Jak ukazuje nespočet medializovaných případů, zdraví není radno při cestování podceňovat. Jak upozorňují odborníci, vždy záleží na konkrétních destinacích a například i délce pobytu, pro jakékoliv cestování ať už ke středomoří či do větší exotiky však platí určitá základní doporučení. Nejde jen o riziko závažných onemocnění, ale i řadu těch, která mohou z dovolené udělat značně nepříjemnou záležitost.

Mezi základní preventivní opatření, která mohou lidé před cestováním udělat, patří vybavení cestovní lékárničky a očkování. „Zdravotní, a specificky infekční rizika se velmi odlišují nejen podle toho, do jaké destinace míříme, ale i kdy a jak dlouho budeme v dané destinaci pobývat, jak budeme ubytováni či jak se budeme stravovat. Spolu s tím se odlišují i doporučení pro očkování cestovatelů,“ uvádí lékařka Veronika Jegorova v doporučeních kliniky infekčních nemocí a cestovní medicíny 2. lékařské fakulty a Fakultní nemocnice Motol.

Před cestou by si podle doporučení měli lidé zkontrolovat, zda mají jednak platná základní očkování, jednak zda cílová destinace nevyžaduje některá povinná očkování a následně zvážit, zda nepodstoupit některá z doporučených očkování, která se opět liší výrazně podle cílových destinací. „Na trhu je nepřeberné množství vakcín, a pokud pomineme povinná očkování (např. žlutá zimnice při cestě do oblastí subsaharské Afriky či Latinské Ameriky), měl by každý cestovatel mít minimálně platné očkování proti tetanu. Je víceméně jedno, jestli si jedete lehnout na pláž pětihvězdičkového hotelu nebo projet danou zemi stopem, poranit se může i sebeopatrnější člověk. Bez znalosti poslední aplikace ,tetanovky‘ se Vám může dovolená nejen zkomplikovat, ale i prodražit. V případě, že od poslední aplikace uběhlo více jak 10 let, je vhodné se před cestou nechat přeočkovat, přičemž optimální je kombinovaná vakcína, která poskytuje ochranu i proti dávivému kašli a záškrtu,“ dodává Veronika Jegorova.

Dalším vhodným očkováním je pak vakcína proti hepatitidě A, jež hrozí i při důsledném dodržování hygieny – přenáší se totiž často kontaminovanou potravou nebo vodou, například v restauracích s nižším hygienickým standardem. Při pobytu v přírodě nebo v oblastech s výskytem volně žijících zvířat se doporučuje také očkování proti vzteklině, protože kontakt se zvířetem může nastat i bez přímého vyprovokování. Léčba po rizikovém kontaktu je složitá, nákladná a ne vždy dostupná. Kromě toho je vhodné zvážit další očkování podle destinace – například proti břišnímu tyfu, hepatitidě B, meningokokům, dětské obrně nebo japonské encefalitidě. Jak ale doporučení kliniky infekčních nemocí upozorňuje, vždy je v takových případech zásadní konzultace s lékařem.

V případě méně závažných obtíží je zase na místě mít připravenou cestovní lékárničku, či případně alespoň tušit, jaká je situace s dostupností léků na místě. Česká lékárnická komora ve svých dřívějších doporučeních pro letní měsíce uvádí jako důležité například léky na zažívací potíže či teplotu.

Rodiny s dětmi musí podle komory myslet i na vhodné formy léků, například sirupy. Vhodné je mít také materiál k ošetření drobných poranění, léky na alergii nebo nevolnost při cestování. „I v létě je dobré mít k dispozici také léky na nachlazení, které je i v teplejších dnech poměrně obvyklé především při prudkých teplotních rozdílech, které způsobují přechody z klimatizovaných prostor,“ doplnili zástupci komory.

Lékárnická komora také varovala před využíváním starších léků. Pokud lidé berou na dovolenou léky z domácí lékárničky, neměli by zapomínat alespoň dvakrát ročně zkontrolovat jejich dobu použitelnosti. Léky by v domácnosti měly být uložené na suchém a čistém místě, mimo dosah dětí a domácích zvířat. Kvůli vlhkosti není podle lékárníků vhodná koupelna či kuchyně. Některé léky je třeba navíc skladovat v lednici.

V případě cestování a léků na předpis pak může lidem na dovolené pomoci lékárna v zahraničí. Pomocí listinného receptu pro zahraničí, který si lidé mohou nechat od svého lékaře vystavit dopředu, je možné léky vyzvednout ve všech lékárnách v Evropské unii. Pacient tam léky zaplatí, ve výši české ceny jim pak na žádost peníze vrátí jejich zdravotní pojišťovna. Jednodušší je vydání léku v Chorvatsku či Polsku. Tam mohou lidé v řadě lékáren uplatnit i kód ze SMS nebo e-mailu, který jim jejich lékař pošle na dálku.

Nevýhodou tak může být, že se cena léků v každém státu může lišit, tedy pacient nemusí dostat uhrazenou celou cenu léku. Podle zákona má pojišťovna na vyřízení žádosti 30 dní, v případě zvlášť složitých správních řízení 60 dní. Dalších 15 dní má případně pojištěnec na odvolání proti jejímu rozhodnutí.