Komentáře - 09. července

Jiří Peňás

Francouzské umění zuřivosti

Charles de Gaulle kdysi pravil, že ve Francii se nedá skoro vládnout, neboť jak vládnout zemi, která má 350 druhů sýra? To byla ještě ovšem stará dobrá Francie. Od generálových dob se Francie změnila v zemi, kde se diverzita týká především etnické různosti vytvářené po desítky let masovým přistěhovalectvím. To samozřejmě někdo vítá a považuje za hodnotu, jiný naopak sčítá počty teroristických činů, oblastí, kde, jak se oficiálně říká, „republika ztratila kontrolu“, zástupy mládeže, která otevřeně dává najevo, že nějakou Francií hluboce pohrdá, neboť má svůj islám.

08. července

Tereza Viry

Odvody pro ženy jako další bojový cíl feminismu

ÚHEL POHLEDU: „Je to staré,“ setřela šéfredaktorka Harper’s Bazaaru Nora Grundová v Salonu Týdeníku Echo z 27. června tezi filozofa a dominikána Josefa Bocheńského, že protože ženy nejsou muži, je nesmyslné po nich chtít, aby plnily ve společnosti tytéž funkce. Mnich je sice třicet let po smrti, přesto prokázal pozoruhodné prognostické schopnosti. I když křišťálovou kouli k tomu asi nepotřeboval. Spíš si prostě už tenkrát dokázal dát dvě a dvě dohromady.

07. července

Lukáš Novosad

Euro versus Europeada: dvě souběžná fotbalová mistrovství Evropy

Od včerejšího večera emoce vrcholí, tedy přinejmenším ve čtyřech zemích dosahují takřka vrcholu. Přitom čtvrtfinálová klání fotbalového Eura – alespoň ta první tři, jež jsem měl možnost zhlédnout do odevzdání tohoto svého textu – nepřinesla kdovíjak strhující ofenzivní bitvy, spíše opatrné; výjimkou byl snad závěr duelu mezi Německem a Španělskem, kdy reprezentace naší sousední země pochopila, že jí teče do bot a že skutečně musí útočit, chce-li si udržet naději na postup do dalších kol. Ale budiž, čtvrtfinálové peripetie jsou odbyty, viděli jsme v nich minimálně tři prodloužení a přinejmenším dva penaltové rozstřely.

06. července

Jiří Peňás

Svátky Bohémie a Moravie

Lze mít za to, že skutečný, tedy duchovní rozměr dvou státem poskytovaných svátků na začátku července se týká jen zlomku jeho obyvatel. V ateizované, postmoderní a posthistorické společnosti, jako je ta naše, nelze opravdu očekávat, že by vzpomínky na příchod dávných věrozvěstů (už s tím slovem je potíž) nebo tedy potupná smrt středověkého teologa vyvolávaly hlubší pohnutí. Samozřejmě, lze si vážit všech křesťanů (té i oné denominace), pro něž to význam má, ale ruku na srdce: nebude jich mnoho.

05. července

Ondřej Šmigol

Britští konzervativci na kapačkách

Britští labouristé směřují k drtivému vítězství. Exit poll zveřejněný v jedenáct hodin českého času připisuje labouristům 410 křesel v Dolní sněmovně z 650. Konzervativci mají získat 131, Liberální demokraté 61 a Reform UK Nigela Farage 13. Jsou to sice volební odhady, ale britské exit polly bývají tradičně velmi přesné. I když čísla nebudou zcela souhlasit, je jasné, že Labouristická strana bude mít absolutní většinu, což koneckonců předpovídaly veškeré předvolební průzkumy. Je to nejhorší výsledek Konzervativní strany v dějinách. Horší než historická porážka v roce 1997. Ale pokud se výsledek potvrdí, jde o lepší výsledek, než se předpokládalo

04. července

Ondřej Štindl

Udržet jednotu za cenu sebedestrukce

Předvolební debatní střet Josepha Bidena a Donalda Trumpa skončil pro americké demokraty trapasem rozměrů až globálních. O jeho praktickém i symbolickém významu se toho napsalo už hodně, bylo to taky namístě. Americká média přinášejí další a další znepokojené hlasy z demokratického tábora, mluví o nutnosti zkusit na poslední chvíli ještě něco udělat, velmi jednoznačným způsobem situaci popisují i média včetně těch, jež straní spíš demokratům.

03. července

Jiří Peňás

Amerika v sovětské pasti

Kdysi se říkalo, že Američan je jako Rus, když se umeje. Tedy ten Rus… Není to zrovna nejelegantnější a už vůbec ne nejkorektnější vyjádření jisté bazální podobnosti obou příslušníků velkých národů, ale kdo chtěl, tak tomu rozuměl.

02. července

Ondřej Šmigol

Američtí demokraté si vybrali porážku

V minulém komentáři jsem napsal, že i když vystoupení amerického prezidenta Joea Bidena bylo naprosto strašlivé, rozhodně neutne spekulace o jeho zdravotním stavu a jeho odpovědi často nedávaly pražádný smysl, není to na okamžitou výměnu. S tímto hodnocením ale evidentně nesouhlasily nejmocnější americké noviny The New York Times. V editorialu vyzvaly Bidena ke vzdání se nominace.

01. července

Jiří Peňás

Podezřelí patrioti všech zemí... spojte se

Babiš, Orbán a rakouský šéf Svobodných Kickl usedli v neděli k jednomu stolu a vyhlásili společenství Patrioti pro Evropu. Zatím je to stará monarchie (Babiše můžeme brát jako Čecho-Slováka), ale má jít o zárodek nějaké širší „národně konzervativní“ frakce, očekává se, že se k nim v Bruselu přidá německá AfD a možná madame Le Penová, nizozemský Wilders a další, v každé evropské zemi je již nějaká podobná „patriotická“ strana.

30. června

Lukáš Novosad

Zastávky na znamení jsou výraz důvěry v cestující a v lidi

Začaly letní prázdniny, což obvykle znamená, že ve velkých městech budou mít šoféři dva měsíce jakžtakž pré. Dopravě totiž díky absenci řidičů a řidiček vozících své ratolesti do školy znatelně odlehne. Navíc kdekdo vyrazí na zaslouženou dovolenou, což zaručuje další úbytek jinak všudypřítomných vozů. Je to vlastně jistý paradox: zácpy se z center Prahy a Brna přestěhují do jejich okolí, než se s prvním školním dnem zase osudově vrátí do metropolí.

29. června

Daniel Kaiser

Tímto tempem se za deset let Češi už nebudou rodit

Další čtvrtletí, další zneklidňující hlášení Českého statistického úřadu. Trend, kdy máme v meziročním srovnání porodnost v republice nižší zhruba o deset procent, trvá už dva a čtvrt roku. Za první tři měsíce letoška meziroční úbytek dělá dokonce 11,2 procenta. A poněvadž letošní první čtvrtletí je začátek třetího roku v tomto trendu, nebude akumulovaný úbytek dětí dvacet procent, ale víc.

28. června

Ondřej Šmigol

Televizní duel Biden – Trump: trápení seniorů v USA

Kdo se rozhodl dívat se na prezidentskou debatu Joe Biden-Donald Trump a očekával fakta, vize a věcné argumenty musel být zklamán. Většina klání se skládala z osobních útoků, nadávek a urážek. Z průzkumů po prezidentských debatách ale vyplývá, že tradičně nemají na názory voličů velký vliv, takže asi ani nikdo nepředpokládal, že dva kandidáti dokáži někoho přesvědčit. Letos však byla debata od začátku o něčem jiném než o koherentních argumentech. Již několik měsíců se řeší zdravotní stav jednaosmdesátiletého Bidena. Tato debata měla ukázat, že Biden je mentálně a psychicky v pořádku.

27. června

Martin Weiss

Vysoké nároky na UX

O Michaele Pixové, české kritické sociální geografce (Přírodovědecká fakulta a Fakulta sociálních věd UK, VŠUP, zahraniční univerzity), zde hodláme psát jen s respektem. Toho se jejím postům na síti X, dříve Twitter, věnovaným boji proti klimatické změně, pohříchu nedostává. Příčinou je extrémní ideologičnost provázená nerovným bojem s nástrahami digitálních technologií. Případ, kdy ve snaze sdílet se čtenáři link na jakýsi dokument na internetu sdílela – při opakovaných pokusech – pouze link na tento dokument na pevném disku svého počítače, se stal legendárním.

26. června

Daniel Kaiser

Kubánská krize, nové vydání

Mír mír mír / jako hajzlpapír – padesát let staré dvojverší Egona Bondyho možná vystihuje, proč je dnes v České republice tak obtížné mluvit o riziku světové války mezi Západem a Ruskem. Ještě se vyrovnáváme s normalizací a důležitější než rok 2024 jsou pro nás léta 1968–1989. Touha po míru je u nás dosud zdiskreditovaná komunistickou propagandou. A co se mezitím děje na Ukrajině?

25. června

Marian Kechlibar

1937 podruhé

Rok 1937 byl posledním rokem, kdy se v Evropě násilně neměnily hranice. Ve východní Asii už ale zuřila čínsko-japonská válka, která byla jasným varováním před nadcházející válkou světovou. Španělsko se nacházelo v křečích krvavé občanské války, která sice fyzicky nepřekračovala hranice země, ale evropské národy ji se zaujetím sledovaly. Němci si na baskickém městě Gernika „otestovali“ hromadné bombardování a konstatovali, že „funguje“. Jednotlivé státy si začaly pozvolna vybírat svoji stranu v budoucím konfliktu.

Zpět na hlavní stranu