Lobbisté největších světových farmaceutických firem využívají novou cenovou dohodu mezi Spojeným královstvím a Spojenými státy jako příklad, který by podle nich měly následovat i ostatní evropské státy, pokud si chtějí udržet konkurenceschopnost a předejít dopadům amerických cel. Británie souhlasila, že zvýší výdaje na nové léky o 25 procent, a výměnou získala tříletou úlevu z cel na farmaceutický export do USA.

Dohoda přichází v době, kdy společnosti jako AstraZeneca či Merck ruší v Británii projekty a kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa využívá hrozbu cel k tomu, aby farmaceutické firmy zvyšovaly ceny pro evropské zákazníky, a mohla je tak snižovat pro Američany.

Podle washingtonských lobbistů dohoda ukazuje, jakým způsobem nyní probíhá vyjednávání: Trumpova strategie celních hrozeb nutí firmy jednat přímo s Bílým domem. Zástupci globálních výrobců léčiv uvádějí, že britská dohoda může být vzorem pro EU i další obchodní partnery, kteří se snaží přizpůsobit americkému odklonu od dosavadních tržních zvyklostí, píše server Politico.

Podle Stephena Farrellyho z banky ING stoupá tlak na EU, aby uzavřela podobnou dohodu, a německá lobby Pharma Deutschland označuje hrozbu amerických cel za geopolitické riziko, pokud se Berlín nerozhodne pro obdobný krok jako Londýn. Evropské i americké farmaceutické svazy upozorňují, že dohoda posiluje argumenty pro reformu evropských úhradových systémů směrem k větší flexibilitě a konkurenceschopnosti. Zástupci německých farmaceutických firem zároveň varují, že vzhledem k absenci dohody mezi EU a USA zůstává nejistota v regionu vysoká.

Americký prezident dlouhodobě viní evropské farmaceutické společnosti z vysokých cen léků v USA a hrozí až stoprocentním clem na farmaceutické produkty. Zatímco EU má s USA dohodnutý strop cel na 15 procentech, Spojené království bylo po brexitu zranitelnější. Tyto okolnosti vedly evropské výrobce léčiv k navýšení výdajů na lobbing ve Washingtonu. Mezi červencem a zářím utratily společnosti GSK, AstraZeneca, Novartis, Novo Nordisk či Genentech nejvíce za posledních deset let. Podobně vysoké jsou letošní souhrnné výdaje firem AstraZeneca, EMD Serono, Novo Nordisk a Sanofi.

Výrobci navíc výrazně rozšiřují sítě externích lobbistických firem: Novartis nově spolupracuje s DLA Piper či Corcoran & Associates, mezi jeho lobbisty je i někdejší republikánský senátor Richard Burr. Firmy Alkermes, Novo Nordisk či Genentech si najaly poradce s vazbami na první Trumpovu administrativu. Podle odborníků z odvětví geopolitická situace nutí farmaceutické společnosti přehodnocovat strategii na všech trzích, kde působí.

V rámci dohod o snížení celních hrozeb uzavřelo pět výrobců, mezi nimi AstraZeneca, EMD Serono a Novo Nordisk, přímé dohody s Trumpem o snížení cen svých léků. Celé odvětví zároveň od začátku roku oznámilo závazky k investicím do výroby, výzkumu a vývoje v USA ve výši přes 400 miliard dolarů. Podle ING zahrnují tyto přísliby mimo jiné 50 miliard dolarů od společnosti Roche, 23 miliard od Novartis a 20 miliard od Sanofi. Jeden z lobbistů uvedl, že firmy mění taktiku: místo odporu se snaží Bílému domu nabízet vlastní řešení, protože Trump ukazuje ochotu jít při prosazování svých cílů dál než jeho předchůdci.

Obavy o budoucí konkurenceschopnost evropského farmaceutického sektoru přitom sílily ještě před začátkem Trumpova druhého mandátu. Podle Evropské federace farmaceutického průmyslu a asociací rostly výdaje EU na výzkum a vývoj mezi lety 2010 a 2022 v průměru o 4,4 procenta ročně, zatímco v USA o 5,5 procenta a v Číně o více než 20 procent. Podle dat fDi Markets investovaly loni zahraniční firmy v USA 6,7 miliardy dolarů do farmaceutické výroby, zatímco v Evropě šlo o 5,9 miliardy.

Zástupci farmaceutických společností varují, že přístup americké vlády k cenotvorbě a clům může tento trend ještě urychlit. Podle poradkyně z DLA Piper se poprvé americká vláda přímo angažuje v tom, jak ostatní země přistupují k cenám a dostupnosti léků, a firmy se snaží zabránit politikám, které by ztížily uvádění nových přípravků na evropské trhy.