Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové tento týden čelí zásadnímu právnímu rozhodnutí, které může ovlivnit nejen její osobní odkaz, ale i pravidla transparentnosti v celé Evropské unii. Ve středu rozhodne Tribunál Soudního dvora Evropské unie, zda Komise porušila pravidla transparentnosti, když odmítla zveřejnit kontroverzní textové zprávy mezi von der Leyenovou a generálním ředitelem společnosti Pfizer Albertem Bourlou.

Případ, označovaný médii jako „Pfizergate“, se týká největší smlouvy na nákup vakcín v historii EU. V květnu 2021 se Brusel zavázal k odběru až 1,8 miliardy dávek vakcíny Pfizer-BioNTech proti covidu-19, přičemž 900 milionů dávek bylo objednáno ihned s možností dalších 900 milionů pro roky 2022 a 2023.

Spor byl zahájen deníkem The New York Times a jeho bývalým bruselským šéfredaktorem po rozhodnutí Komise z roku 2022 nezveřejnit obsah zmíněných zpráv. Existenci komunikace potvrdil sám Bourla v dubnu 2021 v rozhovoru pro The New York Times, kde ji označil za klíčovou pro vybudování „hluboké důvěry“ a dosažení dohody o dodávkách vakcín.

Já­drem případu je otázka, zda by textové zprávy měly být považovány za dokumenty podléhající zveřejnění v rámci zásad transparentnosti. Zatímco mnoho pozorovatelů a aktivistů tvrdí, že by měly být posuzovány stejně jako jiné oficiální komunikační prostředky, Komise zastává opačný názor.

Případ je pro von der Leyenovou podle serveru Politico o to citlivější, že nejen osobně schválila zmíněnou smlouvu v hodnotě miliard eur, ale zároveň stojí v čele instituce odpovědné za dodržování unijních pravidel včetně transparentnosti. Pokud soud rozhodne v její neprospěch, může to výrazně oslabit její pozici v druhém funkčním období, které začalo 1. prosince loňského roku.

Podle Shari Hindsové z organizace Transparency International by rozhodnutí soudu mohlo znamenat „zlomový okamžik pro transparentnost v EU“. „Zvláště u klíčových rozhodnutí týkajících se veřejného zdraví by se tajnosti měly vyvarovat,“ uvedla Hindsová.

Vyšetřuje se i způsob vyjednávání o vakcínách

Evropský ombudsman v roce 2022 konstatoval, že neochota Komise zveřejnit dané zprávy představuje pochybení v administrativě. Emily O’Reillyová, která funkci zastávala od roku 2013 do 2025, tehdy označila situaci za „budíček“ pro unijní instituce a kritizovala von der Leyenovou za „kulturu zatajování z politických důvodů“. Samotná komise se k probíhajícímu soudnímu řízení odmítla vyjádřit.

Soudci Tribunálu již dříve rozhodli proti Komisi v jiném případu, kdy Brusel zveřejnil smlouvy na vakcíny s rozsáhlými začerněními s odkazem na ochranu osobních údajů zaměstnanců a obchodních zájmů firem.

Europoslankyně za Zelené Tilly Metzová, která byla jednou z pěti členů Evropského parlamentu podávajících stížnost, zpochybnila motivy von der Leyenové. „Dostává v tomto ohledu špatné rady. Pokud chcete, aby veřejnost věřila politikům a jejich kontaktům s průmyslem, musíte prosazovat transparentnost,“ uvedla Metzová.

Soudní slyšení k „Pfizergate“ proběhlo v listopadu v Lucemburku. Právník Komise Paolo Stancanelli během jednání přiznal existenci textových zpráv, což podle svědků vyvolalo smích a netrpělivost soudců. Komise ale popřela jejich význam s tím, že pokud by se týkaly přímo vyjednávání smlouvy, byly by uchovány a zveřejněny.

Soudci však kritizovali nejasnosti v argumentaci Komise a její neschopnost odpovědět na klíčové otázky, například zda byl zkoumán samotný telefon von der Leyenové nebo dotazován vedoucí její kanceláře. Soudce José Martín y Pérez de Nanclares konstatoval, že Komise nepřijala „adekvátní a pečlivá opatření“ k vysvětlení odmítnutí žádosti. Soudce Paul Nihoul označil dokumentaci za „relativně zmatenou“.

Právnička The New York Times Bondine Kloostraová uvedla, že byla „velmi zklamaná z nepřipravenosti zástupce Komise“. „Stále nevíme, co se stalo s telefonem předsedkyně, zda byly zprávy nebo signály posílány z notebooku nebo jiného zařízení, a nevíme ani, kde Komise hledala,“ uvedla Kloostraová.

Tlak na von der Leyenovou však narůstá i z jiných stran. Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO), který vyšetřuje závažné finanční trestné činy, potvrdil, že prověřuje způsob, jakým Komise vyjednávala o nákupu vakcín. Šéfka EPPO Laura Codruța Kövesiová v březnu uvedla, že její úřad již vyslechl některé úředníky Komise. K probíhajícímu vyšetřování se však EPPO odmítlo vyjádřit.

Von der Leyenová měla problémy s netransparentností už za svého působení jako německá ministryně obrany. Šlo o obvinění ohledně nesprávného zadávání zakázek a protekce na ministerstvu obrany. Případ vyšetřoval výbor německého parlamentu, ale ze služebního telefonu von der Leyenové byla komunikace smazána. Krátce nato "odešla" do Bruselu a vyšetřování ustalo. Dnes zveřejnil bruselský server Politico, že von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsola minulý pátek uskutečnili "pravděpodobně jeden z nejkratších oficiálních letů v historii". Trojice letěla z Bruselu do Lucembursku a zpět charterovým letem, přitom cesta autem by jim trvala přibližně dvě a půl hodiny.