravenou.
Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP09) oznámil, že pracuje na systému pravidelného očkování proti covidu. Měl by fungovat podobně jako vakcinace proti chřipce proti chřipce. Po pátečním jednání vlády ministr popsal nový souhrn proticovidových opatření a sdělil, že chce pravidelné očkování proti covidu-19 uzpůsobit tak, jako je u chřipky. Válek uvedl, že očkování je důležitou položkou v boji proti pandemii. Nový pravidelný očkovací systém chce prosadit také v rámci českého předsednictví v EU.
Až v Česku převládne varianta koronaviru omikron, lékaři přestanou pacientům podávat monoklonální protilátky. V současné době je aplikují asi 4000 lidem týdně, sdělil předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý. Otázkou účinnosti léčebných postupů na variantu omikron se nyní podle něj odborná společnost intenzivně zabývá. Hlavním léčebným nástrojem ale podle něj letos budou hlavně antivirové léky.
Posilující dávka vakcíny společnosti Johnson & Johnson poskytuje silnou ochranu proti koronavirové variantě omikron, ukázala studie. Druhou dávku ale neaplikuje Česko ani Spojené státy, řešením by mohla být v Africe. Informuje deník The New York Times. Studie provedená v Jihoafrické republice zjistila, že posilující dávka vakcíny Johnson & Johnson snižuje riziko hospitalizace s omikronem o 85 procent.
Do Česka míří několik tisíc dávek antivirotik monlupiravir, které mají poprvé poskytnout lidem „domácí“ přípravek na zkrocení nákazy koronavirem. Ačkoliv jejich účinnost oproti původním předpokladům propadla, mohou nabízet levnější a také méně náročnou alternativu k monoklonálním protilátkám, které musí podávat zdravotnický personál. Zátěž z přetížených nemocnic však zcela nesejmou.
Končící kabinet premiéra Andreje Babiše (ANO) přišel s „revoluční“ myšlenkou rozšířit očkování proti covidu-19 do lékáren. To se řešilo už v samém počátku očkování, vláda s tím však přichází až po dalším roce, kdy to odmítala. Samotný nápad však čelí také kritice ze strany některých lékařů, šéf lékařské komory Milan Kubek v minulosti řekl, že by to bylo jako „očkovat u benzínky“. Možnost očkovat v lékárnách vítá ČLK, která usiluje o možnost očkovat v lékárnách dlouhodobě, například v souvislosti s chřipkou.
Politici republikánů i demokratů investovali v době pandemie do farmaceutických firem, které zároveň dostávaly podporu od státu a podílely se přímo na vládním boji proti koronaviru výrobou vakcín, testů či léků, píše server Business Insider. Američtí zákonodárci se orientovali zejména na firmy, které jsou i v Česku v posledním roce v centru pozornosti díky vakcínám či nyní i lékům na covid-19. Investování do firem se týkalo i některých rodinných příslušníků, vyplývá z analýzy serveru.
Nově se mohou nechat posilující dávkou po pěti měsících přeočkovat i lidé starší 55 let, za týden pak i lidé nad 50. Zájemci si mohou zvolit mezi dvojicí vakcín, záleží zejména na dostupnosti v očkovacích místech. V lednu se pak má do hry dostat i „tradičnější“ proteinová vakcína Novavax, s tou však zatím ministerstvo zdravotnictví pro možnost přeočkování nepočítá. Z posilující dávky se od ledna stane v určitém ohledu nutnost. Končící vláda rozhodla o zkrácení její platnosti po dvou dávkách na devět měsíců.
Česko vyhlíží schválení vakcíny proti covidu-19 od společnosti Novavax, objednáno má 370 000 dávek. Po dnešním jednání vlády to uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Očkovací látku americké firmy nyní posuzuje Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA). Pokud bude vakcína schválena, dodávku Vojtěch očekává v lednu. Proteinová vakcína Novavaxu funguje na jiném principu než preparáty firem Pfizer/BioNTech či Johnson & Johnson.
Problematika účinnosti vakcín se dočkala alespoň částečného osvětlení. Nová studie publikovaná v časopise The New England Journal of Medicine totiž tvrdí, že očkovací látka společnosti Moderna je o něco účinnější než vakcína firem Pfizer/BioNTech. Výzkum provedli odborníci z Harvardu a dalších prestižních univerzit. Studie, kterou provedli odborníci z laboratoře CAUSALab, kteří pochází z Harvardu a dalších prestižních univerzit, byla publikována 1. prosince a přináší světlo do diskuse o tom, která vakcína je účinnější.
Finský institut národního zdraví (THL) doporučil očkovat vakcínou Pfizer/BioNTech jen děti od pěti do 11 let, u kterých hrozí těžký průběh nemoci covid-19 nebo mají ve společné domácnosti rizikového pacienta. Očekává se, že finská vláda doporučení institutu přijme. THL uvedl, že očkování by mohlo začít, jakmile Finsko získá schválené dávky. Předsedkyně EK Ursula von der Leyenová ve středu prohlásila, že vakcíny pro děti od pěti do 11 let budou mít členské státy EU k dispozici 13. prosince.
Ministerstvo zdravotnictví vyzve lidi očkované proti covidu-19 jednodávkovou vakcínou Janssen od firmy Johnson & Johnson k přeočkování mRNA vakcínou Pfizer/BioNTech nebo Moderna. SMS zpráva přijde těm, kdo byli očkováni před více než dvěma měsíci, řekl na on-line tiskové konferenci ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch (za ANO). Budoucí ministr Vlastimil Válek (TOP 09) řekl, že podle něho by se mělo očkování jednodávkovou vakcínou Janssen mělo omezit.
Není to tak dávno, co ivermectin, odčervovací přípravek proti lidským i zvířecím parazitům, byl hlavním objektem covidovo-kulturní války. Část lidí tvrdila, že jde o zázračný lék chránící proti covidu jako žádný jiný přípravek. Zprávy o jeho účinnosti měla naschvál potlačovat farmaceutická lobby, která si potřebovala nahrabat peníze na vakcínách. Odpůrci ivermectinu se naopak jeho uživatelům vysmívali, že jsou zmanipulovaní hlupáci, kteří do sebe cpou odčervovací přípravek pro koně. Zdá se, že úplnou pravdu neměla ani jedna strana.
Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) zahájila hodnocení léku proti covidu-19 od americké farmaceutické společnosti Merck & Co. Podle výsledků klinických testů zveřejněných na začátku měsíce toto nové antivirotikum po nákaze koronavirem snižuje riziko hospitalizace a úmrtí na polovinu. Pokud by EMA schválila použití přípravku molnupiravir, stal by se prvním ústně podávaným lékem proti covidu-19 v Evropské unii.
Farmaceutické společnosti Pfizer a BioNTech podaly Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA) žádost o schválení své vakcíny proti covidu-19 pro děti ve věkové skupině od pěti do 11 let. Firmy unijní lékové agentuře doručily veškeré podklady a na základě studie uvádějí, že jejich očkovací látka je pro děti bezpečná a vyvolává silnou imunitní reakci. Obě firmy požádaly minulý týden o schválení vakcíny pro děti od pěti let také americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Nemocnice nahromadily na příkaz ministerstva zdravotnictví desetitisíce dávek monoklonálních protilátek. Ty se však prakticky nevyužily a hrozí, že po nich zůstanou pouze díry v nemocničních rozpočtech. Dalším problémem pak podle imunologa Karla Drbala je, že v zásobách zůstává i lék bamlanivimab, na jaře hojně propagovaný premiérem Andrejem Babišem (ANO). „Už od června víme, že nefunguje na mutaci delta. Nefunguje vůbec,“ řekl deníku Echo24 Drbal.
Každý nakažený covidem-19, jenž je ohrožen těžkým průběhem nemoci, může dostat protilátkové léky. Mezi ohrožené lidi patří například pacienti s nadváhou, cukrovkou, astmatem nebo nemocemi srdce. Řekla to náměstkyně ministra zdravotnictví pro zdravotní péči Martina Vašáková. Aplikovat protilátkové léky může přes 80 nemocnic, které mají urgentní příjem. Denně pro ně přicházejí jen jednotky pacientů, v zásobě jsou přitom desetitisíce dávek.
Spotřeba antibiotik v Česku vzrostla za 30 let více než o pětinu. Většinu antibiotik předepíšou lékaři v ambulancích, přičemž až polovina je podávána nesprávně. Nadužívání antibiotik přispívá k tomu, že bakterie přestávají na účinek těchto léků reagovat a stávají se rezistentní. Uvedla to dnes Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika na Státním zdravotním ústavu (SZÚ). Zastavit nárůst spotřeby těchto nenahraditelných léků a také vzrůstající antibiotickou rezistenci je cílem kampaně, jejíž hlavní část začne letos v litopadu.
Očkovat se posilující třetí dávkou mohou od pondělí tisíce lidí. Jaký o ní bude skutečný zájem, bude jasné v příštích dnech. Motivací ale tentokrát už zjevně nebudou vládní restrikce, které neočkovaným stále značně znepříjemňují život. Žádné výhody totiž pro „přeočkované“ ministerstvo zdravotnictví nechystá. Zároveň resort ujišťuje, že se nevrátí omezení pro druhé dávky.
Americká farmaceutická firma Johnson & Johnson (J&J) dnes zveřejnila data, podle nichž druhá injekce její původně jedno-dávkové vakcíny výrazně posiluje ochranu proti covidu-19. Svá zjištění už společnost údajně zaslala Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) i Evropské agentuře pro léčivé přípravky (EMA), kde se v poslední době diskutuje o potřebě takzvaných posilovacích dávek v souvislosti s šířením nakažlivější varianty koronaviru označované jako delta.
Pandemie covidu by mohla mít nebezpečné vedlejší účinky a umést cestu pandemii chřipky. Covidové restrikce totiž výrazně omezily možnost výměyu vzorků virů mezi laboratořemi, ze kterých se na každou sezonu vyvíjí vakcíny proti chřipce. Hrozí tak, že vakcíny proti chřipce budou méně účinné. Informují The Telegraph či The Independent. Vakcíny proti chřipce se každý rok vyvíjí pomocí databáze Globálního sledovacího systému WHO, kam zasílají vzorky laboratoře z celého světa.
Americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) v pondělí plnohodnotně schválil vakcínu společností Pfizer/BioNTech k očkování proti covidu-19. Informoval o tom list The Washington Post. Preparát byl dosud podobně jako vakcíny od firem Moderna a Johnson & Johnson schválen pouze k nouzovému použití, nyní je první plně schválenou očkovací látkou v USA. Krok může pomoci upevnit důvěru americké veřejnosti k vakcinaci ve chvíli, kdy USA čelí nárůstu infekcí kvůli nakažlivější variantě delta.
Cíl vynálezců vakcín na covid se skvěle naplnil. Vyvíjeli je se záměrem zabránit vážnému průběhu onemocnění. Izrael, Británie i Spojené státy, což jsou země, z nichž přichází nejlepší a nejrychlejší data o následcích čínského koronaviru, hlásí účinnost vakcín proti vážným průběhům a hospitalizacím mezi 88 a 91 procenty. Mezitím ale politici napříč Západem podlehli dojmu z dat po prvních týdnech očkování, která signalizovala, že vakcína chrání i proti tomu, že se očkovaný nakazí.
K nevěrohodnosti velkých médií, která podle jednoho reprezentativního šetření z loňska nejsou schopna oslovit třetinu a možná víc české populace, jistě mohou přispívat slavné řetězové e-maily mezi důchodci, něco přímo dodá i dezinformační scéna. Ale velkou část práce proti sobě ta velká média odvedou sama. Poslední rok a půl je to hlavně zvláštní druh apokalyptického zpravodajství o covidu,
I když severský Island hlásí proočkovanost 75 %, potýká se nyní se čtvrtou vlnou vlnou koronavirové nákazy. Jak upozorňuje deník High North News, většina lidí, kteří byli očkováni, a přesto onemocněli, dostala vakcínu Janssen od společnosti Johnson & Johnson. Hlavní islandský epidemiolog Thorolfur Gudnason však nyní přiznává, že očkování nepřineslo kýžený efekt v podobě kolektivní imunity, v jaký lidé doufali.
Předseda České vakcinologické společnosti Roman Chlíbek se opřel do dětské lékařky z Přeštic Anny Urbanové, která odmítá očkovat děti od 12 let vakcínami proti koronaviru. proti svému svědomí. Pediatrička uvedla, že nehodlá nést následky za možné nežádoucí účinky a tvrdí, že lidem naočkovaným vakcínami hrozí možné nežádoucí následky a také postižení plodnosti. Vakcinolog Chlíbek lékařku obvinil ze šíření falešných zpráv.
Vývoj a domácí výroba průlomové vakcíny proti covidu-19 od německé společnosti BioNTech by letos mohly zvýšit růst největší evropské ekonomiky až o půl procentního bodu. Německá ekonomika by letos mohla vykázat růst asi o čtyři procenta po loňském propadu o 4,6 procenta kvůli pandemii. To znamená, že BioNTech a jeho vakcína by se mohly podílet na letošním celkovém růstu HDP cca osminou. Uvedl to ekonom institutu pro makroekonomickou politiku IMK Sebastian Dullien.
