Komentáře - 04. května

Putin rozšiřuje NATO

Ani po více než dvou měsících ruské agrese na Ukrajině není úplně zřejmé, jaká byla motivace Moskvy, když se do ní pouštěla. Kremlologie je o svérázech ruského imperiálního vnímání světa, sférách ruského zájmu, hlubinách ruské duše. Všemožných varováních, která kolem Ukrajiny Vladimir Putin v posledních letech vysílal, a Západ je nevnímal. O nemocech a mentálním zdraví ruského prezidenta. Skutečná motivace je velmi pravděpodobně směsí všech těchto geopolitických, imperiálních a psychologických ingrediencí.

03. května

Show muže s nožem u krku

Konec války na Ukrajině je v nedohlednu. Britský premiér Boris Johnson předpokládá, že se povleče do konce příštího roku. Na jedné válečné frontě ale drtivě vítězí ruským vojskem napadená Ukrajina. Vyhrává v informační válce, a to minimálně u euroamerické veřejnosti. Válečný marketing týmu prezidenta Zelenského je jedna z nejlepších informačních kampaní dekády, která skončí jako jedinečná příkladová studie v učebnicích. Prezident Zelenskyj je obklopen filmovým štábem a marketingovými experty, kteří ho jako outsidera, televizního baviče a herce dostali na základě úspěchu televizního seriálu Služebník lidu do čela Ukrajiny.

02. května

„Vysílání signálů“ střídá babišovské retro

Po více než pěti měsících „vysílání signálů“ se Fialova vláda vybarvuje. Nejen pod tíhou času, ale i atmosféry ve společnosti, která je zmlsána érou covidu. Během pandemie se poprvé v historii českých zemí dělo nevídané: lidé mnoha profesí a pozic nepracovali, přesto jim na dluh všech ostatních byla vyplácena mzda. Nejhlubší ekonomický propad od vzniku samostatné České republiky tak nedoprovodil žádný výraznější nárůst míry nezaměstnanosti. Do toho Babišova vláda přicházela s mimořádnými přilepšeními.

01. května

Zeman nechce, aby byl prezidentem Babiš

Prezidentská volba je v hektické době války, energetické krize a prudkého zdražování pod radarem pozornosti. A ještě dlouho nejspíš bude. V sobotu se ale objevil záblesk, kterého stojí za to si všimnout. Prezident Miloš Zeman, který na akce mimo Hrad a Lány fakticky nechodí, vyrazil na odborářský sněm. A tam velmi výrazně podpořil prezidentskou kandidaturu odborářského předsedy Josefa Středuly. Tak výrazně, že teatrálně apeloval na odboráře, aby svého lídra ke kandidatuře přesvědčili.

30. dubna

A jak za ruský plyn platíme my Češi?

Včera byl Petr Fiala na státní návštěvě ve Varšavě a se svým polským kolegou Mateuszem Morawieckim se tam domluvil na třech důležitých věcech: Obě země společně na unijní půdě nastolí jako problém evropský systém emisních povolenek (ETS; vyhlídky nejsou valné, ale je nejvyšší čas tento systém politicky zpochybnit. Další dva ze tří důležitých bodů se navzájem prolínají a vylučují. „Domluvili jsme se, že znovu otevřeme jednání o plynovodu Stork II.,“ oznamuje Fiala a současně i za svého polského protějška: „Nepochybujeme o tom, že EU a NATO musejí postupovat co nejvíc tvrdě proti Rusku.“

29. dubna

Důchodci proti populismu

Emmanuel Macron byl zvolen nejnižším procentem francouzských voličů od roku 1969 – 38,1. Marine Le Penová se mu přiblížila víc než minule. To nebránilo generování oslavných komentářů, v nichž se Macronovo upachtěné vítězství proměnilo v bezmála historický triumf. „Porážka Marine Le Penové je důkazem, že populismus lze porazit, přestože bojuje bez rukavic a bez pravidel,“ napsal třeba Vít Rakušan.

28. dubna

Přeceňovaný a podceňovaný. Ukrajinské vydání

Týdeník Echo míval rubriku Přeceňovaný a podceňovaný. Zkusme ji projednou oživit a podívat se, jak dopadla válka na Ukrajině na reputaci některých vlivných zemí, názorů či myšlenkových proudů. Je myslím jasné, že přeceňované bylo Německo a ruské ozbrojené síly a podceňovaná byla Ukrajina. Proto k nim jen stručně.

27. dubna

Sto dvacet miliard Kč jede do Němec

Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku prudce klesá, podle čerstvého hlášení statistického úřadu se dostala na nízké hodnoty z roku 2012. Máme ze střední Evropy nejdražší energie a nejvyšší inflaci. Vlády v několika sousedních zemích – Německu, Maďarsku, Rakousku – čelí zas jinému problému. Evropa je kritizuje za polovičatost při sankcích proti Rusku. Někdy se na vysvětlenou hledají ideologické důvody: že Viktoru Orbánovi imponuje ruské autoritářství, někdy historické: tradice Ostpolitik v Německu a neutrality v Rakousku.

26. dubna

Elon Musk si Twitter zaslouží

V pondělí večer se šířila zpráva, že nejbohatší člověk světa Elon Musk kupuje sociální síť Twitter. Uživatelé Twitteru sledovali Muskovy pokusy převzít Twitter v posledních několika týdnech s velkým zaujetím. Musk se prohlašuje za zastánce svobody slova. Část uživatelů si tak slibuje novou éru, prostou jakéhokoliv cenzurování, druhá část se zase bojí šíření dezinformací a manipulací, které svedou svět na scestí. Pravděpodobnější je, že se nic moc nestane.

25. dubna

Vítězí ten, kdo vadí nejméně. Chameleon Macron

Večírek na pařížských Martových polích před eiffelovkou se snažil alespoň na pár hodin přehlušit rozpačitou a pesimistickou atmosféru, v níž si včera Francouzi zvolili staronového prezidenta. Byly to defenzivní volby. Emmanuel Macron zvítězil nikoli proto, že by do něj vkládala většina lidí naději, jak dá zemi nový směr a energii, jako tomu bylo v roce 2017. Vyhrál, protože byl ten, kdo nakonec většině Francouzů připadal jako nejmenší zlo. Tak mu buď dali hlas, hodili do urny bílý lístek, nebo rovnou zůstali doma.

24. dubna

Čas budovat, anebo odejít do důchodu

Válka na Ukrajině nastolila zcela vážně otázku, co by znamenalo se hned teď odříznout od ruského plynu a ropy, a vidíme, že to není tak jednoduché. Natož vyhovět požadavkům hnutí Extinction Rebellion, které je proti jakémukoli plynu a ropě. Není divu, že u nás nemá velký ohlas. V Británii však sekta pokračuje v činnosti. Nedávno byla velmi spokojena se svou akcí, kdy se její aktivista přilepil lepidlem k cisternovému autu a policie se ho bezradně snažila sundat. To hnutí není ani tak pozoruhodné svým cílem jako svými metodami.

23. dubna

Boris Johnson opět nad propastí

Zdálo se, že válka na Ukrajině zachrání kariéru britského premiéra Borise Johnsona. Ten na přelomu roku čelil obřímu skandálu ohledně porušování pandemických pravidel. Téměř neminul den, aby nevyplynul na povrch nějaký nový příklad večírku, party nebo oslavy, jichž se přední politici Konzervativní strany účastnili v době, kdy byla Británie v tom nejtvrdším lockdownu. Na několika byl přítomen i Johnson. Nespokojenost s vládou rostla a otevřeně se spekulovalo o vnitrostranickém puči. Pak ale krize pominula.

22. dubna

Do normálu stále daleko

Jak už dobře víme, za březen jsme v České republice dosáhli meziroční inflace 12,7 procenta. To je ovšem číslo měřené domácí, českou metodikou, není tak úplně porovnatelné s celou Evropskou unií. Abychom mohli inflace napříč zeměmi porovnávat, musíme mít k dispozici nějaké srovnatelné číslo počítané mezinárodně jednotnou metodikou. A takové číslo přišlo tento týden. Můžeme už tedy směle porovnávat, jak jsme na tom z mezinárodního pohledu. Ukázalo se, že meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorové hodnoty 6,2 procenta.

21. dubna

Velikonoce ve válečném roce

Zvláště v Haliči, v té polské i ukrajinské části, je často na rozcestích vidět lidovou sošku sedícího Krista. Polsky se mu říká Chrystus Frasobliwy, Kristus ustaraný. Jsou to většinou dojemná dílka, čím primitivnější, tím působivější. Kristus je po bičování, unavený a utrápený, plný krvavých ran na holém těle, na hlavě už má trnovou korunu. Čeká ho ještě přibití na kříž, ale těsně předtím mu jeho mučitelé dovolili si na chvíli sednout. A tak ta postavička sedí, hlavu si podepřel dlaní a odpočívá. Odpočívá a myslí na lidstvo pošetilé, věčně zmatené a bloudící.