Hrozí konec táborů podle Foglara?
Nastane odumírání klasických táborů a jediný, kdo bude moci vyhovět liteře zákona, budou velké tábory v chatkách, velmi vzdálené foglarovskému ideálu.
Nastane odumírání klasických táborů a jediný, kdo bude moci vyhovět liteře zákona, budou velké tábory v chatkách, velmi vzdálené foglarovskému ideálu.
Nejlepší prevencí je udržet je co nejdéle v práci. Nikoliv tlakem. Motivací. Ať si vezmou ve věku, kdy na ni dosáhnou, od státu zaslouženou penzi. Ale zároveň je potřeba je motivovat, aby si co nejdéle vydělávali.
Poslední hlášení. Však už je taky načase. Volné chvíle čím dál častěji využívám k relaxaci ve formě zírání do stropu v hotelovém pokoji. I ta skřivánčí jatýrka se mi přejedla, člověk je prostě nemůže jíst pořád, však to znáte. Míra popletenosti stoupá, včera jsem se chtěl potěšit na půlnoční projekci Carpenterova hororu Mlha, dostavil jsem se tam však s lístkem na nějaký jiný film. Nejvyšší čas natáhnout i z posledních sil toulavý boty a přesunout se někam jinam. Ale nějaké zážitky ke sdílení mi ještě zbyly.
Na dánské filmy jsem měl v posledních dnech štěstí (Nebo ony na mě? Haha. Hoho.). Festivalový itinerář mi do cesty postavil snímek Synové Dánska (režie: Ulaa Salim), politický thriller o tom, co nás dle mínění autorů čeká nebo čekat může – poslední dobou docela oblíbené téma.
V jejich vidění světa jsme měli právo pouze tiše akceptovat zákulisní dohodu západních zemí o Timmermansovi. Všechno ostatní je intergalaktická ostuda podtržená tím, že ve dvou zemích vládnou národní konzervativci a u nás kleptokrat. Jsme malí a hanební.
O Němce Carole Racketeové, o níž spolkový prezident prohlásil, že je hrdinka naší doby a že zachraňovat lidi nesmí být kriminalizováno, natočí brzy někdo v mezinárodní koprodukci film.
Andrej Babiš nabízí v případě, že sociální demokracie přestane podporovat jeho vládu, předčasné volby. Pro zemi by bylo dobré, kdyby se jeho přání splnilo. Bylo by dobré, kdyby se už konečně sociální demokracie přestala rolí onuce uvnitř Babišova kabinetu destruovat.
Zároveň se v tom, co říkali organizátoři, zračila jakási ideologie, která sice může řadě účastníků lichotit, jen si přitom nevšimnou, že jsou zároveň tak trochu taháni za nos. Jde o jakési varování „politikům“, a to nejen těm, co byli výslovně jmenování, ale vůbec všem, jako třídě.
To, že na červeném koberci lidi vypískali ministryni financí, si přečtu až v ranních zprávách, dovnitř žádný velký pískot nedolehl, tam obvyklým způsobem zurčilo šampaňské a šuměly róby celebrit středního doletu.
Migranti tak mohou být dalším dílem skládačky, která prodlouží Trumpův pobyt v Bílém domě o další čtyři roky.
Ještě den před středečním hlasováním o nedůvěře vládě, které iniciovala ODS, panovala nadstranická shoda: politici z opozice i vlády se shodovali nejen na tom, že Andrej Babiš a vláda tu schůzi přežijí, ale taky že menší vládní Česká strana sociálně demokratická zůstane s Babišem ještě dlouho, bez ohledu na vývoj v jeho kauzách, snad až do hořkých konců.
Když před více než rokem zemřel britský chlapec Alfie Evans, pověst Británie utrpěla. Nevyléčitelně nemocný hoch se na pár dní stal nejsledovanějším batoletem světa. Rodiče se marně snažili o jeho převoz do Itálie, britské soudy a pak už i kordony policistů před nemocnicí v Liverpoolu jim v tom fyzicky zabránily.
Mladíci z Milionu chvilek pro demokracii upozornili na prvotní hřích tuzemské politiky.
Zdá se, že přestože brexit má být hlavním tématem voleb konzervativního lídra, na diskusi ohledně britského odchodu z EU nakonec nedojde.
Zdar lidového vzepětí proti oligarchizaci republiky bude záviset i na tom, jestli si svolavatelé demonstrací tuto svoji pirátskou slabinu uvědomí a zařídí se podle toho.