Situace na italském ostrově Lampedusa se zdá nezvladatelná. V posledních dnech ho zavalila vlna migrantů. Během 24 hodin dorazilo přes 7 tisíc migrantů, více, než kolik bydlí na Lampeduse místních. Celkově letos do Itálie připlulo již více než 127 tisíc migrantů, dvakrát více než za celý loňský rok. Francie v reakci zavedla kontroly na hranicích a Německo pozastavilo přijímání migrantů v rámci dobrovolného unijního přerozdělovacího mechanismu.
ÚHEL POHLEDU: Loňské nezodpovědné prognózy ekonomických nedouků měly za to, že Rusko se za pár měsíců působení západních sankcí hospodářsky zhroutí. Ne že by sankce neměly žádný efekt. Jenže Rusko jim zatím dokáže celkem obstojně čelit. To není propagandistická heroizace ruského národa, ale prosté konstatování faktu, jenž mohl být už loni zřejmý komukoli, kdo vstřebal látku prvního stupně základní školy a elementárním způsobem ji dokáže aplikovat. Rusko je velká země, nesmírně bohatá na komodity, o něž prostě ve světě je a bude zájem. .
Omlouvám se, že budu připomínat minulost, ale o pochybách ohledně prezidentova právního týmu jsem psal už před jeho zvolením a o ústavních soudcích a kandidátech také jako první, dříve, než si veřejná scéna včetně senátorů vzpomněla. Myslím, že mě to opravňuje být trochu kritický, možná i více, než se na zdrženlivého advokáta sluší. Než postoupím dále, znovu zdůrazním, že ani dnes o žádném kandidátovi a jeho individuálních kvalitách nebudu psát, prostě ne, člověk pak ztrácí odstup.
Když se po konci prázdnin konečně zdálo, že magistrát v hlavním městě začal vládnout a nebude už skupince klimaaktivistů z Poslední generace tolerovat zpomalování dopravy na magistrále, zasáhla vyšší moc. Městský soud v Praze, jmenovitě soudce Ladislav Hejtmánek, zrušil nařízení, jímž úřady aktivistům nařídily jít jinou trasou než po magistrále, nekonat na magistrále před Národním muzeem „happening“ a vůbec nevstupovat do vozovky. Pochod se měl omezit na chodník.
Poradci prezidenta Petra Pavla začínají být zjevně ve stresu z vlastních chyb a selhání, jimiž hlavu státu zatáhli do nepříjemných blamáží při výkonu klíčových pravomocí. Především u nominací do Ústavního soudu. Poté, co pod tlakem zveřejnění svých rozsudků rezignoval Robert Fremr, posílá Petr Pavel senátorům dalšího kontroverzního kandidáta.
Vláda uvažuje o tom, že by opět vyslala na zastupitelský úřad do Moskvy velvyslance. Není na tom nic zvláštního, velvyslance jsme tam měli i po downgradu diplomatických vztahů po Vrběticích a ještě dlouho po začátku ruské agrese vůči Ukrajině. Jenže záměr vyvolal kritiku. A to, jak je u nás obvyklé, ze symbolických důvodů. Že bychom ruský režim neměli takto odměňovat. Vždyť by se velvyslanec při předávání pověřovacích listin musel setkat s Putinem! Tato námitka, již vyslovil bývalý ministr Petříček, se stala zvláště populární na sociálních sítích.
Pondělí 11. září 2023 je (dalším) jedenáctým zářím českých demografických trendů. Dozvěděli jsme se dvě sdělení, která spolu souvisí, ale je třeba vnímat je odděleně.
Jednou z charakteristik podžánru sci-fi známého jako kyberpunk je role mocných nadnárodních korporací. Ty svým vlivem přesahují moc vlád a neštítí se vést regulérní války. Kvůli tomu si vydržují vlastní armády, nájemné zabijáky, hackery atd. V reálném světě situace ještě tak daleko nedospěla. Minulý týden se však objevil příklad chování nadnárodní korporace, které přímo ovlivnilo situaci na bojišti. Jde o rozhodnutí Elona Muska neumožnit Ukrajině zaútočit na ruskou flotilu v Sevastopolu.
Neodnímatelná víčka jsou symptomem hlubšího problému EU. Brusel se v honbě za splněním zelených cílů naváží do věcí, které fungují a ještě dlouho by fungovaly, a činí je o poznání horšími. Echo bylo jedním z prvních médií, jež se rezolutně postavila na barikády a varovala před zhůvěřilostí, kterou představují papírová brčka. Nyní, když se ukazuje, že tyto rozmočené, nechutné a rozpadající se papírové trubky jsou nejspíše méně ekologické než plastové alternativy a nejspíše obsahují škodlivé chemikálie,
Přiznávám, že příliš nerozumím tomu, co bylo lze v uplynulých dnech zaznamenat na sociálních sítích i v recenzích kulturních rubrik zdejších žurnálů. Vůbec mi není jasné, čím je vyvolán onen rozruch kolem nového seriálu Eliška a Damián, jejž minulý týden začala vysílat televize Prima. Lidé i kritici se kousku posmívají, utahují si z něj a všelijak si jej dobírají, a přitom jsou zřejmě přesvědčeni, že jsou chytřejší, vtipnější a nápaditější než tvůrci vysmívaného díla.
Musk ve skutečnosti nic nevypnul, jen odmítl Starlink aktivně zpřístupnit Ukrajincům až na Krymu. Obával se, jak vysvětluje na svém účtu sítě X (Twitter), eskalace války, nechtěl se podílet na tahu, který by mohl vyústit v jadernou válku. Prezident Volodymyr Zelenskyj včera na konferenci v Kyjevě vysvětloval, proč protiofenziva – trvá už čtvrt roku – nedosáhla zatím ničeho. Může prý za to váhavost Západu s dodávkami zbraní a uvalováním sankcí a pak vzdušná převaha Ruska, tedy opět váhavost Západu.
Říkalo se kdysi, že děti, blázni a starci mají to privilegium, že mohou říkat pravdu. To respektovali i ti, komu se jinak nějaká svoboda nebo tolerance moc nezamlouvaly. Prostě po dětech, bláznech a starcích se nešlo. Vědělo se, že z nich mluví jiná zkušenost, než je ta běžná, že jsou hájeni právě proto, že mluví jiným způsobem než ostatní, netaktizují; nemyslí na to, jestli z toho něco bude, jestli se to nebude někomu líbit, nemyslí na následky, prostě mluví jak děti, blázni a starci.
Minulý týden dopadla v mezinárodním informačním prostoru bomba. Anebo taky nedopadla – jak se to vezme. O studii švédské pandemické strategie, kterou publikoval švédský, v posledních letech v USA působící autor Johan Norberg, moc slyšet nebylo. Na druhou stranu data, která komentuje, jsou k dispozici už nějaký ten měsíc. A jediný možný jejich výklad je ten, že Švédsko prošlo covidovou pandemií s menšími škodami než všechny známé země. To ticho lze vysvětlit vedle pochopitelné nechuti vracet se ke zlému snu minulých let taky tím, že švédský přístup byl mnohými autoritami ve světě sledován s nevolí.
Je to symbolický příběh o současném mentálním stavu Evropy. Největší bohatství vynáší vynález léku proti tomu, čím Evropa sama sebe ničí. Proti obezitě a civilizačním chorobám, které vyvolává. A které devastují život a zabíjejí. Nejhodnotnější firmou Evropy se stala dánská farmaceutická firma Novo Nordisk. Její tržní hodnota minulý týden na burze přesáhla 9350 miliard korun. Dostala se tak před nejcennější francouzské módní impérium LVHM druhého nejbohatšího muže světa Bernarda Arnaulta. Zdraví, tedy spíš šance aspoň na částečný návrat k němu, vynáší víc než krása.
Minulý pátek nás Petr Fiala seznámil se svou vizí pro ČR. Nazývá ji Restart Česka, kýženého stavu bychom mohli dosáhnout za deset let, pokud se staneme křižovatkou Evropy a světa hlavně v následujících oborech: dopravě, energetice, inovacích a kultuře. Těžiště premiérova vystoupení bylo v prvních třech, což je vzhledem k tomu, že vystupoval na konferenci HK ČR, přirozené. Zástupcům firem se muselo dobře poslouchat horování za strategické investice. Už tady konstatujme, že kdyby se Fialovy představy začaly uskutečňovat, ocitáme se i oficiálně v naprostém rozporu s třicet let starým ideálem zřídit volné tržní hospodářství.
