Komentáře - 10. ledna

Umělý redaktor

Kdysi, kdesi jsem četl zajímavou poznámku: kdyby novinářům hrozilo, že jednoho dne přijde majitel novin a řekne jim „tak od prvního ledna rušíme 50 procent míst a nahradíme vás levnějšími přistěhovalci z Bangladéše“, vypadal by přístup novinářské obce ke snadné prostupnosti hranic podstatně méně vstřícně, než teď obvykle vypadá – zvláště pak na Západě. Mít „kůži ve hře“, jak říká Nassim Nicholas Taleb, změní člověku perspektivy. Levní přistěhovalci z Bangladéše pozici novinářů nijak neohrožují a ohrožovat nebudou.

09. ledna

Vodní Zajíc doporučuje šetřit síly

Je určitě dost lidí, kteří za necelý týden sice k volbám půjdou, na výsledky pohlédnou, ale jinak jsou klidní a příliš je ta věc nebere. Dokonce ani výstřední alternativa, že by to dopadlo, jak nikdo nepředpokládá, v nich nevyvolává zvláštní pohnutí. Nemusí to být jen proto, že jsou lhostejní, ale také proto, že nějak vědí, že se toho zase tak moc nestane. Tito lidé, a autor článku se k nim počítá, mají za to, že neustálé soustředění se na politické věci a na konkrétní osoby na jejich špičkách je přehnané, přemrštěné, a hlavně se skutečně důležitými věcmi života zas tak nesouvisí.

08. ledna

07. ledna

Zeman v Hladíkovi odmítl i klimatického radikála

Prezident se rozhodl nejmenovat kandidáta strany lidové Petra Hladíka ministrem životního prostředí. Lidovci prezidentovu vůli obejdou, Hladík se v pondělí stane prvním náměstkem na ministerstvu. Vzhledem k tomu, že skutečným pracovištěm přechodného ministra životního prostředí Mariana Jurečky je ministerstvo práce, stane se Hladík šéfem MŽP i z této pozice. A bude se čekat na příštího prezidenta, aby roli jedničky Hladíka na ministerstvu formalizoval předáním ministerské listiny.

06. ledna

Česká výjimečnost. Předvolební projev ze soudní síně trestního tribunálu

Volá jedna z televizí a zve ke komentování aktuálních událostí. „Rádi bychom probrali prezidentskou volbu a rozsudek nad Andrejem Babišem.“ Do prvního kola volby hlavy státu zbývá právě týden a přesně to vystihuje atmosféru, v níž jde Česká republika volit. Ty volby nemají téma. Drtivá většina lidí nemá svého favorita, k němuž by měli silný vztah. Nejdou volit pro něco. Jdou volit proti něčemu. Vyberou si tu nejméně špatnou volbu.

05. ledna

Všechna osobní data budou jednou zneužita

Vzpomínáte na aplikaci Tečka? Nebo dokonce eRouška? Naštěstí asi ne moc často. Byla ovšem doba, kdy někteří u nás a v Evropě žehrali na to, že nedokážeme digitálních technologií k boji proti pandemii využívat, to v Asii že jsou ráznější. Jiní se naopak báli nebezpečí zneužití. Agentura AP teď přinesla investigaci, která na příkladech z několika zemí ukazuje, že to riziko zneužití hypotetické nebylo.

04. ledna

Jak to Hašek neměl vyzdrojované

Včera to bylo sto let, co vynášeli Haškovo tělo z umrlčího pokoje v lipnickém domku. Rakev museli spouštět oknem. Spisovatelovo ještě ani ne čtyřicetileté tělo, jemuž kolabovaly orgány jeden za druhým, bylo opuchlé, vážilo přes sto kilo, takže truhlář musel vyrobit nezvykle širokou rakev.

03. ledna

Odstřiženi od Ruska na předválečné ceně

To, že bude Evropská unie téměř kompletně odstřižena od dodávek ruského plynu, jeho cena bude na předválečné úrovni a zásobníky budou začátkem ledna naplněné z téměř devadesáti procent, by si ještě před pár měsíci netroufli odhadovat ani největší optimisté. Je to ale fakt, s nímž Evropa vstoupila do nového roku 2023. Druhého ledna se plyn v referenčním bodě TTF v Nizozemsku prodával za 74,93 eura za megawatthodinu. To je hodnota, kde byl naposledy před Putinovým napadením Ukrajiny v únoru.

02. ledna

Snad konečně začnou řvoucí dvacátá

Druhé dekádě dvacátého století se říká „řvoucí dvacátá“. Jednalo se o krátkou dobu zhruba deseti let, kdy byl svět v pořádku, pomalu se vzpamatovával z první světové války a ekonomická krize třicátých let byla ještě v nedohlednu, stejně jako druhá světová válka. Byla to doba hospodářského boomu, večírků, jazzu a zhýralosti. Rok 2022 měl být začátkem nových řvoucích dvacátých. Po odeznění pandemie covidu lidé měli vyjít ve velkém do ulic a radost z konce lockdownů vyjádřit nastartováním ekonomiky, divokými párty a všeobecným veselím. Nic se z toho nestalo

01. ledna

Pelé a papež Benedikt: významnější konec roku hned tak nezažijeme

Říká se, že člověk míní a pánbůh mění: o tomto víkendu je to svatá pravda. Vždyť včera ráno jsem plánoval sloupek o zemřelém fotbalistovi Pelém, protože jeho skon je událost jistěže nepominutelná, přesto na ni v Echu osobně laděným komentářem prozatím nedošlo. Chtěl jsem se vyznat, že Pelé byl výjimečný i pro nás, kteří – protože jsme se narodili dávno poté, co „král“ ukončil svou kariéru – jsme ho nikdy neviděli na hřišti, a nemohli jsme tak zažívat okamžiky, kdy podle pamětníků „jásot stadionu byl tak jednolitý, že se o něj (tedy o Pelého) téměř zastavil padající déšť“.

31. prosince

Elvis žije

Možná si vzpomenete, jak se před minulými prezidentskými volbami šířily na sociálních sítích vtipy na způsob: Pokud chcete volit Miloše Zemana, tak k prvnímu kolu chodit nemusíte, stávající prezident podle ústavy postupuje do druhého kola automaticky. Snad každý chápal, že je to vtip, a ne vážně míněný pokus ovlivnit výsledek voleb. Na to by asi člověk šel jinak, než že by se snažil zmást své přátele, kteří beztak Zemana volit nebudou. Ne tak v USA, kde FBI prosívala internet a podobné vtipy, často ze zcela bezvýznamných účtů, posílala Twitteru k řešení. Twitter je řešil tak, že je většinou mazal.

30. prosince

Doporučení zkušeného pijáka do nového roku

Humphrey Bogart, můj vzor mužnosti, ke kterému bych se chtěl v příštím roce zase o trochu víc přiblížit, říkal, že není na světě věc, kterou by nespravily dvě sklenky skotské s ledem. Není asi třeba to brát doslova, ale něco na tom určitě je, což je možná vhodné právě tyhle dny – s mírou – vyzkoušet. Je pravda, že Humphrey to myslel asi spíš pro odstranění nedorozumění mezi dvěma muži, případně pro zmírnění napětí mezi ženou a mužem, to opravdu dělá divy, i když nesmí se to přehánět a taky se to musí trochu umět.

29. prosince

Řekněme to lidem otevřeně: Evropa se politicky rozhodla snížit si životní úroveň

Kdyby vám někdo před patnácti lety řekl, že se ve vládních útrobách rodí myšlenka podporovat stem milionů ročně soukromá média, řekli byste mu, že se zbláznil. Na něco takového se tehdy u nás ani v Evropě nehrálo. Byly tu veřejnoprávní televize a rozhlasy jako historicky vzniklý případ sui generis a pak tu byla nezávislá média. Každý chápal, že mezi nimi má být důstojná vzdálenost. Když se počátkem devadesátých let rozšířila spekulace, že má být nějaká frekvence a studiový objekt využit ke zřízení „vládní vlnky“, každý to samozřejmě chápal jako nepřijatelné.

28. prosince

Blackouty i rabování

Blackouty, tedy déletrvající výpadky elektřiny, jsou oblíbený dystopický žánr v pravicovém až reakčním prostředí, tedy mezi lidmi, kteří s podezřením sledují snahy o Velkou transformaci, známou i pod heslem uhlíková neutralita. Pravda je, že ta záliba nabývá u některých jejích nositelů takového stupně, až to vypadá jako tužba. Dlouhotrvající výpadek proudu by možná vyprovokoval velké politické posuny ve společnosti zpátky „doprava“. Cena za to však může být úděsná (i u nás státní správa propočítává, po kolika málo dnech už by začala anarchie a nastaly by poměry jak v občanské válce).

27. prosince

Konec zero covidu v Číně

Stalo se nevyhnutelné, nad vůlí Pekingu zvítězila příroda. Po třech letech až drakonicky vymáhané politiky „zero covid“ náhle centrální čínská vláda provedla zásadní obrat a uvolnila otěže. Momentálně se covid v miliardové zemi šíří fantastickým tempem – odhaduje se, že denně jej chytí přes 30 milionů Číňanů. Podle oficiálních statistik je zatím úmrtnost nulová, o čemž by se dalo s úspěchem pochybovat. Ačkoliv je varianta omikron daleko mírnější než předešlé podoby viru SARS-CoV-2, při třiceti milionech nákaz denně nějací mrtví musejí být; i zlomený palec u nohy má nějakou (nenulovou) úmrtnost.

26. prosince

Nemáte na dárky? Darujte úsměv

Tak v Česku prý žádná ekonomická krize není, ba ani žádná ekonomicky náročná doba. Bystří pozorovatelé o tom dnes a denně zpravují na sociálních sítích, a leckdy tak stvrzují převládající názor své bubliny. Odhalili to – jako ostatní v jejich bublině – pouhým pohledem do nákupních center a restaurací, které jsou údajně tak plné, že je spíše namístě mluvit dále o prosperitě. Jenže… Posuzovat zdraví ekonomiky a spotřebitelů pohledem do „plných restaurací a obchodních center“ je jako pohledem hodnotit zdraví pacienta.

25. prosince

Poselství o ruském belzebubovi, italské čarodějnici a prvním vánočním stromku v Čechách

Dnes je Boží hod, vy už víte, co vám nadělil od Ježíšek a blízcí, víte, jak jste strávili svůj Štědrý večer, s kým jste si zatelefonovali, s kým si napsali zprávu, na jakou pohádku jste se podívali v televizi či jak se letos panu faráři povedlo půlnoční kázání. Méně či více spokojeně odpočíváte, máte letošní Vánoce za skoro vyřešené a teď si bůhvíproč čtete vánoční komentář svého oblíbeného periodika. A já mám splnit nároky tohoto dne a přinést vám do něj radost, potěchu, poučení či rozčilení. Jenom ne nudu.

24. prosince

Prezident není král

Dnes začínají Vánoce. Pro mnoho lidí nejmagičtější svátky v roce. Svátky, které mají na rozdíl od jiných velmi duchovní, osobní a soukromý charakter. Stahujeme se do svých domovů, ke svým nejbližším. Chceme být co nejméně rušeni tím veřejným. Chceme mít klid od provozu a politiky. Když nastoupil na Pražský hrad v roce 2013 Miloš Zeman jako první přímo volený prezident, zavedl novou tradici. Místo tradičního novoročního prezidentského projevu přišel s vánočním, který pronáší na Štěpána, druhý svátek vánoční. V Evropě je to dost unikát.