Index rizika protiepidemického systému PES, kterým se řídí opatření proti šíření nemoci covid-19, ve středu klesl z úterních 84 bodů na 81 bodů ze sta. Je tak nejnižší od začátku roku, ačkoli se stále drží na úrovni nejvyššího, pátého stupně pohotovosti PES. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Klesly všechny ukazatele pro výpočet indexu.
Na to, jak bylo shromáždění proti lockdownu v neděli na Staroměstském náměstí v Praze nevelké a spořádané, má docela slušný skandalizační potenciál.
Asi nejznámějším (a nejzábavnějším a také nejpodceňovanějším) symptomem onemocnění covid-19 je přechodné utlumení čichu. Poté, co mi byla diagnostikována pozitivita, jsem téměř netrpělivě čekal, kdy se tato věc dostaví. Dostavila se předpisově po čtyřech dnech. Ke svému nosu mohu nyní přiložit cokoli, třeba uzenou makrelu nebo parfém Chanel N°69, je to vždy stejné, jako bych čichal třeba k umakartové desce.
Až 100 tisíc naočkovaných denně, z toho polovinu mají zvládnout praktičtí lékaři ve svých ordinacích. Takhle si ministr Jan Blatný (za ANO) představuje ideální stav v České republice, pokud bude k dispozici dostatek vakcín. Ten ale s největší pravděpodobností nenastane dříve než za pár měsíců, možná vůbec, a samotné číslo je spíše hypotetické. Vše závisí na dodávkách vakcín. Stejně tak je dle některých ohlasů problematické se spoléhat z poloviny jen na praktické lékaře, kteří jsou již nyní zahlcení. Navíc, jak informoval iRozhlas.cz, některé nemocnice upozorňují na nedostatek jehel a stříkaček.
Vstoupili jsme do třetího kola zavírání země před nemocí covid-19 a do třetího čekání na armagedon. Zlatý olympionik a lékař Lukáš Pollert už před deseti měsíci reakci společnosti na covid označil v Deníku N za „šílenou paniku“. Tehdy v odborné obci nebyl s kritikou opatření a celkové atmosféry vůbec osamocený, mezitím řady kritiků prořídly. Změnil Pollert za těch deset měsíců v něčem názor, je naopak něco, v čem se utvrdil? Jak se dívá na vakcínu?
Největší švýcarská banka UBS v tomto čtvrtletí uzavře ve Švýcarsku zhruba 20 procent poboček a od července začne u vkladů nad 250.000 franků (6,1 milionu Kč) klientům účtovat záporný úrok. Stane se tak první velkou bankou, která si začne z klientských vkladů brát část peněz i z relativně menšího zůstatku. Banka změny oznámila za situace, kdy pandemie omezuje volný pohyb a nutí lidi více používat on-line služby, uvedla agentura Reuters.
V pondělí přibylo v Česku 9294 případů nemoci covid-19, což je zhruba o čtvrtinu méně než předchozí pondělí. Také podíl zaznamenaných případů nákazy na počtu provedených testů klesl, a to z přibližně 37 procent před týdnem na nynějších 29,3 procenta. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví. Už v neděli byl nárůst počtu nakažených i podíl pozitivních testů ve srovnání se stejným dnem v předchozím týdnu výrazně nižší. Rizikový index protiepidemického systému PES se dnes nezměnil. Stejně jako v pondělí je na 84 bodech ze sta, což odpovídá pátému, nejvyššímu stupni pohotovosti.
Trasování rizikových a jejich testování podle odborníků stále selhává. Je za tím i neochota a obavy lidí, kteří nechtějí kupříkladu poslat své kolegy do karantény, a tím pádem je připravit o část příjmů. V poslední době tak hygienám při trasování hlásí v průměru méně než jeden rizikový kontakt. Vláda slibovala o motivaci pro zaměstnance v podobě například plné náhrady platu v karanténě jednat už v polovině prosince, k žádným krokům však nepřistoupila.
Vláda podle ministra zdravotnictví Jana Blatného (za ANO) dnes diskutovala i o případném zpřísnění opatření, zatím ho nelze vyloučit. Pro hodnocení je třeba vyčkat na data o počtech nakažených z příštích dvou až tří dní. Řekl to na tiskové konferenci. V posledních dnech se podle odborníků zřejmě pomalu začínají projevovat přísnější protiepidemická opatření přijatá 27. prosince.
Na sklonku loňského roku zaujal iRozhlas.cz anketou, v níž pětice známých kritiků z řad lékařské a vědecké obce dostala otázku, zda litují něčeho, co o covidu řekli, a zda by se za některé své výroky chtěli „omluvit“. Tendenčnost našich velkých médií v kostce.
Nárůst počtu případů nemoci covid-19 v ČR v neděli klesl oproti předchozímu týdnu o třetinu na 4283 nakažených. Předešlou neděli bylo případů zhruba 6300. Oproti předchozí neděli se také snížil podíl pozitivních případů na počtu provedených testů ze zhruba 41 procent na 35,2 procenta. Zároveň se snížil i index rizika protiepidemického systému PES, kterým se řídí opatření proti šíření nemoci covid-19. Klesl z 87 na 84 bodů ze sta, stále ale zůstává na nejvyšším, pátém stupni pohotovosti. Vyplývá to z údajů na webu ministerstva zdravotnictví.
Po nejhorším stupni protiepidemického systému (PES) mohou přijít i tvrdší restrikce. Připustil to ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) v případě, že se situace nezačne zlepšovat. Ačkoliv už vládě dochází sektory, které by mohla uzavírat, omezena stále není například průmyslová výroba. Jak by mohla vypadat tvrdší omezení pohybu či kontaktů pak lze vidět v zahraničí. Podle ministra zdravotnictví záleží na tom, zda se v příštích dnech projeví opatření platná od konce prosince a dojde ke zploštění křivky nakažených či později hospitalizovaných
Premiér Andrej Babiš poskytl rozhovor pro sobotní vydání deníku Právo. Komentoval v něm i postup vlastního kabinetu proti pandemii, vyslovil se v tom ohledu (sebe)kriticky. Zároveň ale zdůraznil, že je těžké předvídat vývoj epidemie a chování lidí.
V pátek 15. ledna se otevřou registrace pro zájemce o očkování proti covidu-19. Platí to zatím pro lidi nad 80 let, od 1. února se budou moci hlásit všichni. Celý proces je podle vládního vakcinačního plánu rozdělen na čtyři kroky – registrace do systému, prioritizace, rezervace a finální očkování. Největší nejasnosti panují u druhé položky – strategie neupřesňuje, jakým způsobem se bude určovat pořadí jednotlivých zájemců.
Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) zatím neuspěl se svou snahou více pokutovat firmy a zároveň jim vzít možnost dovolávat se odškodnění za vládní opatření. S novelou krizového zákona, která má tyto novinky zavést, se nyní vrací do PS, kde senátní odmítnutí stále mohou přehlasovat poslanci. Hamáčka v horní komoře senátoři grilovali, kdy mu například vytýkali, že se snaží uvalit na občany vyšší pokuty a na druhou stranu se mají dívat na perfektní účesy MF Aleny Schillerové (za ANO) v době, když jsou všechna kadeřnictví pro ostatní zavřená.
Německá víra v evropskou integraci se zdála neochvějná. Jistě v tom hraje jistou roli snaha „očistit se od genocidy a požádat o opětovné přijetí k lidské rase“, jak to vysvětloval státní tajemník sir Humphrey Appleby v britském seriálu Jistě, pane ministře. Nelze však zapomínat, že členství v Evropské unii je pro Němce rovněž velmi výhodné. Euro je slabší, než by byla marka, což Německu umožňuje levně vyvážet.
Premiér Andrej Babiš v rozhovoru v ČT kritizoval dnešní protest tisíců lidí, kteří na Staroměstském náměstí v Praze demonstrovali proti často nesmyslným opatřením vlády a za svobodu i v době epidemie. Podle Babiše bylo na pirátském primátorovi, aby protest rozpustil. "Kdybych byl Hřib, tak bych demonstraci rozpustil," řekl Babiš na adresu pražského primátora Zdeňka Hřiba.
Několik tisíc lidí v neděli na Staroměstském náměstí v Praze protestovalo proti vládním opatřením, která souvisejí s koronavirovou pandemií. S projevem vystoupil vedle zástupců podnikatelů, umělců, lékařů či studentů i bývalý prezident Václav Klaus, který odmítl povinné očkování proti covidu-19. Podle zpravodaje ČTK neměla řada z protestujících roušky a účastníci akce nedodržovali předepsané rozestupy. Demonstraci nazvanou Otevřeme Česko svolala iniciativa za zachování provozu restaurací Chcípl PES.
Počet mrtvých s potvrzenou nákazou koronavirem začal výrazně růst zejména od října a v listopadu byla několikrát překročena i hranice dvou stovek mrtvých za den. Dosavadní rekord 262 mrtvých je ze 3. listopadu. Loni na jaře přitom trvalo měsíc, než celkový počet mrtvých překročil 200 (hranice sta zemřelých byla překročena za 17 dní od prvního úmrtí). Aktuálně počet zemřelých s nemocí covid-19 překonal v ČR hranici 13.000, podle ministerstva zdravotnictví zemřelo s covidem-19 již 13.115 lidí.
Od loňského března se už ani nediskutovalo o tom, jaké bude hlavní ekonomické téma roku. Jako by „koronakrize“ od samého začátku byla tím, nač vlády napříč planetou čekají a jen odpočítávají čas do jejího vypuknutí. Tím nemá být řečeno, že jde o spiknutí WHO, Billa Gatese a Wall Street nebo skrytou invazi čínských komunistů, samozřejmě. Jen snad to, že skutečnost roku 2020 od března dál absolutně nekorespondovala s tím, o čem vypovídaly zdravotnické statistiky, pokud vůbec nějaké byly.
Poslanec Petr Třešňák (Piráti) vyzývá vládu a ministra zdravotnictví Jana Blatného, aby požádali o pomoc s řešením koronavirové situace Bavorsko a Sasko. Třešňák upozorňuje na to, že Karlovarské krajské nemocnici (KKN) docházejí na jednotkách intenzivní péče volná lůžka a že jsou zdravotníci nuceni vybírat, které pacienty na JIP převezou a které nechají i s vážnými komplikacemi na standardním oddělení.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se podle europoslankyně Kateřiny Konečné (KSČM) měl obrátit na Rusko a Čínu kvůli dodání jejich vakcín proti koronaviru do Česka. V číslech objednaných vakcín v EU je podle Konečné chaos. Lídři zemí ohlašují počty objednaných vakcín, které nesedí s oficiálními čísly Evropské komise.
Ještě před měsícem, kdy se na Západě začaly schvalovat k použití první vakcíny, to vypadalo, že velkým společenským problémem bude nechuť (strach, odpor) velké části společnosti nechat se očkovat.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se stejně jako při zhoršování situace na konci podzimu příliš neobjevuje na tiskových konferencích po jednání vlády. Ta přitom opět vyhlašovala důležitá rozhodnutí jako nejtvrdší uzavření země podle protiepidemického systému či další kompenzace, které stále čelí kritice podnikatelů i svazů. V zemi také začalo očkování, jehož strategii premiér nastínil ve svém soukromém pořadu Čau, lidi na sociálních sítích, na oficiálním představení však chyběl.
Šíření covidu-19 v České republice nadále sílí, už v posledních několika dnech se denně nakazí zhruba 3 tisíce seniorů nad 65 let. Za celý uplynulý týden jde průměrně o necelé 2 tisíce lidí nad 65 let denně. Údaje ale táhne dolů nízký počet testů během víkendových dní po Novém roce. Vyplývá to z dat, které odprezentoval ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek. Podle něj se lidé nakazili pravděpodobně během vánočních svátků.
Kapacity nemocnic, které se starají o pacienty s covidem, se blíží svým limitům. Možnosti navýšení jsou velmi omezené kvůli nedostatku personálu. Novinářům to dnes řekl náměstek ministra zdravotnictví Vladimír Černý. Počty hospitalizovaných s covidem nyní rostou o 150 až 200 lidí denně. Pokud se naplní špatné predikce, bude v lednu v nemocnicích až 12 000 lidí s covidem. Nyní je hospitalizováno asi 7300 lidí.
Evropská komise zajistila pro členské země Evropské unie dalších 300 milionů dávek první využívané vakcíny proti covidu-19 od firem Pfizer a BioNTech. Oznámila to dnes předsedkyně unijní exekutivy Ursula von der Leyenová; první část nové dodávky má být k dispozici na jaře. Komise tak po kritice od některých politiků členských zemí, podle nichž není v první fázi dostatek vakcín pro všechny státy, zvýšila dosud objednané množství očkovací látky od zmíněných firem na dvojnásobek.
Ministr zdravotnictví Jan Blatný (za ANO) nakonec přehodnotil své původní prohlášení z tohoto týdne, kdy tvrdil, že očkovaný člověk už nemůže ani koronavirovou nákazu přenášet. Podle některých odborníků tvrzení nelze podložit tvrdými daty. Na středečním jednání sněmovního Výboru pro zdravotnictví nicméně své původní vyjádření po kritice změnil. Informuje o tom server Novinky.cz.
I další verze vládního očkovacího plánu ještě obsahuje pár nejasností, které je třeba vyřešit. Čeká se na implementaci centrálního rezervačního systému, podle hejtmana Libereckého kraje Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj) je ale na pořádné otestování systému málo času, přestože jde o zcela klíčovou součást strategie.
Nemocnice v regionech začínají mít značné problémy s nedostatky personálu či kapacit pro covidová oddělení. Na nemocnicích leží nejen starání se o pacienty s těžším průběhem covidu-19, ale i testování či očkování. Vysoké nároky na personál přitom naráží na narůstající případy nakažených zdravotníků. Některé kraje žádají o návrat studentů a mediků do nemocnic. Vysočina chce po státu miliony na pomoc se zvládáním nákazy.
