Útok na novináře, který média nezajímá

Útok na novináře, který média nezajímá

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Přihlásit se můžete zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Obsah dostupný jen pro předplatitele.
Předplatné můžete objednat zde.

Pokud nemáte předplatné, nebo vám vypršelo, objednat si ho můžete zde.

Echo Prime

Partička maskovaných bílých mužů zmlátila homosexuálního novináře asijského původu. Zlili ho milkshakey, kopali do něj a několikrát dostal pěstí. Po převezení do nemocnice mu zjistili krvácení do mozku. Ještě ke všemu k tomu došlo ve městě, které se třese strachy před politickými radikály. V dnešním světě, kdy americký tisk omdlévá, když prezident Donald Trump nazve média „nepřáteli lidu“, a okamžitě zvoní na poplach před nastupující diktaturou, by jeden předpokládal, že výše popsaná událost se stane hlavní světovou story. Jenže to by zmláceným žurnalistou nesměl být k dnešní levici kritický Andy Ngo a jeho trýzniteli „antifašistická“ organizace Antifa.

Andy Ngo leží radikální levici v žaludku již poměrně dlouho. Sám sebe za pravičáka či konzervativce nepovažuje, ale jeho hlavní expertizou se stalo reportování o vzrůstajícím nebezpečí levicových bojůvek. Poprvé však na sebe upoutal pozornost jako kritik islámu. V roce 2017 byl vyhozen jako editor pro multimédia školních novin Portland State University poté, co populistický server Breitbart News napsal zprávu na základě videa, které Ngo tweetoval. Na videu muslimský student vypráví o tom, že v islámských státech může nemuslim být zabit nebo vyhnán. Druhým případem, kdy se stal terčem kritiky, byla jeho kritická reportáž z většinově muslimských čtvrtí Londýna. Tam se dopustil chyby, když tvrdil, že zákaz pití alkoholu na ulici je kvůli tlaku místních muslimů, když přitom šlo o běžnou vyhlášku místní radnice. Za svou chybu se později omluvil a článek upravil, přesto si vysloužil nálepku islamofoba.

V poslední době se však přeorientoval na dokumentování akcí Antify ve svém domovském městě Portland ve státě Oregon. To patří mezi nejlevicovější v USA a po jeho ulicích se běžně procházejí černí zakuklenci s anarchistickými znaky na oblečení. V říjnu minulého roku se na internetu objevilo video, na kterém Antifa blokuje křižovatku ve středu Portlandu, obtěžuje a napadá řidiče, zatímco policie stojí opodál.

Antifa tvrdí, že brání ulice proti neonacistům, pravda je, že radikální levice portlandské ulice již dávno ovládla. Militantnost Antify je logickým důsledkem progresivní reakce na zvolení Donalda Trumpa prezidentem. V jejich myslích se tak USA ocitly na okraji pravicové diktatury, proti které je legitimní jakýkoliv odpor i násilí. Tento pocit nouze se ještě vystupňoval po srazu neonacistů v Charlottesvillu v srpnu 2017, který se zvrtl v nepokoje. Pravicový radikál při něm úmyslně najel autem do lidí a jednoho člověka zabil.

Po těchto událostech se bílí supremacisté do velké míry stáhli, na opakování srazu další rok dorazilo jen asi 20 lidí, Antifa však začala jednat stále radikálněji, zvláště v místech, která jsou jim nakloněna, jako je právě Portland.

Ngo, který momentálně píše především pro web Quillette, dokumentoval příklady násilí a výtržnictví, kterého se místní Antifa dopouští. Také napsal obsáhlou investigativní reportáž, ve které popisoval rozsáhlé vztahy a skryté sympatie mezi mainstreamovými novináři a členy Antify. Tvrdil, že to je ten hlavní důvod, proč se Antifě nedostává takové pozornosti jako podobným skupinkám na pravici.

Novináři se proti jeho článku ohradili, velmi brzy se však ukázalo, že v praxi měl Ngo pravdu. Minulou sobotu natáčel další srocení Antify v Portlandu, když vtom byl rozpoznán a zbit. Pravicová média si útoku všimla okamžitě, velké mediální domy, jako například CNN, však reagovaly velmi pomalu. Když už se k informování uvolily, často popisovaly Ngoa jako blogera, a ne novináře, vypichovaly jeho údajné napojení na pravici a upozorňovaly, že se neví, co útoku předcházelo, jako kdyby tyto okolnosti útok nějak omlouvaly.

Západní tisk, a především ten americký, se rád tváří jako pod permanentním útokem. Přitom novináři v USA mají jednu z nejlepších ústavních ochran na světě. Stěžují si na Trumpovy slovní útoky, zároveň jim však prezident na zahradě Bílého domu dává týdenní tiskové konference. První vážný útok na žurnalistu nakonec přišel z druhé strany, třeba jim to otevře oči, že nynější republikánská administrativa nejsou zakuklení nacisté.

5. července 2019