Zásah do vlastnického práva. Majitelé protestují proti nemožnosti dát nájemníkům výpověď
Vláda nejdříve zavedla přísná opatření proti šíření koronaviru, kvůli kterým se mnoho lidí dostalo do potíží s placením nájmu.
Vláda nejdříve zavedla přísná opatření proti šíření koronaviru, kvůli kterým se mnoho lidí dostalo do potíží s placením nájmu.
„Zblízka nás nefoťte, ale nebojte se, nezastřelíme vás. Leda byste byli Němci nebo Rusové,“ třeskutě s námi žertují polští pohraničníci, kteří museli o minulém víkendu, kdy tamní vláda uzavřela státní hranice, zastavit desítky kamionů snažících se projet tak, jak bývalo zvykem. V roce 2007 na pomezí Česka, Polska a Německa německá kancléřka Angela Merkelová společně s tehdejším polským premiérem Donaldem Tuskem slavila rozšíření schengenského prostoru, dnes na státní hranici u Hrádku nad Nisou stojí na polské straně vojáci se samopaly. Poláci byli iniciativnější než Češi a své hranice uzavřeli dřív. Pak se přidala česká strana. Ekonomické dopady na české pohraničí, závislé v různé míře na ekonomické interakci s našimi sousedy, budou nedozírné, zároveň ale může probíhající krize otevírat možnosti, jak se s dlouhodobým zaostáváním příhraničích regionů poprat.
Premiér Andrej Babiš (ANO) v posledních dnech změnil názor na určitá opatření či návrhy, které jeho vláda chtěla prosadit.
Čtvrteční vyčerpání prvního kola žádostí o bezúročné úvěry v programu COVID II za tři hodiny podle opoziční ODS ukázalo, že pomoc vlády podnikatelům je nedostatečná.
Život v České republice by se mohl začít navracet do normálu na přelomu května a června, odhaduje premiér Andrej Babiš.
Pravidla příspěvku 25 tisíc pro OSVČ jsou pro značnou část živnostníků nedosažitelná.
Všeobecně se čekalo, že výsledky státního rozpočtu za březen nebudou stát za moc.
Německo zůstává nadále jednou z nejúspěšnejších zemí v boji se zákeřným koronavirem.
„Myslím, že olympiádu odloží,“ utrousil mým směrem pan Takano, Japonec provozující českou restauraci Dášeňka v srdci Tokia. Už na konci února měl neblahé tušení, že se letošní olympijské hry nejspíš konat nebudou, ačkoli se japonská vláda nadále tvrdohlavě věnovala přípravám a odmítala jakékoli změny v plánu. Stačil ale pouhý měsíc k tomu, aby se celá situace obrátila vzhůru nohama. Olympijské hry byly odloženy na příští rok. A spolu s nimi i nadšení Japonců.
Automobilka Škoda Auto podruhé prodloužila odstávku výroby ve všech třech svých českých závodech kvůli pandemii koronaviru, a to až do 20. dubna.
Čím dřív pochopíme, že státními zásahy proti šíření nákazy koronaviru oslabená ekonomika se náhle zastavila ze dne na den tak jako nikdy od druhé světové války, tím líp tu krizi ustojíme a s nejmenší bolestí přežijeme. Je to doba, která si žádá mimořádné kroky. Státy všude na světě pumpují do svých hospodářství rekordní sumy, aby je udržely v chodu. A hledají všechny možné cesty, jak zabránit nevratným spirálám bankrotů, insolvencí, pádů bank a propouštění. My jsme zatím ve vládní pomoci ekonomice spíš na chvostu. Premiér Andrej Babiš slíbil až 900 miliard korun, částku na úrovni 17 procent HDP. Jeho vláda ale zatím dokázala v Poslanecké sněmovně prosadit jen pomoc za desítky miliard korun. Navíc byrokraticky náročnou.
Ústřední krizový štáb navrhne vládě změnu zákona, na jejímž základě by policisté a strážníci mohli ukládat lidem na místě pokuty za porušení vládních nařízení zavedených kvůli nákaze novým koronavirem.
Kostely jsou plné rakví, městem zní bez přestání sirény sanitek a místní noviny mají teď smuteční oznámení na deseti až dvanácti stranách místo běžných dvou.
Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula chystá plošný test na koronavirus u vzorku populace. Chce tak zjistit promořenost, tedy podíl nakažených mezi obyvateli Česka.
Kvůli pandemii koronaviru zejí pražské byty pro krátkodobé ubytování Airbnb prázdnotou.
Vláda drží celou českou společnost v nejistotě.
O uplynulém víkendu už měla epidemie koronaviru za sebou vrchol také v Evropě. V tomto týdnu se ještě může projevit, přesto dosud trvající obavy z nemoci COVID-19 přebila jiná agenda. Jak vystoupit z režimu karantény a zachránit ekonomiku, těžce poškozenou zákazem vycházení a dalšími opatřeními proti šíření viru. Zvlášť naléhavou se stala tato otázka v Česku, které mělo karanténu vedle Itálie a Španělska nejpřísnější v Evropě.
Vláda vyplatí osobám samostatně výdělečně činným (OSVČ) postiženým šířením koronaviru jednorázovou částku 25.000 korun.
Česká vláda prodloužila do 11. dubna zákaz vycházení a zavřené obchody i restaurace. První dva týdny možná drakonická opatření dávala smysl, koronavirus tehdy byl nepřítel, o němž sice moc nevíme, ale působí hrozivě. Nicméně informací přibývá, také diskuse mezi epidemiology a virology získává tempo. Zodpovědná politika má povinnost na to reagovat.
Česko hlásí k úternímu ránu 56 lékařů nakažených koronavirem, celkem se infikovalo 144 zdravotníků.
Prodavači se v době koronavirové krize stali jednou z nejohroženějších pracovních skupin.
Pro řadu lidí je konec měsíce kritickým obdobím, během kterého se mohou ocitnout ze dne na den bez práce.
Pro Čechy se stala povinnost nošení roušky naprostou samozřejmostí, v rámci Evropy i světa však patří Česko spíše mezi výjimku.
Přece jenom máme ve vyspělém světě štěstí. I když se sem kvůli moderní dopravě koronavirus rozšířil překvapivě rychle a výsledkem jsou rozsáhlé karantény, uzavírky společenského života, kolabující ekonomika a znepokojivě rostoucí počet mrtvých, opravdový problém nejspíše nastane, až koronavirus udeří v plné síle i v rozvojovém světě.
Svět se změnil, už nebude jako dřív. Člověk si to čte pořád dokola. A jistě je spousta důvodů tomu věřit, navíc – svět se mění tak nějak pořád. A nějakých změn si je možné všimnout i dnes, uvidí se, jak budou trvalé. Pro časy „předkoronavirové“ byla například charakteristická hluboká nedůvěra k expertnímu vědění, všem těm „mluvícím hlavám“, které publiku z obrazovky vysvětlují svět. Dříve tak často projevovaná averze vůči nim zčásti utichla, nebo se to aspoň tak zdá. Vzedmutí populismu, k němuž na Západě v posledních letech dochází, je silně zaměřeno proti elitám. A jako jejich součást jsou často vnímáni nejrůznější experti, kteří nakonec lidem jenom „motají hlavu“.
Pandemie koronaviru zasáhla už většinu zemí světa. Všechny balancují na hraně. Toho, jestli jako prevenci šíření nákazy omezit pohyb všech svých obyvatel, tím ochromit život v zemi a fakticky vypnout ekonomiku. Nebo naopak nechat epidemii volný průběh, chránit izolací a testováním jen ty nejzranitelnější. Seniory, chronicky nemocné lidi, lékaře a zdravotní sestry. Ostatní nechat volně pracovat a nakupovat s tím, že nemocí s lehčím průběhem projdou, společnost se tak virem SARS-CoV-2 promoří a získá „stádní imunitu“.
Seznam toho, co kvůli nouzovému stavu v Česku nesmíme a co naopak musíme, se postupně rozrůstá. Nově do dvoutýdenní karantény musí všichni lidé, kteří se vrací ze zahraničí. To spolu s prodloužením omezení volného pohybu Čechů a prodloužení zavření obchodů schválila v pondělí vláda. Deník Echo24 proto přináší přehledný seznam zákazů a příkazů, které boj s koronavirem provází.
Vláda dnes schválila změnu v čele Ústředního krizového štábu, který řídí kroky proti šíření epidemie koronaviru. Po epidemiologovi Romanu Prymulovi převzal jeho vedení s okamžikem schválení ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Prymula se nadále bude věnovat projektu tzv. chytré karantény. Už dopoledne plánovaný krok kvitovala opozice, podle které měl ministr z titulu své funkce řídit štáb už od jeho ustavení. O plánu změny informoval v rozhovoru pro Lidové noviny premiér Andrej Babiš (ANO).
Zesnulá zdravotní sestra z pražské Thomayerovy nemocnice nezemřela podle náměstka ministra zdravotnictví Romana Prymuly na koronavirus. V neděli byla nalezena ve svém domě v Říčanech u Prahy mrtvá, její smrt nyní vyšetřuje policie, která nařídila pitvu. Nakažená sestra měla zjevně mírný průběh onemocnění Covid-19, léčila se totiž doma.
Zaměstnavatelům a živnostníkům stále chybí konkrétní informace o podpoře, kterou jim slíbila vláda v souvislosti s opatřeními proti šíření koronaviru.