Komentáře - 07. dubna

Válka ukazuje zelené limity

Architektům bezuhlíkové ekonomiky se naplnily jejich představy o zdražení fosilních paliv víc a rychleji, než si kdy představovali. Najednou jsou elektřina, ropa i plyn tak drahé, že ženou všechny vyspělé ekonomiky do nebezpečných stagflací. Stavů, kdy se prudce zdražuje a ekonomika zároveň stagnuje, nebo se přímo propadá. Zdražování bylo umělé a cílené. Na klasické emisní zdroje se uvalovaly přirážky v podobně emisních povolenek. Banky a pojišťovny jim dávaly trestné, neudržitelné úroky v rámci takzvané zelené taxonomie. Uměle zvýhodňovaly zdroje obnovitelné.

06. dubna

V pohodlí nedůvěry. Stačí důsledně říkat něco jiného než hlavní proud

Ruské vedení to svým západním obhájcům nedělá jednoduché, i tak se na ně ale může spolehnout. Nechá je křečovitě se vysmívat zprávám, podle nichž se chystá útok na Ukrajinu, vehementně je popírá. A... pak vpadne na Ukrajinu. Nechá je šířit různá konspirační vysvětlení válečných zločinů v Buči a na dalších místech a zároveň kontrolovaným oficiálním kanálem posílá do světa texty, které pro páchání takových zločinů vytvářejí vágní ideologické opodstatnění.

05. dubna

Andrej Babiš leží v popelu

Volby v Maďarsku dopadly překvapivě jasným vítězstvím pro Viktora Orbána a jeho Fidesz. O vnitřnostech maďarské politiky a volební kampaně včera na tomto místě zasvěceně psala Lucie Sulovská. Ještě úplně jiná otázka, než jak mohla jedna strana počtvrté v řadě vyhrát, je ta, proč Orbán vyvolává tolik nepřátelství v západní Evropě, a dokonce ve Spojených státech.Moc leží na ulici nejen pro prezidentské volby, ale hlavně pro ty příští parlamentní. Petru Fialovi se otvírá perspektiva dlouhého vládnutí, které mu může zkazit jen výsledek voleb prezidentských.

04. dubna

Orbán vyhrál víc, než kdy doufal

Viktor Orbán se musel cítit jako v pohádce, když v neděli večer předstupoval před tisíce příznivců na pódium v Bálně, ikonické budově ve tvaru velryby na břehu Dunaje. Přinejmenším rok se musel bát vize sjednocené opozice, která se proti němu formovala v pozoruhodně širokém bloku od krajní pravice po krajní levici – a včera večer pozoruhodně selhala. Není to přitom tak dávno, co jí průzkumy dávaly několikabodový náskok před vládní stranou. Ten se Fideszu podařilo postupně odmazat, přesto nikdo nevěřil, že by Fidesz mohl v této konstelaci počtvrté zopakovat svůj „kétharmad“ – tedy ústavní většinu.

03. dubna

Ještě jednou k „americkým biolaboratořím“ na Ukrajině

Konspirační teorie, že Spojené státy na Ukrajině provozují biolaboratoře, minulý týden dostala vzpruhu. Na veřejnosti se objevily e-maily černé ovce rodiny Bidenů, prezidentova syna Huntera, ve kterých komunikuje o případné investici do firmy Metabiota, jež se jako kontraktor amerického ministerstva obrany účastnila výstavby nové biologické laboratoře na Ukrajině.

02. dubna

Anatomie facky

Víc než výstřely děl na Ukrajině světem sociálních sítí a dalších velkovýroben instantních názorů rezonovalo plesknutí facky, kterou herec Will Smith uštědřil komikovi Chrisi Rockovi během vyhlašování Oscarů. Asi na tom není nic překvapivého: jde o světoznámé celebrity a v historii Oscarů o facku zatím první. A především je to kauza v některých ohledech nejasná, je proto možné si o ní myslet prakticky cokoliv a být si jistý, že svět na ten názor čeká.

01. dubna

Zvony míru zvoní

Většinou tady na sociální sítě nadávám, případně si z nich utahuju. Ve válečných časech ale člověk může poznat i jejich lepší stránku. Kdo hledá, najde na nich důvěryhodné zdroje důležitých informací, ať už z místa bojů, nebo od fundovaných politologů, vojenských analytiků a dalších. Mně se v tom ohledu poštěstilo a jsem tomu rád, i když v důsledku toho trávím na sítích o dost víc času, než bych měl.

31. března

Rétorické zločiny a poklesky

Poznatek, který dnes musíme připomenout, není originální, ale doba si to bohužel žádá. V souvislosti se zájmem o boj proti dezinformacím u nás lze zaznamenat vlnu oprašování známého citátu, že svoboda slova nikomu nedává právo „volat ‚hoří‘ v plném divadle“. A to i od osob právnicky vzdělaných a vlivných. Neprokazují nám ani sobě dobrou službu.

30. března

Svět po globalizaci

Volkswagen se připravuje na svět po globalizaci. Hlásí titulek nejvlivnějšího globálního deníku světa, amerického Wall Street Journal. V detailní analýze popisuje, jak německá automobilka, která stejně jako tento deník byla jedním ze symbolů globalizace, zásadně mění strategii. Ta by měla stát v budoucnu na „resilienci“, větší odolnosti před globálními riziky. V poslední době svět zasáhla hned tři. Válka, pandemie a obchodní spory.

29. března

Putin musí pryč

Návštěva amerického prezidenta Joea Bidena v Polsku je potvrzením vzrůstajícího významu našeho severního souseda. Z Polska se stává regionální velmoc a klíčový americký spojenec v nové studené válce. Není tak divu, že si ve Varšavě čelní američtí představitelé podávají dveře. Na začátku března tam zavítal ministr zahraničí Anthony Blinken, v půlce měsíce viceprezidentka Kamala Harrisová a nyní i Joe Biden.

28. března

Trh s elektřinou v Evropě skončil

„Evropská komise bude urgentně posuzovat soulad krátkodobých vládních zásahů se situací jednotlivých zemí.“ Je to fakticky generální pardon na to, aby se vlády s cenami elektřiny zařídily, jak potřebují. Zásadní změny často začínají pozvolna. Krok po kroku, salámovou metodou. Je to čas na psychologickou přípravu. Čas na to, zvyknout si na změnu, která mění styl, jenž se donedávna prosazoval bytostně.

27. března

Zdrženlivost, která byla namístě

Ze summitu NATO konaného předevčírem se obsáhle reportovalo o vůli Aliance pokračovat vůči Rusku v politice odstrašování. Znovu bylo potvrzeno, že na porušení svého území NATO zareaguje kolektivní obranou. Nereportovalo se o tom nejdůležitějším, poněvadž to bylo v závěrech summitu nepřítomné: Severoatlantická aliance nechce válku na Ukrajině eskalovat. Přitom takové náznaky byly. Hlavně naši polští spojenci dopředu vyhlašovali, že prezident Andrzej Duda na summitu formálně vznese žádost o vyslání „mírového konvoje NATO“ na Ukrajinu.

26. března

Levice i pravice rekapitulují, jak to měly s Putinem

Značnou nelibost mezi stoupenci pokrokářské levice vyvolal text spisovatelky Petry Hůlové v HN (23. 3.). Autorka v něm tvrdí, že levice dlouho zlehčovala nebezpečí, jež pro Evropu představuje Putinův režim, i jeho povahu, projevovala pro něj nemístné pochopení, válka na Ukrajině ji usvědčila z toho omylu. Kritici ten článek na sociálních sítích označovali za argumentačně chabý a nekoherentní, snůšku absurdních a neopodstatněných tvrzení, hlavním Putinovým spojencem na Západě přece je nacionalistická pravice.